Dopady těžní mánie: Na Islandu sežerou kryptoměny víc elektřiny než všechny domácnosti

36
Bitcoin
Bitcoin (zdroj: Michael Wuensch / Pixabay)

Když sledujete hardwarové zpravodajství, mohlo by se vám zdát, že mánie kolem kryptoměn je škodlivá hlavně tím, že se nedají levně koupit grafické karty. Ovšem současná spekulativní bublina nese rizika ekonomická, prasknutí by podle některých ekonomů mohlo rozkolísat světovou ekonomiku jako hypoteční krize, A také se z ní klube hrozba pro životní prostředí a energetickou infrastrukturu kvůli spotřebě energie, kterou „těžení“ vytváří.

Nejnovější doklad tohoto problému přichází z Islandu. Tato země přitahovala těžbu bitcoinu už od předchozí bubliny v letech 2013/2014, nyní ale čelí nové explozi zájmu. Podle mluvčího jednoho z islandských producentů elektřiny HS Orka se v posledních třech měsících roztrhl pytel se zahraničními subjekty, které plánují na Islandu založit datacentrum pro těžbu kryptoměn a u firmy chtějí nasmlouvat dodávky elektřiny (jen tato firma údajně registrovala jednoho nového zájemce denně). Podle odhadů by se kvůli těmto projektům mohla letos spotřeba energie vydané na těžení přehoupnout přes celkovou spotřebu všech domácností na ostrově, který má okolo 340 tisíc obyvatel.

Podle odhadu HS Orka je roční spotřeba ostrovních domácností celkem okolo 700 gigawatthodin, ovšem kryptoměnu těžící datacentra by měla dle odhadu potřebovat až okolo 840 gigawatthodin. Přitom to nemusí být vrchol, při jejich dalším rozvoji by toto číslo ještě stoupalo. Mnoho z těchto projektů přitom už není jen na papíře, ale už jsou konstruována nebo dokonce již stojí a běží. Pokud by se ovšem realizovaly úplně všechny plány, které jsou zatím ve vzduchu, údajně by asi energetické zdroje Islandu přestaly stačit a vznikl by nedostatek elektřiny (hrozící jejím zdražením, mimojiné).

Arktické datacentrum v Reykjanesbaer těžilo bitcoin již v roce 2014
Arktické datacentrum v Reykjanesbaer těžilo bitcoin již v roce 2014

Atraktivitu Islandu pro kryptokopy jedoucí ve velkém spočívá ve dvou věcech. Primárně je to levná elektřina, těžní datacentra vyhledávají lokality s přístupem k energii s co nejnižší cenou a zároveň stabilními dodávkami. To na Islandu platí, ostrov vyrábí 80 % elektřiny v hydroelektrárnách – nebavíme se zde tedy primárně o využívání geotermální energie (jak se objevilo v některých komentářích). Kromě elektřiny je ale také potenciální výhodou chladné podnebí, datacentra mohou využívat k zimu a vítr k přirozenému ochlazování a ušetřit tak za běžně nutnou klimatizaci.

Geotermální elektrárna společnosti HS Orka
Geotermální elektrárna společnosti HS Orka

Malý prospěch pro ekonomiku

Prospěch pro ekonomiku je přitom diskutabilní, takže se invaze těžních datacenter setkala s kritikou dokonce už i od představitelů tamní pirátské strany (což už asi o něčem svědčí). Těžení totiž podle nich vytváří naprosté minimum pracovních míst a nevykazuje podstatné zdanitelné příjmy. Islanďané z něj tudíž mimo nepřímých příjmů za pozemky a dodávku elektřiny mnoho nemá, pokud by se nezavedla například daň z vytěžené kryptoměny. Pirátský poslanec Smári McCarthy dokonce na adresu těžby řekl: „Utrácíme desítky nebo stovky megawattů na výrobu něčeho, co nemá žádnou hmatatelnou existenci a žádné reálné využití pro člověka mimo oblast finančních spekulací. To nemůže být dobrá věc.

