První díl: Jak zničit internet
Druhý díl: Jak zničit internet – Rozdělme kontinenty

Když se podíváte co Google vše nabízí, tak zjistíte, že toho opravdu není málo. Nejznámější ze všech služeb je rozhodně jeho rychlé vyhledávání informací na webu. Důkazem toho je rozšíření slovní zásoby, již neříkáte hledat, ale gůglovat. Dalších služeb je požehnaně: Google Mail, Google Desktop, Google Earth, Google Chrome, zprávy, Blogger, Google dokumenty, Google Picasa a další. Ztrácíte se nebo vám začíná hlavou procházet myšlenka, jestli vše co dneska potřebujete je internetový prohlížeč a dostupný web Google?

Ničení potřetí

V minulém díle jsme se pokusili zničit internet přerušením transatlantických optických spojů. Dnes na to půjdeme úplně jinou metodou. Zkusíme se zaměřit na skutečnost existence společnosti Google, jejích produktů a závislosti uživatelů internetu na nich. Nechceme zničit Google, to by nás ani nenapadlo, sami jej aktivně používáme a cítíme také jistou závislost a minimálně zděšení při představě nedostupnosti jeho služeb.

Představte si normální pracovní den. Přijdete do práce, zapnete počítač a spustíte internetový prohlížeč. Máte za úkol vyhledat nějaké informace o určitém produktu a tak instinktivně napíšete www.google.cz. Chvíli čekáte a nic, stránku nelze zobrazit. Díváte se na tuto hlášku a nevěříte svým očím. Snažíte se zkontrolovat, jestli funguje internet. Funguje, zkusíte www.seznam.cz a zkoušíte hledat na něm. Také bezvýsledně, protože Seznam používá vyhledávání Google. Co teď? Jak hledat informace?

Tip: Pro nastavení jiného vyhledávače použijte v Microsoft Internet Exploreru webovou stránku http://runonce.msn.com, kde si můžete nastavit přizpůsobení vašeho vyhledávače. K dispozici zde máte několik služeb, které jsou na sobě nezávislé.

Hledání informací přes web Google se stalo tak samozřejmé, že jednoduše zapomenete existenci jiných vyhledávačů. Přiznejte si, mnoho z vás teď marně přemýšlí nad jiným vyhledávačem, jenže najít jiný vyhledávač bez vyhledávače znamená velký problém. A přestože existují varianty, například Bing od Microsoftu, zvyk je železná košile a spousta dalších služeb od Googlu snad ani nemá alternativu. Stejně tak vyhledávání na mnoha webech funguje vnitřně na základě služeb Googlu. Velmi oblíbený je také Gmail, který patří mezi freemaily k tomu nejlepšímu na celosvětové síti. A určitě není třeba diskutovat nad oblíbeností videoportálu YouTube, na němž denně zhlédnou hodiny videa lidé ze všech koutů planety. Nyní je na čase si přiznat svou závislost na Googlu.

Z historie

Google založili dva studenti Standfordské univerzity v Kalifornii Lary Page a Sergey Brin. Při svém výzkumu v roce 1996 si položili otázku, zdali není lepší hledat informace na webu analyzováním vztahů mezi jednotlivými weby a jejich hodnocení, než metoda, která řadila výsledky podle výskytu hledaného řetězce informací. Tuto metodu si oba pánové nechali patentovat jako Page Rank, který dnes tvoří základ vyhledávače Google. Rok na to zaregistrovali doménu google.com a o rok později, v roce 1998, založili akciovou společnost, která měla sídlo v garáži jejich známého. Mimochodem právě garáž bylo sídlo nemála amerických firem (například i Apple), které vždy prorazily něčím výjimečným na trh.

Po příspěvku 100 tisíc dolarů od spoluzakladatele Sun Microsystems se firma přesídlila do kanceláří v Silicon Valley, které dnes představuje světové centrum pro počítačový a technologický průmysl. Toto místo je tak lukrativní, že kdo v něm není, jako by nebyl. Po své expanzi se Google přemístil do současného sídla v Kalifornii do města Mountain View.

