Čtení na víkend: Letadlové lodě, nástupce hadraplánu…

0

Letadlové lodě přeměněné v muzea

Kdysi to byl nesplnitelný sen, dnes už je takříkajíc na dosah ruky. Řeč je o možnosti vstoupit vlastní nohou na palubu královny moří, některé z letadlových lodí. Stačí jen překročit oceán a můžete si vybrat z pětice vysloužilých letadlových lodí, které dnes slouží jako muzeum.

Intrepid v New Yorku

Naši okružní cestu po veřejnosti přístupných letadlových lodích začneme v New Yorku (a následně budeme pokračovat po americkém pobřeží ve směru hodinových ručiček). U mola 86, kterým je zakončena 46. ulice, našla své trvalé útočiště loď USS Intrepid CV-11. V historii amerického námořnictva šlo o čtvrtou loď svého jména. Na vodu byla spuštěna v roce 1943 a ještě téhož roku byla převzata do služby. Působila v bojích v Pacifiku, významnou roli hrála např. v bitvě v Leytském zálivu. Prakticky ihned po válce byla deaktivována, ale o několik let později ji povolali zpět do služby a radikálně přestavěli: Intrepid se tak například stala první letadlovou lodí světa vybavenou parními katapulty. Ani tato a mnoho dalších modernizací jí ale neumožnily držet krok s překotným poválečným rozvojem letectví, takže byla přestavěna na protiponorkovou loď vybavenou vrtulníky. Do historie se zapsala jako záchranné plavidlo pro posádky kosmických letů v rámci programů Mercury a Gemini. Díky výše uvedeným přestavbám se několikrát měnila její klasifikace: od CV přes CVA po CVS. Krom toho měla loď přezdívku „Fighting I“ – Bojující I(ntrepid). Ale vinou častých nehod a následných oprav bývala námořníky označována jako Dry I – Suché I. V roce 1974 byla definitivně vyřazena.

Když měla jít v roce 1978 do šrotu, byla spuštěna velká kampaň za její záchranu, která vyústila o čtyři roky později v otevření muzea Intrepid Sea-Air-Space Museum. V roce 1986 pak byla prohlášena za národní historickou památku Spojených států. S výjimkou dvouleté rekonstrukce (2006 až 2008) je stále přístupná veřejnosti a zakotvená na svém místě v New Yorku. Zde v roce 2001 po útočících z 11. září sloužila i jako dočasné lokální ústředí americké FBI. Na letové palubě Intrepidu jsou k vidění zhruba tři tucty letounů (pro našince mohou být zajímavé třeba hned tři MiGy: -15, -17 a -19), další části expozice jsou v podpalubí – a hlavním exponátem je pochopitelně vlastní loď, kde má návštěvník možnost zavítat do mnoha prostor. V rámci vstupného na letadlovou loď Intrepid je možné navštívit také ponorku USS Growler a na samostatném pontonu umístěný vyřazený civilní dopravní nadzvukový letoun Concorde.

Yorktown v Jižní Karolíně

Loď, která se měla původně jmenovat Bon Homme Richard (jako pocta Benjaminu Franklinovi, jehož stěžejní almanach vyšel v Paříži pod názvem Lex Maximem du Bonhomme Richard). Po ztrátě lodi USS Yorktown CV-5 v bitvě u Midwaye ale bylo rozhodnuto plavidlo CV-10 překřtít. Jeho životopis je velmi podobný Intrepidu jen s tím rozdílem, že Yorktown je starší: námořnictvo ji převzalo o tři měsíce dříve (díky tomu je i nejstarší z popisované pětice lodí). Po desítkách let služby byla loď v roce 1970 oficiálně vyřazena z provozu, ale ještě tři roky zůstává v rezervě. Až k prvnímu červnovému dni roku 1975 byla vyřazena i z ní. Ještě tentýž rok je na ní otevřeno muzeum: nachází se přitom v Mount Pleasant v ústí řeky Cooper. Lokalita se jmenuje Patriots Point (Místo vlastenců). Kromě letadlové lodi Yorktown tu je k vidění i několik dalších plavidel: ponorka Clamagore, torpédoborec Laffey (vstoupil do dějin námořnictva pod přezdívkou „loď, která nezemře“) a člun pobřežní hlídky Ingham.

Návštěva vlastní lodi Yorktown nabízí ohromné možnosti (je snad nejotevřenějších ze všech veřejnosti přístupných letadlových lodí): navštívit můžete nejen palubu letadlovou a veškeré podpalubní hangáry, ale také stovky (!) podpalubních místností. Ty jsou prezentovány ve formě několika tras, které jsou jednosměrné (z pochopitelných důvodů: ač je letadlová loď obrem, podpalubí místem dvakrát neoplývá). Každá trasa obsahuje návštěvu desítek místností a sálů: buď jde o upravené muzeální expozice nebo o rekonstrukci toho, jak to na lodi vypadalo v dobách největší slávy. Jako příklad rozsáhlosti si vezměme palubní nemocnici. Navštívit můžete příjem, kartotéku, lékárnu, internistu, dentistu, dva operační sály, rentgenové pracoviště, laboratoř, jednotku intenzivní péče, běžné lůžkové oddělení… Tedy skoro třicet volně přístupných místností jen v nemocniční části. Podpalubní prostory se zdají být nekonečné, počínaje poštovním úřadem přes skladiště zbraní, kantýny, kuchyně, jídelny, palubní dílny, strojovny, trafiky s časopisy i tabákovými výrobky, tiskárnou pro palubní noviny až třeba po lodní vězení s kapacitou dvanácti provinilců.

