Duel SSD: 34nm Intel X25-M vs. OCZ Agility s Indilinxem

0

Intel X25-M s Intelem a OCZ Agility s Indilinxem a Intelem

Duel SSD bude obsahovat nakonec trochu více pikantností, než bych si přál. Mimo faktu, že už nemohu říci, že by otestování HDD či SSD bylo obecně časově (oproti třeba grafickým kartám) nenáročnou záležitostí, si konkrétně tento souboj vyžádal více jak 50 hodin měření. Proč, to začnete zjišťovat během procházení výkonnostních testů a definitivně se to dozvíte v závěru.

Nový test s trim (SSD Toolbox a Wiper) a novými firmware

V tomto článku vidíte, jaký může být výkon používaného SSD disku bez technologií jako trim či garbage collection. Článek, kde SSD podávají optimální výkon najdete na tomto odkazu: Reparát SSD: Intel X25-M G2 a OCZ Agility

Vzájemná řež Intelu a OCZ má ale řadu zajímavostí sama o sobě: OCZ patří mezi největší výrobce SSD a nejvýznačnější konkurenty Intelu. OCZ je také společností, která na rozdíl třeba od Kingstonu nebo A-Data nesáhla po licencování hotových SSD od Intelu a namísto toho je průkopníkem v použití řadičů/řídících čipů (ARM) konkurenčních společností.

OCZ a produktové řady

První a nejlevnější SSD od OCZ (Core, Solid) obsahovaly nechvalně známý, zato levný JMicron JMF602 a pravděpodobně všechny trpěly jevem zvaným SSD stuttering (zaškytávání v důsledku zahlcení řídícího čipu požadavky). O něco vyšší řada, Apex, má tyto řadiče dva, ale jestli to pomohlo jev odstranit, to už nevím (je třeba, aby IOPS při náhodném zápisu 4K bloků byl vždy nad hodnotou 200 a to při různé hloubce fronty).

Z OCZ se záhy stal chrlič produktových řad, poměrně snadno si v nich ale můžete udržet pořádek. Další nezmíněné řady s výjimkou Summit series obsahují totiž Indilinx „Barefoot“  a k němu různě rychlé NAND. To platí zejména pro řadu Vertex a levnější Agility. Jak Agility, tak Vertex mají své drahé varianty označené jako EX, které poznáte podle výrazně vyšší ceny. Vertex EX a Agility EX používají SLC NAND flash čipy.

Summit series používá řídící čip od Samsungu a přestože má pěkné výkony v přenosových rychlostech a PCMarku, není to zrovna rychlík, co se týče IOPS. Stranou pak stojí Colossus, což je velkokapacitní SSD v 3,5″ formátu. Colossus je takovým složením menších SSD do jednoho celku. OCZ nelení a oznámila ještě použití dalšího nového řídícího čipu od vašim uším možná neznámé společnosti SandForce. Čipy SF-1000 a SF-1500 by měly být v discích od 40 do 500 GB a krom jiného slibují hodně schopné algoritmy hlídající integritu dat.

Jdeme na 34 nm, přichází Postville

Intelu kvůli Samsungu a hlavně Indilinxu vyrostla na trhu SSD vážná konkurence, což je pro zákazníka vždycky dobře. Intel inovoval, přešel z 50nm výroby na 34nm a více čipů na wafer umožní snížit koncovou cenu bez krvácení výrobce. Druhá generace SSD Intelu se označuje často buď právě výrobní technologií, nebo jako G2 (druhá generace) anebo také kódovým označením z vývoje: Postville. Intel má stále na trhu dvě řady: M (Mainstream) a E (Extreme), přičemž označení X25-M znamená 2,5″ disk Mainstream série, X18-M pak 1,8″ atd. Řada M používá levnější a pomalejší MLC (multi level cell), řada E pak rychlé, drahé a myslím také více přepisům odolné SLC (single level cell).

