Crysis 3: srovnání výkonu grafických karet včetně GeForce GTX Titan

0

Crysis 3: srovnání výkonu grafických karet

Je tomu už poměrně dlouho, co jsem vám po průvodci nastavením slíbil i srovnání výkonu karet v Crysis 3. Protože mi ale mezi oběma články udělaly čáru přes rozpočet recenze týkající se nových GeForce GTX Titan (a jeden výlet do zahraničí) ke srovnání výkonu grafik v Crysis 3 se dostáváme se zpožděním až nyní.

Pozitivní jsou na tom alespoň dvě věci – vyhnuli jsme se nejbouřlivějšími vývoji kolem optimalizace ovladačů, takže výsledky snad už tak rychle nezastarají, a také to, že už můžeme mít ve výsledcích i GeForce GTX Titan.

Crysis 3: velký průvodce nastavením

Crysis 3 pohání stejný engine jako předchozí díl – CryEngine 3. Přibyla ale řada nových efektů a technologií, takže se o něm mluví jako o CryEngine 3.5. Samozřejmostí je podpora DirectX 11 a na rozdíl od předchozího dílu i oproti konzolím podstatně vylepšená grafika už s uvedením.

Zároveň to ale znamená i výrazně vyšší náročnost než u jejího předchůdce, dá se říci, že na maximální detaily s vyhlazováním MSAA 4× se nedá dost dobře hrát ani na až dosud highendových kartách v podobě přetaktovaných Radeonů HD 7970 nebo GeForce GTX 680. Neznamená to ale, že by si majitelé slabších grafických karet nezahráli, ostatně z průvodce nastavením už víte, že se dá náročnost hry výrazně snížit, pokud slevíte z kvality obrazu.

 

Požadavky na PC na stránkách Crysis jsou velmi obecné:

Minimální systémové nároky na PC:

  • Windows Vista, Windows 7 nebo Windows 8
  • Grafická karta 1GB s podporou DirectX 11
  • Dvoujádrový procesor (CPU)
  • 2GB paměti RAM (3GB na Vista)

Doporučené systémové nároky na PC:

  • Windows Vista, Windows 7 nebo Windows 8
  • Grafická karta 1GB s podporou DirectX 11
  • Čtyřjádrový procesor (CPU)
  • 4 GB paměti RAM

Hi-výkon systémové nároky na PC:

  • Windows Vista, Windows 7 nebo Windows 8
  • Nejnovější grafická karta s podporou DirectX 11
  • Nejnovější čtyřjádrový procesor (CPU)
  • 8GB paměti RAM

 

Testovací sestava, metodika, testované grafické karty

Testovací sestava

Pro testování jsem použil stejnou sestavu, kterou znáte z testů grafických karet. Jako platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

  • základní deska: Gigabyte X79-UD5
  • procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
  • chladič CPU: Noctua NH-D14
  • paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
  • zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
  • pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
  • skříň: Gelid DarkForce
  • operační systém: Windows 7 x64

Grafické karty

Grafické karty jsem testoval na posledních dostupných ovladačích. V případě GeForce to byly ovladače ve verzi 314.21, u Radeonů to byly Catalyst 13.3 beta 3.

V grafech najdete následující karty:

  • AMD Radeon HD 6850, referenční karta
  • Gigabyte Radeon HD 7850 OC, 2048 MB (recenze)
  • AMD Radeon HD 7970, 3072 MB, referenční karta
  • AMD Radeon HD 7970, 3072 MB, referenční přetaktovaný na 1075/6300 MHz
  • Nvidia GeForce GTX 560 Ti, 1024 MB, referenční karta
  • Asus GeForce GTX 650 Green, 1024 MB
  • Nvidia GeForce GTX 680, 2048, referenční karta
  • Gigabyte GeForce GTX Titan, referenční provedení

Metodika testování

Metodika testování

Globální nastavení s velmi vysokými detaily a nějakým kvalitnějším vyhlazováním je nad síly téměř všech současných grafických karet (na tomto místě zopakuji, že snímkové frekvence sice dostatečně plynulé, ale to ještě neznamená příjemné hraní, protože i při 34 fps je ještě znát výrazný input lag).

Při snížení detailů na „vysoké“ už spousta karet běží (alespoň pro účely testování) zbytečně rychle. Proto jsem hledal kompromis mezi oběma nastaveními vypínáním a zapínáním položek, které se v průvodci nastavením ukázaly jako ty náročné.

Vycházel jsem z maximálních detailů (globální nastavení na velmi vysoké). Nejprve jsem snížil detaily u post processingu (u něj to znamená především klasický depth of field místo hezčího bokehu) a kvalitu vody (přijdete o odrazy světla od hladiny, nižší kvalita moře vás trápit nemusí, protože je vidět jen chvilku na začátku hry). Toto nastavení bylo stále příliš náročné, takže jsem zkoušel, co s výkonem udělá snižování detailů u stínování (především nastavení kvality ambient occlusion) a stínů, tam jsem změřil tři kombinace nastavení na GeForce GTX 680 a GeForce GTX 650:

  • post processing: vysoký
  • stínování: vysoké
  • stíny: vysoké
  • voda: vysoké
  • post processing: vysoký
  • stínování: velmi vysoké
  • stíny: vysoké
  • voda: vysoké
  • post processing: vysoký
  • stínování: vysoké
  • stíny: velmi vysoké
  • voda: vysoké

Protože ani podobně snížené nastavení detailů nezvládne většina starších nebo levnějších karet, otestoval jsem kromě výše uvedeného nastavení v rozlišení 1920 × 1080 bodů a 2560 × 1600 bodů ještě i střední detaily, ty už ale jen v rozlišení 1920 × 1080 bodů (moc lidí, kteří by chtěli hrát Crysis 3 třeba na Radeonu HD 6850 na 27″ LCD s rozlišením 2560 × 1440, se asi stejně nenajde).