Lexington v Texasu

V naší okružní jízdě okolo Spojených států opustíme východní pobřeží, nyní nás bude zajímat Mexický záliv. Zde v texaském městě Corpus Christi kotví letadlová loď USS Lexington CV-16. Jde o páté plavidlo toho jména ve službách amerického námořnictva: je připomínkou památné bitvy u Lexingtonu. Původně se přitom loď měla jmenovat Cabot, ale admiralita rozhodla o jiném jméně poté, co byla loď CV-2 Lexington potopena v bitvě v Korálovém moři. Osud CV-16 v podstatě kopíroval osudy obou výše uvedených lodí, jen na závěr aktivní kariéry došlo k přestavbě na verzi CVT. Ono „T“ přitom znamená „Training“ jako výcviková. Jako taková byla loď umístěna na námořní základně Pensacola, kde sloužila až do roku 1991. Byla to tak nejdéle aktivně sloužící loď třídy Essex (za druhé světové války postaveno 24 kusů). Loď si také zahrála v několika filmech, např. ve snímku Pearl Harbour (2001). Ovšem pro jeho potřeby byla upravena tak, že si zde zahrála japonskou letadlovou loď.

Lexington byla zrekonstruována (a dále je průběžně upravována) do co nejvěrnější podoby, v jaké sloužila ve druhé světové válce. Dodatečně získaná úhlová paluba jí sice zůstala, ale obdržela např. baterii protiletadlových děl, která byla získána z těžkého křižníku Des Moines určeného k sešrotování. Na letové i hangárové palubě je k vidění dvacet letounů a vrtulníků amerického námořního letectva: ve všech případech jde ale o poválečné typy.

#gallery-1 { margin: auto; } #gallery-1 .gallery-item { float: left; margin-top: 10px; text-align: center; width: 33%; } #gallery-1 img { border: 2px solid #cfcfcf; } #gallery-1 .gallery-caption { margin-left: 0; }

Midway v Kalifornii

Zbývající dvojice přístupných letadlových lodí je na západním pobřeží v USA – obě v Kalifornii. USS Midway CV-41 naleznete v San Diegu, což je sídlo vrchního velitelství americké pacifické flotily (přesunulo se sem po útoku na Pearl Harbour). Midway je přitom jedinou z veřejnosti přístupných letadlových lodí, která není ze třídy Essex: jde o zástupce třídy Midway. Její kýl byl položen v říjnu 1943, spuštěna na vodu byla v březnu 1945 a převzata až v září 1945. Boji druhé světové války tedy zůstala nedotčena. Přesto její životopis není nezajímavý. Například v září 1947 byla z její paluby vypuštěna ukořistěná nacistická raketa V-2.

V letech 1966 až 70 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, kdy byla její paluba rozšířena z 11 300 na 16 200 metrů čtverečních. Došlo také k přemístění a zdvojnásobení nosnosti výtahů. Rekonstrukce se ale zásadně prodražila a vyšla namísto plánovaných 88 na 202 milionů dolarů. To mělo za následek, že námořnictvo odvolalo podobné rekonstrukce sesterských lodí. Midway se může pochlubit tím, že letouny startující z její paluby zaznamenaly první (červen 1965) i poslední (leden 1973) vzdušné sestřely v rámci vietnamské války. Loď byla aktivní i při první válce v Perském zálivu v letech 1990 a 91. Vyřazena byla v dubnu 1992 a následně strávila pět let v rezervě. V lednu 2004 se dostala na své současné místo. Jen za první rok na její palubu zavítalo skoro devět set tisíc návštěvníků.

Hornet (také) v Kalifornii

Jedná se o čtvrtou loď třídy Essex, která se měla původně jmenovat USS Kearsarge (toto jméno je prý stále viditelné na pamětní desce na kýlu). K překřtění došlo na památku lodi USS Hornet CV-8, která byla potopena v říjnu 1942. Hornet CV-12 je osmou lodí toho jména. Za druhé světové války působila v Pacifiku a i poválečná éra je podobná ostatním lodím třídy Essex. Na samém sklonku své kariéry se ovšem Hornet dočkala hvězdného okamžiku, díky kterému jí patří nesmazatelné místo v historii. Stalo se tak 24. července 1969, kdy vylovila z moře posádku kosmické lodi Apollo-11 po historické první lunární výpravě. Astronauti pak nějaký čas žili na palubě lodi ve speciální mobilní karanténě. Této éře je věnována rozsáhlá expozice „Hornet plus tři“ symbolizující trojici astronautů. Její součástí je i mobilní karanténa použitá posádkou Apolla-14, ačkoli Hornet „vylovil“ jen astronauty z misí 11 a 12.

V červnu 1970 byla loď Hornet zakonzervována. Z národního lodního registru lodí byla vyřazena v roce 1989 a o devět let později se otevřely brány muzea USS Hornet Museum. To se nachází na nejjižnějším molu letecké základny Alameda Point v San Franciscu.

Ohodnoťte tento článek!