Chytré telefony se během posledních let staly masovou záležitostí. Byť jednotlivé modely snad ani nelze spočítat, ve skutečnosti je pohání pouze několik majoritních mobilních operačních systémů; nutno však podotknout, že rozdrobených do různých verzí a „podverzí“. Má budoucnost orwellovský přístup Applu – tedy uzavřený a kontrolovaný systém –, nebo svobodomyslný Android, jenž je naprostým protipólem jablečného systému iOS? A co na to Microsoft se svým Windows Phone, s nímž se snaží dohnat ujíždějící vlak (či spíše metro)? Firmy k chytrým telefonům (a tabletům) přistupují zatím vlažně – co se tedy v mobilních systémech musí změnit, aby se prosadily v korporátní sféře? A jaká je odpověď na tu nejpodstatnější otázku – do jaké míry jsou současné mobilní systémy imunní vůči novým bezpečnostním hrozbám?
Systém Android je k napadením škodlivým softwarem zřejmě nejnáchylnější
Ještě než se pokusíme rozluštit předchozí rébus, neodpustíme si jednu zajímavou statistiku. V souvislosti s tématem této eseje by nás měly zajímat hlavně podíly jednotlivých platforem. V České republice jednoznačně vede Android se skoro padesátiprocentním podílem, po velké propasti za ním následuje jablečný iOS s 22%. V době uzávěrky tohoto čísla měl Nokií dříve protlačovaný Symbian podíl 19%; tento systém nicméně nepovažujeme za perspektivní, pročež se mu nebudeme vzhledem k omezenému prostoru věnovat. Po Symbianu následuje dlouhá odmlka a víceméně jen proprietární systémy různých výrobců. Podíl Windows Phone se v současnosti pohybuje na hranici statistické chyby.
Statistika podílu mobilních operačních systémů: jednoznačně vede Android. Zdroj: StatCounter Global Stats - Mobile OS Market Share
Android bude i nadále růst
Operační systém Android je čirým důkazem toho, jak moc je mobilní trh dynamický. Zatímco před třemi lety na něm měl Android zanedbatelný podíl, dnes si z něj ukousl téměř polovinu, a nadále roste. Jak toho Google dosáhl? Překvapivě jednoduše – Android učinil otevřeným systémem, a dal jej k dispozici všem výrobcům. To však mělo i negativní důsledek – velkou roztříštěnost a občasnou nekompatibilitu aplikací mezi různými telefony.
V úvodu jsme naráželi na to, že jednotlivé modely chytrých telefonů ani nelze spočítat, přestože operačních systému je vlastně jen několik. Možná tušíte správně, byla to narážka mířená hlavně na Android. Když Google Android otevřel všem výrobcům, velké množství z nich po něm sáhlo – jednak proto, že šlo (a stále jde) o kvalitní systém, ale hlavně proto, že je nic nestál. Nabídku telefonů s Androidem nejlépe vystihuje příznačné pořekadlo „každý pes, jiná ves“. Android najdete na nejvýkonnějších mobilech současnosti, ale i v takových telefonech, jejichž parametry nutí zamýšlet se, z jakého domácího spotřebiče výrobce zužitkoval součástky. Podezřele levné telefony s Androidem, zejména neznámých asijských značek, tomuto systému bohužel moc dobrou vizitku nedělají.
Telefony s Androidem ve velké míře protlačuje jihokorejský Samsung (Samsung Galaxy S II v US verzi pro AT&T)
Jistý zmatek také vyvstává kolem samotných verzí Androidu. Nejpoužívanější jsou v současnosti dvě, a to: Android 2.x a Android 4. Především řada 2.x má několik desítek dalších verzí, což způsobuje nejen oprávněný zmatek, ale i nekompatibilitu některých aplikací.
Na co by se Google měl v blízké budoucnosti zaměřit nejvíce, to je bezpečnost Androidu. I když je samotný systém sám o sobě relativně bezpečný, slabým místem je katalog aplikací. Ty totiž dosud neprocházely žádnou kontrolou, a tak se na Android dostala řada nebezpečných programů, antivir je tedy skoro nutností. Google nicméně přislíbil alespoň automatizovanou kontrolu nových aplikací a také ověření již zveřejněných programů. Despoticky kontrolovaného katalogu aplikací po vzoru Applu se uživatelé však obávat nemusí.
Co se chystá v Cupertinu
iOS, operační systém telefonu iPhone a tabletu iPad, je naprostým protikladem Androidu. Staví na naprosté uzavřenosti a především – na vlastním hardwaru. Zatímco telefonů s Androidem je nespočet, iPhone je jen jeden (opomeneme-li jednotlivé generace). Díky jednotnému hardwaru je systém odladěný, a funguje svižně. Aplikace jsou podrobovány nemilosrdné kontrole a stejně tomu tak je i u dalšího obsahu. Perličkou je to, že Steve Jobs myšlenku přítomnosti aplikací třetích stran na iPhonu nejdříve odmítal. Díky důsledné kontrole ze strany aplikací nehrozí nebezpečí, i když jistá obezřetnost je i tak na místě.
