RAM dohnala takty CPU. Na Computexu byly DDR4 běžící na 5 GHz. Nebo 4 GHz s Ryzenem

10

Kam mi paměť sahá, za časů SDRAM, DDR, RDRAM až nyní po DDR4 vždy platilo, že efektivní přenosové frekvence operačních pamětí bývaly vždy nižší nebo i vyloženě nízké v porovnání s taktem jader CPU. Nyní na Computexu 2018 byly předvedené nové obzvlášť výkonné paměti DDR4 a najednou si uvědomujeme, že postupem času se v minulosti široce rozevřené nůžky úplně zavřely. takt pamětí rostl dál, zatímco takt CPU stagnoval a nyní jsou touto optikou RAM „stejně rychlé“.

 

DDR4-5066 pro Coffee Lake

Na Computexu 2018 se objevilo dokonce vícero pamětí, které oficiálně nabízí frekvenci 5 GHz. Tu už se sice podařilo dříve prolomit při přetaktování na modulech nižších rychlostí, tentokrát ale jde poprvé o standardní produkty. Byť striktně vzato u pamětí běžících pomocí profilů XMP nad takty JEDEC a oficiálními takty použitých čipů jde vlastně už o tovární přetaktování. 5000 MHz přímo ve specifikacích je ale i tak důležitý milník.

V případě produktu, který předváděl G.Skill, je to nakonec ještě o něco víc. Firma ukázala paměti DDR4 Trident Z RGB s oficiální frekvencí 5066 MHz, což by asi měly být vůbec nejrychlejší moduly, ovšem tedy pokud je něco ještě nepředběhne. Na trhu totiž zatím nejdou a nevíme, kdy přesně budou reálně vypuštěny do prodeje. Tyto paměti jsou tvořeny 16GB sadami dvou modulů DIMM (po 8 GB), postavených z 8Gb čipů Samsung B-Die. Ty jsou ručně vybírané a navíc běží na poměrně uvolněném časování (CL21-26-26-54). Jaké je použito napětí, to nevíme, ale mohlo by jít možná až o 1,45 nebo 1,5 V.

Tyto paměti mají sice svou oficiálně udávanou frekvenci, ale stále jde o tovární přetaktování a není zaručeno, že vám na ní poběží stabilně všude. Počítač, v kterém je G.Skill předváděl, používal rovněž výběrový procesor Intel Coffee Lake Core i7-8700K, jako deska ale paradoxně nebyla použitá nějaká highendová deska specializovaná na extrémní OC. Moduly běžely v Mini-ITX základovce MSI Z370I Gaming Pro Carbon AC.

5066MHz paměti DDR4 G.Skill Trident Z RGB na Computexu 2018 (Zdroj: AnandTech)
5066MHz paměti DDR4 G.Skill Trident Z RGB na Computexu 2018 (Zdroj: AnandTech)

Takt 5066 MHz je nad turbo frekvencí procesoru Intel Core i7-8086K (dnes nejrychlejšího CPU s turbo taktem 5,0 GHz – pravda, tuto metu už před pěti lety obývalo i FX-9590). Takže skutečně lze říct, že takty RAM předběhly frekvence CPU, byť je ona frekvence jak už bylo řečeno omezená jen na určitý highendový hardware (a samozřejmě platí, že technicky tyto takty nelze moc srovnávat).

A 4000 MHz s Ryzenem

Aby to ale bylo zajímavější, vypadá to, že se G.Skillu se toto podařilo dosáhnout vedle Intelu i u procesorů AMD. Ryzeny nejsou zdaleka ochotné pustit paměti DDR4 tak vysoko jako procesory Intel, ale G.Skillu se zdá se podařilo z nich vybičovat takt DDR4 4000 MHz. Což je už na této platformě realtivně blízko paritě ve frekvencích, protože u Ryzenů se ani jádra CPU nenechají přetočit tak vysoko. Strop OC je pro ně okolo 4200–4300 MHz, zatímco turbo boost je u nejvyšších modelů 4,25–4,35 GHz.

