Co byste měli vědět, než si koupíte mobil se Symbianem

0

Je tomu sice už rok a čtvrt, co Stephen Elop odsoudil Symbian i MeeGo k zániku a oznámil nový směr, kterým se Nokia nyní ubírá (tedy, Nokia se ubírá hlavně směrem k bankrotu, ale oznámení dnes již bývalého CEO se týkalo přechodu na Windows Phone), přesto významná část nabídky finského výrobce stále běží na Symbianu, nové modely byly vydány ještě docela nedávno a pokud se nespokojíte pouze s dotykovým displejem a chcete ťukat SMSky a e-maily na hardwarové klávesnici, Nokia E7 je jedním z mála telefonů, který toto kritérium splňuje. Právě tento model vlastním i já a zkušenosti se Symbianem tím zřejmě budou nevyhnutelně ovlivněny.


Proč jsem si vybral telefon se Symbianem

Když jsem zvažoval, jaký telefon koupit, Nokia E7 sbírala body za velký displej typu Super AMOLED, dobře hodnocenou klávesnici, jejíž výsuvný mechanismus slouží též jako stojánek, a design, který mě oslovoval víc, než fádní Samsungy nebo HTC Desire Z. Operační systém Symbian byl od začátku mezi slabinami přístroje, podobně jako beznadějně zastaralé hardware. Ale co, na mobilu přece nebudu přehrávat filmy ve Full HD a co se týče her, 3D závody a střílečky jsou pro krácení času na nezáživných přednáškách krajně nevhodné. Též jsem počítal s tím, že investice do chytrého telefonu se vyplatí, když budu moci namísto mobilních dat používat školní Wi-Fi síť.

No a jak to dopadlo? S klávesnicí, displejem a částečně hliníkovým šasí telefonu jsem spokojen. Používání Symbianu ve mne ale pravidelně vyvolává chuť ten krám zahodit, co nejdál to jen jde. Wi-Fi nakonec používám téměř výhradně jen doma a internetové připojení od operátora si alespoň během semestru platím tak jako tak: pominu-li, že pro malou anténu bývá v učebnách často příliš slabý signál, většina budov našeho „kampusu“ (dá-li se tomu tak říkat) je pokryta routery, se kterými si můj telefon nerozumí, i když mám přímou viditelnost. Jsou to takové malé mrchy s krátkými anténkami, značka na tři písmenka, možná NEC? Škoda, na Karlově náměstí jsem se připojil (asi medikům) na Eduroam i na chodníku vedle budovy.

Problém první a největší: dýchavičnost

Kdysi dávno, když jsem se učil hrát na klarinet a moc mi to nešlo, se mi učitel v hudební škole svěřil, že z mého hraní má pocit, jako když táhne těžkou káru do kopce. Se Symbianem tento pocit zažívám neustále. Autentickou „Symbian experience“ si můžete nasimulovat i na svém počítači. Zaplácejte operační paměť tak, aby systém musel swapovat na pevný disk (já jsem toho docílil za pomoci Windows Server 2008 ve virtuálním stroji, vy s více než 3 GB paměti asi budete muset být tvořivější), pro ještě větší autentičnost mějte Windows nainstalované na nejstarším a nejpomalejším pevném disku, který doma najdete, a na který se instalace stále vejde. A pak si na tom zkuste třeba zapnout prohlížeč a jít si číst zprávy. Odmyslíte-li si bzučení a mohutné burácení letitého HDD, to je asi tak ono.

Možná byste čekali, že když Nokia sama Symbian vyvíjí, nemůže se stát, že pro něj navrhne telefon, který jej hardwarově neutáhne. Z tohoto závažného omylu mne ale Nokia E7 záhy vyvedla. Problémy má telefon hlavně s weby, které nemají mobilní verzi a je na nich spousta grafických prvků. Při načítání takového webu telefon zpravidla na několik sekund zatuhne a vy se divíte, proč vaše patlání po displeji nepřináší kýžené posunutí. Specielně pro masochisty je prohlížení souborů ve formátu PDF.