Spotřeba kryptotěžby dosáhla globálního významu

Mimochodem, v článku Washington Postu je zmíněn odhad, podle kterého prý Bitcoin nespotřebovává tolik energie, kolik se obáváme: údajně to v prosinci bylo jen 0,14 % globální spotřeby (tedy elektřiny spálené na celé planetě). Paradoxně jde o jakýsi konzervativní odhad citovaný zastánci těžby na obranu kryptoměn (takže je asi třeba brát jej s rezervou). Ovšem i pokud by byl pravdivý, neúčelné vyplácání půldruhého promile je v měřítku vší globální elektřiny pořád alarmující. Pokud počítáme s odhadem globální spotřeby, který dává IEA pro rok 2015 (od kdy patrně spotřeba stoupla, ale budiž), vychází z toho na Bitcoin přes 31 terawatthodin ročně, což je blízko polovině spotřeby celé ČR.

A to si k tomu ještě musíte přidat kryptomince jiné, než je Bitcoin… Přitom 68 % zásoby elektřiny je v globálním měřítku (na rozdíl od Islandu) vyráběno pálením uhlí, ropy a plynu. Takže v situaci, kdy kvůli klimatu musíme celkové emise bezpodmínečně snížit, je vyhazování energie na takto pochybné účely jemně řečeno na pováženou. Plýtvá se tím kapacitami, které budou chybět jinde.

Ohodnoťte tento článek!

36 KOMENTÁŘE

  1. Jo kryptoměny mohly být pěkná věc, koncept opravdu zajímavý s potenciálem, ale celé to zkurvily ty spekulantské svině, takže jsou kryptoměny jako měny zcela k ničemu a dost možná nevratně mají poškozené jméno. A stačilo jen jedno, aby lidi nebyli blbí a pod vidinou „sedím, nic nedělám a vydělávám těžký love“ nekupovali v podstatě nehmatatelný nic za nesmyslné peníze.

    • Na kupovani veci, ktere nepotrebujeme je bezprostredne zalozen kapitalismus a potazmo rust globalni ekonomiky. Tam se ukazuje absurdnost celyho systemu a za ten kryptomeny rozhodne nemohou jsou jenom jeho nasledkem a logicky nemohou fungovat jinak, resp v ramci jinych pravidel, pokud chteji byt menou obchodovatelnou, coz je pro zmenu vyznam samotny existence ty meny.

      Nasledek to neni idealni, ale asi nutny, protoze ten system je nutny zmenit a to zcela radikalne. Jediny rozdil je, ze krypto-meny se tezi, coz je porad demokratickejsi (rozhodne ne idealni) nez vytvorit menu stickem tlacitka, jak se to deje u men ostatnich.

      • sousloví „kryptoměny se těží“ může aspirovat na blábol roku … možná bys mohl rozebrat, jak se těží a komu do kapsy se těží … kdejaký vůl je chce srovnávat se zlatem, protože toho je taky málo a taky se těží 😀

        • A v čem se to podle vás od zlata liší? V tom, že u kryptoměn se těží neúčelně 100 %, kdežto u zlata jen 90 %?
          90 % každoročně vytěženého zlata putuje do trezorů nebo na výrobu cetek (čtěte šperků, kde jde sice o vzhled, ale ve skutečnosti jsou lidé ochotni za dva naprosto stejně vypadající šperky platit za ten „pravý“ řádově víc, než za stejný „padělek“).
          Těžení zlata je jedna z největších ekologických prasáren, které člověk na přírodě páchá. Kyseliny, kyanidy, rtuť…
          Na druhou stranu těžba kryptoměn spotřebovává „jen“ elektřinu za kterou těžaři platí tržní cenu. Vám jako obyčejnému člověku by mohlo být naprosto jedno, jestli někdo tu elektřinu spotřebovává na ohřívání vody v bazénu, na klimatizaci svého domu, na hraní počítačových her, na kýčovité osvětlování svých obydlí o Vánocích nebo na právě tu těžbu kryptoměn.
          A komu to jde do kapsy není opět vaše věc. Ale chápu, že socialistická výchova se vám zažrala tak pod kůži, že byste hrozně rád kecal cizím lidem do toho, co se svými penězi dělají.

