cPVA Samsung F2380M vs. cPVA Eizo a e-IPS Dell

0

Úspěch F2380, F2380M vs. F2380, hlavní přednosti, spotřeba, odezva v praxi, parametry

Málem celou polovinu roku 2009 se s nemalým očekáváním psalo, spekulovalo a diskutovalo o příchodu „zázračné“ cPVA. Tato technologie LCD panelu měla nabídnout podobné vlastnosti jako S-PVA, ale za mnohem nižší cenu. První zástupce od Samsungu, F2380, vypadal papírově naprosto fantasticky: pozorovací úhly jako jiné PVA (178/178), statický kontrast 3000:1, rozlišení 1920 × 1080 px a úhlopříčka 23″ jen za zhruba 7000 Kč. Taková nabídka měla jen trochu dražší konkurenci v také nově uvedené technologii e-IPS od LG a konkrétně panelu Dell 2209WA. Ten se prodával ale o trochu dráže a měl rozlišení „jen“ 1680 × 1050 px.

Velké očekávání a současně fakt, že Radek Bábíček dostal v ČR na recenzi jako první (a mezi vůbec prvními na světě), zařídil tehdy také vynikající čtenost recenze Samsungu F2380 na EHW. V době psaní těchto řádků už má článek 156 331 přečtení a rovněž dotazy a rozhodování se v diskuzích pod novějšími články či v sekci Monitory našeho diskuzního fóra mě utvrdila v tom, že by bylo záhodno se podívat na trochu vylepšeného bratra tohoto monitoru a tentokrát už ne vzorek od Samsungu, ale běžný prodejní kus.

Samsung F2380

Samsung SyncMaster F2380: cPVA proti e-IPS

Již od konce března se většina z nás těší, až Samsung začne prodávat monitory s novým cPVA panelem, který by dle papírových předpokladů měl silně ohrozit pozici levných, ale nekvalitních TN panelů. Dámy a pánové, tento okamžik právě nastal a Samsung SyncMaster F2380 se začíná prodávat.

 

Velkou upoutávku na Radkovu původní recenzi F2380 jsem nad tento odstavec neumístil jen tak. U testu F2380M jsem se totiž zaměřil na to, co je u panelu nové, nebo co by mohlo být změněno. Plus samozřejmě také to, co subjektivně zajímá mě. Takže kupříkladu až na jednu drobnost stejné OSD, měření stability kontrastu, průběhu jasu a spotřeby či obrázky interpolace obrazu najdete v případě zájmu právě v recenzi F2380.

Rozdíly oproti F2380, přednosti a funkce, odezva, spotřeba

F2380M se od F2380 liší v těchto ohledech:

  • přidán HDMI vstup
  • přidán audio vstup/výstup (prodloužení, 3,5mm jack)
  • přidány dva 1,5 W reproduktory (celkem 3 W, což je spíše nadprůměr)

Bohužel se Samsung neodhodlal přidat do verze M také USB hub. I tak je hlavně díky HDMI a většinou svých vlastností ve verzi M mnohem zajímavější do „multimediální“ domácnosti.

Samsung se u panelu chlubí dynamickým kontrastem 150 000:1. Řečnická: má tohle korejský gigant zapotřebí? Radkova recenze F2380 a o kousek dále i můj test F2380M prokáže, že statický kontrast dokonce může přesahovat fantastických 3000:1. Ale ne, my raději vezmeme největší kontrastní poměr mezi různými scénami (a snad i nastaveními, ani se nechci pídit po tom, co pod atraktivní přízvisko dynamický u kontrastu dokáží výrobci namíchat) a budeme prezentovat šestimístnou „mega“ cifru.

