Core i7-3610QM: test prvního 22nm mobilního čtyřjádra Ivy Bridge

0

Představení nové 22nm architektury Ivy Bridge

Čtenáři našich Extra webů už asi o Ivy Bridge slyšeli dost. Nová architektra se nyní pomalu dostává na trh (28. 4. by se měly první kusy dostat ke koncovým zákazníkům), informační embargo Intelu skončilo v pondělí 23. 4. O architektuře byla již napsána ohromná kvanta textu, nicméně drobná rekapitulace určitě neuškodí.

O nové generaci procesorů se rozepsali i kolegové z ExtraHardware ve velkém testu Core i7-3770K. Stihli otestovat již i integrovanou grafiku Intel HD 4000 – my se jí také podíváme na zoubek, článek očekávejte tento pátek, tedy za dva dny.

Co přináší třetí generace?

Ivy Bridge je kódové označení pro třetí generaci procesorů Intel Core. Výrobce ve vývoji nových CPU již pár let následuje model „tick-tock“, kdy určitou výrobní technologii používá pro dvě generace. Ve fázi „tick“ je představena architektura přinášející právě menší tranzistory (zmenšený výrobní proces), krok „tock“ pak zůstane u stejné výrobní technologie, ale přinese nové funkce. Ivy Bridge představuje právě onen tick a chlubí se novým, 22nm výrobním procesem – jde zjednodušeně řečeno o vylepšení zhruba rok staré architektury Sandy Bridge, která využívala 32nm výrobní proces. 

Schéma "tick-tock"

Přechod z 32 na 22 nm znamená možnost „nacpat“ na stejnou plochu více tranzistorů a snížit TDP (zjednodušeně řečeno spotřebu) – to se ovšem nestalo, Intel šel po výkonu. Naprostou novinkou je také použití 3D tranzistorů, tedy technologie Tri-Gate. To opět znamená nižší nároky na místo a vyšší efektivitu, která se kladně projeví na výkonu i spotřebě, podle Intelu hlavně u nízkonapěťových (Ultrabookových) procesorů.

Ivy Bridge bude tradičně rozděleno do škatulek podle výkonu (přibližně). Dočkáme se známého značení Core i3, i5 a i7, časem by měly přijít i levné čipy Pentium. Číselné označení konkrétního procesoru bude začínat minimálně u řad Core trojkou, jak je tomu u testovaného Core i7-3610QM; podle toho jasně poznáte, že se jedná o třetí generaci. Za číslem ještě bude několik možných znaků: M znamená mobilní (notebookový) čip, U značí nízkonapěťové procesory (ULV – Ultra Low Voltage), Q značí čtyřjádrové čipy (Quad core) a s písmenem K se setkáte jen u stolních čipů, kde takto budou označovaná CPU s odemčeným násobičem, vhodná k taktování.

 

U všech mobilních Ivy Bridge nebude chybět integrovaná grafika – nová generace s názvem Intel HD 4000. Oproti poslední HD 3000 slibuje až padesátiprocentní nárůst výkonu a konečně i podporu API DirectX 11 pro moderní hry. Samostatný test grafiky očekávejte, jak již bylo zmíněno, v pátek (27. 4.).

Testované čtyřjádro

Dost bylo teorie, pojďme se podívat, co se nám to dostalo do rukou. Čtyřjádrový procesor Core i7-3610QM patří do vyšší výkonové třídy a slibuje parádní rychlost především ve vícevláknových aplikacích. V základu běží na frekvenci 2,3 GHz a disponuje režimem Turbo Boost. V něm dokáže podle potřeby zrychlit na 3,1 GHz (všechna čtyři jádra), 3,2 GHz (dvě jádra) až 3,3 GHz (jedno jádro). V klidu naopak frekvence klesne na minimálních 1,2 GHz. Procesor disponuje samozřejmě i HyperThreadingem, což znamená, že každé jádro zvládne zpracovávat dvě vlákna současně – procesor se tak v aplikacích hlásí jako osmijádrový (má osm logických jader, čtyři fyzická). Jeho TDP, tedy zjednodušeně řečeno spotřeba, je 45 W, což je na mobilní procesor docela hodně; disponuje 6 MB vyrovnávací paměti L3 a podporuje operační paměti do frekvence 1600 MHz. K tomu má nově i zabudovanou podporu PCI Express 3.0, šifrování AES-NI a virtualizace VT-x (VT-d však ne).