          • opravdu mám reagovat na tyto bláboly? Radku, nic ve zlým, ale tyhle přihlouplé otázky kladou desetiletá děcka a i to jen po dlouhotrvající indispozici … Jaká těžba? Čeho? U tebe je to na dlouhou debatu, ale klidně bych z tebe třeba po měsíci udělal hlupáka, pokud budeš mít zájem …

          • gogo1963:
            Těžení kryptoměn je zažité pojmenování, stejně jako se zažilo „vypalování CD“, „řezání zatáček“, „z něčeho vybruslit“, „políbit pr..l“. Nic z toho nemyslíte doslova, i když někdy se to k tomu blíží.
            Navíc slovo těžit může znamenat nejen dolovat, ale také získávat výhodu (např. „Jirka těžil ze znalosti trati a proto slalom vyhrál.“).

          • tady vůbec nejde o to slovo „těžit“ ale o slovo podvod … ty se vyloženě zastáváš různých „Kožených“ a podobných banditů … ten taky operoval s pojmy „svobodná vůle investorů“ a jiné lahůdky …

          • gogo1963:
            Jste nesvéprávný? Nebo proč máte pocit, že je podvod, když si někdo sám a dobrovolně těží, případně sám a dobrovolně nakupuje za tržní cenu nějakou kryptoměnu?
            Aby to byl podvod, musel by někdo něco slibovat, případně nějakým podvodným jednáním někoho obrat. A on nikdo nic neslibuje a nikoho neobírá. Že jsou naivkové, kteří poté, co bitcoin za necelý rok vyrostl o 1000 %, měli pocit, že si ho musí taky koupit, když tak pěkně roste, je jejich problém, ne problém nějakého systému.
            Sám jsem si osahal oboje. Před třemi lety jsem si koupil zlomeček bitcoinu za 20 euro a teď jsem si vyzkoušel, jaké je to těžit jednu z ostatních kryptoměn, za což jsem v elektrice zaplatil asi 200 korun a ta kryptoměna má cca podobnou cenu. Oboje jsem dělal naprosto dobrovolně, u obojeho jsem počítal a počítám s tím, že to může mít nulovou cenu.
            Líbí se mi pohled lidí, kteří se na kryptoměny dívají třeba jako já na moderní umění. Vidím obraz, který se prodal za miliony, vím naprosto jistě, že bych si ho doma nevystavil ani kdybych ho dostal zadarmo, ale nemám potřebu nazývat moderní umění podvodem. A byl bych rád, kdyby se lidé, které to nijak nebere, dívali na kryptoměny stejně. A naopak mě vytáčí lidé jako vy, kteří mají potřebu útočit na něco, co je vlastně vůbec nezajímá a nijak se jich to netýká.

          • Holečku, já se savéprávností problém nemám, ty by ses ale měl poradit se svým psychiatrem … na jedné straně píšeš, že někdo sám dobrovolně nakupuje za „tržní cenu“ (u kryptoměn je i tento pojem „virtuální“), na straně druhé ty nakupující nazýváš naivními … pokud někdo koupí BC za 1 dolar a po roku ho chce prodat za 10 tisíc dolarů, musí stejný obnos zaplatit 10 tisíc zájemců, nebo jeden zájemce deset tisíc násobek. To už není ani pyramida, to je nonsens. Pak ti najivní tvoří 99% trhu s kryptoměnami, bez nich bys neměl ani hovno … evidentně jsi jedním z pacientů a otíráš si tlamu o toho nepravého … já tě o peníze nepřipravil, to ty sám, ubožáku frustrovaný …Prý moderní umění, idiocie z tebe přímo srší …

          • Gogo když někdo koupil akcie Googlu v roce 2004 za 1,6 dolaru a letos je prodal po $170 někomu jinýmu, tak je taky podvodník? 😀 Chudáci všichni ty lidi co se mu na ty akcie museli složit. 🙂 Stejně tak jsem loni koupil BTC po $1800 a prodal po $18000, abych jej mohl opět za 6k koupit zpět. Asi jsem blbej nebo co.. 🙂 🙂 To, že ty nerozumíš tomu, že něco virtuálního může mít velkou hodnotu jen jen a jen tvůj problém, příp. problém tvého věku.