Intel X25-M, 160 GB

přesný název: SSDSA2M160G2GC
testovaný firmware: 02G9
webová stránka produktu: Intel

34nm varianty X25-M se vyrábí v kapacitách 80 a 160 GB, otestovali jsme druhou jmenovanou. Intel použil zřejmě jen novou revizi stejného 10kanálového řídícího čipu PC29AS21BA0 (u 50nm generace byl PC29AS21AA0) a zvětšil velikost cache ze 16 na 32 MB (Micron). Intel slibuje také určité zkrácení latencí, zůstal naopak u vysoké rychlosti čtení (250 MB/s)  bohužel také u dnes už podprůměrné hodnotě souvislého zápisu (70 MB/s). Max. IOPS při čtení zůstaly na skvělých 35 000, zvýšil se však údajně výkon při zápisu ze 3300 na 6600, resp. 8600 u 160GB verze.

Spotřeba v zátěži zůstala stanovena na 150 mW a přestože v recenzích uvidíte o něco vyšší spotřebu (i ve srovnání s SSD s Indilinxem), stále se jedná o zlomky wattu. V idle spotřeba kupodivu narostla ze 60 na 75 mW. Novinkou má být TRIM, druhá generace řešení problému s přepisy od Intelu. TRIM by měl být k dispozici ve Windows 7 po aktualizaci firmwaru (ohlášen na konec listopadu), v XP a Vista bude k dispozici nějaký prográmek podobný tomu od Indilinx. Firmwarová o softwarová varianta TRIM by se měla starat o skutečné vyprazdňování flash namísto pouhého označení jako dostupné. S novým firmware by také měl vzrůst souvislý zápis ze 70 na 100 MB/s.

OCZ Agility, 128 GB

přesný název:  OCZSSD2-1AGT120G
testovaný firmware: 1.3
webová stránka produktu: OCZ

Agility je jedním z mnoha SSD s Indilinx Barefoot. S ním jste měli tu čest se setkat už v recenzích Photofast G-Monster-V3 a A-Data S592. Oba SSD dopadly velice dobře, a tak určitě nemálo čekáte i od Agility.

Stejně jako A-Data nebo Photofast, i OCZ páruje Barefoot s 64MB cache (SDRAM od Elpidy), rozdíl je v použitých NAND flash. První dva jmenovaní výrobci vsadili na Samsung, OCZ Indilinx páruje s Intelem. Tedy alespoň podle většiny recenzí, neboť testovaný kus se mi nepodařilo vinou zarvaných šroubků rozebrat. Výjimkou je recenze na Guru3D, kde je podle mě fotografie nikoli Agility, ale spíše Vertexu.


OCZ Agility bez pláště. Zdroj (a přehled rozebraných SSD disků OCZ): Clubic

NAND flash od Intelu (29F64G08FAMCI) použité v Agility patří k těm pomalejším a levnějším, možná i proto OCZ udává rychlost čtení 185 MB/s a u souvislého zápisu jen až 80 MB/s. U 30GB verze počítejte s rychlostmi ještě o čtvrtinu nižšími. OCZ na disk dává tříletou záruku a uvádí 1,5 milionu hodin MTBF.

Na fóru OCZ je k dispozici už aktualizace firmware na verzi 1.4, která obsahuje TRIM. Tato aktualizace je pravděpodobně vhodná ale jen pro majitele Windows 7, tedy operačního systému s podporou TRIM.

 

 

 

 

Testovací sestava

Z testovací sestavy by možná stačilo uvést operační systém a jižní můstek (ICH10R). Zbývá snad jen podotknout že určitou úlohu ve výsledcích aplikačních testů sehrál i procesor, subjektivní testy hlučnosti probíhají při zastavení všech větráků v počítači kromě toho ve zdroji. Šasi skříně Cooler Master Centurion 5 zase slouží jako chlazení disků a ovlivňuje tedy teplotní testy.

Iometer (databáze, file server, čtení a zápis malých bloků)

Iometer je testem výkonu úložných zařízení, který byl vytvořen společností Intel a později uvolněn jako open source. Jeho výhodou i nevýhodou současně jsou neuvěřitelně rozsáhlé možnosti nastavení. Pomocí Iometeru tak lze nasimulovat velmi různorodé praktické scénáře, není to však úplně snadné. V tomto ohledu jsem našel inspiraci na serverech StorageReview a Anandtech.

