Hlavní navigace

Čtení na víkend: Letadlové lodě, nástupce hadraplánu…

8. 6. 2012

Sdílet

Zdroj: Redakce

Letadlové lodě přeměněné v muzea

Kdysi to byl nesplnitelný sen, dnes už je takříkajíc na dosah
ruky. Řeč je o možnosti vstoupit vlastní nohou na palubu královny moří,
některé z letadlových lodí. Stačí jen překročit oceán a můžete si
vybrat z pětice vysloužilých letadlových lodí, které dnes slouží jako
muzeum.

Intrepid v New Yorku

Naši okružní cestu po veřejnosti přístupných letadlových lodích
začneme v New Yorku (a následně budeme pokračovat po americkém pobřeží
ve směru hodinových ručiček). U mola 86, kterým je zakončena 46. ulice,
našla své trvalé útočiště loď USS Intrepid CV-11. V historii amerického
námořnictva šlo o čtvrtou loď svého jména. Na vodu byla spuštěna v roce
1943 a ještě téhož roku byla převzata do služby. Působila v bojích v
Pacifiku, významnou roli hrála např. v bitvě v Leytském zálivu.
Prakticky ihned po válce byla deaktivována, ale o několik let později ji
povolali zpět do služby a radikálně přestavěli: Intrepid se tak
například stala první letadlovou lodí světa vybavenou parními katapulty.
Ani tato a mnoho dalších modernizací jí ale neumožnily držet krok s
překotným poválečným rozvojem letectví, takže byla přestavěna na
protiponorkovou loď vybavenou vrtulníky. Do historie se zapsala jako
záchranné plavidlo pro posádky kosmických letů v rámci programů Mercury a
Gemini. Díky výše uvedeným přestavbám se několikrát měnila její
klasifikace: od CV přes CVA po CVS. Krom toho měla loď přezdívku
„Fighting I“ – Bojující I(ntrepid). Ale vinou častých nehod a následných
oprav bývala námořníky označována jako Dry I – Suché I. V roce 1974
byla definitivně vyřazena.

Když měla jít v roce 1978 do šrotu, byla spuštěna velká kampaň za
její záchranu, která vyústila o čtyři roky později v otevření muzea
Intrepid Sea-Air-Space Museum. V roce 1986 pak byla prohlášena za
národní historickou památku Spojených států. S výjimkou dvouleté
rekonstrukce (2006 až 2008) je stále přístupná veřejnosti a zakotvená na
svém místě v New Yorku. Zde v roce 2001 po útočících z 11. září
sloužila i jako dočasné lokální ústředí americké FBI. Na letové palubě
Intrepidu jsou k vidění zhruba tři tucty letounů (pro našince mohou být
zajímavé třeba hned tři MiGy: -15, -17 a -19), další části expozice jsou
v podpalubí – a hlavním exponátem je pochopitelně vlastní loď, kde má
návštěvník možnost zavítat do mnoha prostor. V rámci vstupného na
letadlovou loď Intrepid je možné navštívit také ponorku USS Growler a na
samostatném pontonu umístěný vyřazený civilní dopravní nadzvukový
letoun Concorde.

Yorktown v Jižní Karolíně

Loď, která se měla původně jmenovat Bon Homme Richard (jako pocta
Benjaminu Franklinovi, jehož stěžejní almanach vyšel v Paříži pod názvem
Lex Maximem du Bonhomme Richard). Po ztrátě lodi USS Yorktown CV-5 v
bitvě u Midwaye ale bylo rozhodnuto plavidlo CV-10 překřtít. Jeho
životopis je velmi podobný Intrepidu jen s tím rozdílem, že Yorktown je
starší: námořnictvo ji převzalo o tři měsíce dříve (díky tomu je i
nejstarší z popisované pětice lodí). Po desítkách let služby byla loď v
roce 1970 oficiálně vyřazena z provozu, ale ještě tři roky zůstává v
rezervě. Až k prvnímu červnovému dni roku 1975 byla vyřazena i z ní.
Ještě tentýž rok je na ní otevřeno muzeum: nachází se přitom v Mount
Pleasant v ústí řeky Cooper. Lokalita se jmenuje Patriots Point (Místo
vlastenců). Kromě letadlové lodi Yorktown tu je k vidění i několik
dalších plavidel: ponorka Clamagore, torpédoborec Laffey (vstoupil do
dějin námořnictva pod přezdívkou „loď, která nezemře“) a člun pobřežní
hlídky Ingham.

Návštěva vlastní lodi Yorktown nabízí ohromné možnosti (je snad
nejotevřenějších ze všech veřejnosti přístupných letadlových lodí):
navštívit můžete nejen palubu letadlovou a veškeré podpalubní hangáry,
ale také stovky (!) podpalubních místností. Ty jsou prezentovány ve
formě několika tras, které jsou jednosměrné (z pochopitelných důvodů: ač
je letadlová loď obrem, podpalubí místem dvakrát neoplývá). Každá trasa
obsahuje návštěvu desítek místností a sálů: buď jde o upravené muzeální
expozice nebo o rekonstrukci toho, jak to na lodi vypadalo v dobách
největší slávy. Jako příklad rozsáhlosti si vezměme palubní nemocnici.
Navštívit můžete příjem, kartotéku, lékárnu, internistu, dentistu, dva
operační sály, rentgenové pracoviště, laboratoř, jednotku intenzivní
péče, běžné lůžkové oddělení… Tedy skoro třicet volně přístupných
místností jen v nemocniční části. Podpalubní prostory se zdají být
nekonečné, počínaje poštovním úřadem přes skladiště zbraní, kantýny,
kuchyně, jídelny, palubní dílny, strojovny, trafiky s časopisy i
tabákovými výrobky, tiskárnou pro palubní noviny až třeba po lodní
vězení s kapacitou dvanácti provinilců.

