EVGA GeForce GTX 660 SuperClocked: když nechcete PC zbytečně přitápět

0

EVGA GeForce GTX 660 SuperClocked: představení a parametry

GeForce GTX 660 jsme si už představili s jejím oficiálním uvedením minulý týden spolu s recenzí přetaktovaného modelu s chladičem Twin Frozr III od MSI.

MSI GeForce GTX 660 OC Twin Frozr III

MSI GeForce GTX 660 OC Twin Frozr III

V krátkosti jenom připomenu specifikace GTX 660. Jádro GK106 má 5 bloků SMX, každý se 192 stream procesory, což dává celkem 960 stream procesorů. Takt jádra i pamětí je stejný jako u dvojice výkonnějších modelů s jádrem GK104 – GeForce GTX 660 Ti a GeForce GTX 670. Paměti GDDR 5 běží na 6008 MHz efektivně a komunikují přes 192b sběrnici.

  GeForce
GTX 650
GeForce
GTX 660
GeForce
GTX 660 Ti
GeForce
GTX 670
GeForce
GTX 680
Jádro GK107 GK106 GK104 GK104 GK104
Výrobní proces 28 nm 28 nm 28 nm 28 nm 28 nm
Velikost jádra 118 mm² 221 mm² 294 mm² 294 mm² 294 mm²
Tranzistorů 1,3 mld. 2,54 mld. 3,54 mld. 3,54 mld. 3,54 mld.
Stream procesorů 384 960 1344 1344 1536
Takt jádra 1058 MHz 980/1033 MHz 980/1033 MHz 980/1033 MHz 1006/1058 MHz
Takt SP 1058 MHz 980/1033 MHz 980/1033 MHz 980/1033 MHz 1006/1058 MHz
ROP/RBE 16 24 24 32 32
Texturovacích jedn. 32 80 112 112 128
Paměť 1024/2048 MB 2048 MB GDDR5 2048 MB GDDR5 2048 MB GDDR5 2048 MB GDDR5
Takt pamětí 5000 MHz 6008 MHz 6008 MHz 6008 MHz 6008 MHz
Šířka sběrnice 128 b 192 b 192 b 256 b 256 b
Propustnost pamětí 80 GB/s 144,2 GB/s 144,2 GB/s 192,3 GB/s 192,3 GB/s
Fillrate (pixely) 16,9 Gpx/s 23,5 Gpx/s 23,5 Gpx/s 29,3 Gpx/s 32,2 Gpx/s
Fillrate (textury) 33,9 Gtx/s 78,4 Gtx/s 102,5 Gtx/s 102,5 Gtx/s 128,5 Gtx/s
FLOPS 0,812 1,881 2,46 3,09 2× 2,810,9
Max. spotřeba 64 W 140 W 150 W 170 W 195 W
Délka karty 14,5 cm 24,5 cm 24,5 cm 24,5 cm 25,5 cm

Další model, na který se dnes podíváme – GeForce GTX 660 SuperClocked – nám zapůjčilo zahraniční zastoupení výrobce EVGA.

Jak už název modelu napovídá, karta je už v základu přetaktovaná. Karta má už od výrobce zvýšený takt jádra z referenčních 980 na 1046 MHz, průměrná frekvence při GPU Boost se má pohybovat na 1111 MHz místo referenčních 1033 MHz. Paměti zůstaly na referenčních 6008 MHz.

Karta se výrazně liší od většiny konkurenčních modelů koncepcí chladiče. EVGA namísto populárního řešení s jedním nebo dvěma axiálními ventilátory sáhlo ke klasickému uspořádání chladiče používanému u výkonnějších grafických karet. Chladič nasává vzduch radiálním ventilátorem na konci karty a tlačí jej skrz pasiv a záslepku karty ven ze skříně. Tuto koncepci chlazení využivá AMD i Nvidia hojně právě u referenčních karet.