 

U obou nastavení jsem zvolil režim vyhlazování SMAA 2×, protože jde používat u Radeonů i GeForce, na hranách velmi pomáhá (zejména výrazně omezuje výskyt přerušovaných drátů nebo tyčí), přičemž je výrazně méně náročný než režim SMAA 4×. A ještě jedna drobnost – nastavení motion blur jsem snížil ze střední na nízké.

Celou hru pro jednoho hráče jsem prošel na referenčním Radeonu HD 7970 přetaktovaném na 1075/6300 MHz (s limitem pro PowerTune na +20 %). Hra byla nastavená na maximální detaily s výjimkou stínů a stínování snížených na vysoké, vyhlazování bylo na SMAA 2×. V grafu níže je zaznamenaný celý průběh snímkové frekvence i vytížení GPU, červená čára je klouzavý průměr.

A ještě nutné upozornění, celý graf má na šířku téměř 36 tisíc bodů a PNG téměř 2 MB.

Pro testování jsem zvolil úvodní animaci k misi „jenom člověk“, která patří k nejnáročnějším úsekům ze hry pro jednoho hráče. V grafu výše je daný úsek označený zeleným pruhem (je vidět po rozklepnutí).

Pár úvodních desítek sekund v letadle jsem neměřil, měření (FRAPSem) o délce 115 sekund začíná až po jeho ztroskotání a vyskočení z kabiny.

Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking
Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking

Některé pasáže jsou ještě náročnější než testovaná scéna – například úvod k misi u přehrady, kde jde o souboje s velkým počtem vojáků u vody či noční souboj na plamenomety v mokřinách. Přestřelky se pro účely testování se ale bohužel nedají přesně opakovat.

Ve hře můžete při standardní instalaci narazit na framerate cap (omezení maximální snímkové frekvence) na ~105 fps. Za jakých okolností se limit projevuje a za jakých ne se mi zjistit nepovedlo, jisté je, že po vytvoření autoexecu (spouští se automaticky se hrou) s konfigurací omezení zmizelo a po jeho likvidaci už se nevrátilo, podrobnosti najdete v diskuzi pod testem Crysis 3 Beta.

Výsledky testů: vysoké a velmi vysoké detaily, vyhlazování SMAA 2×

Nastavení na dvojici testů odpovídá snímkům uvedeným na předchozí straně.

Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking
Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking

Kromě grafů s průměry najdete níže i grafy s průběhy fps. V nich je vidět, že průměry jsou do jisté míry zavádějící, protože řada karet má v minimálních snímkových frekvencích větší propady než jiné (jmenovitě vypíchnu třeba GeForce GTX 680 v porovnání s přetaktovaným Radeonem HD 7970. Ačkoliv Radeon v průměrných FPS vede, v místech propadů fps podávají obě karty obdobný výkon.

 

Výsledky testů: střední detaily, vyhlazování SMAA 2×

A ještě se podíváme na střední detaily naměřené kvůli slabším grafickým kartám. Základní nastavení z předchozích testů zůstala zachována, změnil jsem jen položku nastavení>grafika>specifikace systému na střední.

Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking
Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking Crysis 3 benchmarking

 

Závěrečné shrnutí

Na maximálních detailech s vyhlazováním MSAA 4× se dá Crysis 3 celá projít tak na GeForce GTX Titan, u ostatních karet už může v kritických situacích docházet k propadům výkonu ke 30 fps, při kterých obraz sice ještě netrhá, ale jinak už hra reaguje na myš s viditelným zpožděním. Nejvíc je to znát asi v lokacích, kde je pohromadě spousta vody, trávy a keřů a stromy s PADM (např. již zmiňovaná mise u přehrady).

Crysis 3: velký průvodce nastavením

Na ostatních highendových kartách postačí nastavit méně kvalitní vyhlazování a ubrat u některého z detailů, na slabší karty už to bude chtít větší zásah, aby snímková frekvence moc nepadala pod nějakých 33 fps (a u jedinců citlivých na input lag ještě víc.).

Přestože je Crysis velmi náročný, dá se snižováním detailů grafické kartě výrazně ulevit a je možné, že si po snížení detailů ani neuvědomíte, že se na obraze něco změnilo. V tomto ohledu je tedy hra nadprůměrně optimalizovaná a i přes krvavé nároky na maximálních detailech může běžet i na slabších kartách tak, že se bude hrát a bude vypadat výborně.

Za poskytnutí hry Crysis 3 děkujeme společnosti
Electronic Arts

Za poskytnutí grafické karty Asus GeForce GTX 650 děkujeme společnosti Alfa Computer

Ohodnoťte tento článek!