Co je to SDP a jak je to se spotřebou ULV čipů Intel řady Y: 7 nebo 13 W?

0

O nových nízkospotřebových procesorech Intelu pro ultrabooky a odrostlejší tablety jsme psali ještě ve starém roce; společnost je pak oficiálně uvedla na čerstvě skončeném CES 2013. Určitě jste si všimli, že někde se o nové řadě procesorů, označených příponou Y, píše jako o 7W procesorech; jinde se dozvídáte, že jejich TDP je 13 W. Zdá se, že tato záhada je teď vyjasněna. Vše spočívá ve významu nové zkratky SDP, jejíž vysvětlení přinesl server Ars Technica. Pravda je taková, že procesory jsou i sedmiwattové, i třináctiwattové. Podle toho, co po nich budete chtít.

Řada Y momentálně čítá pět procesorů. Tři z nich (Core i5-3339Y, i5-3439Y a i7-3689Y) Intel oficiálně uvedl na CES, zbylé se poté objevily alespoň na stránkách společnosti. Již když jsme o nich předběžně informovali, jsem spekuloval, že inzerovaná spotřeba 7 W snad představuje cosi jako „typickou spotřebu“ ACP, kterou AMD uvádělo u Opteronů. TDP čipů totiž zůstává 13 W. V úvahu připadalo i nastavitelné TDP, což je novinka procesorů Ivy Bridge. Hodnota SDP (scenario design power) však nakonec podle webu Ars Technica znamená ještě něco jiného.

Hodnoty TDP stanovuje Intel vzhledem k tepelnému výkonu procesoru, tedy množství tepla, které musí být chladič (či celý počítač) schopen z CPU odvádět. Díky tomu může čip krátkodobě (při aktivaci turba) spotřebovávat i větší množství energie, má-li k dispozici teplotní rezervu. Procesor sice chvíli topí přes míru, to je však v pořádku, pokud se stihne znovu uskrovnit než teplota kvůli najednou nedostačujícímu chladícímu výkonu stoupne příliš.

Procesory Ivy Bridge s TDP 10 a 13 W. Zdroj: VR-Zone
Procesory Ivy Bridge s TDP 10 a 13 W. Zdroj: VR-Zone

Intel proto interně stanovuje dvě různé limitní spotřeby, při nichž čipy validuje. Prvním číslem, označeným PL1, je omezena dlouhodobá spotřeba procesoru. Tento limit se uplatňuje, pokud udržujete procesor pod zátěží. Pochopitelně nesmí překročit TDP, neboť pak by čipu nemusel stačit chladič a postupně by došlo k přehřátí. Hodnota PL2 je zase limit, který CPU nesmí překročit tehdy, pokud krátkodobě „sprintuje“ v režimu turbo; toto číslo proto může být vyšší než TDP.

Nastavitelné TDP čipů u generace Ivy Bridge se týká hodnoty PL1 – například u 17W čipů si výrobce počítače může vybrat, zda použije nominální TDP, nebo hodnotu nižší či vyšší (mělo by zde jít o 14, respektive 20 W). Ve všech případech ale zůstává stejná PL2, takže při aktivovaném turbu bude výkon (nakrátko) stejný.

A tím jsme už u vysvětlení oněch různých hodnot spotřeby u ypsilonové řady procesorů. TDP těchto čipů je 13 W (zde tedy každopádně došlo k faktickému zkrocení spotřeby oproti 17W řadě U), nastavitelné TDP ovšem připouští volitelné hodnoty PL1 na úrovni 10 a 7 W. Podle toho, jak je dimenzována baterie a chlazení notebooku či jiného zařízení, si mohou z těchto variant výrobci sami vybrat. Hodnota SDP čili scenario design power není nic jiného, než marketingové jméno pro nejnižší hodnotu PL1, kterou daný čip nabízí. U řady Y tedy 7 W.

Uvedení 7W CPU Ivy Bridge (CES 2013)

Zařízení s čipem například Core i5-3339Y proto mohou dosahovat různé úrovně spotřeby a zahřívání podle toho, jak robustně mají řešenou baterii a chlazení (a v závislosti na tom nastavenou hodnotu PL1 u CPU). Konvenční laptop může běžet s plným TDP 13 W, tablet si však dovolí jen 7 W. Jak již ale bylo řečeno, PL2 zůstává stejná, takže po krátký okamžik je výkon (v turbo režimu) bez ohledu na zvolené PL1 stejně vysoký. Krátkodobá zátěž prokládaná etapami nečinnosti je přitom pro běžné používání typická.

Zachování štědrého PL2 by mělo přinést výhody třeba v odezvě operačního systému. Tablet se 7W CPU by se proto měl většinou chovat stejně svižně jako zařízení nastavené na 13 W; zpomalení byste měli zaregistrovat, až pokud byste ho podrobili kontinuální zátěži, což však u těchto zařízení není zrovna časté (pravda, až na hraní her, kde se plně projeví i spotřeba grafického jádra).

 

SDP (a 7W spotřeba) tedy není jen marketingovou šalbou, jak se leckdo možná obával. Vyvstává s ním ovšem ten problém, že stejný čip řady Y může mít v různých zařízeních pod zátěží různý výkon. Intel bohužel neuvádí, jaké jsou základní frekvence pro různá TL1, byť se zřejmě budou lišit. Při nákupu něčeho s těmito procesory si tedy člověk možná někdy bude muset dávat dobrý pozor. Těšit vás ale může, že zatím se SDP omezí na procesory řady Y. Pro ostatní procesory ho Intel inzerovat nebude, zůstanou jim jen klasické hodnoty TDP.

Zdroj: Ars Technica

Ohodnoťte tento článek!