Od druhé poloviny roku 2016 nastala na celém světě situace, kdy na trhu chyběly čipy DRAM, tedy operační paměti včetně DDR3, DDR4 pro osobní počítače a notebooky. Jejich nedostatek vedl tržními mechanismy k vyšroubování jejich cen na víc než dvojnásobek proti předchozímu minimu a tento průšvih skoro dva a půl roku poté stále přetrvává. Zda se vůbec vrátíme na nízké ceny za jeden gigabajt z let 2016 (a předtím v roce 2012(!), protože podobný cyklus nastal i mezi nimi), není jisté. Po dobu této drahoty se logicky objevovala podezření, že ona nedostupnost a vysoké ceny byly dílem nezákonné manipulace trhem, tedy kartelové dohody ze strany třech výrobců DRAM. A čínské státní orgány nyní tvrdí, že tato podezření jsou na místě.
Wu Zenghou (v anglické transkripci), jenž je šéfem čínského úřadu pro dohled nad trhem, anglicky State Administration for Market Regulation, se objevil v interview amerického listu Financial Times, kde se k případu vysokých cen operačních pamětí vyjadřoval. Uvádí, že vyšetřování třech hlavních výrobců pamětí, což jsou Samsung, Hynix a Micron, úspěšně pokročilo. A čínské úřady mají prý v rukou „velké množství důkazů“.
Toto pravděpodobně znamená, že výrobci budou shledáni vinnými a dostanou v Číně potenciálně hodně vysoké pokuty. Pravděpodobně by to tedy mohlo mít preventivní účinky v budoucnu, i když zrovna výrobci RAM již v dřívějších letech za cenové kartely potrestáni byli a odstrašení tedy možná není dost účinné. Čínské úřady by také mohly v rámci nějakých dohod nebo trestu tlačit na snížení cen pro čínské zákazníky (zejména firmy), což by ale pro nás asi efekt nemělo.
Pochybnosti kolem kauzy
Ačkoliv náš laický pohled asi bude mít tendenci také souhlasit s tím, že kartel existoval, je třeba přihlédnout k tomu, že firmy během krize skutečně asi vyráběly naplno. Nedostatek pamětí tedy nezpůsobilo vyloženě umělé škrcení výroby, ale spíš jen to, že výrobci včas neinvestovali do rozšíření výroby a byly zaskočeni poptávkou trhu, jenž pak sám přirozeně vystřelil ceny vzhůru. To ale nemuselo mít kriminální záměr, v předchozích obdobích totiž DRAM bývala málo zisková či dokonce ztrátová. Důvodem nedostatku v posledních letech tak mohla být jen opatrnost, neochota riskovat a to, že spuštění nových linek potřebuje čas. Je otázka, kde se nacházela hranice mezi špatným odhadem trhu a skrytým záměrem držet cenu vysoko.
Celá kauza navíc asi může být politicky ovlivněná. Jednak do ní vstupuje napětí či obchodní válka mezi Čínou a USA. Micron je totiž americká firma a může se tak stát trošku rukojmím při tomto přetlačování. Vzhledem k tomu, že v Číně se lze obávat ovlivnění justice a pozice západních firem je dost nevýhodná, by teoreticky proces mohl být inscenován.
A spor má ještě druhý skrytý rozměr. Čína se snaží sama vstoupit do výroby operačních pamětí. Společnosti, které v ní tuto technologii rozjíždí, byly ale obviněny z toho, že pracují na základě IP a technologií odcizených právě Micronu, Samsungu a Hynixu. Antimonopolní vyšetřování by mohlo proto být alespoň teoreticky mohlo být využito jako páka, jak na zahraniční firmy zatlačit, aby jednak stáhly tyto žaloby, a poté přenechali Číně své technologie. Je proto možné, že toto vyšetřování je mimo jiného dalším prostředkem jak znevýhodnit zahraniční a zvýhodnit domácí čínský průmysl.