Testy jsou prováděny na discích bez souborového systému (unpartitioned), zpřístupněn je celý rozsah disku a testy jsou prováděny s různou hodnotou outstanding I/Os.

Přiblížení hodnot outstanding I/Os:

  • 1… náhodný přístup
  • 2… jednoduchá aplikace (Windows Calculator)
  • 50… běžný systém
  • 100… defragmentace

Databáze

Přesně jako předepisuje StorageReview: 67 % čtení, 33 % zápisů, 100 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 8kB bloky.

Souborový server

Jelikož scénář web server (100 % čtení) je už v současnosti považován za nerealistický, z původního předpisu Intelu jsem ponechal pouze scénář souborový server. Ten je definován takto:

% podíl na testu velikost bloků % čtení % náhodně
10 %
0,5 kB
80%
100%
5 %
1 kB

80%
100%
5 %
2 kB
80%
100%
60 %
4 kB
80%
100%
2 %
8 kB
80%
100%
4 %
16 kB

80%
100%
4 %
32 kB
80%
100%
10 %
64 kB
80%
100%

Pracovní stanice

Opět dle StorageReview Workstation: 80 % čtení, 20 % zápisů, 80 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 8kB bloky.

Náhodné čtení, 4K

Inspirováno AnandTechem (a připraveno především na SSD): 100 % čtení, 0 % zápisů, 100 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 4kB bloky.

Náhodný zápis, 4K

Inspirováno opět AnandTechem a fórem NotebookReview (a tentokrát se jedná o skutečnou past na levné SSD): 0 % čtení, 100 % zápisů, 100 % náhodně, zpřístupněno 100 %, 4kB bloky.

Kompletní výsledky tabulkou

Výsledky všech změřených disků v jediné a snad přehledné tabulce.

Aplikační testy: PCMark Vantage

Aplikační testy: PCMark05

Aplikační testy: FC-test

V FC-Test jsem měřil pouze čas nutný k vytvoření dat určitého typu na každém z pevných disků.

HD Tach 3, Sandra 2009.SP1

Intel X25-M 34 nm, 160 GB – 8 MB zones:

OCZ Agility, 128 GB – 8 MB zones:

Intel X25-M 34 nm, 160 GB, HD Tach 3.0.4 – 32 MB zones:

32MB zones

OCZ Agility, 128 GB – 32 MB zones:

32MB zones

Nová Sandra má možná nejlepší test přenosových rychlostí disků pro Windows Vista 64-bit, je ale potřeba testy provádět vícekrát (první průchod zpravidla dá nižší výsledek než ty další).

Měření náhodné přístupové doby zápisu dělá čest svému názvu.

CrystalDiskMark 2.2, HD Tune 2.55

CrystalDiskMark 2.2 je zajímavý svým měřením přenosových rychlostí pro malé bloky dat (512 kB a 4 kB).

Intel X25-M 34 nm, 160 GB v CrystalDiskMark:

OCZ Agility, 128 GB V CrystalDiskMark:

Testy přenosových rychlostí HD Tune verze 2.55 nejsou v prostředí Windows Vista a disky v AHCI režimu příliš spolehlivé, při formulování verdiktu k nim nepřihlížím.

HDtuneacces

Intel X25-M 34 nm, 160 GB v HD Tune:

HDtuneacces

OCZ Agility, 128 GB v HD Tune:

Verdikt, další praktické testy, cena za 1 GB

Nový test s trim (SSD Toolbox a Wiper) a novými firmware

V tomto článku vidíte, jaký může být výkon používaného SSD disku bez technologií jako trim či garbage collection. Článek, kde SSD podávají optimální výkon najdete na tomto odkazu: Reparát SSD: Intel X25-M G2 a OCZ Agility

Zamyšlení se nad výsledky, přeměřování, praktické testy

Kdo pozorně procházel jednotlivé testy, určitě se zarazil nad divokými průběhy OCZ Agility v testech přenosových rychlostí (unpartitioned) v HD Tach, HD Tune a kdybych vám ukázal screenshoty, tak i v SiSoft Sandra (viz třeba tento balík výsledků měření, kde jsem v každé minutě dostával dost rozdílné výsledky).