HWINFO

Testovali jsme na čipsetu Intel HM77 (Panther Point) v notebooku MSI GT70. Jeho kompletní konfiguraci najdete ve screenshotech z AIDA64 níže a samozřejmě také v recenzi, která vyjde zítra. Čipset je zajímavý tím, že má konečně nativní podporu USB 3.0 (až 4 porty); jinak je kompatibilní i se staršími procesory Ivy Bridge, podporuje Intel Rapid Storage, Anti-Theft, Wireless Display a má dva sloty SATA 6 Gb/s.

AIDA64 CPUID

AIDA64 – přehled testovací sestavy (1/3) AIDA64 – přehled testovací sestavy (2/3) AIDA64 – přehled testovací sestavy (3/3) CPU-Z CPU-Z


Za zapůjčení notebooku GT70 s testovaným procesorem Intel Core i7-3610QM děkujeme české pobočce MSI.

Výkon: Windows Media Encoder, x264 Benchmark 3.0, x264 Benchmark FHD

Ve Windows Media Encoderu měříme převod pomocí vlastního 1GB zdrojového videa již delší dobu. Převáděné video je v rozlišení 1280 × 720 px, používáme preset High definition quality video (5Mbps VBR) pro obraz a High definition quality audio (VBR) pro zvuk. Měříme hodnotu „session duration“, tedy čas – tím pádem platí, že čím méně, tím lépe.

Windows Media Encoder x64
čas (min); čím méně, tím lépe

Windows Media Encoder x64 (čas, nižší je lepší)

x264 Benchmark HD ve verzi 3.0 je součástí naší metodiky již delší dobu. Používá kodek H.264. Naměřené výsledky jsou z druhého, náročnějšího průchodu (2nd pass) a jsou udávány ve snímcích za vteřinu, představují tedy rychlost, jakou procesor video zpracovával.

x264 Benchmark HD v3.0
fps; čím více, tím lépe

x264 Benchmark HD v3.0 2nd pass (fps; vyšší je lepší)

x264 Benchmark FHD ve verzi 1.0.1 je relativně nový a používáme jej až poslední dobou. Protože recenzované notebooky musíme vracet, neměli jsme možnost starší kusy přeměřit. Část výsledků tudíž pochází z interní databáze benchmarku a některé procesory bohužel chybí úplně, protože jsme skóre nenašli ani tam.

 

x264 Benchmark FHD v1.0.1
fps; čím více, tím lépe 

x264 Benchmark FHD v1.0.1 (fps; vyšší je lepší)

Výkon: 3DMark 06, 3DMark Vantage, PCMark Vantage, CineBench

Herní test 3DMark 06 kromě celkového skóre měří i výkon procesoru. Měříme v implicitním nastavení. Naměřené hodnoty představují dílčí výsledky pro CPU, ne celkové skóre testovaných sestav. Hodnoty jsou v bodech.

3DMark 06 CPU
body; čím více, tím lépe

3DMark 06 CPU (body; vyšší je lepší)

U 3DMarku Vantage je situace v podstatě stejná, opět se jedná o dílčí skóre pro procesorový výkon. Měříme v nastavení Performance.

3DMark Vantage CPU
body; čím více, tím lépe

3DMark Vantage CPU (body; vyšší je lepší)

PCMark Vantage je trochu komplikovanější. Mobilní procesor nemáme možnost otestovat na standardizované sestavě, kde by se neměnily komponenty, a benchmark sám z podstatné části závisí na výkonu celé sestavy. Celkové skóre tak nemá u testu CPU smysl srovnávat. Vybrali jsme tři dílčí skóre, ve kterých se výkon procesoru projevuje, ale výsledky je i tak třeba brát s určitou rezervou.

 

U AMD A6-3400M chybí skóre Communications a u Core i7-2630QM u TV and Movies. Tyto hodnoty se nám nepodařilo v databázi našich výsledků najít.

PCMark Vantage
body; čím více, tím lépe

PCMark Vantage (body; vyšší je lepší)

CineBench ve verzi 11.5 testuje výkon procesoru při renderování 3D scény v Cinema 4D, a to ve dvou režimech. Hodnota xCPU značí výsledek při využití všech jader (včetně HyperThreadingu), hodnota 1CPU znamená výkon jediného fyzického jádra (bez HT). Výsledek je v bodech.

