Cnews FM: Jsou e-čtečky a tablety slepé uličky? [podcast]

Zaujaly někoho e-knihy?

22
Kindle Oasis 2
Kindle Oasis 2

Někteří tvrdí, že e-čtečky jsou nudné, protože se nikam nevyvíjí. Mají se ale kam vyvíjet? Prodeje e‑čteček, e-knih, ale také tabletů v posledních letech klesají. Proč? Nechtějí lidé číst elektronické knihy?

Audio si také můžete stáhnout jako MP3 (23 MB).

 

22 KOMENTÁŘE

  1. Pár připomínek:
    a) Spousta lidí opustila čtečku poté, co ji rozbili, což není nic nesnadného.
    b) Cena čteček stagnuje a spíše roste. Můj první Kindle (3 keyboard) z října 2010 stál 139,99 dolarů, stejně jako stojí aktuálně Paperwhite 3. A zatímco tenkrát to bylo to nejlepší, dneska tu máme ještě víc jak 2x dražší Oasis. To rozšiřování opravdu moc nesvědčí.
    c) Čtečky se zasekly na 6 palcích a i když existuje pár výjimek, je to nedostatečné. Taková A4ková čtečka za přijatelnou cenu na studium odborné literatury by úspěch měla, bohužel dneska její cena začíná na nějakých 750 dolarech.
    d) Většina lidí nečte, takže čtečku nepotřebují. Z toho zbytku chodí dost lidí do knihoven a ti čtečku využít nemohou, protože knihovny (a zákony) zaspaly dobu a zatímco za 60 korun ročně členského příspěvku si mohu půjčit papírových knih kolik chci, elektronickou knihu mi nikdo v podobné cenové relaci nepůjčí.
    e) Elektronické knihy jsou drahé. Dost často chci koupit elektronickou knížku, koukám na ceny a všichni prodejci ji mají za doporučenou cenu, zatímco v papírových se předhání ve slevách. Dochází tedy k situaci, kdy elektronická knížka je dražší, než ta papírová (naposledy jsem kupoval ebook „Jak shodit kila a oslabit korunu“ od bývalého guvernéra ČNB a dost mě to vytočilo).
    f) Osobně mě neskutečně vytáčí politika Amazonu, kdy přešel z tlačítek na dotykové displeje (bez tlačítek). Kindle 3 keyboard i Kindle 4 byly v tomto ohledu prostě geniální. Aktuálně čtu na Paperwhite 3 a to ovládání prostě není ono.

    • Mám jak tablet tak Kindle 5. Kdybych si znova vybral tak beru tablet, ale aspon 9″. Tablet je mnohostrannější zařízení a dají se na něm číst přijatelně i pdfka (hlavně proto by 9 a 10″ bylo ideální). Na Kindlu si přečtu jen beletrii, kterou nečtu, odborné knížky skoro nejsou a jsou drahé (ty zahraniční odborné jsou obvykle 1000+ Kč), veděcké články jsou jen pdfka.
      Na druhou stranu, pokud na něm nečtete, tak je tablet taky slepá cesta.

          • Řeknu to mému tabletu, který se mnou projel pracovně od Aše po Bagdád, že je na houby, protože to tvrdí nějaký Holeček… A pak ho pochválím, že to se mnou vydržel a že jsem na něm mohl napsat všechno, co jsem potřeboval…

          • blue.sun:
            V čem vidíte rozpor? Píšu, že zvládá všechno, ale sorry, z čtečky se čte lépe a na notebooku se lépe pracuje. Tablet je prostě nouzovka, kdy člověk nechce či nemůže tahat čtečku+notebook.

          • blue.sun: A co asi se tu pise? … Na tabletu se da delat vsechno, jen nic poradne.
            Takze ano, mas tablet, pouzivas ho a projel jsi s nim kus sveta, pro cestovni vyuziti, kde logicky uprednostnujes skladnost pred prakticnosti je to ideal.
            Vetsina lidi zase tak necestuje a pak se ozvlast v rodine vyplati mit zvlast ctecku a zvlast notebook – oboji zvlada svuj segment lepe nez tablet, ktery ovsem mnohem hure ale presto zvladne vsechno.