U 8ms odezvy se rád zastavím. Nejdříve ale panel pochválím za nízký input lag, který potvrzují snad všechny testy. 8 ms je ale nesmysl, na který panel nedosáhne ani při nastavení Faster apod. v OSD. Radek u F2380 naměřil odezvu od 25 do 35 ms dle přechodu a doufal, že to další firmware opraví. Já jsem měl zbrusu nový F2380M a jelikož nemám zrovna rád měření osciloskopem, vyzkoušel jsem odezvu alespoň prakticky. Zatímco třeba Zaklínač (The Witcher) byl celkem v pohodě, v rychlém Unreal Tournament 3 se to opravdu nedalo. Trefovat šmouhy, v nichž je někde možná hlava, to skutečně nejde. Přepnul jsem na Eizo EV2333W, tedy S-PVA, u něhož je kritizována právě pomalá odezva a i když to nebylo úplně ideální, bylo to výrazně lepší a Unreal Tournament 3 byl alespoň v konkurenci počítačových botů velmi dobře hratelný.

Ekologický budíček je naopak něco, co u Samsungu rád pochválím. Kromě toho, že na ekologii bylo myšleno už při konstrukci výběrem materiálů, tak se tento 23″ cPVA panel může pochlubit opravdu nízkou spotřebou. Samsung sice opatrně uvádí 45 W, což by třeba proti 33 W udávaných Dellem u stejně velkého e-IPS UltraSharpu 2311H nemuselo vypadat bůhvíjak, jenže poměry jsou v reálu trochu jiné. I při 100% jasu nemá F2380(M) vyšší odběr než 36 W, při běžných jasech je to kolem 23 W. Více v grafu spotřeby v recenzi F2380. Já porovnávám panely ještě po zkalibrování a nastavení 120 cd/m² (na stejné tapetě s krajinou):

  • Samsung F2380M (23″: 21 W, 1920 × 1080 px, cPVA): 21 W
  • Dell UltraSharp 2311H (23″, 1920 × 1080 px, e-IPS): 22 W
  • HP ZR24w (24″, 1920 × 1200 px, H2-IPS): 39 W

 

Parametry

  Samsung SyncMaster F2380M Dell UltraSharp U2311H
   Dell U2311H
Parametry udávané výrobcem
typ panelu cPVA e-IPS
poměr stran 16:9 16:9
barevné provedení černá černá
viditelná úhlopříčka [mm] 23″ 23″
úhel pohledu horizontální/vertikální 178°/178° 178°/178°
horizontální frekvence digital/analog [kHz] výrobce neuvádí 30–83
vertikální frekvence digital/analog [Hz] výrobce neuvádí 56–75
počet barev [milióny] 16,7 16,7
maximální rozlišení [px] 1920 × 1080 1920 × 1080
bodová rozteč [mm] 0,266 0,265
jas [cd/m²] 300 300
kontrast – typický 3000:1 1000:1
kontrast – dynamický 150 000:1 10 000:1
odezva [ms] 8 – GTG 8 – GTG
spotřeba běžná/úsporný režim [W] 45/1 33/1
rozměry s podstavcem  (v × š × h) [mm] 477 × 545 × 216 356–456 × 550 × 184
hmotnost s podstavcem [kg] 6,3 6,45
záruka [roky] 3 3
cena doporučená výrobcem [Kč] 7790 8700
cena v e-shopu [Kč] 5800 7400
Výbava
videovstupy 1× D-Sub, 1× DVI-D s HDCP, 1× HDMI 1× DVI-D s HDCP, 1× DisplayPort, 1× D-Sub
kabely 1× D-Sub, 1× DVI, audio, napájecí 1× D-Sub, 1× DVI, USB, napájecí
rozbočovač USB/doplňkové porty ne ano, 2 + 2, USB 2.0
reproduktory ano ne
výstup na sluchátka ano ne
kamera ne ne
mikrofon ne ne
Ergonomie
nastavení 6 tlačítek, přímé pro OSD menu, volbu vstupu, uživatelskou nabídku, programovatelné, zapnutí/vypnutí 4 tlačítka, dvě programovatelná (zkratky) a jedno pro nabídku OSD, dále kontextová
ovládání jednoduché jednoduché
barevné profily v OSD cool, normal, warm, user standard, multimedia,  game, warm, cool, custom (RGB), movie, game, sports, nature
pokročilé nastavení barev RGB ne
odmímatelný stojan ano ano
úhel náklonu 0° až 20° -4° až 21°
otočení na výšku ano ano
otočení kolem osy 90° 180°
výšková nastavitelnost [mm] 110 100
TCO TCO03 TCO03
Software
ovladače ano, na CD ano, na CD
barevné profily ano, na CD ano, na CD
další software NaturalColor Pro, MagicTune, MultiScreen