 
O tom, jestli zrovna dotykový displej nezaregistroval vaše gesto, nebo je telefon zrovna dočasně zatuhlý, budete přemýšlet poměrně často. Bohužel na tohle není žádný indikátor, jako na PC přesýpací hodiny namísto kurzoru. Jediné, co máte k dispozici, je dioda tlačítka pod displejem, u které si můžete nastavit efekt „dýchání“.

Pokud pak několik vteřin v kuse svítí stejnou intenzitou, znamená to, že telefon zrovna pracuje. Ale toho si nevšimnete hned. Ačkoliv už telefon používám přes půl roku, dnes a denně se mi stává, že se pronaviguji někam jinam, než jsem chtěl, nebo spustím aplikaci, kterou jsem spustit nechtěl, protože nedočkavě klepnu na displej podruhé, když to vypadá, že telefon nic nedělá.

Pokud nepotřebujete hardwarovou klávesnici, můžete použít i Swype. Češtinu podporuje jen verze 2.0 beta, kterou stáhnete z Nokia Beta Labs. Aplikace pro nastavení bohužel nefunguje, takže nemůžete změnit poměr mezi výpočetní náročností predikce a náročností na přesnost tahu, kterou Swype rozpozná (a protože telefon často dlouho „přemýšlí“, asi se v rychlosti nikdy nevyrovnáte hardwarové klávesnici). Beta je k dispozici asi tři čtvrtě roku a od té doby se nic nehýbe, tak předpokládám, že už to opraveno nebude.

Nokia E7 má procesor s taktem 680 MHz, novější modely s 1GHz čipem by teoreticky mohly být o něco svižnější. Za vlastní prachy to ale rozhodně testovat nehodlám.

Mapy a navigace doživotně zdarma

Abych jenom nehanil, uveďme zase něco ze soudku výhod, které koupě telefonu se Symbianem má. Tou jest – alespoň u některých modelů – balíček Nokia Maps, obsahující mapy, možnost hlasové navigace pro jízdu autem nebo pěšky, a pár dalších aplikací, které nepoužívám. Jakožto majitel Nokie E7 mám nárok na doživotní aktualizace mapových podkladů bez dalších poplatků. Bohužel moc často autem nejezdím, nicméně věřím, že pro mnoho z vás je tahle služba v ceně telefonu velice zajímavá.

Bohužel to má svoje mouchy. Řekněme, že jsme se rozhodli jet z pražské městské části Kbely do Kostelce nad Labem, kde prodávají výborné koláče a škvarkové placky. Vlevo je trasa, jak ji doporučí vyhledávač tras Mapy.cz na nastavení „nejrychlejší trasa“ (nejkratší trasa je stejná, jenom ve Veleni vede postranními uličkami); délka je vypočtena na 13 km. Vpravo je trasa tak, jak ji vyhledá navigace Nokia Maps na nastavení „nejkratší trasa“ i „optimální“; pomocí průjezdných bodů jsem ji natahal do webové aplikace Mapy.cz, která vypočetla délku 15 km.

 

Z nějakého nevysvětlitelného důvodu by vás Nokia Maps honila cestou o dva kilometry delší. Co kdybyste se ale rozhodli zastavit se ve Sluhách pro uzené rybičky? V tom případě budete muset během zastávky navigaci přenastavovat, protože moudří vývojáři při update na poslední verzi vyhodili možnost zadat si průjezdné body. Předem si tedy naplánovat trasu tak, abyste se vyhli známým rozbitým/rozkopaným/ucpaným silnicím, tak není možné.

Chybějící průjezdné body zamrzí, navigace ale jinak funguje bezproblémově a do cíle vás vždy dovede.

Problém druhý, též poměrně zásadní: nejsou aplikace…

S tím, že aplikací pro Symbian bude méně, než pro Android nebo Apple, jsem počítal. Částečně tento hendikep kompenzuje skutečnost, že Symbian podporuje aplikace napsané v Javě, takže můžete využít poměrně rozsáhlé spektrum již existujících aplikací. Díky jednotnému rozlišení displeje (k tomu se ještě vrátím) mohou v nativním režimu fungovat hry napsané původně třeba pro Nokii 5800. Celkově je ale situace s aplikacemi poměrně dost špatná.

