Rychlejší než Usain Bolt: (komická) olympiáda humanoidů ukázala, jak se nám Čína vzdaluje

V Pekingu se konal druhý ročník World Humanoid Robot Games, tedy olympiády pro humanoidní roboty. Ti poměřili svoje schopnosti v 51 disciplínách, které zčásti napodobovaly lidské sporty a zčásti simulovaly pracovní nasazení humanoidů. Nechyběla tak manipulace se zbožím ve skladu nebo zapojení kabelu nabíječky elektromobilu.

Humanoidní olympiáda

Svým rozsahem se akce přiblížila posledním zimním olympijským hrám. Do Cortiny letos zamířilo 2 871 sportovců a humanoidních her se zúčastnilo 2 056 robotů. Oproti prvnímu ročníku jde o výrazný nárůst – loni jich startovalo jen kolem pěti stovek.

Přečtěte si také:

Brněnští vědci vyvinuli mikroskopické roboty, kteří pomáhají vařit pivo

Pořadatelé letos rozšířili loňské sportovní klání o úkoly napodobující skutečnou práci. Vedle běhu, boxu nebo fotbalu tak roboti pracují ve scénářích připomínajících reálnou výrobu, obchod či hotel. Zkoušejí například průmyslovou montáž a manipulaci se zbožím. Ne všichni humanoidi na akci ale byli plně autonomní, velká část z nich byla ovládána na dálku. Ti samozřejmě byli v bodování výrazně znevýhodnění.

Rychlejší než Bolt

Největší pozornost ale vzbudil humanoidní sport a překonávání lidských výkonů. Robot Tiangong Ultra zvládl 100 metrů za 9,39 sekundy. Druhý Honor Lightning doběhl za 9,47 sekundy, takže oba časy jsou pod světovým rekordem Usaina Bolta 9,58 sekundy z roku 2009. Ještě loni stejná trasa nejrychlejšímu robotovi zabrala 21,5 sekundy. Výrazný pokrok zaznamenala i disciplína skoku z místa, kde vítěz dosáhl hodnoty 2,88 metru. Loni to byl pouhý metr a hodnota lidského světového rekordu je 2,45 metru.

V Číně se sektor humanoidních robotů stal jednou z vládních priorit, takže je jejich vývoj štědře dotován a z části již dochází k jejich nasazení v reálném provozu. Typicky je to výroba, hotelové rozvozy jídla, nebo obsluha v malých podnicích. Drtivá většina vyrobených robotů ale stále směřuje do testovacích laboratoří, které simulují reálný svět, slouží ale pro trénink softwaru.

Mezi největší překážky pro širší nasazení patří velmi omezené autonomní schopnosti, horší jemná motorika a především vysoká cena. Ta se u nejpokročilejších modelů, které se objevují v reálném nasazení, pohybuje v rozmezí 300–500 tisíc jüanů (920 000 Kč–1 500 000 Kč). Analytici odhadují, že by cena pro rozumnou návratnost musela klesnout asi na polovinu.

Přečtěte si také:

Domácí robot za 170 tisíc vám poskládá prádlo. Nebo to za něj udělá operátor z Kalifornie (a u toho vás pošmíruje)

Zdroj: AP