 

Fotografie F2380M, vizitka PPL, detaily, polohování, testovací metodika

Balení, příslušenství

Focení krabice je obyčejně to nejnudnější z recenze a na EHW jej dost často vynecháváme. Tentokrát to díky přepravní společnosti PPL, s níž mám jen ty nejhorší zkušenosti (čestné výjimce, paní řidičce z Brna-sever a okolí se omlouvám), bylo ale trochu dramatičtější. Přestože s ní závozník do svého Tranzitu zřejmě mrsknul, jakoby to byl míč na rugby (nebo naopak něco hodil na ni) a byla řádně promáčklá, polystyren panel uvnitř před poškozením naštěstí uchránil a já mohl testovat. Krabice také prozrazuje, že se F2380M montují v Rumunsku a možná i proto mají tady u nás ve střední Evropě tak atraktivní cenu.

Příslušenství čítá single-link DVI-D, VGA (D-Sub), audio a napájecí kabel, CD s utilitami jako MagicColor a stojan typu smontuj si sám.

Všechny čtyři vstupy pohromadě, zleva: audio, HDMI, DVI-D a D-Sub (analog VGA).

Testoval jsem v červnu v Rumunsku vyrobený F2380M.

Kromě faktu, že především noha Dellu U2311H je elegantnější (i praktičtější, lze lépe spravovat kabely), nemám k designu F2380M jedinou výtku. Reproduktory jsou schované, rámeček je tenký a ze solidně vypadající matného plastu. Stejně tak obrazovka je potažena matným filmem. F2380M je zkrátka počítačový monitor, žádná nablýskáná rádoby multimediální hrůza s kulatinami všude možně.

Velkým průšvihem je ale umístění a hlavně (ne)citlivost ovládacích tlačítek. I po týdnu používání jsem se neustále pletl, při mačkání přizvedával celý panel, no prostě příšernost. Návrhář tohoto díla by měl povinně domů dostat nějaký novější NEC nebo Dell, aby si hned poté, co mu bude rozmluvena sebevražda, napravil reputaci na nějakém dalším modelu. Naštěstí budete tlačítka používat asi jen k nastavení jasu (noc/den) a i při prvním nastavení panelu toho není o moc více nutné.

Možnosti polohování jsou u panelu dostupného pod 6000 Kč (a to s VA obrazovkou) velice chvályhodné. Co všechno panel umí, to vám snad ilustrují následující fotografie různých krajních poloh. Po odejmutí plastového krytu vzadu odhalíte také několik pozic pro přichycení držáku a následné umístění na zeď.

Nabídka OSD

OSD menu je prakticky stejné jako u F2380. Proto vás odkáži na opět do příslušné kapitoly recenze F2380, kde je komplet odfocené. Já přidávám jen dvě fotky funkce Auto Adjustment (automatické nastavení) při analogovém připojení. To jsem vyzkoušel a musím jej jednoznačně pochválit: rozdíl oproti DVI poznají jen velmi pozorné oči, panel se nastaví (především doostří) opravdu velice schopně.

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m².

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích – pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

 

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Barevné podání, kontrast, kalibrace vlastními silami, ICC profil od EHW

Barevné podání, profily

V továrním nastavení je kontrast nastaven na 75 % a jas na 100 %. Už první pohled na monitor prozrazuje, že něco není v pořádku, barvy jsou jakoby trochu pod mlhou, tmavé tóny podivně posterizované. Jas odpovídá zhruba 305 cd/m² absolutně. Před prvním měřením jsem jas stáhnul, což udělá asi každý, kdo večer či v noci nechce oslepnout. Já jsem měl výhodu kolorimetrické sondy a nastavil tak přesně 120 cd/m² za účelem změření (tedy asi 35 až 40 % v OSD). Není bez zajímavosti, že se přitom změnila teplota barev ze 6700 na více než 7000 K. Vy díky tomu víte, že v (jinak) továrním nastavení to je asi 31 % (při kontrolním měření přibližně ve středu panelu).