Jak už jsem zmínil, autem moc nejezdím, častěji využívám veřejnou dopravu a telefon používám pro vyhledávání spojení a jízdních řádů. Pro Android existuje aplikace, která vám podle map a GPS najde nejbližší zastávky, ze kterých si můžete spojení vyhledat. Na Symbianu nic takového není, výchozí či koncovou zastávku musíte naťukat ručně do webového formuláře. Alespoň, že standardní symbianovský webový prohlížeč má funkci autocomplete, takže vám napovídá známé zastávky.

Na Ovi Store (nebo vlastně Nokia Store) nenajdete ani použitelnou aplikaci pro posílání SMS přes internet, jediné, co jakž takž funguje, je jednoduchý a nepříliš uživatelsky přívětivý program Oskárek napsaný v Java ME. Aplikací je v obchodě celkem málo, přesto je spousta z nich balast, jaký najdete i na Android Marketu. Například najít funkční a zároveň bezplatnou aplikaci, která promění diodový blesk foťáku na svítilnu, si vyžádá několik pokusů. Některé aplikace sice jsou zdarma a fungují, fungují ale až poté, co vám naservírují reklamu od sponzora. A nutnost být připojen na internet, pokud si chci jenom posvítit, je docela opruz.

Nabídku aplikací si ale koneckonců můžete prostudovat sami, pokud vás to zajímá. K tomu nepotřebujete tento článek. Co bych ale ještě rád vypíchl, je skutečnost, že některé aplikace (a netýká se to jenom her), například iVysílání České televize nebo Battery Monitor přímo od Nokie, fungují pouze s displejem na výšku. U většiny telefonů vám to bude jedno, u E7 je to mírně nepohodlné, pokud potřebujete něco zadat jako text, nicméně u E6 to asi bude docela na palici.

…a ty standardně nainstalované stojí za starou bačkoru

Tím myslím zejména e-mailového klienta, který mi už několikrát ztrail mail při odesílání tak, že nebyl ani u adresáta, ani ve složce K odeslání, zkrátka zmizel z povrchu zemského. Kromě toho jsou aplikace z hlediska uživatelského rozhraní poněkud nesourodé: zatímco SMS se vám zobrazují v konverzačních bublinách, e-mailový klient toto neumí a vůbec vypadá úplně jinak.

Aplikace pro volání a přijímání hovorů zase u některých čísel vytrvale odmítá zobrazovat jméno volajícího, i když máte číslo v telefonním seznamu ve tvaru s mezinárodní předvolbou i bez ní. Vyhledávat kontakty podle telefonního čísla nelze, pouze podle jména.

 

Máte-li obrázky v nějaké složce, která není složkou systémem určenou pro obrázky, dostanete se k nim přes souborového průzkumníka. Nemůžete ale stránkovat posunutím, to podporuje jen aplikace Galerie, která pracuje jen se standardní složkou obrázků.

Ve standardní výbavě Nokie E7 je aplikace pro poslech zpráv, která hovoří i česky. Hlasový syntetizér ale funguje pouze pro SMSky, nic jiného si jím nepřehrajete. Přes aplikaci Sociální sítě, která podporuje jenom Facebook a Twitter, se nedostanete do facebookových skupin, ani kdybyste se na hlavu postavili, tahle možnost tu prostě není. Jelikož na Facebooku používám především skupiny, je mi tahle aplikace naprosto k ničemu.

U Sony Ericssonu se systémem A200, který jsem používal před Nokií, existovala možnost telefon přepnout do tichého režimu, ve kterém z reproduktoru vskutku nevyšla ani hláska, i když jste si třeba spustili hru, která za normálních okolností přehrává nějaké zvuky (některé hry také nejdou ztlumit přes vlastní nastavení). Nokia toto neumí, tichý režim pouze nastaví tiché vyzvánění, jakákoliv aplikace vám ale klidně začne hrát na plné pecky.

Problém třetí: nedá se s tím machrovat

Přístroj s operačním systémem Symbian rozhodně nedoporučuji frikulínům a dalším, kteří si smartphone pořizují jako fashion statement a symbol sociálního statutu (domnívám se, že tyhle zákazníky má podchycené Apple, ale kdyby náhodou). Na oslavě narozenin Extra Publishingu Dušana Šimonoviče velice pobavilo, že animace při přecházení mezi domovskými obrazovkami je neplynulá a Mirek Jahoda se ptal, proč si kupuji mrtvý operační systém a proč si nemůžu koupit normální telefon, jako normální lidé.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons

Jednotné rozlišení: problém, nebo výhoda?