            Gogo až budeš na burzách točit 100+ mega za měsíc jako já, tak se vrať a můžeme si popovídat na úrovni. Viz můj nedávný pozdrav Zannovi https://i.imgur.com/ELjZBN0.jpg

          • gogo1963:
            Můžete mi říci jediný důvod, proč diskutujete o kryptoměnách, když jim nevěříte? Myslíte si, že najdete nějaké mé příspěvky pod články o moderním umění, kterému nevěřím já?
            O naivních kupujících jsem psal proto, že mají pocit, že když něco roste, poroste to stále. A ta představa je naivní. Vzdělaný člověk chápe, že tržní cena čehokoliv, je tvořena poměrem nabídky a poptávky. Chápe, že nabídka a poptávka se v čase mění, chápe, že poptávka může klesat k nule a tím i cena klesá k nule.
            Kolik co stálo v minulosti může být zajímavý údaj, ale není moc podstatný.
            Nevím, kde se ve vás bere tolik závisti a zloby. Já na BTC vydělal pár set dolarů. Za tutéž dobu jsem na akciích vydělal pár tisíc dolarů. Okradl jsem víc ty, co ode mne koupili akcie nebo ty, co ode mě koupili bitcoin?
            Že bych neměl ani hovno, kdyby nebyly kryptoměny a lidé, kteří je kupují? Maximum, které jsem kdy v kryptoměnách měl, bylo cca 1 % mého majetku. Vážně máte pocit, že bych si toho vůbec všiml?
            O jaké peníze že jste mě nepřipravil? O ty bitcoiny, co jsem před Vánoci prodal nebo o ty, co jsem si nechal a jejich cena klesla?
            Navíc, ty bitcoiny, které jsem prodal, tak svědomitě zdaním, takže vás může těšit, že stát bude mít na sociální dávky.

          • Proč by odpůrce kryptoměn neměl o nich diskutovat? Mají svoje negativní dopady na ostatní lidi, takže kritika je na místě. Kromě těch ekonomických a ekologických problémů je tu třeba ta maličkost, že kryptoměny vůbec umožnily vznik ransomwaru – bez nich by tu nebyl. A ransomware už poškodil spousty lidí (nebo institucí), jenom u mě v okolí vím asi o třech, čtyřech případech.

            Ransomware, zločin, nejsou to v podstatě ty hlavní využití kryptoměn? Protože jinak se to v praxi moc používat nedá a IMHO normální obchody platby implementujou napůl jako reklamu, aby si naklonily frikulíny.

          • Odpověděl jsi první větou. Diskutovat ano… ale opravdu tu vidíš ze strany Goga nějakou konstruktivní diskusi? Ale evidentně ti nevadí, že tu háže idiotama, volama a hovnama všude okolo.

            To druhé je k diskusi. Stejně tak můžu napsat, kolik utrpení a smrtí způsobily papírové peníze?

            Jinak doporučuju nastudovat něco blockchainu obecně. Nejde jen o kryptoměny jako platidlo, blockchain je gamechanger technologie celkově a progresivní státy jako Estonsko nebo Dubai jej už zavádí do státních agend.

    • Je to tak. Je to skoda. Plati (bohuzel) prislovi, ze co clovek muze zneuzit (pokud se o zneuziti takto da tvrdit) tak to samozrejme udela.
      V ‚principu‘ se z toho stali jen dalsi ‚akcie‘, na kterych se spekuluje s tim, ze dopad na zivotni prostredi samozrejme neni pozitivni, at si kazdy tvrdi co chce.

  2. Důležitý je brzký přechod hlavních kryptoměn na PoS (Proof of Stake).

    U Etherea by to mělo být v horizontu jednoho až dvou let, první verze protokolu Casper už jede měsíc a půl na testovací síti. Přechod bude postupný, každopádně po přejití na PoS prakticky odpadne těžba ETH na grafikách, takže by i měla výrazně klesnout ta aktuálně šílená poptávka a dostupnost by měla zase být normální.