F2380M v továrním nastavení (jen jas snížen na 120 cd/m²)

Při jasu 120 cd/m² vyhodnotila sonda černý bod jako 0,04 cd/m², což dává fantastický kontrastní poměr 3000:1. Méně fantastická už je barevná odchylka v průměru 3,5, přičemž hodně barev ustřeluje nad 6. Po Dellu U2311H, ale i HP ZR24w je to docela zklamáním. Chvályhodný ja naopak gamut takřka přesně pokrývající sRGB.

Pokud by vás napadlo zapínat zázračnou funkci Samsung MagicColor, nedělejte to. Výsledkem jsou ještě více ustřelené barvy.

 

Profil Text je docela stejný jako ten implicitní (Custom), dokonce se podařilo naměřit ale černou 0,03 cd/m².

Internet opět barvy už nějak víc nerozhází, zato jas naopak zvýší.

Game pro změnu znamená jas naplno. Sport k tomu přidá teplotu barev 7200 namísto 6500 K. Movie zase volí 5800K a poměrně správně máte pak na monitoru líbivé teplé odstíny. Barevné odchylky jsou už větší. Tyto profily mi dávaly skoro stejné výsledky jako Radkovi F2380 v jeho recenzi.

Veledílem nakonec je Dynamic contrast, který opět prozáří místnost jasem 301,8 cd/m² (černá 0,11 cd/m²) a samozřejmě nejvíce ustřelenými barvami. Existuje už na Facebooku skupina „nepřátelé pojmu dynamický kontrast“?

 

 

Lepší obraz i bez sondy

Teď si společně zkusíme z monitoru dostat slušnější výsledky bez pomocí kolorimetrické sondy, která i v nejlevnější variantě stojí skoro tolik, co tento monitor. Resetujte do továrního nastavení, ujistěte se, že máte profil Custom, kontrast nechejte na oněch 75 a jas stáhněte na 31 % (120 cd/m² je takové univerzální, v noci si dáte méně, v jasné místnosti zase více). Za na první pohled ošklivý obraz může hlavně gama 1,9. Opravit to lze v menu, implicitní Mode 1 změňte na 2, či 3 (2,1, nebo 2,3). Změna na Gamma Mode 2 kupovidu v mém případě přinesla kýženou gamu 2,2 a mnohem lepší výsledky:

Stále se nám ale nelíbí těch více jak 7000 K. V OSD opět vyberte Color a Color Tone nastavte na Custom. Taktéž v podmenu Color snižte modrou (Blue) z 50 na 40 % a zvyšte jas ze 31 na 37 %. Dle očekávání začne být výrazněji mimo červená, ale celkově už není odchylka od sRGB, gama 2,2 a 6500 K velká.


6518K, gamma 2,2 a průměr dE = 1,8 dosaženo přes nabídku OSD

Monitor bych v této chvíli považoval za obstojně použitelný i pro méně kritické úpravy fotografie. Bílá zůstává bílá, nádech červené jsem nepozoroval. Černá 0,03 cd/m² a bílá 123 cd/m² dávají kontrastní poměr 4100:1.

Kalibrace, ICC profil ke stažení

Pro v předchozích odstavcích dosažený stav jsem monitor zkalibroval, dosáhl samozřejmě pěkného výsledku (dE = 0,6) a dávám k dispozici ICC profil. Spotřeba zkalibrovaného Samsungu F2380M na stejném obrázku jako v případě Dell U2311H nebo HP ZR24w činila 21 W. Vzhledem k výsledkům modelu F2380 z minulého podzimu si myslím, že pokud panel nastavíte tak, jak popisuji ve dvou odstavcích nad tímto (jen kontrast nastavte na 85 % a jas na 41 %), a aplikujete profil, máte slušnou šanci na přesnější barvy. Na obrázku to není, ale černá je 0,04 cd/m² a kontrastní poměr 3025:1.