Lexington v Texasu

V naší okružní jízdě okolo Spojených států opustíme východní pobřeží,
nyní nás bude zajímat Mexický záliv. Zde v texaském městě Corpus
Christi kotví letadlová loď USS Lexington CV-16. Jde o páté plavidlo
toho jména ve službách amerického námořnictva: je připomínkou památné
bitvy u Lexingtonu. Původně se přitom loď měla jmenovat Cabot, ale
admiralita rozhodla o jiném jméně poté, co byla loď CV-2 Lexington
potopena v bitvě v Korálovém moři. Osud CV-16 v podstatě kopíroval osudy
obou výše uvedených lodí, jen na závěr aktivní kariéry došlo k
přestavbě na verzi CVT. Ono „T“ přitom znamená „Training“ jako
výcviková. Jako taková byla loď umístěna na námořní základně Pensacola,
kde sloužila až do roku 1991. Byla to tak nejdéle aktivně sloužící loď
třídy Essex (za druhé světové války postaveno 24 kusů). Loď si také
zahrála v několika filmech, např. ve snímku Pearl Harbour (2001). Ovšem
pro jeho potřeby byla upravena tak, že si zde zahrála japonskou
letadlovou loď.

Lexington byla zrekonstruována (a dále je průběžně upravována) do co
nejvěrnější podoby, v jaké sloužila ve druhé světové válce. Dodatečně
získaná úhlová paluba jí sice zůstala, ale obdržela např. baterii
protiletadlových děl, která byla získána z těžkého křižníku Des Moines
určeného k sešrotování. Na letové i hangárové palubě je k vidění dvacet
letounů a vrtulníků amerického námořního letectva: ve všech případech
jde ale o poválečné typy.

#gallery-1 {
margin: auto;
}
#gallery-1 .gallery-item {
float: left;
margin-top: 10px;
text-align: center;
width: 33%; }
#gallery-1 img {
border: 2px solid #cfcfcf;
}
#gallery-1 .gallery-caption {
margin-left: 0;
}

Midway v Kalifornii

Zbývající dvojice přístupných letadlových lodí je na západním pobřeží
v USA – obě v Kalifornii. USS Midway CV-41 naleznete v San Diegu, což
je sídlo vrchního velitelství americké pacifické flotily (přesunulo se
sem po útoku na Pearl Harbour). Midway je přitom jedinou z veřejnosti
přístupných letadlových lodí, která není ze třídy Essex: jde o zástupce
třídy Midway. Její kýl byl položen v říjnu 1943, spuštěna na vodu byla v
březnu 1945 a převzata až v září 1945. Boji druhé světové války tedy
zůstala nedotčena. Přesto její životopis není nezajímavý. Například v
září 1947 byla z její paluby vypuštěna ukořistěná nacistická raketa V-2.

V letech 1966 až 70 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, kdy byla její
paluba rozšířena z 11 300 na 16 200 metrů čtverečních. Došlo také k
přemístění a zdvojnásobení nosnosti výtahů. Rekonstrukce se ale zásadně
prodražila a vyšla namísto plánovaných 88 na 202 milionů dolarů. To mělo
za následek, že námořnictvo odvolalo podobné rekonstrukce sesterských
lodí. Midway se může pochlubit tím, že letouny startující z její paluby
zaznamenaly první (červen 1965) i poslední (leden 1973) vzdušné sestřely
v rámci vietnamské války. Loď byla aktivní i při první válce v Perském
zálivu v letech 1990 a 91. Vyřazena byla v dubnu 1992 a následně
strávila pět let v rezervě. V lednu 2004 se dostala na své současné
místo. Jen za první rok na její palubu zavítalo skoro devět set tisíc
návštěvníků.

Hornet (také) v Kalifornii

Jedná se o čtvrtou loď třídy Essex, která se měla původně jmenovat
USS Kearsarge (toto jméno je prý stále viditelné na pamětní desce na
kýlu). K překřtění došlo na památku lodi USS Hornet CV-8, která byla
potopena v říjnu 1942. Hornet CV-12 je osmou lodí toho jména. Za druhé
světové války působila v Pacifiku a i poválečná éra je podobná ostatním
lodím třídy Essex. Na samém sklonku své kariéry se ovšem Hornet dočkala
hvězdného okamžiku, díky kterému jí patří nesmazatelné místo v historii.
Stalo se tak 24. července 1969, kdy vylovila z moře posádku kosmické
lodi Apollo-11 po historické první lunární výpravě. Astronauti pak
nějaký čas žili na palubě lodi ve speciální mobilní karanténě. Této éře
je věnována rozsáhlá expozice „Hornet plus tři“ symbolizující trojici
astronautů. Její součástí je i mobilní karanténa použitá posádkou
Apolla-14, ačkoli Hornet „vylovil“ jen astronauty z misí 11 a 12.

V červnu 1970 byla loď Hornet zakonzervována. Z národního lodního
registru lodí byla vyřazena v roce 1989 a o devět let později se
otevřely brány muzea USS Hornet Museum. To se nachází na nejjižnějším
molu letecké základny Alameda Point v San Franciscu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku