Dell Inspiron N5010: patnáctka se spoustou „ale“

0

Kam Inspiron patří, první dojmy a rozporuplné zpracování

Dell Inspiron? Profesionální pracovní stroj nečekejte

Inspiron 15R N5010 je jedním z nižších modelů Dellu. Nejde o drahý magnéziový stroj na byznys, ale o obyčejný plasťák (ne tak docela) s příznivým poměrem výkon / cena a obvyklou velikostí 15,6 „. Naše konfigurace se prodává kolem 22 000 Kč s DPH, jde o verzi se čtyřjádrovým Core i7. K němu přiléhá průměrný Radeon, na kterém si už pohodlně zahrajete pár her. O hardwaru ale podrobně až později. Vzhledem k tomu, že v oné ceně máte od Dellu dvouletou NBD (Next Business Day) záruku, jedná se o dobrou cenu, což se obvykle odráží na kvalitě PC. Jak známe Dell, nenechá si zbytečně ujít marži.

Jde o zakulacený plastovo-hliníkový model s rozverným vzorkováním víka, silným hardwarem a NBD za přijatelnou cenu. Díky silnému procesoru si jej určitě oblíbí nenároční pracanti, kteří čtyři jádra využijí. Grafika není úplné ořezávátko, takže s trochou dobré vůle jde o slabší herní model. A kvůli své hmotnosti je to vlastně něco jako menší DTR (desktop replacement). Co se na tom univerzálovi povedlo a co ne?

První dojmy a zpracování

Když mi zakulacený notebook přišel, zprvu se mi nelíbilo jeho stříbrné vzorkované víko a vůbec fakt, že celý vnějšek notebooku je levně hliníkově stříbrný. Na vnější povrch si ale stěžovat nemůžu. Díky zvrásnění se nejen dobře drží, ale ani na něm nezůstávají otisky prstů. Když notebook otevřete, zjistíte, že opěrky pro zápěstí jsou z černého, zase plasticky vzorkovaného hliníku, ty se mi líbily, je pohodlné nepokládat ruce jen na hladkou plochu (i když zrovna tohle Dell trochu zazdil svou velikou nálepkou vlevo).

  

Inspiron 15R N5010 se dělá ve variantách „aluminium“, to je naše stříbrná testovaná, částečně z hliníku, částečně z plastu, a také v černé, modré nebo červené (spíše karmínové) – barevné varianty nejsou vroubkované, ale hladké s kartáčovaným povrchem. Uvnitř je notebook černý, případně u barevných variant našedlý.

Displej a jeho vnitřní rámeček už jsou parádně nablýskané. To se budete muset naučit ignorovat nebo leštit hadříkem. Jeden z hlavních záporů vás trkne, jakmile máte notebook v ruce. Hmotnost činí 3,2 kg, což je na 15,6″ model celkem hodně. Hmotnost naštěstí není stejná u všech modelů N5010, pohybuje se už od 2,5 kg.

Zpracování nijak nezklamalo, ale ukázkové samozřejmě nebylo. Celý notebook při stisknutí nebo silnějším opření všude možně tiše povrzává. Šasi není perfektně slícované, ale postačí. Opěrky pro zápěstí nebo oblast za klávesnicí jde prohnout jen těžko. Po stranách klávesnice ale můžete prohýbat klidně, víko také není vzorem pevnosti a klouby nejsou zcela tiché. Při zaklepání se v notebooku klepe ne úplně upevněná baterka. Někomu možná bude vadit malé maximální sklopení displeje, jen nějakých 130 ¬∞. Gumové nožky nejsou zrovna vysoké, takže na ne úplně rovných a tvrdých površích bude notebook špatně dýchat.

Maximální sklopení není nikterak velké

Notebook není zrovna snadné pro výměnu disku rozebrat, musíte odstranit opěrky pro zápěstí, klávesnici i spodní díl, abyste se k rozhraní SATA dostali. Chybí hardwarový přepínač Wi-Fi, nemáme tu ani LED indikátor nabití baterie. Notebook je dost hlučný, zpočátku  „řval“ prakticky neustále, po aktualizaci BIOSu na nejnovější verzi už začala jakžtakž fungovat regulace, ale je faktem, že jej stačí trochu zatížit a rozfučí se hodně hlasitě, ani v klidu ostatně zdaleka není neslyšný.

Možná bych měl uvést, že jde o mou první recenzi a hlavním precedentem pro srovnání je můj hořčíkový Latitude, takže znovu opakuji – zpracování není tak špatné, i když se modelům z business-class nevyrovná.

Porty a konektivita

Vepředu kromě mřížek dvou reproduktorů SRS Premium Sound nenajdete nic. Na pravé straně tu máme port USB 2.0 kombinovaný s eSATA a mechaniku DVD¬±RW, konkrétně model TSSTcorp TS-L633C. Potom ještě čtečku paměťových karet SD a MMC a otvor pro zámek Kensington. Vlevo je další port USB 2.0, 3,5mm vstup a výstup zvuku, konektor HDMI pro digitální připojení obrazovky a výdech chlazení. Vzadu jsou hned dva porty USB 2.0, konektor D-Sub pro analogový obraz a také zásuvka pro adaptér.

  

  

Co se bezdrátových sítí týče, je tu Intel WiFi Link 1000 BGN, neboli Centrino Wireless-N 1000, čili Wi-Fi standardu 802.11b/g/n. Samozřejmě nechybí ani Bluetooth verze 2.1 s EDR (Dell 365).

Klávesnice a touchpad, displej

Displej: klasika. Bohužel.

LCD panel notebooku má úhlopříčku 15,6″ či téměř 40 cm a lesklou úpravu, jak už je to dnes zvykem u ne-business modelů. Není to úplné zrcadlo, ale uvidíte se v něm poměrně jasně. Naštěstí má WLED podsvícení kromě pěkné rovnoměrnosti také docela velkou sílu, takže při maximálním jasu si na povrch LCD ani nevzpomenete, zvláště v šeru. Regulace podsvícení probíhá dvěma tlačítky na klávesnici a i s poloviční intenzitou se dá krásně pracovat, v noci potom nejspíš nastavíte druhý stupeň odspoda.

Jde samozřejmě o TN panel, pozorovací úhly jsou ale docela dobré, ani z boku nebudete pozorovat nějaké brutální překroucení barev, i když jas klesá poměrně rychle, hlavně ve vertikálních změnách polohy. Barvy jsou jasné a poměrně pěkně saturované, zelená mi přišla možná trochu slabší, ale skutečně je docela radost se na displej dívat. Odezva mi nedělala také žádné problémy.

  

Rozlišení je bohužel jen 1366 × 768 pixelů, ale co naplat, u 15,6″ notebooků se většinou ničeho lepšího nedočkáme. Rastr je vidět a otevřít si takový Firefox v původním nastavení s nezatahovatelným hlavním panelem je dost hrůza. Na filmy je to ale díky poměru stran 16:9 paráda.

Klávesnice

Je pohodlná, i když trochu širší drážky mezi tlačítky a znatelnější zarážky bych uvítal. Máte tu numerický blok, který má sice dost úzká tlačítka s čísly, zato ale nijak neznásilňuje blok šipek a celá klávesnice zůstává nezdeformovaná. Vážím si dvou velkých Shiftů, fakt, že Fn je až druhou klávesou zleva dole, je také pěkný.

Místo většiny kláves F1-F12 najdete většinou funkční klávesy. To má svá pro i proti. Jste-li zvyklí okna zavírat dvojhmatem Alt-F4, v Total Commanderu přesouvat, kopírovat a organizovat soubory nebo vyvolávat správce úloh kombinací Ctrl-Shift-F1, budete si muset odvyknout nebo se naučit složitější postupy, původní klávesy totiž stisknete jen s Fn. Z dvojhmatů se tak stanou trojhmaty atp. Možnost regulovat podsvícení, hlasitost reproduktorů, Wi-Fi, správce baterky nebo dokonce přehrávání hudby jedním tlačítkem si vás ale určitě získá, navíc si můžete nastavení obrátit.