Jste-li líní, můžete jen v továrním nastavení změnit jas na 40 % a stáhnout si tento ICC profil. Výsledek by mohl být také uspokojivý:

Vyzkoušel jsem kalibraci na 65 cd/m² a poté už černý bod „svítil“ údajně 0,00 cd/m² a alespoň dle sondy i1 byl tedy ideálně černý. Škoda jen, že aby to byl skutečný ideál na noční sledování filmů, budete muset nějak zneškodnit velmi rušivou LED.

Poznámka: máte-li problém s použitím ICC profilu přes Správu barev ve vašem operačním systému, můžete vyzkoušet freewarový LUT Manager. Ten nasazení, aktivaci i deaktivaci ICC profilu značně zpřehledňuje.

Srovnání s Eizo EV2333W

Když už jsem měl vedle na stole Eizo EcoView EV2333W (cPVA), ověřil jsem jeho chování kolorimetrickou sondou také. Nejdříve už slušné výsledky z továrny (u mého ne zrovna nového vzorku tedy po factory reset), jen jsem nastavil zhruba 120 cd/m² (36 % v OSD):

Černá byla v této chvíli 0,05 cd/m², takže kontrast dosahoval 2400:1.  Dále po aplikování ICC profilu z webu Eiza (dojde spíše ke zhoršení):

A nakonec po kalibraci sondou. Černá stále také výborných 0,05 cd/m²:

ICC profil dávám jako obyčejně ke stažení. Před jeho aplikací uveďte panel do továrního nastavení, zvolte kontrast 51 % a jas 36 % (ten samozřejmě můžete měnit dle potřeb, nebo to nechat na senzoru EV2333W).

Pozorovací úhly (cPVA vs. e-IPS i vs. S-PVA), panel v noci, rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení jsem měřil jen při průměrných zhruba 120 cd/m² a výsledek je průměrný. Slabší levá strana je v poslední době tradicí a zatímco u středu jsem naměřil jas 134 cd/m², v levém dolním rohu (nejnižší hodnota) to bylo 104 cd/m².

 

Pozorovací úhly: e-IPS Dell U2311H vs. cPVA Samsung F2380M

Ačkoli nové e-IPS panely jsou považovány za nejslabší IPS, co se týče pozorovacích úhlů, pořád mají na VA značnou výhodu. Tedy snad mimo zobrazení černé obrazovky při pohledu shora. U Samsungu F2380M v tomto srovnání gama v továrním nastavení (1,9), níže ve srovnání s Eizem EV2333W jsem už tento nedostatek napravil. I proto jsem ale přiložil srovnání z čelního pohledu (abyste věděli, který rozdíl přičíst na vrub rozdílné gamě a co vlastnostem panelů).

Dell U2311H je vlevo, Samsung F2380M vpravo. Na fotkách samotných panelů je rozeznáte podle LED diody: Dell má menší modrou v pravém rohu, Samsung velkou širokou takřka bílou uprostřed spodní strany rámečku.

 

Další obrázek ilustruje hlavní nedostatek VA (obecně) oproti IPS při práci s fotografiemi. Při kolmém pohledu

e-IPS vs. cPVA v noci

Nebýt rušivé LED, byl by zde F2380M rozdrtil U2311H na celé čáře. cPVA a obecně asi S-PVA jsou při nižších jasech černé, jak jen černé LCD mohou být, IPS podle druhu a (ne)nasazení A-TW polarizáku mění černou na šedou či nějaké barvy (z úhlu). Dell U2311H samozřejmě stále vlevo, Samsung F2380M vpravo.

Slevání tmavých odstínů

Fotoaparát to nezachytí, ale vysoký kontrast umožňuje na cPVA F2380M i při věrné černé rozeznat ty nejtmavší čtverečky (myslím teď třeba test na lagom.nl). To ale v případě, že se nedíváte zcela zpříma, kdy k jejich slévání s černým pozadím dochází. VA má svoje pro i proti.

cPVA Samsung F2380M vs. S-PVA Eizo EV2333W

Tentokrát Samsung vlevo, Eizo vpravo, oba panely zkalibrované a nastavené na 120 cd/m². Kromě rušivější a nevypnutelné LED u Samsungu jsem si nevšiml žádného, ale vůbec žádného rozdílu (co se týče pozorovacích úhlu a posunu kontrastu/barev při pohledu kolmém/mírně z úhlu).

