Eizo: cPVA a e-IPS jsou pokulhávající mezistupně

0

Cena monitorů Eizo, cPVA vs. S-PVA a e-IPS vs. p-IPS, zdroje a OverDrive

V. Hruška NEC
Ing. Antonín Charvát v roce 1986 ukončil VŠ FEL – obor Kybernetika v Praze a nastoupil jako samostatný vývojový pracovník do tehdy s.p. Aritma-Praha. Tam se věnoval navrhování grafických
videokaret do PC a programování Biosu základních desek PC. V roce 1990 nastoupil jako programátor na II. interní kliniku Fakultní nemocnice na
Karlově nám. v Praze, kde s podílel na vývoji trojrozměrného EKG.
V roce 1993 pak nastoupil jako product manager do nově vzniklé společnosti Hayward, s.r.o. zabývající se importem profesionálních grafických monitorů EIZO do ČR.
Po sedmi letech – v roce 2000 se stává výkonným ředitelem nově přejmenované společnosti Avnet Applied Computing, s.r.o., která zároveň začala na trhu v ČR plnit roli zastoupení japonského výrobce EIZO NANAO Corp.
V roce 2006 po fúzi se společností Avnet, s.r.o. se stává jejím druhým jednatelem a zastává dále roli obchodního ředitele divize EIZO – nyní již pro celé
teritorium ČR a Slovenska.

1.       Proč nejsou monitory Eizo s matricí TN právě tak laciné, jako je tato matrice? Nebojíte se, že kupci za stejnou cenu sáhnou po konkurenci s matricemi typu cPVA či e-IPS?

Antonín Charvát: Mohl bych asi začít zdlouhavě vysvětlovat, že i mezi LCD panely se stejným typem technologie řízení tekutých krystalů  – např. „TN“ mohou být (a také v praxi jsou) značné rozdíly a to i přes zdánlivě stejné nebo na první pohled podobné údaje uváděné v katalogových listech.

A to ani nemluvím o obrazových parametrech neméně důležitých, avšak v katalogových listech již neuváděných, jako např. homogenita obrazu, změny homogenity obrazu s časem, změny pracovního jasu v závislosti na stárnutí monitoru, rychlost ustálení (náběh) na pracovní hodnotu jasu, velikost pokrytí standardizovaných barevných prostorů  (sRGB), spolehlivost LCD-panelu, spolehlivost LCD panelu + elektroniky atd. související s počtem řídících obvodů atd.

To vše ovlivňuje výslednou cenu monitoru, ale i kdybychom si hypoteticky představili dva monitory osazené naprosto shodným LCD panelem: jeden od EIZA a jeden od jiného světového výrobce zaměřeného na „kancelář“ (DELL, HP, atd.), pak bude EIZO vždy o něco dražší, protože cílem EIZA ani nebylo vyrobit nejlevnější monitor prakticky shodný s nejlevnějšími monitory jiných výrobců, ale nabídnout svým zákazníkům pro tento segment trhu monitor „s něčím navíc“ – dnes se říká monitor s přidanou hodnotou.

Ti zákazníci, kteří  EIZO znají, ví dobře, o co se jedná – vynikající dlouhodobě stálý obraz podporovaný automatickou regulací jasu a dalšími obvody, vysoká spolehlivost, rychlý náběh do pracovního režimu, minimální provozní spotřeba, automatická prodloužená záruka atd. Ti uživatelé, kteří zatím porovnávají EIZO monitory jen podle údajů uvedených v katalogovém listu, se často ptají, jaký je vlastně rozdíl, protože ho v katalogovém listě pochopitelně buď nenacházejí nebo jej cítí jako malý oproti levnější konkurenci právě proto, že v katalogových listech toho prostě mnoho uvést nelze.

EIZO také samozřejmě naprosto respektuje uživatele, kteří přidanou hodnotu z nějakých důvodů nehledají  a naopak chtějí investovat do nějakého monitoru co nejméně. Otevřeně přiznávám, že toto není cílová skupina zákazníků EIZO.