Má dvě velké výhody – teplo vydávané grafickou kartou, která bývá v případě highendu často nejžhavější komponentou ve skříni, je odváděno záslepkou ven ze skříně.

Druhou výhodou je lepší chlazení dvou či více karet osazených do SLI. Pokud posadíte do slotů těsně nad sebou dvě karty s chladičem s jedním či dvěma axiálními ventilátory, větráky na horní kartě nasávají vzduch ohřívaný plošným spojem spodní karty, navíc často v místech, kde spodní PCB topí nejvíc, tedy nad čipem nebo napájecí kaskádou.

A co je ještě horší, axiální ventilátory dosahují nižšího tlaku vzduchu a tak jsou citlivější na překážky bránící jeho proudění. Pokud těsně pod ventilátor posadíte druhou kartu, sníží to i jeho účinnost. Ve výsledku to může znamenat, že rozdíly teplot mezi horní a spodní kartou budou i 15 °C, v horším případě (zejména při osazení karet těsně pod sebe) to může vyústit i v přehřívání horní karty a její výrazné podtaktovávání ochranou proti přehřátí.

 

Karty s radiálním ventilátorem mají naproti tomu větrák umístěný až za většinou žhavých součástek a tak může ventilátor nasávat chladnější vzduch. Pokud výrobce chladič vysloveně neudusí (jako tomu bylo třeba v případě Radeonů HD 6950 a 6970, kde byla mezi kartami kvůli rovnému krytu a backplate jen pár milimetrů široká mezera), je tato konfigurace pro multi-GPU vhodnější. Platí to hlavně u starších desek, které mají sloty s vyšším počtem linek pro grafické karty hned pod sebou.

Hlučnější už z principu

Nevýhodou chladičů s radiálním ventilátorem je to, že jsou obvykle hlučnější než obdobně výkonný chladič s ventilátory axiálními. Důvodů je hned několik.

Při vyšším výkonu ventilátoru dělá největší hluk proudící vzduch. Zatímco u karet s axiálními ventilátory vzduch proklouzne nějakým centimetrem žebrování a jde dál, radiální ventilátory musí vzduch tlačit skrz dlouhé a husté žebrování, za kterým bývají v cestě další součástky, aby se na konci karty rozplesknul o velké konektory a záslepku a doslova se dral ven malým otvorem skrz ostrou perforaci v tenkém plechu záslepky. Trnitá cesta vzduchu na svobodu se pak navenek projevuje různým kvílením, šustěním a hučením chladiče.

A vyhráno není ani při nižších otáčkách bez zátěže. Když utichne aerodynamický hluk, je zase slyšet ventilátor. Radiální ventilátory mají těžší rotor, který je kvůli vyšší hmotnosti a rozložení velké hmoty po obvodu náchylnější na vibrace, což může vyústit v nežádoucí klepání, vrčení či rezonance. Také namáhání uložení osy rotoru je kvůli tomu větší. A konečně, těžší rotor a větší odpor vzduchu vyžaduje použití výkonnějšího (a často hlučnějšího) motorku.

Zatímco u karet s axiálním ventilátorem už není problém potkat ventilátor, u kterého (bez zátěže) z půlmetrové vzdálenosti po sluchu stěží poznáte, jestli se točí nebo ne, na radiální ventilátor, který by při nočním klidu neprozradilo cvakání regulace, vrčení motorku, rezonance z vibrací nebo hučení ložisek, jsem zatím na žádné z desítek různých karet, které mi prošly pod rukama, nenarazil.

EVGA GeForce GTX 660 SuperClocked: detaily chladiče, vlastnosti karty, příslušenství

Za chladič se stydět nemusí

Karta od pohledu připomíná referenční návrh GTX 670, u kterého jsem si v recenzi zejména kvůli provedení pasivu, krytu a uchycení ventilátoru stěžoval na to, že je odbytý a nehodný grafické karty, která se při uvedení prodávala za bezmála deset tisíc korun.