Aktualizace: Díky rozhovoru s panem Charvátam z Avnet Eizo vyšlo najevo, že monitory EcoView EV2333W a Foris FS2331 nepoužívají matrici S-PVA, jak jsme se původně domnívali, nýbrž cPVA.

Antonín Charvát: Monitor EIZO EV2333W je osazen stejným typem panelu, jako Samsung F2380M, tedy „cPVA“, proto jste v obrazu nemohl najít žádné rozdíly. Omlouvám se tímto z mé strany za dezinformaci, která vznikla tím, že jsme v testovaném vzorku obdrželi model osazený S-PVA obrazovkou, ale v aktuální sériové produkci jsou modely EV2333W osazovány LCD panelem technologie „cPVA“. Rozdíl mezi monitorem EIZO EV2333W a Samsung F2380M je tedy opět „jen“ v přidané hodnotě (elektronikou) – jak jste již správně zmínil: „… v možnostech regulace jasu, homogenitě podsvícení (a zřejmě i barevné homogenitě) a odezvě.
 
Jinak v monitorech modelové řady „S“ nebo „SX“ jsou skutečně panely „S-PVA“ a věřte, že „je to vidět“.

Dále se nám nezdálo, že by černá u cPVA byla horší než u S-PVA (ani jsme nic takového nenaměřili)…

Antonín Charvát: Ano, je to přesně tak, jak píšete: ta „šedá“ černá se týká podkategorie e-IPS technologie H-IPS LCD panelů.

Verdikt, srovnání s Dell U2311H, Eizo EV2333W a další konkurencí

Samsung SyncMaster F2380M vs. Eizo EcoView EV2333W

Delší dobu jsem používal Samsung F2380M společně s Eizo EV2333W na stole vedle sebe. Když jsem je oba zkalibroval (což je u Samsungu potřeba více než u Eiza) a zobrazil na nich stejný obsah, nepoznal bych při oblepení rámečku který je který. Mezi dobře nastaveným cPVA a S-PVA lidské oko takřka nemá až na jeden detail (viz níže) šanci spatřit rozdíly. Podobná je i spotřeba, kontrast, velmi „černá černá“ a schopnost provozovat .

Monitory se sobě podobají i neduhy, kromě hlučnějšího chodu (F2380M se po pár dnech ustálil a jeho brum byl slyšet jen v tiché místnosti v noci a to opravdu jen velmi napjatýma ušima; testovací vzorek Eiza bzučel bohužel v aktivním stavu dost) ani jeden nedokáže odstranit neduhy VA (slévání tmavých odstínů při kolmém pohledu = stačí malé vychýlení hlavy a vidíte daleko více; posun kontrastu a barev tak už po docela nevelké změně pohledu = sedíte-li blíže než jeden metr, tak už strany 23″ LCD nejsou tak syté a kontrastní jako střed) a oba mají velice nepohodlné a kostrbaté ovládání. Oběma chybí užitečný USB hub. Jeden z neduhů, slévání tmavých odstínů při kolmém pohledu (black crush), je právě u Eiza EV2333W hodně omezen. Ve srovnání s F2380M se dá říct, že tímto jevem trpí jen minimálně.

Eizo Samsung převyšuje normálně nazvanými položkami v OSD (ano, preferuji Gamma X.Y a ne Gamma mode X, nebo teplotu v Kelvinech a ne Color Tone Warm/Cool/Normal atd.), lepším továrním nastavením, rovnoměrnějším podsvícením, rychlejší odezvou, senzorem okolního osvětlení a přítomnosti osoby před monitorem, pětiletou zárukou, ale jestli to jsou položky vyvažující některé podobné nedostatky a dvojnásobnou cenu, to už asi záleží na účelu použití panelu a vašich finančních možnostech.