Máte pravdu, že nejvýkonější monitory EIZO osazené TN-panely s LED podsvícením se cenově blíží monitorům osazeným technologií LCD: c-PVA, e-IPS, tedy jakýmsi „mezistupněm“ mezi  „TN“ a „S-PVA“ nebo „TN“ a „S-IPS“. Je třeba si však uvědomit, proč tyto „mezistupně“ vlastně vznikly. Cílem bylo zlepšit pozorovací úhly LCD panelů typu „TN“ avšak zároveň zůstat v cenových relacích levnějších TN-panelů. Rozhodně však nelze kvalitou srovnávat panely c-PVA/e-IPS s „plnohodnotnými“ panely „S-PVA“ nebo „S-IPS“. „Mezistupně“  pokulhávají zejména v zobrazení úrovně „černé“ a rovněž úhly pohledu (ač katalogově „stejné“ hodnoty) jsou na první pohled značně rozdílné. Cenové relace pak jsou také vyšší, než u panelů „TN“, takže masový přechod uživatelů TN-panelů  k monitorům osazovaným těmito panely neočekáváme.

Otázka ale nezní tak, zda si zákazníci raději vyberou za stejnou cenu monitor osazený panely typu c-PVA/e-IPS nebo TN –  když o těch značkách monitorů jinak nic nevíte –  tam by se nabízela celkem jasná odpověď, ale otázka zní  zda si zákazníci raději vyberou za stejnou cenu monitor osazený panely typu c-PVA/e-IPS bez další přidané hodnoty (viz. výše) nebo raději zvolí monitor osazený nejmodernějším panelem typu „TN“ s určitou přidanou hodnoutou a zárukami od renomovaného výrobce, který si již získal renomé na trhu grafických monitorů právě vysokou precizností a spolehlivostí svých výrobků.

Navíc EIZO opět očekává, že pokud zákazník, kterému již nevyhovuje „kvalita“ typu „TN“, bude hledat na trhu monitor s „přidanou hodnotou“, pak již raději nebude chtít nic riskovat a sám bude požadovat, aby v té „přidané hodnotě“ bylo např. i to, že monitor bude rovnou osazen kvalitnějšími panely typu S-PVA nebo S-IPS, AS-IPS nebo H-IPS typu p-IPS.

2.       Proč u Eiza najdeme monitory s matricí IPS až někde od 25 000 Kč a do této ceny je možné zakoupit nejvýše monitory s PVA?

Antonín Charvát: Je to proto, že EIZO používá technologii IPS do grafického (ne kancelářského) segmentu, kde již opravdu hodně záleží na kvalitě a dalších navazujících procesech (správa barev, délka platnosti barevných profilů monitoru atd., změny barevného rozsahu v čase atd.). Proto se neodvažuje zařadit do svého segmentu grafických monitorů monitory osazené levnějšími „odnožemi“ H-IPS typu e-IPS, ale používá vysoce kvalitní technologie typu S-IPS, AS-IPS nebo nejnovější H-IPS typu p-IPS a tyto technologie jsou samozřejmě dražší.

3.       Jaký je rozdíl mezi panely S-PVA a cPVA? Kromě tvaru pixelů jsme si v praxi nevšimli žádného rozdílu. Snad jen, že zatím neexistuje cPVA s širokým gamutem…

Antonín Charvát: Již jsem trochu naznačil, že „levné“ odnože technologie S-PVA pokulhávají zejména v zobrazení úrovně „černé“, kde úroveň černé je celkově vyšší (tmavě šedá) a navíc se mění z bočních úhlů podání černé viditelně markantněji, než na panelu S-PVA. Rovněž úhly pohledu (ač katalogově „stejné“ hodnoty) jsou o něco menší.

Problém je zatím také stále omezená nabídka těchto panelů s širokým gamutem. Dnes to ještě nemusí tak zásadně vadit, ale po masovém nástupu širokogamutových monitorů v oblasti fotografických monitorů a fotoaparátů to může již v brzké době znamenat, že si uživatel bude moci na klasickém monitoru prohlédnout správně barevnou fotku pouze přes internetovský prohlížeč podporující Správu barev, protože všechna fotografická data se budou během krátké doby již připravovat pro širší barevný prostor AdobeRGB (dnes je standardem menší barevný prostor – sRGB).

Pro fotografa, který hledá něco jiného než monitor s TN-panelem, je tedy již rozhodně perspektivní volba širokogamutového monitoru. Monitor s gamutem sRGB je již skutečně vhodný pouze pro oblast „hobby“ a majitele malých kompaktních fotoaparátů a to ještě jen po omezenou dobu.

Doplnění: Tuto odpověď jsme s panem Charvátem dále řešili a nakonec jsme se dozvěděli, že Eizo EV2333W je ohledně úrovně černé, kontrastu a gamutu opravdu stejné jako Samsung F2380. Oba jsou totiž cPVA a EV2333W není S-PVA.