    A když by pak přešel na PoS i BTC a jemu technologicky blízké kryptoměny, tak by celý tento problém se spotřebou elektřiny zmizel. Ale u BTC netuším jak moc je to reálné a v jaké časovém horizontu.

    Jinak ty grafiky by zase měly být nejspíš docela normálně dostupné (jako v listopadu) v horizontu cca 2 měsíců. Ta horečka od 1.1. byla způsobená vyskočením ceny ETH ze $400 (začátek prosince) na $1400 (půlka ledna). Teď proběhla výrazná korekce, chvilkově až pod $600 a aktuálně se zatím ještě drží pod $1000, takže samotná poptávka po grafikách se určitě už hodně utlumila, akorát tu je velká setrvačnost trhu. Pokud se ještě, řekněmes ze 2 ze 3 měsíce, udrží ETH pod tím all-time-high, tak grafiky zase v rozumném množství (snad i ceně) budou v obchodech dostupné.

    Samozřejmě nějaký bullrush, řekněmes na $2000, by zase způsobil vyprodání všeho na trhu za jakoukoli cenu. Ale můj tip na první půlku jara je teď spíš uklidnění trhu po korekci. Dneska „býci“ útočili na $9400-9500 resistanci u BTC a zdá se, že vydržela, takže se potvrzuje, že trh by mohl být teď spíše chladnější. Samozřejmě přes tech $10000 se může BTC opět dostat kdykoli.
    Ale pořád je tu ještě možnost, že těch $6000 u BTC byla teprv 3. vlna korekce, teď jsme ve čtvrté a čeká nás ještě pátá až možná ke $4000, kdoví.
    Zatím čekám buď na prolomení $9500, nebo pád pod $7700, než otevřu nějakou pozici. 🙂

      • Ono tohle je složitější téma. Korekce obecně obnovuje rovnováhu na trhu, pokud je dané aktivum překoupené, jako byly kryptoměny na přelomu roků. Po jejím skončení se zase otevírá prostor k růstu. Ale vývoj do budoucna vždycky záleží na příliš mnoha promněných, než aby se to dalo takto zobecňovat. 🙂

    • za týden na nejmenovaných stránkách začíná rok trvající dražba největšího virtuálního diamantu s názvem „GOGO“ ( cca 500K karátů)
      vyvolávací cena je 1 cent … jsem zvědavý, kolik idiotů se chytne …

      • Někteří budou mlít to svoje stále dokola….
        Mezitím proběhlo senátní slyšení v USA, kde se rozhodlo o tom, že se kryptoměny nebudou regulovat, protože jde o technologickou revoluci, kterou experti ze senátního výboru přirovnali k nástupu mobilních telefonů a amerika musí nechat kryptoměnám a blockchainu obecně volný prostor. Např. v Arizoně lze už zaplatit daně bitcoinem.

        Místo toho aby hejtři přemýšleli co to ten blockchain vlastně je, tak je zajímá jen vysoká spotřeba PoW měn a nedostupnost grafik. Na tom se vezou i tendenční články s bulvárními nadpisy typu „kryptoměny sežerou..“ Od technického webu bych čekal trochu víc.

        Doporučuji podívat se do historie např. na začátek automobilismu, kolik „žraly“ (když je tu to slovo tak v oblibě) motory při jakém výkonu. Kryptoměny a blockchain jsou na samém začátku.

  3. V víru posledních dní se domnívám že do půl roku, tedy do 30.7.2018 budeme mít Euro (vzpomínáte jak mi to vyšlo s vegou, pěkně na 15.listopadu). Ale tentokrát bych byl rád abych se mýlil a Euro nepřišlo nikdy.

  4. Přemýšleli jste někdy nad tím, která lidská činnost neuvolňuje teplo ? Řekl bych, že od objevu využití ohně lidi soustavně ohřívají planetu. Jen se to v poslední době děje masivněji, snáze a důvody pro to jsou podle mě malichernější.