V minulosti jsme vás informovali o tzv. Evropské procesorové iniciativě, jejíž cílem bylo mít procesory a případně akcelerátory AI přímo navržené v Evropě, nejprve pro superpočítače, případně i pro další obory. První výsledek tohoto programu má být procesor Rhea1 vyvíjený firmou Sipearl. Vývoj jeho první generace nakonec trval déle, než se plánovalo, ale teď konečně dospěl do cíle. Rhea1 má za sebou tzv. tapeout a vyjde příští rok.
Firma SiPearl je startup, který byl založený právě pro vývoj superpočítačových CPU na půdě EU pod vedením Philippe Nottona, jenž má zkušenosti z tchajwanské firmy MStar (navrhovala Arm čipy pro multimediální zařízení typu televizí nebo také elektroniky pro LCD, v roce 2012 se firma sloučila s MediaTekem). Sídlí ve Francii s pobočkami také v Itálii a Španělsku.
Tape-out SiPearl Rhea1
Právě SiPearl vyvíjí procesory v rámci Evropské procesorové iniciativy. O procesoru Rhea (přesněji o jeho první generaci, která se označuje Rhea1), jsme psali v roce 2020. Má být tvořen 80 jádry architektury Arm Neoverse V1 a vyráběný na 6nm procesu s 61 miliardami tranzistorů. Zvláštností vycházející z jeho použití pro HPC úlohy je, že vedle standardních operačních pamětí DDR5 měl mít jako mezistupeň hierarchie ještě paměti HBM2E coby cache s vysokou propustností, ty měly mít kapacitu 64 GB. Tato idea byla mezitím použitá také u Xeonů Max od Intelu, zatímco AMD má jako její alternativu serverové procesory s 3D V-Cache.
Vývoj této první generace procesoru je teď konečně hotový. Firma SiPearl oznámila, že dokončila tzv. tape-out. To je moment, kdy je digitální návrh CPU nebo jiného čipu hotový a je předán k výrobě v továrně foundry partnera (kterým je v tomto případě TSMC). Po tape-outu už následuje výroba prvních waferů s čipy a dalších následujících várek pro testování a ladění. Během pár měsíců by tedy měly být k dispozici první vzorky procesorů Rhea1. Je ale možné, že budou potřebovat nějaké další revize.
Obvykle se uvádí, že po tape-outu následuje komerční dostupnost čipu zpravidla za 9–15 měsíců, což závisí na komplexnosti a míře problémů, s kterými se design potýká. SiPearl Rhea1 by skutečně měl vyjít někdy během roku 2026. Procesor bude potřebovat vlastní základní desky a servery, takže praktická dostupnost ve formě použitelného produktu může trvat déle.
SiPearl Rhea1
Uvidíme, zda bude procesor mít praktické uplatnění na širším trhu, nebo zafunguje spíše jako zkušební platforma a pohon jen některých chystaných superpočítačů. Kvůli zpoždění totiž přijde na trh v době, kdy už bude jeho architektura Neoverse V1 (jde o obdobu Cortexu-X1, ale s 256bitovými instrukcemi SVE) sice ne nepoužitelná, ale překonaná novějšími generacemi procesorů x86 i Arm. A také jeho výrobní proces už bude o jednu či dvě generace pozadu za 4nm a 3nm procesory aktuálními v roce 2026. Amazon má už od roku 2024 ve svých serverech procesory Graviton4 s architekturou Neoverse V2 a proti Rhea1 už by pomalu mohl příští rok stát i Graviton5.
Evropský vývoj CPU?
Po procesoru Rhea1 mají následovat další generace, které by již měly být ve vývoji a doufejme přijdou na trh rychleji a ve více konkurenceschopné formě. Je sice pravda, že SiPearl zatím tvoří CPU jen z licencovaných architektur pocházejících od Armu, ale je to přinejmenším první krok k tomu, aby se na kontinentu vytvořila technologická základna pro vývoj výkonných procesorů a akcelerátorů.
Arm mimochodem má vývojový tým pro procesorová jádra i v Evropě – byť jeho nejdůležitější centrum vývoje, z něhož v poslední době vzešlo nejvíce z výkonných jader, je v texaském Austinu. Ve Francii má Arm tým v technologickém parku Sophia Antipolis ve Valbonne, kde má pobočku i SiPearl. Tento tým vyvinul například Cortex-A12, Cortex-A17 (v 32bitové éře), Cortex-A73 a Cortex-A75. Mimo kontinentální Evropu a EU pak ještě vznikají některá jádra Armu v Británii – linii malých jader jako Cortex-A7, A53 a A55 by měl vyvíjet tým v Cambridge.
Spolu se zprávou o tape-outu procesoru Rhea1 firma také oznámila, že získala další tranši ve výši 32 milionů € z financování série A, celkově v něm firma přilákala investice ve výši 130 milionů €. Dřívějšími investory byly fond EU pro inovaci a Francouzská vláda v rámci programu France 2030, teď se k nim přidal tchajwanský fond Cathay Venture. Dalšími investory do SiPearl jsou Arm, Atos Group nebo Evropská investiční banka.
Zdroje: SiPearl, The Next Platform, techPowerUp