Antonín Charvát: Monitor EIZO EV2333W je osazen stejným typem panelu, jako Samsung F2380M, tedy „cPVA“, proto jste v obrazu nemohl najít žádné rozdíly. Omlouvám se tímto z mé strany za dezinformaci, která vznikla tím, že jsme v testovaném vzorku obdrželi model osazený S-PVA obrazovkou, ale v aktuální sériové produkci jsou modely EV2333W osazovány LCD panelem technologie „cPVA“. Rozdíl mezi monitorem EIZO EV2333W a Samsung F2380M je tedy opět „jen“ v přidané hodnotě (elektronikou) – jak jste již správně zmínil: „… v možnostech regulace jasu, homogenitě podsvícení (a zřejmě i barevné homogenitě) a odezvě.
 
Jinak v monitorech modelové řady „S“ nebo „SX“ jsou skutečně panely „S-PVA“ a věřte, že „je to vidět“.

Dále se nám nezdálo, že by černá u cPVA byla horší než u S-PVA (ani jsme nic takového nenaměřili)…

Antonín Charvát: Ano, je to přesně tak, jak píšete: ta „šedá“ černá se týká podkategorie e-IPS technologie H-IPS LCD panelů.

4.       Je nám sympatické, že Eizo nazývá věci pravými jmény a to včetně technologie OverDrive. Na stránkách však vyzdvihujete právě vaši implementaci této technologie. V čem je lepší?

Antonín Charvát: Naše technologie OverDrive zkracuje dobu odezvy pouze tehdy, je-li to skutečně třeba. Jinými slovy součástí této technologie je řídící elektronika, která neustále vyhodnocuje poslední tři obrazové snímky a na základě vyhodnocení jejich změn určuje, zda došlo na obrazovce skutečně k nějakému dynamickému ději a zda obvody OverDrive aktivovat, či nikoliv. Obvod OverDrive je také odladěn pro kritický režim „pohyblivého“ videa s omezeným rozsahem kanálů RGB (31-223, ne 0-255).

Výhoda je, že dobu odezvy se tak podařilo zkrátit asi 2–3× a dostat ji tak na podobnou úroveň, jakou dosahují panely typu TN. Je třeba si však uvědomit jeden zásadní rozdíl. Panel „VA“/“IPS“ pracující s obvodem EIZO OverDrive dosahuje přibližně stejných dob odezvy v celém rozsahu barevných tónů  0-255, zatímco „TN“ panel dosahuje vynikajících hodnot odezvy pouze pro změny 0-255-0 nebo 255-0-255 ale např. pro změny typu 42-177-42 jsou jeho dosahované časy odezvy již výrazně (i několikanásobně) horší . Uživatel má tak daleko lepší vizuální pocit z „pomalejšího“ panelu (G-G OverDrive = 8 ms) , který má však v celém rozsahu (0-255) přibližně stále stejné konstantní odezvy než z „rychlejšího“ TN panelu 5 ms s proměnnou dobou v závislosti na odstínu rozsvěcovaného/zhášeného pixelu.

5.        Je opravdu poptávka a ekonomická výhodnost formátu 16:9 taková, že se prakticky už ani nové modely s jiným poměrem stran neuvádějí?

Antonín Charvát: Ekonomický výhodnost je nesporná a je dána počtem panelů „nařezaných“ právě do formátu 16:9. Odhaduje se, že pro kancelářskou oblast obrazovky s poměrem stran 16:10 do konce roku 2012 prakticky vymizí a budou nahrazeny pouze panely s poměrem stran 16:9. Týká se to však jen kancelářské oblasti a hlavním důvodem je právě tlak na cenu. Pro oblast profesionální grafiky zůstanou z praktických důvodů asi ještě dlouho zachovány oba formáty: 16:10 i 16:9.

6.       Co dělá Eizo proti problému bzučících/pískajících napájecích zdrojů (myslíme těch v monitoru a zejména při sníženém jasu)?

Antonín Charvát: U monitorů EIZO se jedná pouze o velmi okrajový problém, protože úroveň brumu je tak nízká, že za běžných denních provozních podmínek není vůbec slyšitelná a při nočním provozu jen velmi slabě a po přiložení ucha k zadní části monitoru. Tomu odpovídá i počet „stížností“, který nepřekračuje cca 5 monitorů/rok.

Jinak je ovšem fakt, že „každý monitor nějak bručí“ a „každý nějak jinak“. Výrobci bohužel neuvádějí žádné hodnoty povoleného brumu v dB, takže zákazník narazí obvykle na těžko rozporovatelnou odpověď prodejce, že se jedná o „normální“ úroveň brumu reklamovaného modelu a bez porovnání dvou stejných typů monitorů skutečně ani nelze mnohdy určit, zda se jedná o „běžný“ jev nebo závadu konkrétního monitoru.

EIZO se snaží zdroje tohoto zbytkového brumu co nejvíce omezovat používáním co nejkvalitnějších komponent (transformátorů) ve svých spínaných zdrojích.

3D, 2560 × 1440 px, Eyefinity a DisplayPort, 10 bitů, rovnoměrnost a nízký jas

7.       Jak se stavíte k 3D obrazu? Proč nemáte na trhu 120Hz modely? Připravujete nějaké, nebo preferujete pasivní směr a polarizovaný obraz? A co autostereoskopie? Už jsme viděli, že Eizo 3D displej bez potřeby brýlí ohlásilo (cenu, ani dostupnost zatím ne – třeba nám je můžete prozradit nyní).

Antonín Charvát: EIZO udělalo důkladnou analýzu trhu na jedné straně a technických možností na straně druhé, aby bylo možné oddělit nekritické nadšení a propagaci 3D obrazu k jeho komerčnímu využití od jeho praktického významu. A výsledek?

Současné technologie polarizačních brýlí skutečně masové rozšíření 3D monitorů neumožňují zejména z důvodů velmi rychlé a nadměrné zrakové únavy. Proto EIZO zatím pouze bedlivě sleduje tuto v posledních letech velmi rychle se rozvíjející oblast, avšak prozatím počítá s komerčním 3D monitorem  až v roce 2012.

Naprosto odlišná situace je však v oblasti profesionálních 3D monitorů pro lékařskou oblast, 3D mikroskopy nebo 3D monitory pro kontrolu 3D obrazu v TV studiích určenému pro vysílání. Tam jsou již první 3D EIZO modely dostupné a testování proběhne v nejbližších měsících rovněž na profesionálních pracovištích v České republice.

 

8.       Proč se stále „ignoruje“ sympatické rozlišení 2560 × 1440 px? Takové množství bodů je na 27″ úhlopříčce dobře použitelné, ukázal to jak Dell se svým modelem U2711, tak třeba Apple či později NEC a Fujitsu. Zůstaneme ještě dlouho otroky Full HD a cokoli většího bude doménou finančně nedostupných 30″ monster? Neplánujete nějaký takový model? Bude cenově přijatelný? Troufnete si na takovou plochu s matricí TN, která přece jen kvůli pozorovacím úhlům už nemusí dostačovat? Je možné čekat monitor s takovým rozlišením a menší úhlopříčkou?

Antonín Charvát: EIZO toto sympatické rozlišení (mimochodem rovněž s perspektivním poměrem stran 16:9) neignoruje, jen čekalo na kvalitní LCD panel, který by bylo možné pro jeho monitory použít.

Do konce dubna 2011 uvede EIZO na trh v České a Slovenské republice hned dva nové modely s rozlišením 2560 × 1440 a úhlopříčkou 27″: model v řadě „SX“ – SX2762W – s kalibračním softwarem EIZO EasyPix2 a model v nejvyšší řadě „CG“ – CG275W – s profesionálním kalibračním/validačním softwarem EIZO ColorNavigator. Přitom cena těchto nových 4Mpx monitorů bude jen o něco málo vyšší než u odpovídajících 24″ modelů.

Do konce roku 2012 uvede EIZO na trh v České a Slovenské republice také business foto-model s rozlišením 2560 × 1440 a úhlopříčkou 27“: model v řadě „EV“-EV2736W (osazený S-PVA panelem) s kalibračním softwarem EIZO EasyPix2 a typicky kancelářský model EV2716W (osazený TN panelem).

Z ergonomických důvodů (špatná čitelnost) neplánuje EIZO monitory s rozlišením 2560 × 1440 v menších úhlopříčkách, než 27“.

Co se týče modelů EIZO SX2762W a CG275W, tak jsou osazeny naprosto shodnou obrazovkou – stejnou jaká je např. v modelu NEC PA271W. Ono těch výrobců 27“ (IPS) obrazovek totiž dnes zase tak moc není.

9.        Jsou v plánu (relativně) levné modely vybavené DisplayPortem? Ptáme se kvůli Eyefinity, technologii AMD umožňující už s docela levnou grafickou kartou připojit tři a někdy i více monitorů.

Antonín Charvát: Ano, takový model je k dispozici již dnes: 23″ model EV2313W-LED (osazený TN panelem + DisplayPortem) nebo 23″ model EV2333W (osazený cPVA panelem + DisplayPortem).