          • Co v tvém pojetí znamená „mnohem hůře“? Tablet jsi asi taky naposledy viděl před deseti lety, co?

      • Ano, čtečka v podobě běžného (6-7“) Kindlu je určena na čtení beletrie. Kdo ji nečte, nemá smysl, aby si čtečku kupoval. Naopak, kdo ji čte, oceňuje přednosti čtečky před tabletem.
        Na odbornou literaturu by to chtělo tu čtečku velikosti A4, pak by s pdf nebyl problém.
        Na tabletu (a potažmo mobilu) mě štve tragická výdrž. Zatímco na čtečce přečtu několik knih na jedno nabití, na tabletu bych musel nabíjet několikrát, než bych přečetl jednu knihu.

        • Ty budeš takový malý mudrlant že? Jednu čtečku na beletrii, jinou zase na odbornou literaturu, ještě jsi zapoměl na literaturu faktu a casopisy, na to by taky měly být extra čtečky určitě … a ty, protože existují formáty primo pro čtečky, tak pak naladovat pédéefkama … strašné 😂

          • Ne, nejsem mudrlant, jsem člověk, co hodně čte. A čte v posledních 6 letech skoro výhradně na čtečkách (co jde) a zbytek na počítačích. Chápu, že někdo, kdo přečte pár knížek ročně, tohle neřeší a čte třeba na tom tabletu a ani nemá pocit, že ho to omezuje.
            S těmi formáty je to snad naprosto jasné, spousta věcí je v pdf a v nějakém jiném formátu nemá člověk šanci. A nemusí to být zrovna nějaké pokoutní čtení, ale třeba výrobci často dodávají manuál jen v pdf, navíc naformátované na velké stránky, takže člověk to sice v klasické čtečce zobrazí, ale písmenka jsou moc malá.

          • No, vpodstatě jsi odpověděl a vystihl jsi to celkem přesně, každý ať si používá co chce a co mu vyhovuje, tak je to správně. Pokud je někdo spokojen a zvyklý řešit všechno na tabletu, nechť to tak dělá. Takže ano, jsi malý mudrlant a vypadnul z tebe naprostý nesmysl, není pravda že na něco je lepší to a na něco ono, ale nejlepší je to, co vyhovuje tomu konkrétnímu člověku, tak jako skoro ve všem, kapišto? 😉

          • Zann:
            Je tak těžké pochopit, že nikomu neberu to, co používá? Ať si to klidně používá. Jen prostě tvrdím, že na čtečce se čte lépe. A pokud tvrdíte opak, tak jste na čtečce v životě nic nepřečetl.

          • A je tak těžké pochopit že co yhovuje jednomu nemusí vyhovovat druhému a proto prostě plácáš kraviny?

    • Radek Holeček:
      Knihovny a elektronicke knihy jsou problem.
      1. Jsou porad a ne malo autori, kteri e-knihy a audioknihy odmitaji.
      2. Vydavatele knih jsou presvedceni, ze e-knihy a audioknihy si kazdy ukradne a ze oni vydelaji vic na papiru, takze se e-kniham a audiokniham brani.
      3. Ctenaru je malo a proto si na ne mohou politici dovolit kaslat, potrebne zakony proto oddaluji.
      4. Knihovny nemohou digitalizaci provest ze vzduchu a potrebuji na ni penize, ktere jim nikdo neda. Ministerstvo kultury na knihovny z vysoka kasle.
      5. Z duvodu omezenych financi, kdyz uz se kniha v knihovne digitalizuje, tak se prevede na obrazky (JPG pripadne PDF) a na vypocetni techniku mnohem narocnejsi tvorba e-knihy (ePUB) se realizovat neda.
      6. Kdyz uz je kniha digitalizovana, tak prijde ctenar a trva na zapujceni papirove knihy, o e-knihu nema zajem. O tom se samozrejme vede statistika a pokud maji z tisice ctenaru o e-knihu zajem 2 (slovy dva) ctenari, tak je nasledne vmeteno knihovnikum do tvare, ze digitalizace knih je zbytecna.