CineBench R11.5
body; čím více, tím lépe 

CineBench R11.5 (body; vyšší je lepší)

Shrnutí výkonu, změny oproti Sandy Bridge a závěr

Spotřeba beze změn

Na závěr bychom se rozhodně rádi zmínili o spotřebě. Je s ní ale trochu potíž, protože u mobilního čipu se dá těžko změřit napětí na izolované větvi. Měření spotřeby celého notebooku zásuvkovým wattmetrem má také svá úskalí – zapůjčený notebook je sedmnáctipalcový stroj s Full HD displejem a masivním chlazením, což jsou faktory, které se do spotřeby promítnou. Naměřené hodnoty proto berte s pořádnou rezervou.

Wattmetrem jsme naměřili alespoň orientační hodnoty pro tři módy zátěže. Jednak klidový stav (idle), kdy je notebook plně nabitý, má ztlumený jas displeje na minimum, je připojen k Wi-Fi ale nepřenáší data a je spuštěný s nabootovanými Windows a bez aktivity. Dále jsme zkusili pustit náš obvyklý test výdrže při prohlížení webu, jen s notebookem v zásuvce, a podívali jsme se na jeho spotřebu pak – tedy jas displeje opět tentokrát na minimu (kvůli minimalizování vlivu velké 17″ Full HD obrazovky), připojená Wi-Fi a periodické obnovování pěti tabů v Google Chrome. Třetí test je maximální spotřeba při plném zatížení procesoru, kterou jsme vyzkoušeli programem Prime95 v režimu Blend. FurMark, který zatěžuje grafickou kartu a který s Prime95 obvykle používáme také, jsme tentokrát nespouštěli – šlo jen o spotřebu procesoru. Výsledky jsou níže.

Procesor Spotřeba (idle) Spotřeba (web) Spotřeba (max)
Core i7-3610QM 22 W 27 W 77 W
Core i7-2760QM 23 W 29 W 77 W
Core i5-2430M 11 W 17 W 54 W

Z námi provedených měření vyplývá… v podstatě nic. Oproti čtyřjádru Sandy Bridge s podobnými parametry (stejné TDP, o 100 MHz vyšší základní frekvence a o 200 MHz vyšší Turbo) se spotřeba změnila jen zanedbatelně a klidně se může jednat jen o odchylku měření. První čtyřjádro Ivy Bridge tak žádný průlom ve výdržích notebooků nezpůsobí.

Celkový nárůst výkonu

Na grafu níže můžete vidět celkové skóre přepočítané na procenta, přičemž za základ (100 %) jsme vzali čtyřjádro Core i7-2670QM, které bylo k vidění například v MSI GE620DX. Nezapočítali jsme výsledky z PCMarku Vantage a x264 Benchmarku FHD, protože nebyly k dispozici kompletní hodnoty všech procesorů. Součet každopádně vykazuje nárůst výkonu o téměř 17 %.

Celkový výkon v šesti testech

Je to málo nebo hodně? Podle nás se Intel rozhodně nezahanbil, i když s nadšenými ovacemi jako u Sandy Bridge asi ještě počkáme. Radost z vyššího výkonu nám trochu kazí fakt, že zrovna u mobilních čtyřjader vyšší výkon naprostá většína uživatelů nepotřebuje. Spíše bychom ocenili nižší spotřebu při zachování stejného výkonu, ovšem je nám samozřejmě jasné, že tím by se Intel nemohl tak moc chlubit v reklamních materiálech.

 

Také je nutné si uvědomit, že testovaný procesor byl stavěný na výkon. Jsme velmi zvědaví na dvoujádrové mobilní CPU Ivy Bridge a také na nízkonapěťové čipy s označením U. Stále existuje naděje, že se Intelu podaří srazit reálnou spotřebu dolů a tím výrazně pomoci Ultrabookům, které dnes s procesory Sandy Bridge sice nabízejí slušnou rychlost a často i výdrž přes pět hodin, ale to stále pro mnoho lidí není dost.

Ivy Bridge zatím hodnotíme pozitivně, ale opatrně. Na celkové hodnocení toho, jak se Intelu architektura z pohledu mobilních zařízení povedla, jsme zatím viděli málo. Dvoujádra by se měla na trh dostat za zhruba měsíc a půl, do té doby můžeme doufat.

Core i7-3610QM: test prvního 22nm mobilního čtyřjádra Ivy Bridge

Ohodnoťte tento článek!