Všechny přístroje se Symbianem S60v5 až Nokia Belle mají stejné rozlišení displeje, 640 × 360 px. Dobré je to hlavně kvůli hrám a jiným aplikacím, které běží ve fullscreenu, na svém telefonu se Symbianem tak v nativním rozlišení rozchodíte všechno, co bylo napsáno pro starší modely.

Nevýhodou je pak samozřejmě to, že například Nokia E7 už má při úhlopříčce 4″ relativně hrubý rastr, ještě umocněný tím, že displej má matrici PenTile. Není to ale taková katastrofa, jak by se z papírových specifikací mohlo zdát, kromě vyloženě titěrného textu je vše čitelné. Ikony v hlavním menu jsou ale na velkém displeji zbytečně velké, naráz jich vidíte vždy jen dvanáct. Tím pádem nemáte přehled o tom, co všechno vlastně v nabídce je. Existuje na to aplikace, která položky rozdělí do jednotlivých sektorů, do kterých si pak můžete přibližovat, ale stojí asi stovku.

Výhody a konečné shrnutí

U některých chytrých telefonů prý nefunguje budík, když je přístroj vypnutý. Pokud jste zvyklí tuto funkcionalitu mobilního telefonu používat, Nokia E7 s tím problém nemá. (Ale pozor, upomínky na akce kalendáře ve vypnutém stavu nefungují.) No… a to je k výhodám, které ještě nezazněly dříve v textu, asi všechno.

+ mapy s navigací v ceně (některé modely)
+ funkční budík
+ vhodné jako vrhací zbraň nebo těžítko (modely s hliníkovým tělem)
+ podpora java aplikací, existující aplikace pro Symbian S60v5
+ pravděpodobně neexistence virů
+ podpora USB On-the-Go (minimálně některé modely, určitě E7 a N8)

– pomalé odezvy systému
– nedostatek nových aplikací
– nedomyšlené a zabugované standardní programy
– budoucí vývoj platformy nejistý, zakoupené aplikace nebudete moci používat na příštím telefonu
– jako uživatel budete okolí pro smích

No a vzhledem k tomu, že můj exemplář Nokie E7 nevyniká ani kvalitou řemeslného zpracování, ačkoliv je vyroben ve Finsku a nikoliv v některé z oblíbených asijských montoven, vskutku není mnoho argumentů, proč telefon se Symbianem doporučit.

Pár slov závěrem

Moc jsem chtěl hardwarovou klávesnici a přestože nenapíšu denně stovky mailů a SMS, jsem za ni rád, ne vždy má člověk správně zpocený prst, aby hezky klouzal po sklíčku a dalo se pohodlně psát pomocí Swype. Používání Symbianu je daň, kterou za ni platím. Bohužel je dnes výběr v tomto velice malém segmentu omezen ještě více, než byl v září 2011, kdy jsem telefon vybíral já: HTC Desire Z se přestal prodávat, Motorola Milestone 2 se přestala prodávat, Motorola Milestone 3 se do ČR nevozí (co si o nás ti spratci sakra myslí, že tady žijeme v džungli bez elektřiny?), Nokia N900 se už také neprodává. Z tehdejších kandidátů už v prodeji zůstává jen Nokia E7 a Sony Ericsson Xperia pro, která byla čerstvě po uvedení a stála nekřesťanské peníze, dnes ji již seženete o tisícovku levněji než E7.

Volil bych tehdy stejně? Navzdory všemu výše napsanému asi ano. Pokud bych telefon vybíral až nyní, volba by padla buď na relativně levnou Xperii pro, nebo nějakou placku bez hardwarové klávesnice, ale zato s větším displejem (s úhlopříčkou nad 4 palce). Tyhle parády jsou ale bohužel s výjimkou (údajně docela líného) ZTE Skate všechny poměrně drahé.

Co byste měli vědět, než si koupíte mobil se Symbianem

Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 1 hlas/ů