Odpověď na názor

Ty kontrolní součty u ZFS (nebo ReFS) přijdou na to, když se data pokazila během svého uložení na HDD nebo SSD, takže ta formulace, že to ZFS "řekne", mi nepřijde úplně vhodná. Je to vlastně ortogonální k problému ECC u pamětí a nijak s ním nepomůže. Ideálně bychom měli oboje - aby ECC paměti chránily data (přičemž teda nejdůležitější asi je hlavně vědět o tom poškození, případná oprava bit flipu už je luxus navíc) a checksumy ve filesystemu hlídaly poškození na jeho úrovni. Teoreticky jsou asi důležité o něco méně, protože HDD i SSD mají svoje vlastní ECC ochrany na úrovni hardwaru (a na lepší úrovni, než je třeba ta on package ecc v DDR5, protože když selže ECC u SSD nebo HDD při čtení sektoru, tak to zařve chybu místo aby to potichu dodalo poškozená data).

Pokud vám dělá RAM chyby, tak změní data a ta se uloží chybně na ZFS, které si k jejich pokažené verzi vesele udělá kontrolní součet a pak bude pořád tvrdit, že je všechno v pořádku, protože součet sedí. Když data nahraju do RAM a něco tam změním, tak jsem zase vydán na milost a nemilost spolehlivosti RAM a ZFS mi vůbec nepomůže, protože ochrana checksumem skončí v momentě, kdy ten soubor načtu a změním a znovu začne hrát úlohu až po zápisu z RAM do FS. Jenže to už zase můžou být poškozená data a bez ECC na operační paměti prostě nemám jistotu.