Ani iOS není systém bez chyb. Vzpomenout můžeme například problém s krátkou výdrží baterie u iPhonu 4S, nebo úsměvnou chybu z minulého roku, kdy iPhonu nefungoval budík. V roce 2009 Apple řešil závažnou chybu, kdy útočník mohl ovládat iPhone přes SMS zprávy. O „dírách“ se dovídáme spíše ojediněle, proto můžeme iOS považovat za bezpečnou platformu.
Výhodou iPhonu je uzavřený systém a jednotný hardware (iPhone 4S)
Apple je v současnosti nejbohatší firmou světa, a jeden čas měl na svých účtech dokonce více peněz než americká vláda. Odborná veřejnost v napětí očekávala, jak se svým kapitálem firma naloží – vyrojily se i bizarní úvahy, že Apple chce satelitní sítí vyšachovat ze hry operátory. Na rychle svolané konferenci Phil Shiller posléze oznámil, že Apple akcionářům začne vyplácet dividendy, což by nebožtík Jobs patrně nikdy nedovolil, i přes neskonalý úspěch firmy v posledních letech. Na místě je tedy otázka, zdali jde o ojedinělé rozhodnutí, nebo prvotní náznak toho, že se Apple mění.
V budoucnosti můžeme očekávat další inovace jablečných produktů a možná i spuštění vlastního platebního systému na technologii NFC. Apple registruje více jak 300 milionů účtů, které jsou propojeny s platebními kartami, a tak se tato úvaha zdá být ze všech spekulací nejblíž realitě. Potvrzuje to i nedávno podaný patent Applu na placení prostřednictvím iPhonu.
A co na to Microsoft?
Microsoft se svým mobilním systémem Windows Phone dohání ujíždějící vlak. I když má zatím zanedbatelný tržní podíl, shledáváme jej jako perspektivní. Finská Nokia navíc ustoupila od nasazování zastaralého Symbianu do svých telefonů a přešla právě na Windows. Vliv Nokie sice postupně slábne, přesto má tato severská firma stále dost prostředků, aby Windows Phone na chytrých telefonech prosadila. Microsoft jej licencuje i dalším výrobcům – například Samsungu nebo HTC.
Nokia uzavřela partnerství s Microsoftem. Uvidíme, zdali Windows dokáže protlačit na telefony (Nokia Lumia 800)
Aplikace jsou podobně jako u Applu ještě před zveřejněním Microsoftem prohlédnuty, jejich katalog by tak neměl skrývat žádné bezpečnostní hrozby. Systém využívá grafické rozhraní Metro, jehož koncept Microsoft později přenesl do připravovaných Windows 8. Dlaždice se používají dobře, obzvlášť pak vyniknou na telefonech s většími displeji. Zásadnější převrat (a konečně nárůst podílu) by mohla přinést chystaná aktualizace Tango, která Windows Phone dostane na méně výkonné, a tudíž i levnější telefony. Po internetu kolují posměšné vtípky, že Pro Windows Phone je více aplikací, než má reálně uživatelů (aplikací je v Market Place přes 80 000).§
| Firmy se chytrých telefonů bojí |
|
V korporátní sféře se trend chytrých telefonů zatím moc neuchytil. Firmám podle průzkumů v mobilních systémech chybí nástroje pro jednotnou správu, ale hlavně adekvátní zabezpečení dat. Jen si zkuste představit, co by mohlo způsobit, kdyby někdo ukradl mobil vrcholného manažera firmy a dostal se k datům v něm uloženým. Vývojáři systémů by se tedy v tomto aspektu měly zaměřit na dva hlavní směry: bezpečnost a nabídku nástrojů pro centrální správu. Slabým místem je také integrace podnikových funkcí. Nejdál je v tomto aspektu asi Windows Phone, především díky tomu, že velké množství firem funguje právě na infrastruktuře Microsoftu. Poměrně slušnou podporu podnikových funkcí má iPhone, zde je ale překážkou hlavně jeho cena. Nejhůře je na tom s nasazováním ve firmách (ze zmíněné „trojky“) Android, ve kterém chybí jednak podnikové funkce, jednak od něj firmy odrazují i dřívější bezpečnostní skandály. Zdá se tedy, že firemní sektor bude ještě nějakou dobu patřit hlavně telefonům BlackBerry, které jsou pro korporátní užití přímo navrženy. |