10.   U koho si necháváte vyrábět panely? U Samsungu, Sony, LG, AUO apod? Jak (případně) taková objednávka probíhá – můžete něco specifikovat, nebo jen vyberete z nabídky vyráběných panelů (a máte uvnitř panel, který může mít i jiná firma)?

Antonín Charvát: Výhoda výrobce monitorů je, že si může pro své monitory vybírat podle potřeby to nejlepší z produkce světových výrobců. Žádný výrobce LCD panelů totiž nevyrábí nějaký univerzální panel vhodný „na všechno“. Potvrzuji, že mezi dodavateli EIZO jsou výrobci LCD panelů jako Samsung, Sharp, LG atd. Vždy se jedná o speciální kontrakt s dohodnutou cenou na určité množství panelů s přesně specifikovanými kritérii kvality (např. max počet povolených defektních pixelů, subpixelů apod.).

Proto se kvalita monitorů osazených panely od stejného výrobce může značně lišit. Panely určené do monitorů EIZO pak navíc procházejí ještě speciálními technologickými postupy a kontrolními procesy, které nejsou aplikovány na tytéž panely použité do monitorů jiných výrobců.

Důležitou pro výslednou kvalitu obrazu je kromě vlastního LCD-panelu dnes ovšem řídící elektronika obrazu, která určuje kolik úrovní vstupního videosignálu je panel nakonec schopen vůbec rozlišit a jaká bude stálost obrazových parametrů včetně výsledné homogenity obrazu.

Teprve celek: LCD panel + jeho řídící elektronika určuje výslednou kvalitu obrazu a odlišuje tak od sebe monitory jednotlivých výrobců. Navíc se v poslední době přidala k tandemu LCD panel + řídící elektronika nová složka: kalibrační / řídící software, bez něhož je dnes monitor jen „polovičním“ displayem bez jakékoliv garance toho, co vlastně zobrazuje. I když přiznávám, že řídící a kalibrační software je důležitý především pro některé specifické skupiny uživatelů – fotografy, pre-press studia, video-studia atd. a jeho význam pro kancelářskou oblast je již menší.

 

Eizo FX2431

 

11.    Určitě máte od těchto výrobců dobré informace. Pracuje se na nějaké nové matrici kombinující výhody všech dosavadních základních? (odezva TN, úhly a gamut IPS, kontrast VA)

Antonín Charvát: EIZO stále se střídavými úspěchy pracuje na technologii OLED a jiných aktivních prvků generujících základní barvy, ale zda tyto technologie již brzy nahradí klasický systém LCD + podsvětlovací zdroj, je skutečně otázka.

12.   Teď trochu do budoucna. Troufnete si předpovědět, co začne nahrazovat (stále docela nedokonalou) technologii LCD, podobně jako ta kdysi vytlačila CRT? A v jakém časovém horizontu? Bude Eizo mezi pionýry, nebo zůstanete raději opatrní?

Antonín Charvát: Výrobci se zatím ubírají cestou zdokonalování podsvětlovacích systémů:

CCFL trubice → řada bílých LED → matice bílých LED → matice barevných LED. Paralelně se navíc hledají řešení pomocí aktivních prvků emitujících světlo – tedy bez podsvětlovacího systému (např. OLED).

13.    Očekáváte, že se na trhu zabydlí LED (OLED, AMOLED…) obrazovky ve větších úhlopříčkách? Spolupracuje třeba EIZO na jejich vývoji?

Antonín Charvát: Ano, je to jedna z možných cest, kterými se ubírá vývoj a na kterém i EIZO pochopitelně spolupracuje. Více však v tuto chvíli prozradit nemohu.

14.   Co si myslíte o problematice sRGB a wide gamutu (řekněme 100 % AdobeRGB) na dnešních počítačích a operačních systémech? Máme na mysli hlavně přepálené barvy sRGB obrázků na widegamutových monitorech, či naopak vybledlé barvy fotky upravené na widegamutu a zobrazované na sRGB a potom samozřejmě také složitost dobrání se k plně widegamutové cestě (od pořízení, úpravy, přes systém, aplikaci pro zobrazení a zobrazovadlo). Je správným řešením emulace sRGB na widegamutových monitorech (profil v monitoru), nebo třeba funkce ColorRemapping, jak ji prezentovala AMD?