Tvar křivky (a absolutní hodnoty zápisu) v HD Tachu by měl přinejhorším vypadat nějak takto. Myslel jsem si, že je to dáno nějakým problémem s mou testovací sestavou a začal jsem nekonečné přeměřování. SSD jsem v problematických testech kromě základní testovací sestavy zkoušel ještě na těchto:

  • Intel Core i7-920 @ 3,33 GHz, Gigabyte EX58-UD5 (ICH10R), Vista 64-bit Ultimate SP1
  • AMD Athlon II X3 435, Gigabyte MA790FXT-UD5P (SB750), Vista 64-bit Ultimate SP1
  • Intel Core i5-750, Intel Whitesberg (P55), Windows 7 64-bit OEM

Pokaždé byly SSD připojeny ke konektorům SATA od čipové sady, nikoli k případným přídavným řadičům. Všechny operační systémy a BIOSy měly aktivní AHCI. Výsledky pořád stejné, resp. pokaždé jiné, jen ne očekáváné. Zkusil jsem tedy jeden praktický test kopírování 4,34 GB velkého souboru (ISO Mandriva Linux 2008) ze zdrojového WD20EADS na OCZ Agility a poté na WD7500AAKS.

Během testu jsem zjistil, že graf křivky v některých výsledcích ze Sandry je poměrně přesný: prvních asi 500 MB se kopírovalo vysokou rychlostí přes 90 MB/s, pak pozvolna po takové hyperbole rychlost klesá až dolní limitě kolem 30 MB/s. Zde se s určitou oscilací drží až do dokončení testu. Kopírování zabralo celkem 2:00.5 (dvě minuty a pět desetin sekundy).

U WD7500AAKS byl průběh zpočátku podobný, rychlost kopírování však nešla pod 48 MB/s. Celkový výsledek 1:21.6 svědčí o tom, že kopírování na SSD OCZ Agility je pomalejší než na dva a půl roku starý 7200otáčkový pevný disk se 188 GB na plotnu.

Jelikož v notebooku používám A-Data S592 s Indilinxem a jedna z věcí, která se mi i oproti jinak výkonnějšímu desktopu v současností líbí, je otevírání a práce s fotografiemi v RAW (odhadem čtyřikrát rychlejší než na desktopu s pevným diskem), zkusil jsem totéž i s Agility. Otevření 16MB DNG trvalo průměrně 4,2 s, to samé na WD7500AAKS zhruba 4,3 s. Jiné měření zajistil převod 25 DNG do JPEG (jen přeuložení) v Zoner Photo Studio 12: SSD Agility potřeboval 3:48.8 (min:s), WD7500AAKS byl o něco rychlejší a stačilo 3:29.9. Další praktické testy jako start systému plánuji ještě udělat, vydání tohoto testu jsem však nechtěl odkládat donekonečna.

Problémem číslo dvě je výkon obou SSD v FC-testu, části Create. I tuto potíž jsem se snažil vyřešit měřením na dalších testovacích sestavách, s výsledky to ale nehnulo. Naopak jsem zjistil, že na sestavě s Athlonem II X3 435 a AMD 790FX/SB750 jsou výsledky ještě o něco horší; zhruba srovnatelné pak byly na Core i7-920 s Intel X58/ICH10R.

To Intel X25-M v prvních testech přenosových rychlostí vykazoval spolehlivé a zhruba očekávané výsledky, problémy přišly později. Vzhledem k tomu, že mám zřejmě podobnou metodiku testování v IOmeteru jako Techreport (TR bohužel nezveřejňuje tolik detailů, abych to mohl říct s jistotou), zarazila mě prohra X25-M s SSD s Indilinxem (A-Data S592) a v několika testech jiný tvat pomyslné křivky spojující diskrétní měření.