I v tomto případě jde o paměti Trident Z RGB. Moduly mají opět ručně vybírané čipy Samsung B-Die a jde o 16GB sadu dvou 8GB modulů. Frekvence 4000 MHz je dosažena při časování CL18-22-22-42 Command Rate 1. Napětí opět nebylo prozrazeno, takže asi opět bude výše než typická nadstandardní hodnota 1,35 V. Fungovat mají s Ryzenem 7 2700X a v tomto případě s highendovou deskou Asus ROG Crosshair VII Hero mající čipset X470. Bohužel nevíme, zda tato frekvence funguje jen pomocí děličky procesoru, nebo pro ní bylo třeba zvednout base clock. To by užitečnost hodně omezovalo, protože zvýšená BCLK kazí stabilitu systému a I/O. G.Skill také opět neprozrazuje, kdy se tyto paměti vyladěné pro 12nm Ryzeny 2000 budou dát pořídit.

Paměti G.Skill Trident Z RGB vyladěné pro Ryzen 7 2700X na frekvenci 4000 MHz (Zdroj: AnandTech)
Paměti G.Skill Trident Z RGB vyladěné pro Ryzen 7 2700X na frekvenci 4000 MHz (Zdroj: AnandTech)

5000 MHz od Galax

G.Skill je v paměťových modulech vyladěných na maximální takty tradičně jednička s velkými zkušenostmi, ale lehce nečekaně se 5GHz paměti na Computexu objevily ještě od jedné firmy. Společnost Galax (dříve Galaxy), od které známe hlavně grafické karty GeForce, začala nabízet také SSD a moduly DDR4 a na veletrhu představila svůj highendový kit DDR4 s názvem HOF Extreme Limited Edition. A tyto paměti také mají běžet na rovných 5,0 GHz.

Opět jde o 16GB kit (2×8 GB) a nejspíše také stojí na čipech B-Die od Samsungu, které dosahují obecně nejlepších taktů. Moduly naživo předváděné nebyly, ale údajně mají mít efektivní frekvenci CL21-26-26-46 a běžet na velmi vysokém napětí 1,50 V. To je údajně úplné maximum, které vůbec profily Intel XMP 2.0 umožňují a možná to bude hodně na hraně co do bezpečnosti. Pokud si vzpomínáte, už procesory Broadwell a Skylake přestaly oficiálně podporovat 1,5V paměti DDR3, protože vyšší napětí nebyla úplně vhodná pro jejich 14nm křemík.

Paměti DDR4 Galax HOF Extreme Limited Edition na taktu 5000 MHz (Zdroj: Tom's Hardware)
Paměti DDR4 Galax HOF Extreme Limited Edition na taktu 5000 MHz (Zdroj: Tom’s Hardware)

Paměti Galax HOF Extreme Limited Edition mají hladké lesklé chladiče se zlatou povrchovou úpravou (pravé zlato to asi ale nebude) a také bez podsvícení RGB LED. Na „pozlátko“ šla tedy firma Galax evidentně jinak než ostatní výrobci herního příslušenství a hardwaru. V limitované edici budou kromě 5000MHz modulů nabízené také paměti běžící na 4700 MHz (CL19-26-26-46, 1,5 V). Galax má ještě nelimitované moduly HOF Extreme s taktem 4500 MHz (CL19-19-19-39, 1,4 V), jejichž chladič je stejný, ale již jen chromovaný místo zlaté barvy. A ještě pod nimi pak dvě pomalejší verze s matným bílým chladičem – ty běží na 3600 MHz (CL17-18-18-38) a 3200 MHz (CL16-18-18-38) s napětím 1,35 V.

RAM dohnala takty CPU. Na Computexu byly DDR4 běžící na 5 GHz. Nebo 4 GHz s Ryzenem

Ohodnoťte tento článek!
4.3 (86%) 20 hlas/ů

10 KOMENTÁŘE

    • +1
      5000MHz bude mít ultra nízkou propustnost. Tyhle kity se zprovozňují tak, že se každé časování povolí jak jen to jde. Propustnost je pak tragická. A do paměťového řadiče se na takové frekvence musí poustit tuna napětí, daleko za bezpečné hranice.