  

Klávesnice není zrovna tichá. Nejde o nějaký velký randál, ale vedle spící osoby bych ji raději nepoužíval. Nelíbily se mi také dost malé mezery mezi klávesami a jejich dost malý zdvih oproti okolní ploše. Jinými slovy – je občas problém podle hmatu hned říci, jestli se vaše prsty nachází pořád ještě na šipkách, nebo už na nepohyblivém plastu u nich. Mezera mezi bloky není také příliš důrazná.

Touchpad

Na touchpad Synaptics jsem pěl ódy. K dispozici máte přesně 9 cm na šířku a to je relativně slušná plocha. Citlivost je vysoká, ale ne přehnaná, jedním prstem se tak notebook ovládá pohodlně a přesně. Scrollování se mi moc nelíbilo, musíte na něj jít opatrně, opravdu po kraji dotykové plochy a bříškem prstu, špičkou to prostě nejde. Je tak trochu kinetické – po rychlejším trhnutí vám stránka bude rolovat i po sundání prstu.

Tlačítka jsou dvě a jsou poměrně ideálně citlivá, naštěstí necvakají a jsou docela tichá. Stisknutí obou tlačítek naráz nefunguje jako prostřední knoflík. Touchpad je vícedotykový, nejčastěji asi budete využívat intuitivní funkci zvětšení a zmenšení (dva prsty k sobě či od sebe) nebo otočení (jeden prst okolo druhého). Časem chytnete cvik i u multidotykového scrollování, chce to dvěma prsty rychle trhnout po touchpadu ve směru pohybu. Prsty ale nesmí být od sebe moc daleko ani příliš blízko.

Hardware, výdrž a chování aneb kde Inspiron pokulhává

Hardwarová výbava (vnitřnosti)

Uvnitř notebooku tiká Intel Core i7-740QM, 45nm čtyřjádro (virtuální osmijádro) Clarksfield na 1,73 GHz s HyperThreadingem a Turbo Boostem až na 2,93 GHz, reálné Turbo je pro využití čtyř jader a osmi vláken 1,86 GHz, u jednoho jádra a vlákna potom zhruba 2,66-2,8 GHz. Nebojte se tedy pomalého čtyřjádra, v případě potřeby umí pracovat i jako rychlé dvoujádro.

Procesor má k dispozici 2× 2 GB pamětí DDR3 na 1333 MHz, coby grafická karta je tu známý Mobility Radeon HD 5650 s jádrem Madison Pro se 400 stream procesory a 1 GB pamětí DDR3 na 128bitové sběrnici, takty jsou 450 / 1600 MHz pro jádro / paměti efektivně. Staré čtyřjádro v sobě bohužel nemá žádnou integrovanou grafiku, takže systém jede pořád na Radeonu.

          

Pevný disk má kapacitu 640 GB a točí se rychlostí 5400 ot./min, jde o Seagate Momentus 5400.7 ST9640320AS. Jak jsem říkal, není zrovna rutinní jej vyměnit, ale snad to nebudete dělat více jak jednou. Disk je sice veliký, ale pomalý. Co naplat, že máte čtyřjádro od Intelu a 4 GB RAM, systém vám stejně bude startovat dlouho a všeobecně operace, hlavně načítání her apod., nejsou nejrychlejší.

Notebook je přijatelně rychlý, i když jej často brzdí disk, v čistě procesorovém využití, zvláště vícevláknovém, dokáže pěkně ukázat zuby. RAM je dostatek a na Radeonu HD 5650 si i docela slušně zahrajete. Kromě standardních herních a neherních testů jsem zkoušel svůj oblíbený The Elder Scrolls IV: Oblivion, který jsem nastavil na maximální detaily s HDR bez AA v 1366 × 768 – hra jela krásně kousek přes 30 FPS, to samé můžete čekat tedy i od moderních Falloutů a podobných her. Výsledky velkého množství testů najdete na čtvrté stránce.

Hluk, horko a nízká výdrž

Asi vám dojde, že stroj se starým čtyřjádrem a nepřepínatelným plnotučným Radeonem nebude úplně úsporný. Zaprvé jsem zmínil velký hluk stroje, je pravda, že Core i7 dovede snadno pěkně zatopit. Hlavně ale naštve malá výdrž na baterii, kde není úplně banální se dostat nad dvě hodiny. Nejenže je hardware žravý, ale Dell „inteligentně“ osadil jen 48Wh baterku.