Antonín Charvát: Podle mého názoru je správné, že výrobci jak zdrojů dat (fotoaparátů/kamer), tak i výrobci zařízení určených k reprodukci obrazu jdou cestou zvětšování barevného rozsahu těchto strojů tak, aby co nejvíce pokrýval barevný rozsah lidského oka. Je také správné, že se tak děje cestou normovaných prostorů, kdy se výrobci snaží dosáhnout (simulovat) určitý standard. Proto je velmi kultivované, pokud je možno nyní např. na fotoaparátech volit gamut sRGB pro kompatibilitu s barevným rozsahem starších zařízení a větší gamut – více se blížící rozsahu lidského oka – AdobeRGB, který je zase kompatibilní s novými zařízeními (např. na monitorech lze také již dnes volit rozsah sRGB/AdobeRGB) a který umožňuje také lépe využít moderní širokogamutové tiskárny.

Určitě dobrou cestou, jak pomoci uživatelům se správným nastavením (volbou) barevného rozsahu monitoru je vznik nových (easy) instalačních a kalibračních softwarů, jako je např. nový kalibrační software EasyPIX2 od EIZA, který po spuštění umožňuje uživateli nastavit optimálně bílý bod a jas obrazovky a automaticky vygeneruje odpovídající barevný ICC profil monitoru a nastaví jej jako výchozí v systémové Správě barev.

Tím je pak jedno, zda monitor má rozsah sRGB nebo Adobe RGB nebo zda umí simulovat sRGB nebo AdobeRGB gamuty. Pro správné zobrazení barev postačí pouze spustit software EIZO EasyPIX2 a pak už jen prohlížet fotky v programu pracujícím s barevným ICC profilem monitoru zapsaným jako výchozí ve Správě barev. Je to jednoduché (proto se to taky jmenuje EasyPIX) a uživatele to ničím nezatěžuje (nemusí nijak moc rozumět, jak to celé funguje, natož jak funguje Správa barev-CMS).

15.   S jakými překážkami se musíte utkat, aby bylo možné u monitoru stáhnout jas pro noční práci opravdu hodně dolů a přitom necítit nějaké blikání, neslyšet zdroj a hlavně nepřijít úplně o kontrast?

Antonín Charvát: Především je třeba mít k dispozici řídící elektroniku, která umožňuje řídit jas podsvětlovacího systému v širokém rozsahu. U levných monitorů na trhu platí přibližně pravidlo:

  • Jas = 0 %  znamená ve skutečnosti až 50 % max. hodnoty jasu monitoru
  • Jas = 100 % = max. hodnota jasu monitoru

U kvalitních monitorů pak platí:

  • Jas = 0 %  znamená ve skutečnosti jen 10–30 % max. hodnoty jasu monitoru
  • Jas = 100 % = max. hodnota jasu monitoru

Dále je třeba mít v monitoru kvalitní zdroj, který ani při min. zatížení (jas = 0 %) nezačne nadměrně bručet a dále např. technologii – EIZO používá „EyeCare Mode“, kdy lze min, hodnotu jasu ještě dále snižovat z 10–30 % max. hodnoty jasu až na cca 1 % max.hodnoty jasu.

Při fci EyeCare mode však již dochází k postupnému snižování kontrastního poměru, takže ještě přijatelná hodnota, která je kompromisem mezi min. požadovaným jasem monitoru a kontrastem je cca 10 % max. jasu monitoru, což je až 5× méně (!) než u běžných monitorů na trhu, takže EIZO monitor s funkcí EyeCare Mode je určitě velmi příjemná cesta a řešení, jak dosáhnout výrazné snížení jasu při malém (nočním) osvětlení, tak aby uživatele nepálily oči a přitom měl ještě dostatečně kontrastní obraz a neobtěžovalo jej zbytkové bručení z nezatíženého zdroje.

16.   Jak pracuje vaše technologie pro zlepšení rovnoměrnosti podsvícení?

Základem je použití dostatečně kvalitního „difuseru“ – rozptylovače světla přicházejícího z podsvětlovacího systému a dále např. využití DUE-tabulek (Digital Uniformity Equalizer) pro odstranění nehomogenity obrazu elektronickou cestou. Nehomogenita pak dosahuje hodnot pod 10% odchylky od jasu měřeném uprostřed obrazovky, takže pro pozorovatele působí , jako naprosto dokonale homogenní obraz. Technologií  DUE jsou však vybavovány pouze monitory, u kterých to má smysl a kde si za to zákazníci také rádi připlatí – tj. fotografické, video a pre-press monitory, jinými slovy monitory EIZO řady „SX“ a „CG“.

