Intel se v poslední dekádě dostal do série problémů, které dlouho nevypadaly moc vážně, dokud „nevybuchly“ a nerozjel se řetěz zhoršujících se finančních výsledků, pádu akcií a nejisté budoucnosti kdysi klíčových továren společnosti. Teď jsme svědky dalšího znamení ukazujícího obtíže firmy: Intel prodává svou výrobu FPGA, kterou přitom sám získal akvizicí firmy Altera. A její historie je přímo symbolická pro směřování celého Intelu.
Silver Lake vstupuje do Altery
Už to není úplně novinka, nicméně stojí to za pozornost. Minulý týden oznámil Intel, že se dohodl na prodeji – částečném, nikoliv úplném – své divize Altera, což je část firmy vyrábějící tzv. FPGA (programovatelná hradlová pole). K tomuto prodeji či IPO Altery se schylovalo už delší dobu, protože Intel se poslední léta snaží zbavovat aktivit, které pro něj nejsou centrální a nejsou vysoce ziskové, aby měl více prostředků na investice do nejdůležitějších částí svého byznysu. A do výstavby nových továren a vývoje výrobních procesů, tam totiž potřebuje dohnat jak technologický, tak kapacitní náskok TSMC a etablovat se v zakázkové „foundry“ výrobě čipů. Už před časem například Intel Alteru začal organizačně osamostatňovat, aby byla na prodej přichystaná.
To teď skutečně nastalo – Intel oznámil, že prodává majoritní podíl v Alteře investičnímu fondu Silver Lake. Ten získá 51 % (čili rozhodující většinu), avšak Intel si téměř polovinu (49 %) firmy ponechává. Zatím z ní tedy neodchází zcela. Současně s prodejem do Altery také nastupuje nový CEO, Raghib Hussain, jenž byl doteď prezidentem Marvellu pro oblast Product and Technologies.
Prodej by měl být finalizován v druhé polovině letošního roku, nicméně ještě ho musí schválit regulační orgány.
Co je však pozoruhodné, je cena, kterou Silver Lake vyplatí. Intel za 51 % firmy získal překvapivě málo v měřítku dnes běžných akvizic – jen 4,46 miliardy $, což jsou peníze pomalu jako za nějaký startup, ne za zavedenou fungující společnost s dlouhodobě fungujícím portfoliem produktů a zákazníky. Jak sám Intel uvádí, tato transakce oceňuje celou Alteru na 8,75 miliardy $. Ač tedy tisková zpráva hovoří pozitivně o vstupu strategického investora, nezní to jako moc dobrá zpráva.
Logo společnosti Altera
Intel dostává zpět jen polovinu kupní ceny
Problém je, že když Intel firmu v roce 2015 koupil, dal za ni 16,7 miliardy $. Nyní je tedy hodnota, kterou utržil při (do určité míry nucené) divestici, jen poloviční. Intel přitom firmu téměř deset let provozoval a měl příležitost ji zhodnocovat. Dnešní tržní kapitalizace a ocenění technologických firem jsou typicky mnohem větší než byly před deseti lety, pokles na polovinu u Altery je až šokující neúspěch, a to ještě pomíjíme efekt inflace za tuto uplynulou dobu.
Altera se za dobu, co je pod Intelem, nestala konkurenceschopnější a nezískala větší díl trhu FPGA (jejím hlavním konkurentem je Xilinx, s kterým se ironicky spojilo AMD). Trošku to souvisí i s tím, že vsadila na výrobu čipů u Intelu právě v době, kdy se mu povedla historická chyba se zpackaným 10nm výrobním procesem, a i později se pak firmě nedařilo získat ve svém oboru nazpět větší dynamiku.
Malá ilustrace: v Q4 2014 před akvizicí měla Altera tržby 1,9 miliardy $ a zisk 473 milionů $. Nyní při oznámení odprodeje Intel zveřejnil výsledky za rok 2024, podle nichž teď byly celoroční tržby jen 1,54 miliardy $ a z toho provozní ztráta 615 milionů $ (způsobená nicméně do značné části nějakými akvizičními náklady – v non-GAAP výsledcích byl provozní zisk 35 milionů $). Každopádně je na tom tento výrobce FPGA se 40letou tradicí po deseti letech pod křídly Intelu hůře, než když do svazku vstupoval. A jeho tržní pozice je možná do budoucna spíš ještě horší, než jak to vypadá podle tržeb soudě podle toho, že „valuaci“ má po deseti letech poloviční.
FPGA Altera Cyclone V
Symbol promarněných příležitostí Intelu
Dá se na to dívat také tak, že Intel v této na svou dobu značné investici podobně jako u dalších omylů (koupě McAfee) vsadil na špatného koně a nechal si tím ujít dost peněz. Pokud by firma v dostatečném předstihu investovala do oboru umělé Inteligence, mohla se teď podílet na ohromném boomu utrácení za AI hardware (byť je otázka, zda dlouhodobě udržitelném), který Nvidie ždímá tak mocně, že její tržby jsou nyní prakticky dvojnásobné proti nejlepším historickým tržbám, jaké se kdy povedly Intelu.
Výroba FPGA Altera se ukázala být jako byznys, který sice onehdy dával stabilně skoro půlmiliardové tržby za kvartál, ale nikdy nevyrostl výš, později spíše stagnoval a klesal. Na druhou stranu je pravda, že Intel kupoval i nadějné firmy snažící se o AI hardware. Dokonce několikrát, což bylo asi ke škodě věci, z těchto akvizicí toho nakonec vešlo ještě méně. Nedokázal se rozhodnout pro jednu AI technologii z mnoha, které zkoušel prosadit (FPGA, procesory, ASICy Nervana a pak Habana, GPU Xe), až nakonec neuspěl se žádnou z nich.
Podobně ale asi Intel promarnil karty, které v roce 2014 až 2015 držel, i ve svém vlastním tradičním a ústředním byznysu, nejen v akvizicích. Hodně se mluví o tom, že si „nechal ujít iPhone“, ale to je asi podružné. Centrální selhání bylo v tom, že firma zpackala vývoj svého 10nm procesu a ze situace, kdy byla technologicky napřed před všemi konkurenty včetně TSMC, se jen za pár let dostala do pozice toho, kdo musí zuřivě dohánět a není jisté, jestli na to vůbec má.
Ještě větší „fail“ je ale asi to, že už v roce 2013 se Intel jednou pokoušel o vstup do foundry služeb, tedy o získání externích klientů pro své továrny – neúspěšně asi kvůli kombinaci nedostatečného „drajvu“ a ochoty za tímto cílem jít, špatného přístupu a onoho selhání ve vývoji výrobních procesů.
Je ironií (a z pohledu firmy i tragédií), že když to Intel teď zkouší znovu o dekádu později, už to je jeho jediná možnost, jak si vůbec může do budoucna své továrny udržet, protože nové procesy jsou čím dál víc dražší a konkurenceschopnost je možná jedině při velké ekonomické škále, kterou Intel sám nemá. Kdyby Intel dílem sám nevzdal, dílem neprošustroval tuto šanci začít s transformací na foundry společnost o desetiletí dřív, mohl dnes být skutečně konkurentem TSMC a jeho tržby, zisky i postavení v celém počítačovém trhu mohlo být někde úplně jinde. Dnes je mnohem těžší a mnohem nákladnější toto zpoždění dohánět.
Zdroj: Intel
ČLÁNKY DO MAILU