Přestože tu mluvím o nějakém neduhu VA panelů týkajících se kolmého pohledu anebo pro změnu při pozorování trochu z úhlu, jedná se o relativní nevýhodu oproti IPS, pozorovací úhly jsou ve srovnání s TN stále daleko lepší. Jako celek tak nehodnotím SyncMaster 2380M špatně, vzhledem ke konkurenci a ceně se jedná o ideální cenově dostupný panel pro milovníky filmů (po přelepení bílé diody černou páskou) a určitě nezklame ani jako univerzální panel v domácnosti. Pro vážnější práci s fotografiemi a grafikou budete muset připlatit, stejně tak si F2380M nekoupí ti, co jim nedělá problémy utratit více peněz za propracované S-PVA od NECu či Eiza. Z toho ale Samsung také něco bude mít, S-PVA je vždy z jeho továren.

F2380M vs. Dell UltraSharp 2311H

Srovnání Samsungu F2380M s Dellem U2311H (e-IPS o stejné úhlopříčce) je už obsaženo v textu a obrázcích výše: chcete-li skvělou černou, vysoký kontrast a HDMI, je pro vás F2380M, pokud se vám líbí homogenější barvy (při kolmém i mírně vykloněném pohledu), přesnější barevné podání bez kalibrace, USB hub a komfortní ovládání, připlaťte si na U2311H.

Dlouho jsem přemýšlel, jestli mám udělit Samsungu F2380M ocenění Smart Buy. Jelikož jsem to ale neudělal ani u Dell U2311H, neudělám to ani teď. Ani jeden panel není totiž zdaleka bez chyb. Dell U2311H má podle mého méně významné, ale také je dražší. Abych to ještě více vysvětlil:

Samsung SyncMaster F2380M je (nejlépe po přelepení hrůzné LED na spodní straně monitoru) díky vysokému kontrastu a perfektní černé skoro ideálním panelem pro sledování filmů a takřka všechny další činnosti, co na počítači může běžný uživatel tak dělat. A to včetně práce s textem díky pivotu, ostrému obrazu a možnosti nastavit nízký jas se stále dobrým kontrastem.

Když jsem ale řekl takřka všechny další činnosti, myslel jsem kromě dvou: hraní her a úprava fotografií. Pokud nemáte problém se sleváním tmavých odstínů z kolmého pohledu a velkou barevnou a kontrastní změnou už při malé změně úhlu, čímž trpí všechny VA, pak si po drobném poladění užijete přesné a jemné zobrazení i pro fotky. U her už je to horší. Jestli hrajete Sims nebo Railroad Tycoon, nebudete mít problém, ale rychlejší akční hry už problém jsou.

Samsung SyncMaster F2380M
typ panelu cPVA
poměr stran 16:9
barevné provedení černá
viditelná úhlopříčka [mm] 23″
úhel pohledu horizontální/vertikální 178°/178°
počet barev [milióny] 16,7
maximální rozlišení [px] 1920 × 1080
bodová rozteč [mm] 0,266
jas [cd/m²] 300
kontrast – typický 3000:1
cena [Kč] 5800

Samsung SyncMaster F2380M

+ slušná barevná přesnost už v továrním nastavení
+ vysoký kontrast
+ velice dobrá černá
+ atraktivní cena za nonTN 23″ LCD s 1920 × 1080 px
+ decentní vzhled a tenký rámeček
+ možnosti polohování
+ HDMI a repro + audio výstup
– mírný brum ze zdroje (alespoň u testovaného kusu, vzorek Eizo EV2333W byl ale hlučnější)
– pomalá odezva
– hodně rušivá bílá dioda 
– kostrbaté ovládání OSD
– do příplatkové verze M už měl výrobce dát i USB hub
– ztráta kontrastu už při malém vychýlení pohledu a naopak slévání tmavých odstínů v místě kolmého pohledu (vlastnost VA) 
– obraz zhoršující MagicColor


Za zapůjčení LCD panelu Samsung SyncMaster F2380M děkujeme společnosti T.S.Bohemia

cPVA Samsung F2380M vs. cPVA Eizo a e-IPS Dell

Ohodnoťte tento článek!