  

Jak jsem také říkal, existují i varianty s Core i5-460M, i3-370M nebo Pentiem P6100, které nejen že mají 32nm dvoujádro, ale taky přepínatelnou grafiku. Podobné výhody přináší ve čtyřjádrovém podání i procesory Sandy Bridge (ne v Dellu N5010), proto se zrovna tuto konfiguraci zdráhám pochválit.

Značkově plechový zvuk, webkamera a napájení

Nad displejem vás pozoruje 1,3Mpx webkamera s bílou kontrolkou. Autofocus chybí, fotky nejsou nikterak úžasné, nedoporučoval bych fotit jemnější text, ale na vzdálenost kolem metru ujdou. Fotit můžete v rozlišeních 640 × 480 – 1280 × 1024.

  

  

Notebook se honosí logem SRS Premium Sound, dva reproduktory mají „výdech“ vepředu dole směrem na vás. Nejde o žádná chrastítka, hudbu nebo film si můžete pustit tiše bez obav, ale nějaký veliký kvalitní řev bych neočekával, jako všechny malé reproduktory i tyto jsou při vyšších hlasitostech silně plechové.

Notebook má všeobecně bílé kontrolky, jednak tři na hraně levé opěrky zápěstí (on/off, aktivita disku, baterie), které ovšem nejsou zrovna ideálně popsané, popisky jsou totiž zespodu. Bíle podsvícené je i nablýskané zapínací tlačítko. Dodávaný 130W adaptér má ale na své koncovce klasické modré podsvícení.

Software

V notebooku najdete 64bitovou edici Windows 7 Home Premium s lehkou výbavou základních utilit od Dellu a hlavně Microsoft Office Starter, přesně řečeno Starter edici Wordu a Excelu.

Specifikace, parametry a výsledky testů

Specifikace a výsledky testů

 

Dell Inspiron N5010

Cena

22 000 Kč s DPH (CZC.cz)

Zapůjčil

100MEGA Distribution, s.r.o.

 

Specifikace

Procesor

Intel Core i7-740QM (1,73-2,93 GHz)

Operační paměť (vestavěná)

4 GB (2 + 2 GB DDR3, 1333 MHz)

Operační paměť (rozšiřitelná do)

8 GB

Pevný disk (velikost)

640 GB

Pevný disk (rychlost)

5400 otáček/min.

Pevný disk (typ připojení)

SATA 3 Gb/s

Optická mechanika (typ)

DVD±RW

Velikost displeje (palců)

15,6

Rozlišení displeje

1366 × 768

Grafická karta

AMD Mobility Radeon HD 5650

Grafická paměť

1 GB DDR3

Wi-Fi

802.11b/g/n (Intel Centrino Wireless N-1000)

Operační systém

Microsoft Windows 7 Home Premium 64bit

Porty (s výjimkou USB)

HDMI, RJ-45, 2× 3,5mm jack,  D-Sub, eSATA

Počet USB portů

3x USB 2.0 + 1× USB 2.0 + eSATA

Rozměry

376 × 262 × 34 mm

Hmotnost

3,2 kg

 

Výsledky testů

3DMark01 (body)

33 891

3DMark03 (body)

18 839

3DMark05 (body)

12 464

3DMark06 (body)

7622

3DMark Vantage (body)

P3182, Graphics: 2562, CPU: 11583

3DMark11 (body)

P907, Graphics: 795, Physics: 4311

PCMark05 (body)

7243

PCMark Vantage (body)

6164

HD Tune 2.55

68,6 MB/s
Přístupová doba: 18,2 ms

CrystalDiskMark 3.0 (MB/s)

Seq: 85,12 / 83,52

Cinebench R10 (body)

1 CPU: 3876
x CPU: 10 741
OpenGL: 6473

Cinebench R11.5

1 CPU: 0,93 pts
x CPU: 3,09 pts
OpenGL: 27,82 FPS

SiSoft Sandra 2010 SE

CPU: 43 GOPS, 52 GIPS
RAM: 13,33 GB/s

x264 HD Benchmark 3.0 (pass 1 / pass 2)