Proč je Google tak oblíbený? Především svými výbornými vyhledávacími schopnostmi a absolutně jednoduchým vzhledem, díky kterému je velmi rychlé načtení hlavní stránky i výsledků hledání. A to jak na stolních počítačích, tak i na mobilních zařízeních. S podařeným reklamním systémem AdSense začal Google vydělávat a peníze využil na rozvoj a skupování firem pro svůj prospěch. Asi největším úlovkem byl nákup populárního serveru YouTube pro sdílení videa. V tehdejším kurzu za něj zaplatil zhruba 35 miliard korun. Další služby jen přibývaly a díky tomu se dnes můžete přes produkty Google dívat na satelitní snímky země, blogovat, organizovat a vystavovat své fotografie na webu a mnoho dalšího.

Diktatura Google?

Když se budete snažit spočítat všechny produkty Google, zjistíte, že vám nebudou stačit prsty jedné ruky. Vezměte si to pěkně popořadě, na prohlížení internetu zvolíte dnes velice populární a hlavně opravdu rychlý prohlížeč Google Chrome. Spolu s domovskou stránkou www.google.cz máte celý internet jako na dlani a nepřeberné množství informací na dosah. Chcete poslat e-mail? Samozřejmě tu máte Gmail a jeho skvělé odfiltrování spamu a možnost synchronizace s počítačem nebo mobilem.

Na obrázky použijete program Picasa, pro zábavu již zmiňovaný Google Earth a aby toho nebylo málo, pro sledování aktuálního dění použijete stránku news.google.com. Pro práci použijete Google Docs, který nahradí drahý Microsoft Office nebo alternativní OpenOffice.org. Celý váš internetový život se víceméně točí okolo jediného poskytovatele služeb, které jsou navíc zdarma.

Google se dnes může tvářit, že se snaží pokrýt co nejširší segment služeb spojených s internetem a počítačovým softwarem obecně. Jeho produkty stačí de facto ke všemu, co dnes potřebujete. Dá se říct, že na produktech Google můžete postavit i malou firmu, protože vše co firma potřebuje (e-mail, dokumenty, kalendář) existuje na webovém rozhraní. Finanční úspora za software může být ohromná. A to nejen za softwarové vybavení v podobě programů, ale také úspora za operační systém a hardware. K obsluze internetových aplikací totiž nepotřebujete výkonný počítač s těžkopádným operačním systémem, ale vystačíte si s nejlevnějším novým počítačem za pár tisíc a s alternativním operačním systémem zdarma – Linux a jeho distribuce, ve kterém stačí rozchodit prohlížení internetu. Neřešíte licencování a strach z toho, že vás někdo „práskne“ a přijde kontrola.

A co soukromí?

Určitě si řeknete, proč velké firmy neupřednostňují Google aplikace a „zbytečně“ utrácejí za servery, licence, operační systémy a v neposlední řadě za správce těchto systémů. Odpověď je jednoduchá: tyto firmy se snaží za jakoukoliv cenu předejít ztrátě dat nebo jejich úniku. Není nad to mít informace u sebe a mít nad nimi absolutní kontrolu. Tyto firmy mají možnost lokální obnovy dat, mají někoho, kdo se o ně postará, mají prostě zázemí v podobě IT správců, kteří jsou přímo zodpovědní za tyto skutečnosti. Jednoduše řečeno, mají koho potrestat za nefunkčnost a vyvodit z toho patřičné důsledky.

Hardware Google není oficiálně známý. Informace hovoří o tom, že servery jsou postaveny na běžných počítačích x86 platformy. Těch je několik tisícovek a představují ohromný cluster. Právě kvůli bezpečnostním rizikům je však internetový gigant na informace o své vnitřní infrastruktuře velmi skoupý. A nutno říci, že dělá dobře.

Vezměte si například Gmail. Ano, jistě to je jeden z nejlepších e-mailových počinů vůbec, ale víte, kde přesně jsou servery umístěny? Kdo k nim má ze všech správců Google přístup? Dokážete se smířit s tím, že vaše životně důležité informace jsou na pevném disku někoho, koho neznáte? Co když se stane, že Gmail přestane pracovat? Neuděláte zhola nic. V licenčním ujednání souhlasíte s tím, že pokud dojde k výpadku nebo ztrátě dat, nemáte se vlastně kam dovolat a koho žalovat za možný ušlý zisk

Trochu paranoidní si můžete připadat při prohlížení e-mailů a následném srovnání reklam v pravém sloupci. Je to trošku zarážející, že se obsah e-mailu velice podobá obsahu reklamy. Google byl již nejednou kritizován za porušení listovního tajemství, ale odvolal se na to, že toto dělá počítačový program a nikdo tím zákon neporušuje.