Zajímavostí technologie DUE je rovněž možnost rekalibrace a přeprogramování DUE tabulek po určité době, kdy monitor vlivem svého používání změní po čase svou homogenitu obrazu. Tím lze homogenitu opět vylepšit, takže je opět srovnatelná s novým monitorem. Tento „refresh“ monitoru je možné provést za poplatek 3000-4000 kč podle modelu (SX/CG).

17.   Co si myslíte o důležitosti 10bitového zobrazení každé barevné složky (RGB)? Je přínos v nějaké praktické činnosti oproti 8bitovému (16,7 milionu barev) skutečně citelný?

Antonín Charvát: 10-bitové RGB zobrazování začíná nabývat na významu teprve v okamžiku, kdy uživatel začíná mít k dispozici kvalitní zdrojová RGB-data, tedy např., v nekomprimovaném formátu TIFF RGB-data s min. 16-bit. barevnou hloubkou.

Záleží ovšem také na zobrazovací aplikaci. Moderní PhotoShop (CS4/CS5) má implementovány poměrně dokonalé vyhlazovací algoritmy, takže rozdíl mezi 8-bit RGB TIFFdaty a 16-bit RGB TIFFdaty není při 8-bit a 10-bit RGB zobrazování  tak markantní, jako např. v zobrazovači ZONER PhotoStudio 12/13, kde se používání 16-bit RGB TIFFdat se zapnutým 10-bit RGB zobrazováním vyloženě vyplatí a rozdíl je viditelný hned na první pohled i bez použití speciálních testovacích dat.

Všechny širokoúhlé modely EIZO řady SX a CG osazené 10-bit DisplayPortem dnes umožňují ve spojení s vhodnými grafickými kartamy realizovat 10-bit RGB přenos a zobrazovat tak v odpovídající kvalitě 16/32-bit TIFF data. Byla by proto škoda této výhody nevyužít.

18.   Má Eizo také nějaké speciální modely monitorů např. pro lékařská zařízení?

Antonín Charvát: EIZO je výrobce známý zejména svými přesnými monitory pro oblast „hobby“ i profesionální  barevné reprodukce – foto/video/pre-press a v poslední době také nástupem svých úsporných kancelářských monitorů.

Méně známý je jeho více než 50% podíl na celosvětovém trhu v oblasti lékařských diagnostických a klinických náhledových monitorů řady Radiforce, kde nabízí více než 50 různých modelů.

Zajímavé a rovněž ne všeobecně známé jsou rovněž jeho aktivity v oblasti výroby speciálních monitorů pro oblast řízení letového provozu. Např. v ČR jsou ve velké převaze monitory EIZO instalovány v letových věžích na letištích v Praze a v Brně a také v řídícím kontrolním středisku v Jenči u Prahy pro sledování radarových informací přeletů nad našim územím.

19.   Povězte nám ještě trochu více o chystaných sedmadvacítkách SX2762W a CG275W, resp. jejich speciální výbavě. Čím si zaslouží svou určitě vyšší cenu? Jaký panel budou používat?

Antonín Charvát: Co se týče modelů EIZO SX2762W a CG275W, tak jsou osazeny naprosto shodnou obrazovkou – stejnou jaká je např. v modelu NEC PA271W. Ono těch výrobců 27“ (S-IPS) obrazovek totiž dnes zase tak moc není.
 
Rozdíly tedy nejsou v úhlech pohledu, odezvě, kontrastu a v dalších „katalogových“ parametrech, ale v přidané hodnotě, jak jsem ji již zmiňoval v předešlých odpovědích:

  1. řídící elektronická část (bitová hloubka vyhledávacích 16-bit. LUT tabulek, 3D LUT tabulky pro dokonalou simulaci barevných prostorů, DUE-tabulky pro zajištění homogenního obrazu, OverDrive obvody pro zkrácení doby odezvy, atd.)
  2. Model CG275W je po modelu CG245W již druhým modelem od EIZA s integrovaným kalibračním senzorem (Konica Minolta). Žádný z konkurenčních modelů zatím není integrovanými kalibračními senzory vybavován.
  3. K modelu SX2762W dodává nyní EIZO zdarma kalibrační software EIZO EasyPIX2, který umožňuje pracovat bez sondy nebo s podporovanými kalibračními sondami EIZO EX1 nebo X-Rite ColoMunki Photo.
  4. K modelu CG275W bude EIZO v dubnu zdarma dodávat nový kalibrační software EIZO ColorNavigator6, který umožňuje kromě kalibrace monitoru a validace obrazových dat „up-load“ 3D LUT tabulek pro simulaci RGB nebo CMYK barevných prostorů.

