Za poslední rok se výrazně zhoršily vyhlídky Intelu. Ještě nedávno největší výrobce čipů, jenž ztratil svou pozici i technologické vedení, se začal potýkat se ztrátami. Musí masivně propouštět a nemá na investice potřebné k tomu, aby dokázal znovu etablovat své továrny na čipy a změnit je na Foundry společnost obsluhující i externí tzv. fabless firmy, což je k jejich přežití nezbytné. Teď se ale objevila možnost skýtající naději.
Bailout pro Intel?
Bloomberg přinesl včera zprávu, že americká administrativa s Intelem probírá možnost, že by stát vstoupil do společnosti jako strategický investor. Šlo by o určitý „bailout“, kdy by USA zřejmě získaly podíl ve firmě výměnou za peníze, které by do ní nalily. Bloombergu to řekly osoby, které jsou s plánem seznámené.
Primárním cílem této státní investice by byla podpora vzniku továren na čipy v Ohiu, které Intel má dlouhodobě naplánované, ale jejichž výstavba byla několikrát odložena, naposled po posledních finančních výsledcích. Intel sice projekt nezrušil (na rozdíl od investic v Německu a Polsku), ale byl odložen na neurčito a mezi řádky lze číst, že továrny nevzniknou, pokud se Intelu nepodaří rozjet projekt Intel Foundry a získat v dostatečné míře externí zákazníky, kteří ale zatím chybějí.
Bohužel ale také jde o problém typu slepice a vejce, kdy nejistota okolo budoucnosti firmy jen dále odrazuje výrobce čipů od toho, aby služby Intelu zkusili využít. To, že by s investicemi pomohl stát, by mohlo naopak problémy překlenout a umožnit Intel Foundry se rozjet – dlouhodobě by si pak už na sebe projekt vydělal sám, stát by mohl eventuálně svůj podíl zase prodat. Do té doby by ho mohl využít ke kontrole toho, zda firma s vloženými prostředky správně nakládá.
Rozhovory o této státní investici ale zatím stále probíhají a není zaručeno, že se tento plán skutečně naplní. Podoba se ještě může změnit a je možné, že se nic vyjednat nepovede a věc vyšumí do ztracena. Intel se k věci nechtěl vyjádřit.
Fungující Intel Foundry je pro USA strategickým zájmem. Nebo by měla být
Tento krok by mohl být konečně dobrým řešením situace Intelu. Bez ohledu na to, jestli jeho procesorům fandíte nebo ne, schopnost vyrábět čipy vlastní špičkovou technologií by měla být pro USA klíčová a přijít o ni by byla nevratná ztráta, které by země později určitě litovala. V tomto případě nejde ani tak o samotný Intel, ale o to, co by mohla znamenat Intel Foundry pro zbytek počítačového průmyslu – klidně jako osamostatněná společnost, kdyby na to mělo dojít. Pokud jsou nějaké sektory, kde takováto státní záchrana dává smysl, čipy jsou mezi nimi na předním místě.
Bylo by krátkozraké přijít o domácí technologický potenciál Intelu, zatímco stát do země různými pobídkami za miliardy lákal továrny Samsungu a TSMC (tedy konkurenty). Ty zůstanou zahraničními společnostmi, a svoje technologie se jednou mohou rozhodnout zase odvézt (přesněji, nedovézt do USA novější linky). Mít vlastního hráče na tomto poli je mnohem větší výhoda. Také proto, že vědecký a výzkumný přínos pojící se s touto ekonomickou aktivitou se realizuje „doma“, což u TSMC a Samsungu neplatí.
Těžko říct, jak to reálně skončí, vzhledem ke komplikované situaci i nepředvídatelnosti Bílého Domu. Donald Trump jen o několik dní dříve vyvolal rozruch, když teatrálně vybuchl o tom, že CEO Intelu musí okamžitě odstoupit. Spouštěčem zřejmě bylo, že si prezident v médiích přečetl nebo vyslechl o tom, že investiční fondy Lip-Bu Tana mají z dřívější doby podíly v čínských firmách (Lip-Bu Tan pak vydal oficiální prohlášení trvající na tom, že jeho investice jsou v souladu se všemi zákony).
Lip-Bu Tan, nový CEO Intelu
Toto sice dlouhodobě nemusí mít žádné následky, ale ilustruje to chaotické prostředí, v kterém americké firmy musí pracovat. Má-li Intel Foundry uspět, potřebovala by spíš stabilní a předvídatelný plán, na který by se klienti mohli spolehnout.
Je dobré připomenout, že právě Trumpovská administrativa (a v tomto případě asi zejména Trump osobně) po svém nástupu potopila financování, které měl Intel na svou obrodu a továrny v Ohiu dostat v rámci programu CHIPS Act, a k jeho problémům tím sama přispěla. A důvodem pravděpodobně bylo jenom to, že šlo o projekt předchozí demokratické administrativy a nový prezident se obsesivně upnul na to, že její odkaz vymaže.
Zdroje: Bloomberg, techPowerUp