      Knihovny by proste digitalizovaly rady, ale dokud o to nebude siroky (idealne medialne sireny) zajem, tak se v teto oblasti mnoho udelat neda.

  2. IMHO čtečky naučily lidi znova číst – a mnoho z nich se pak zase vrátilo k papírové knize. No a mnoho dalších to zase omrzelo. Tím je dán vývoj, zmíněných 0% – 30% – 19%.

    Vývoj samotných čteček – co se asi tak dá vyvíjet například na žehličkách nebo vrtačkách? Totéž se týká tabletů – a jak správně tušíte, dojde i na šmatlafouny. Pak už se bude jen drobně vylepšovat a dokud nedojde ke skokové změně kvality (což u mobilů může snad být jen nárůst výdrže na několikanásobek nebo skokově lepší software, což nehrozí), tak se to nezmění.

    A opět se ukazuje, že elektronická média nemá smysl kupovat, protože člověk za své peníze dostane omezené možnosti zacházení s tím, co zaplatil. Sstále vychází jako lepší ebook sprostě upirátit – a to nemluvím o výběru.

    • I ty smartphony se dnes vyvíjí jen přidáváním nesmyslů a zvyšováním výkonu. Reálný přínos nikdo nepředstavil už dlouho.
      A že prodeje tabletů a čteček klesají? Není potřeba tyhle věci kupovat každý rok…

      • Ono ani není moc co nového kupovat. Například Samsung Galaxy S2 Tab (edice 2015) disponuje Exynosem 5433, Samsung Galaxy S2 Tab (edice 2016) Snapdragonem 652 (s nižším 3D výkonem). Edice 2017 S3 8,0″ Tab se Snapdragonem 820 jsme se už vůbec nedočkali. 🙁

        • Na druhou stranu, proč se při koupi orientovat jen podle výkonu, nebo proč kupovat nové zařízení jen proto, že má nový procesor? Prostě kupuju, až je potřeba. Což u tabletu je tak 3-4 roky používání.
          Teď navíc tabletům dost ubližují různé 2v1.

    • Většinu věcí čtu na tabletu 7,9″ (AMOLED 4:3 2048×1536). Například ságu o Zaklínači jsem na něm nejen přečetl, nechal si přečíst (Text2Speech), ale i poslechl jak postupně vychází jednotlivé audioknihy (v interpretaci Martina Fingera). To by asi žádná z dnešních čteček nezvládla. E-inkové čtečky mi přijdou, pomineme-li jejich monochromnost, omezené svou velikostí, rozlišením a kontrastem.

      Jsem zastánce kombinace malého telefonu (ideálně chytrého) a středního tabletu (8″ 4:3). Jako několikaletý uživatel dvou generací 7″ tabletů (16:10) mi přijde docela marnou snaha o zvětšení telefonů (ono i 7″ je ergonomicky málo).

      • Taky čtu na amoledu (bílý tex na černém/vyplém pozadí), ale to jen protože mám docela velký telefon a necítím potřebu mít další zařízení.
        Jinak u nás rodině má čtečku skoro každý druhý (doslova), většinou paperwhity 2/3 a pak hodně pocketbooky 626 (cena, hardwarové tlačítka, rozhrané v češtině) .

        Ale chápu, že prodeje klesají. Čtečky se nakoupily už před pár roky a většinou není třeba upgradů nebo náhrad. maximálně nepodsvícenou za podsvícnou, Prostě se trh celkem nasytil a upgradů není moc třeba. A čtenáři spíš ubývají, než přibývají.