ColorNavigator6 je vůbec první software na světě, který umožňuje ve spolupráci s monitory EIZO, které obsahují 3D LUT tabulky simulace CMYK prostorů! Podporované kalibrační sondy – EIZO: EX1, X-Rite: ColoMunki Photo, DTP94B, i1Display2, i1Pro, DataColor: Spyder2, Spyder3, KM: integrated senzor CG245W/CG275W. Podporované kalibrační sondy z oblasti „hightech“: Konica Minolta. CA-210, CS1000, CS2000.

Je tedy zřejmé, že přidaná hodnota a výsledné rozdíly v možnostech monitorů jsou obrovské, ale při klasickém porovnávání obrazových parametrů: Úhly pohledu, kontrast, max. jas tu přidanou hodnotu neobjevíte – tam žádná přidaná hodnota není (tedy ne u monitorů této třídy).

Přidaná hodnota je dnes u monitorů této třídy v řídící elektronice a v softwarové podpoře!

20.   Proč v nabídce grafických monitorů přetrvávají modely s rozlišením 1680 × 1050 px? A to dokonce v řadě CG (CG223W). Není pro grafika dnes takové rozlišení nedostatečné a hlavně – není to spíše krok zpět oproti 1600 × 1200 px u dle označení předchozího CG211?

Antonín Charvát: Respektuji váš názor na rozlišení 1680 × 1050, ale profesionál-grafik by si zase nikdy nekoupil 22″ monitor s rozlišením 1920 × 1200 px. Proto je v řadě CG nabízeno pro 22″ úhlopříčku rozlišení „jen“ 1680 × 1050. Je to z důvodů zachování určité kontinuity vzdálenosti sousedních pixelů, která se u profesionálů ustálila na hodnotách cca 0,27 mm.

Jiná situace je v segmentu „hobby“ a mírně pokročilých uživatelů. Tam je vidět určitá honba za pixely, a tak je naopak levná 2Mpx obrazovka vítána. Proto je model SX2262W nabízen v tomto segmentu s obrazovkou s rozlišením 1920 × 1200.

Přímým nástupcem modelu CG211 (1600 × 1200) jsou modely CG243W/CG245W (1920 × 1200) – oba monitory CG211 i CG243W mají totožnou vzdálenost sousedních pixelů a stejný počet řádků.

 


Profil Avnet, s.r.o.:
Import monitorů EIZO do ČR zahájila již v roce 1993 společnost Hayward, s.r.o., z které v roce 2000 vzniká společnost Avnet Applied Computing, s.r.o., jež v roce 2006 fúzuje se společností Avnet, s.r.o. – do té doby známé především jako jako distributor serverů IBM.

Společnost Avnet, s.r.o. působí na trhu ČR již od roku 2000 jako součást největší světové distribuční společnosti Avnet, Inc. S ročním obratem 1.8 mld.Kč je v současné době jedním z nejvýznamějších VAD (Value Added Distributor) distributorů na českém trhu. Komodity: IBM, HP, EMC, ORACLE, SYMANTEC + divize EIZO – zastupující v teritoriu ČR a Slovensko společnost EIZO NANAO Corp. – výrobce profesionálních grafických monitorů EIZO.

Fúze s finančně silným partnerem umožnila dále vysoce rozvinout informační služby a pořídit špičkové vybavení pro servisní a testovací účely. Určitě stojí za zmínku, že ČR je jedinou zemí střední a východní Evropy, která je
oprávněna importovat náhradní díly do monitorů, protože úroveň instalovaných měřících a diagostických přístrojů je srovnatelná s vybavením výrobního závodu v japonské Kanazawě. Další zajímavostí je, že na vývoji špičkových kalibračních softwarů EIZO se podílejí také prostřednictvím naší společnosti rovněž odborníci z ČR.

Značka EIZO si v ČR vydobyla zejména renomé v oblasti fotografických a video monitorů a lze bez nadsázky říci, že v současné době již existuje jen minimum pracovišť bez přesného monitoru EIZO pro garantovanou reprodukci barev. Současný roční prodej se pohybuje cca hranice 8 000 ks monitorů.

Hlavním cílem divize EIZO je zajištění plynulého importu a redistribuce monitorů EIZO na území ČR a Slovenska včetně zajišťování kvalifikovaného informačního servisu prostřednictvím webovských stránek, předváděcího střediska, účastí na výstavách, školení a konzulatčních služeb a dále zajišťování kvalifikovaného
garančního a pogarančního servisu.

Eizo: cPVA a e-IPS jsou pokulhávající mezistupně

Ohodnoťte tento článek!