48,36 / 17,32 FPS

Devil May Cry 4 (DX10, high)

1360 × 768: 56 / 39 / 78 / 44 FPS (C)
1680 × 1050: 39 / 27 / 50 / 31 FPS (D)

Crysis

CPU: 21,4 FPS (6,49 – 28,52)
GPU: 25,7 FPS (17,96 – 31,31)

Far Cry 2

25,88 FPS (17,84 – 35,97)

World in Conflict

high: 28 FPS (16-47)
very high: 16 FPS (9-28)

Trackmania Nations

29,5 FPS

Windows 7 Experience Index

5,9 (CPU: 7,1, RAM: 5,9, GPUA: 6,7, GPUH: 6,7, HDD: 5,9)

Výdrž web* (čas)

1:55  h

Výdrž kancelář** (čas)

2:14 h

Výdrž multimédia*** (čas)

1:36 h

 

Poznámka: 

* prohlížení webu přes Wi-Fi, poloviční jas displeje, Bluetooth vypnut
** kancelářská práce, poloviční jas displeje, vypnuto Wi-Fi i Bluetooth
*** Přehrávání filmu v DivX, SD rozlišení, Wi-Fi i Bluetooth aktivní, max. jas LCD

Kompletní fotogalerie

Fotogalerie (Dell Inspiron 15R N5010, aluminium)

 

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

Závěr, (ne)doporučení, plusy a mínusy

Koupit či nekoupit?

Možná jsem krátkozraký, ale pro tento notebook si dnes nedovedu představit ideální cílovou skupinu. Více než tříkilogramový notebook s ne zrovna ukázkovým zpracováním nebude na každodenní nošení. Připočítejte si k tomu taky hodně nízkou výdrž na baterku. Na nechávání doma bych zase volil sedmnáctipalcový notebook s pořádným displejem, protože pořizovat si DTR za 22 tis. Kč s WXGA displejem zní trochu nelogicky.

Notebook má důležité plusy, to ano, ale trochu nešikovně poskládané. Výkonný procesor degraduje výdrž a provozní vlastnosti, rychlé dvoujádro by bylo ve výsledku levnější, mnohem úspornější a často i výkonnější, takové Core i5-460M má takt 2,53-2,8 GHz, podporuje AES-NI, umí přepínat grafiku a při využití dvou jader nastaví stejný či vyšší takt než naše i7-740QM.

S trochou kompromisů by mohl náš Inspiron N5010 dělat dobrou službu jako domácí, občas přenášené DTR, které bude ležet na stole, připojené na adaptéru a nikomu nebude vadit trochu větší hluk. Touchpad je výborný, klávesnice je taky dobrá, takže na práci a občasné hraní nemusí jít o špatný stroj. A znovu zdůrazňuji, že notebook má kvalitní dvouletou NBD záruku.

Dell Inspiron 15R N5010 je obecně velmi povedený notebook. Většina jeho problémů vychází z osazení čtyřjádrového Core i7, proto bych se nebál doporučit jej třeba v konfiguraci s Core i3 a stejným Radeonem za 18 tis. Kč.

Plusy a mínusy:

 

 + velmi výkonný procesor s dostatkem paměti
 + slušná grafická karta
 + velký disk
 + pohodlný touchpad a klávesnice s numerickým blokem
 + 2 roky záruky Dell Next Business Day v ČR
 + pěkný design s množstvím barev
 + manuály na stránkách Dellu (jak snadno rozebrat notebook bez ztráty záruky)

 – pomalý disk
 – ne zrovna skvělé zpracování
 – malé maximální sklopení
 – nízká výdrž na baterii
 – hluk chlazení i klávesnice
 – žádné HW přepínače, chybí indikátor nabití baterie
 – konfigurace s dvoujádrem dávají mnohem lepší smysl

 Poznámka: V českých obchodech hledejte Inspiron N5010, v konfigurátoru Dellu Inspiron 15R.

Dell Inspiron N5010: patnáctka se spoustou „ale“

Ohodnoťte tento článek!