Jeden dílčí test v IOmeteru zabírá čistého času 18 minut a já jsem se jal přeměřovat. Na mé sestavě, na sestavě s Intel X58, … výsledky se nelepšily. Dobře tedy, X25-M byl výkonnější než OCZ Agility, ale možná není A-Data se svým S592 čistě náhodou jediným výrobcem chlubícím se u SSD s Indilinxem i IOPS ve specifikacích (to dělá u svých SSD už myslím jen Intel).

Výsledky v IOMeteru by tedy ještě mohly mít racionální vysvětlení, u výsledků z PCMark05 a Vantage už je to horší. Předvedený výkon je totiž zhruba poloviční, než by měl být. U obou testů by X25-M G2 měl překročit hranici 30 000 bodů, ale nedělo se tak zdaleka ani v jednom případě z deseti opakování jednoho testu a nedělo se tak ani na sestavě s Core i7 a Intel X58. Jestli za tím může stát fakt, že testovací vzorek už zřejmě pár redakcemi prošel…

Bohužel v této chvíli prostě nedokážu určit, v čem tkví zakopaný pes. OCZ Agility bych rád vyzkoušel několika praktickými testy ve srovnání s A-Data S592 pod Windows 7 (a zřejmě také po flashi na 1.4), o výsledcích bych vás informoval prostřednictvím aktualizace.

Výkonnostní propady Intel X25-M se týkaly všech praktičtějších testů a budu ohledně nich kontaktovat Intel. Jestli budu zkoušet jiný vzorek anebo dojde rovněž k aktualizaci firmwaru na verzi s TRIM a test pod Windows 7, to ještě uvidím.

Stručné shrnutí výsledků

Summary

Verdikt

Zatímco OCZ Agility zklamal především po stránce souvislého zápisu větších bloků (což myslím není pro typické uživatele desktopů a notebooků úplně zásadní), 34nm generace Intel X25-M zůstala daleko za svým předchůdcem a také všemi SSD s Indilinx „Barefoot“. Jak už jsem vám sdělil výše, jedná se však o chybu, nikoli vlastnost a tudíž nelze X25-M G2 odsoudit. Naopak, kdyby fungoval, jak má a vycházel tak nejen v zahraničních recenzích, ale i mě, duel by zřejmě jasně vyhrál.

Na straně Intelu totiž stojí kupodivu i cena a 160GB SSD od něj pořídíte levněji než 128GB SSD od OCZ. S dostupností Intel X25-M to však není žádná sláva, zatímco Agility na skladech v době psaní byl. OCZ Agility vinou pomalejších pamětí zaostal za Photofast G-Monster-V3 anebo A-Data SSD S592, oproti SSD s JM602 (Patriot Warp v2, OCZ Solid a Core apod.) je to však nebe a nudy. S žádným z těchto SSD se nemusíte bát jevu SSD stuttering a pořád platí obecné výhody SSD: nulová hlučnost, velmi krátká přístupová doba, malá hmotnost i rozměry, neřeší se zahřívání ani vibrace.

Jinými slovy: dokud se nepřesvědčím, že X25-M G2 může fungovat alespoň stejně skvěle jako 50nm G1, nemohu ho doporučit a dokud OCZ podstatně nezlevní svůj Agility (pod úroveň některých výkonnějších SSD s Indilinxem), platí pro něj to samé.

Intel X25-M 34 nm, 160 GB

+ při korektním fungování velmi výkonný v aplikačním nasazení
+ SSD stuttering nehrozí
+ lepší cena za GB než u konkurence
– výkon testovaného kusu
– podprůměrný zápis větších dat
– na firmware s TRIM se čeká
– špatná dostupnost

OCZ Agility, 128 GB

+ dobrý výkon v PCMarku, obstojný v IOmeteru
+ žádný SSD stuttering
+ záruka a podpora OCZ (3 roky, fórum)
– nižší výkon než jiné SSD s Indilinxem
– pomalý sekvenční zápis větších dat
– vysoká cena

Za zapůjčení SSD X25-M děkujeme společnosti Intel

Intel

Za zapůjčení SSD Agility děkujeme společnosti OCZ Technology 

Ohodnoťte tento článek!