Hlavní navigace

Netflix a spol. budou muset přidat. Kvótu na 30 % evropských filmů zdaleka nesplňují

11. 10. 2018

Sdílet

Zdroj: Redakce

Europarlamentem hladce prošla novela směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která mj. vyžaduje od provozovatelů služeb videa na vyžádání (VOD), aby alespoň 30 % jejich katalogu tvořila evropská díla. Novelu ještě musí formálně schválit Evropská rada a následně mají členské země 21 měsíců na to, aby upravenou směrnici promítly do místních zákonů. Nelze předpokládat, že by došlo k nějakým změnám.

Tomáš Vyskočil na Filmtoru změřil, jak danou 30% kvótu v současnosti splňují různé u nás dostupné videotéky. Většina ryze českých služeb ji splňuje již nyní, protože významnou část obsahu tvoří tuzemské filmy a seriály. Týká se to Alzy Media, Banaxi, Obbodu, My Primu od UPC, Voya atd. Těsně pod hranicí jsou HBO Go a O2 TV. Netflix, iTunes a Google Play mají okolo 15 % evropské tvorby, Amazon Prime Video má jen 10 %.

Jak dnes VOD služby plní pomyslnou eurokvótu? Jak dnes VOD služby plní pomyslnou eurokvótu? (zdroj: Filmtoro.cz)

Ve směrnici není definováno, jestli se evropskou tvorbou myslí díla (ko)produkovaná v celé Evropě, nebo jen zemích EU. Pokud by platila druhá možnost, tak nevíme, co bude po brexitu, neboť britská tvorba je v katalozích VOD služeb významná. Tomáš Vyskočil tak spočítal množství obsahu z EU a Británie (v grafu VB) zvlášť.

TIP: Netflix by konečně mohl být plně lokalizovaný. Firma v Česku hledá lidi

Například na Netflixu je 4200 děl, více než polovina pochází z USA. Z EU pochází 18 % katalogu, bez Británie by to bylo jen 8 %. HBO Go má bez Británie 19 % a Amazon Prime jen 6 % obsahu z EU.

Směrnice nová pravidla definuje jen vágně. K výpočtům poměru evropských děl teprve vyjdou pokyny od Evropské komise. Pak bude zřejmé, jak to bude s britskou tvorbou nebo obsahem z Evropy, ale nikoliv EU.

TIP: HBO Go boduje. Velká filmotéka s plnou českou podporou zlevnila o třetinu

V pokynech budou též rozepsány výjimky, kdy kvóty platit nebudou. Dotknout se nemají služeb s nízkou sledovaností nebo nízkým obratem, přesné definice ale zatím neznáme. „Vyžadovat splnění těchto požadavků by mohlo být nevhodné také v případech, kdy by to, vzhledem k povaze nebo tematickému zaměření audiovizuálních mediálních služeb, bylo neproveditelné nebo neodůvodněné,“ zmiňuje směrnice. Takže například služba specializovaná na japonské anime nebude muset katalog vyplňovat evropskou vatou.

Byl pro vás článek přínosný?