Vlákno názorů k článku Záchrana pro Intel? USA prý zvažují státní intervenci, aby udržely domácí čipové technologie od Rafan - No můžeme to nazývat různě, ale je to...
-
No můžeme to nazývat různě, ale je to vlastně částečné zestátnění, původně soukromé společnosti. Ale je to v pořádku, stát by si měl ohlídat zda ty prachy nebudou spláchnuty do hajzlu. Jestli se nepletu tak něco podobného udělala vláda USA za krize, kdy také vlastně znárodňovala banky. Ale pokud vím tak když se to přehnalo, tak vláda ty podíly v bankách zase prodala a tuším že snad dokonce se ziskem. No ale jestli to dopadne podobně i s Intelem, Bůh suď.
-
S tim bych si dovolil nesouhlasut. Trump zacal natlakem na CEO, a bude pokracovat
Bude to znarodneni a nic jineho, US proste ziskaji vyrazny podil a budou mluvit do dalsiho vyvoje firmy.
Jestli ve finale na tom US vydelaji, je otazka, ale tady rozhoduji vyssi zajmy.
Investor by chtel videt rentabilitu za kazdou cenu jako GF, a to tady nehrozi.
-
Trochu bych brzdil. Vy děláte jako kdyby měl Trump chodit na valnou hromadu. Toto bude mít na starosti ministerstvo financí. Uvědomte si, že ty fabriky jsou pro vládu USA strategicky důležité. I když nevyrábí nejnovější technologií ale musí je držet, pro případ že může dojít k válce s Čínou a továrny TSMC spadnou do klína Číně i s Tchaj- wanem , nebo budou v té válce poničeny. Pak najednou ty továrny (i když trochu zastaralé) v USA budou mít úplně jinou hodnotu. No a samozřejmě bude také záležet, kolik financí do Intelu napumpuje. Dokonce bych se nedivil, že stát bude požadovat rozdělení Intelu, kde budou z majetku Intelu vyjmuty továrny o které vládě USA jde především a kde bude Intel jen jeden z vícero akcionářů. Dle mého o samotný Intel vládě USA jako takový nejde. I při scénáři že by Intel skončil, pořád mají USA AMD. AMD nemá větší podíl na trhu hlavně proto, že nemá výrobní kapacity na větší zastoupení. Dále je tu NV atd. Ti všichni by v těch továrnách mohli vyrábět v případě krize, že TSMC o většinu továren přijde. Vláda USA musí mít plán na jakýkoli scénář.
-
Nezpochybňuji strategickou důležitost Intelu a snahu státní exekutivy stabilizovat alespoň fungování Fabů chápu. Zpochybňuji kompetence prezidenta (případně ministerstva), zasahovat do řízení toho podniku bez souhlasu vlastníků. Takže pokud dojde ke zestátnění Intelu (nebo spíše jehho části), tak právní cestou a následným odkupem. Nikoliv tak, že se pomatený Donald jednoho rána probudí a vyhází polovinu managementu a akcionáři budou držet poslušně huby a krok. Protože jsem přesvědčen, že nebudou.
-
"může dojít k válce s Čínou a továrny TSMC spadnou do klína Číně i s Tchaj- wanem"
Neustale jsme masirovani potencialnim obsazenim Taiwanu... Ruzna schemata, analyzy. Ja chapu, ze to pak clovek bere jako realnou moznost.. Ale skutecnost bude daleko jednodussi, pro Taiwan zrejme krutejsi, i kdyz bez obeti na zivotech. A daleko tissi.
Politika jedna zeme, dva systemy, zustava v Cine v platnosti. Dale, Cina ma mnoho sektoru ekonomiky s vyraznym podilem exportu. Dopady sankci na ruskou ekonomiku maji vedlejsi efekt - primeli Cinu pocitat. Davno si spocitali, ze vojensky zabor kvuli jednomu strategickemu sektoru by byl zatracene drahy v podobe dopadu na sektory ostatni. Proto ta hausnumera castek, ktera liji v investicich do vlastnich technologii. Je to jen zlomek toho, na kolik by je prislo vojenske reseni se vsemi dopady na ekonomiku, obchod a mezinarodni vztahy. EUV, cim se uklidnujeme, je navic jen jedna z oblasti, kam Cina pumpuje penize. Osobne si myslim, ze EUV nadrazenost padne do nekolika let... Ale nejvice zajimave je to, ze si Cina zrejme uvedomila brzke dosazeni fyzikalni limitace kremikove technologie. Vsimnete si, ze uz maji maloserii 2D (nekolik vrstev atomu) plne funkcnich RISC-V procesoru o vice nez dvou tisicich tranzistorech. To je zasadni prulom - a vyvoj v teto oblasti nyni muze a pravdepodobne bude akcelerovat exponencialne.
Cina timto dosahne sveho obvykleho cile - nechat vse v tichosti vyhnit. Silova reseni provadela dekady zpet, nyni jde jinou cestou. Prikladem je Tibet - Cina provedla to, co bylo povazovano za nemozne - propojila dopravni infrastrukturu s vnitrozemim, dostat se v ramci Ciny do Tibetu jiz neni dobrodruzna vyprava, ale obdoba cesty Praha - Ostrava (mozna komfortnejsi a s mensim zpozdenim). Nasledne doslo k promichavani puvodniho obyvatelstva a jeho koexistenci s vnitrozemskymi imigranty. Tento proces stale probiha. A mame vyhniti problemu v radu par generaci. Tise, plizive, bez pompeznich vojenskych zasahu..
Dosazenim prulomu v 2D polovodicovych technologiich a nasledny uspech v komplexnich cipech s miliardami tranzistoru, ktery prijde pote - zpusobi analogickou situaci s Taiwanem. Ostrov prijde o svoji strategickou relevanci pro mezinarodni hrace, vc. USA. Cina toho dosahne oklikou, navic ziska klicovy naskok nad vyhledove mrtvou kremikovou technologii. Je to pro ne win-win. Mozna jiz do 10 let. Pak nebudu prekvapen tim, ze Taiwan kyvne na cinsky projekt G3 rychlodrahy z Pekingu do Tajpeje, ktery nyni ignoruje - a tibetsky scenar si da repete.Ivanka Trump si pak jako mozna prvni zenska prezidentka USA zajede na navstevu do statniho intelu, aby si prohledla fyzikalne posledni moznou iteraci kremikoveho vyrobiho procesu (0,1 Å?). Cine to bude tak nejak jedno.