  1. Jak píše redmarx, má to jeden zásadní háček. Totiž skoro stejným tempem jako frekvence rostou i latence a reálná propustnost je pak někde úplně jinde. Tím pádem i název ram je v dnešní době „astronomických“ latencí zavádějící, protože udávané maximální propustnosti odpovídají spíš sekvenčnímu přístupu.

  2. Tak hlavně autor v článku používá spojení „pracuje na taktu“ asi tak 50x.
    Přitom je to nesmysl, protože skutečné (fyzické) taktování pamětí modulu DDR4-5000 je pouhých 625MHz.
    Označení DDR4-5000 (někdo si troufá psát dokonce DDR4-5000 MHz), je jenom všemocný marketing.

    U procesorů na uváděné frekvenci pracuje alespoň jistý malý zlomek tranzistorů, zbytek používá také mnohem nižší takty.

    • Nieje to marketing. Aj keď sú hardvérové selektory, refresh alebo command rate nižšie a niektorí asi nedokážu pochopiť, prečo sa tak štandardy vyvinuli… Holým faktom ostáva že stav na dátovej linke sa dokáže zmeniť 5 miliárd krát za sekundu a pri pripojení na osciloskop nameriate 5 GHz.

      Presne ako 16 GHz GDDR.

      „U procesorů na uváděné frekvenci pracuje alespoň jistý malý zlomek tranzistorů, zbytek používá také mnohem nižší takty.“
      Na 5GHz pracuje každá fáza pipeline. Tie sa skladajú z nejakých logických funkcií, ktoré sú implementované tranzistormi. Takže aj bez znalosti moderných výrobných procesov vám môže dôjsť, že tranzistor musí pracovať na niekoľko krát vyššej frekvencii ako procesor.

      Mimochodom, dnes to sú stovky GHz až jednotky THz.

      • Sorry, ale první si něco přečti o architekturách pamětí …
        Je to jak už napsal pan Olšan níže.
        Paměť marketingově označená jako DDR-4 5000 má fyzickou frekvenci I/O rozhraní 2.5GHz, ale fyzickou frekvencí paměťových čipů 625MHz.
        Jinými slovy, přenos do počítače sice proběhne rychlostí odpovídající 5GHz, ale až po velmi dlouhé době, která je potřeba pro přípravu dat uvnitř paměťového modulu.
        Zatím neumíme vyrobit čip, kde by běžely miliardy tranzistorů na GHz frekvencích. Proč, to chce zas mít vědomosti o tvorbě čipů. Ve výsledku paměťové čipy dosahují frekvence hluboce pod 1GHz.
        To je důvod, proč s každou generací DDR-DDR2-DDR3-DDR4 se prakticky téměř zdvojnásobují latence. S každou generací se navyšuje „burst výkon“, který je daný rychlostí I/O. Ale singl zápis/čtení jde nahoru jen zvolna.
        Ve většíně aplikací, her, DDR4-3200 není proto výrazně rychlejší, než DDR3-1600.

        • No nesmí se míchat latence a propustnost. Latence se moc nezvyšuje (je to ale počet frekvence děleno cyklů, takže striktně vzato to, že ty časování jdou furt nahoru, nemusí znamenat, že se zvyšuje), ale ta propustnost reálně roste, dá se to ověřit benchmarkama a software, který je závislý na propustnosti pamětí, reálně získává větší výkon. Akorát se musí dobře prefetchovat a být to napsané tak, aby se v tom ta vysoká latence skryla. Pokud software potřebuje nepředvídatelný náhodný přístup všude možně a vždycky malé množství dat, tak je to kvůli těm latencím samozřejmě o hodně horší. Podobně jako na SSD…

    • Je pravda že je to „efektivní frekvence“ toho rozhraní, ale ta reálná by měla IIRC být poloviční. Ale jenom o takt rozhraní, pokud interní frekvence těch obvodů DRAM je opravdu mnohem nižší.

  3. Poslední procesory, které používaly synchronní paměť byly, pokud se nepletu, první verze 486. V dalších verzích 486 pak běžely paměti na poloviční frekvenci a u posledních dokonce na třetinové.