Velice kontroverzní se stala věta z podmínek používání e-mailové služby, která obsahovala znění, že kopie emailů mohou po nějakou dobu zůstat na serverech Google, i když je uživatel smazal, nebo úplně zrušil svoji e-mailovou schránku. Google se ohradil tím, že se zavazuje v tomto případě data odstranit v co nejrychlejším možném termínu. A právě tento termín ale může být i několik dní.

Konspirační teorie nedostupnosti

Pokud tedy oželíte skutečnost, že mnoho svých informací máte umístěných na infrastruktuře Google, měli byste se smířit s tím, že jednoho krásného dne Google nemusí existovat. Nebudete sami, mnoho desítek či stovek miliónů uživatelů prožije to samé. Černý den, zoufalství, ztráta dat. Nastává pár otázek, z čehož ta první bude, kdo za to může. Prvně všichni budou obviňovat Google a jeho neschopnost udržovat všechny služby při životě.

Mnoho lidí bude přemýšlet, jak je to vlastně vůbec možné. „To si přece nemůžou dovolit!“ – tato věta bude v mnoha diskusních fórech na internetu. Hospody plné zoufalých lidí se nebudou bavit o ničem jiném. Mnoho firem bude na pokraji šílenství, firemní e-maily, důležité dokumenty, naplánované kalendáře, vše je pryč. Ztráta informací v soukromém sektoru také bude mít svoji váhu, mnoho nevyřízených e-mailů bez odpovědí, mnoho negativních hodnocení a zákazů na aukčních portálech z důvodu nevyřízení dražby, zmizelé fotogalerie Google Picasa, smazané dokumenty a tak dále.

Na otázku, kdo by měl koho obviňovat, se nabízí jednoduchá odpověď. Každý má nárok obviňovat maximálně sám sebe. Google se snaží ukousnout co největší kus koláče, který představuje pokrytí základních služeb na internetu. Láká uživatele na nejrůznější vychytávky a podařený design. Mnoho lidí zakládá emailový účet na gmail.com už jen z toho důvodu, že ho ještě nemají. Je pravda, že je velmi dobrý, funkční a nabízí dostatek prostoru. A nejen Gmail, ale i další aplikace od Googlu se velice dobře ovládají.

Je vidět, že tvůrci těchto aplikací opravdu přemýšlí. Což se častokrát o uživatelích, kteří mají Google jako modlu, říct nedá. Jednoho dne přijde den, kdy Google nepůjde nebo zkolabuje. Například někdo „zlý“ zablokuje doménu google.com. Je pravda, že vedení společnosti ani půl zeměkoule z toho nadšení nebudou. Jistě že je to přehnaná a těžko reálná situace, nad kterou se už mnoho lidí jistě zamyslelo, ale něco podobného klidně přijít může.

Google pohlcuje čím dál víc uživatelů díky stále lepší a větší nabídce služeb. Daří se mu to a funguje, za to buďme všichni rádi. Ale pokud se rozhodneme svá data svěřit někomu na druhé straně planety, popřemýšlejme nad možnou ztrátou a jejím dopadem. Až jednou Google a jeho celá infrastruktura nebude fungovat, bude vám internet připadat tak trochu méně významný. Zdá se vám že přeháním? Zkuste měsíc nepoužívat žádnou ze služeb Googlu (včetně prostého vyhledávání) a třeba svůj názor změníte.

K únoru 2009 e-mailová služba od Google čítá 113 milionů uživatelů. Vzhledem ke skutečnosti, že každý uživatel má k dispozici necelých 7,3 GB, vyjde celková kapacita e-mailového serveru na neskutečných 824 900 terabajtových disků. A to už je pořádné číslo.

Slovníček

 

Google – Název Google vychází ze slova „Googol“, kterým bylo synovcem amerického matematika Edwarda Kasnera označeno číslo složené z jedničky a sta nul. (10100). Dnes se již používá sloveso googlovat či googlit ve smyslu hledat na Internetu. V roce 2006 se toto sloveso objevilo v Oxford English Dictionary. Z hlediska českého jazyka se Google skloňuje dle vzoru hrad (Google, bez Googlu).

Cluster – je skupina několika počítačů, které spolu úzce spolupracují, takže navenek se mohou tvářit jako jeden počítač. Toto seskupení má za následek rozdělování výpočetního výkonu mezi samotnými počítači a zvýšení dostupnosti celého clusteru při výpadku jednoho nebo více počítačů. Toto řešení je mnohonásobně levnější, než jeden vysoce výkonný počítač.

Ohodnoťte tento článek!