Jen pro připomenutí – takto vypadalo chlazení referenční GTX 670 pod krytem:


Chladič referenční GeForce GTX 670

GeForce GTX 660 od EVGA je koncipovaná podobně jako referenční GeForce GTX 670. Ve srovnání s přeplácaným krytem GTX 670 vypadá karta od EVGA až stroze, má jednoduchý čistý tvar.

EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked

Kromě světlejšího pruhu na horní hraně karty už je jedinou ozdobou strukturovaný povrch krytu. Vzorek, který vznikl díky jemnému vroubkování, má asi navodit dojem, že jde o luxusní uhlíkový kompozit, ale s ohledem na to, že se něco podobného hojně využívá na „tuzingových“ samolepkách z hypermarketů, kvůli kterým je imitace karbonu zprofanovaná, to dělá spíš opačný dojem a působí to lacině.

Minimálně jednu výhodu to ale má – na rozdíl od populární lesklé černé není na strukturovaném povrchu vidět každý vlasový škrábaneček.

Chladič je stejně jako u GTX 670 podstatně delší než samotný plošný spoj karty. Ventilátor, který tlačí vzduch skrz kartu ven ze skříně, je v zadní části až za plošným spojem.

EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked

I když má plošný spoj délku jen 17,5 cm, celá karta má délku 24,2 cm. Důvod je zřejmý – protože pasiv zabírá většinu prostoru nad plošným spojem, ventilátor se musel posunout až za něj.

EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked

GTX 660 SuperClocked se od referenční GTX 670 na pohled liší jen krytem. Opak je pravdou, obě karty nemají až na přerostlý chladič společného téměř nic. Úplně odlišný je i plošný spoj – u GTX 670 jsou součástky mnohem víc natěsnány na sebe, karta má dvojici přídavných napájecích konektorů, více pozic pro paměťové čipy a dva konektory pro SLI. Plošný spoj karty od EVGA je o něco jednodušší.

EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked

Dalším rozdílem je podstatně robustnější konstrukce a lepší je i pasivní část chladiče.

Kartu od EVGA jsem nerozebíral, ale na internetu už několik rozborek je. Jednu z nich najdete třeba v recenzi na Neoseeker. Stejný je nejspíš jen ventilátor.

Z ní je patrné, že má pasiv oproti GTX 670 odlišnou konstrukci, je rozměrnější a má i jednu heatpipe. Karta je navíc vyztužená masivním rozvaděčem tepla, ke kterému němu je připevněný i ventilátor.

To je oproti referenční GTX 670, u které byl přišroubovaný jen na plastovou destičku, výrazné zlepšení, uchycení ventilátoru je pevnější.

Karta má standardní uspořádání konektorů, což znamená možnost připojit přes HDMI a DVI až tři monitory do „spojité“ plochy a čtvrtý přídavný ještě zapojit přes DisplayPort.

Můžete si ještě všimnout výraznější perforace, která usnadňuje proudění vzduchu a snižuje aerodynamický hluk. Rozdíl oproti běžným záslepkám ale není nějak dramatický, hlavní zdroj hluku je samotný ventilátor a pasiv.

Karta je osazená stejnými čipy GDDR5, jako řada jiných modelů GeForce – 6GHz Samsungy K4G20325FD-FC03.

Konektor přídavného napájení je obdobně jako u referenční GTX 670 umístěný nezvykle někde ve dvou třetinách délky karty a je orientovaný dozadu. Důvod je zřejmý, je nejdál, kde mohl být, tedy na samotném konci plošného spoje.

Oproti GTX 670 a GTX 660 Ti schází jeden konektor pro SLI, vzájemně tedy propojíte nejvýše dvě karty. S ohledem na to, že má SLI smysl jen u nejvýkonnějších karet, je to i tak více než dost.

Krabička je minimalistická nejen potiskem, překvapila mě i svými rozměry. Na fotkách schází měřítko, ale není větší než list A4 – oproti velikášským rozměrům obvyklým v tomto segmentu je vysloveně podměrečná. Ale to kvituji spíš s povděkem.

EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked EVGA GeForce GTX 660 Super Clocked

V příslušenství najdete jen to základní, s ohledem na bohatou konektorovou výbavu na záslepce to ale není problém. Kromě redukce z DVI-I na analogový D-Sub už je to jen redukce pro přídavné napájení (ze 2× 4pin molex na 6pin PCIe) a rychlá instalační příručka a médium s ovladači.

Vrhněme se na testy.

Testovací sestava, metodika

Nová metodika

Karta je testovaná na nové testovací sestavě, kterou jsme dali nedávno dohromady a na řadě nových her. V metodice ještě nemáme všechny hry, které bychom tam měli mít a počítáme s tím, že z podzimní záplavy novinek ještě něco přidáme. Proto je testovaný na menším množství titulů, i tak je jich ale dost a více, než kolikrát najdete v řadě normálních recenzí.

Testovací sestava

Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

  • základní deska: Gigabyte X79-UD5
  • procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
  • chladič CPU: Noctua NH-D14
  • paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
  • zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
  • pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
  • skříň: Gelid DarkForce
  • operační systém: Windows 7 x64

Gelid Darkforce

Karty pro srovnání

Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích.

GeForce GTX 660 Ti a GTX 680 SOC od Gigabyte jsou testované na betaverzi ovladačů 305.37.

U Radeonů 7970 pro CrossFire jsem měl k dispozici „pouze“ referenční HD 7970, přetaktovanou HD 7970 OC od Sapphire a GHz edition, zvolil jsem zlatou střední cestu – referenční HD 7970 jsem přetaktoval na takty karty od Sapphire a nasimuloval tak CrossFire dvou přetaktovaných Radeonů.

 

Všechny karty jsou testované jen na ještě zánovních ovladačích – v případě Radeonů šlo o neveřejné ovladače Catalyst 12.7 beta přímo od AMD a u HD 7970 OC v CrossFire už o veřejnou betu. GeForce GTX 690 je testovaná na betaverzi ovladačů označené 304.79, starší modely jsou testované na betaverzi 304.48. Verze ovladačů je uvedena i v grafech.

Ve srovnání najdete GeForce GTX 680 a GeForce GTX 670 v referenčním provedení. Dále je v něm původní novinářský sample Radeonu HD 7970 v referenčním provedení, bohužel právě ten s lepší teplovodivou pastou, který se u nás po toulkách po světě zase na chvíli zastavil.

Přetaktované HD 7970 zastupuje model HD 7970 OC do Sapphire s dvojicí ventilátorů na výkonnějším 1000MHz  profilu, a čtvrtým Radeonem nedávno testovaná HD 7970 GHz edition.

Aliens vs. Predator, Battlefield 3

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží pouze v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

Battlefield 3

Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.

Crysis Warhead, Crysis 2

Crysis Warhead

K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.

Crysis 2

V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.

 

Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.

DiRT Showdown

DiRT Showdown

Nastavení benchmarku odpovídá zveřejněnému srovnávacímu testu výkonu grafických karet. Shodou okolností se chvíli před uvedením GHz edice Radeonu HD 7970 objevil i patch, u kterého již lze ze hry aktivovat Global illumination počítanou pomocí OpenCL

Ještě připomínám, že na vývoji hry spolupracovalo AMD a i když hra běží na stejném enginu jako Dirt 3 nebo F1 2011, přibyly v ní nové techniky pro osvětlení scény, které jsou nejspíš šité na míru nové generaci Radeonů a (možná zatím) špatně optimalizované pro jiné karty. Zejména se zapnutím „global illumination“ se výrazně propadá snímková frekvence nejen u konkurenčních GeForce, ale i Radeonů předchozích generací. Naměřené výsledky se výrazně liší od výsledků karet v jiných hrách.

U dvouprocesorové GTX 690 se podivné chování Dirtu dostává na novou úroveň – u dvou ze tří okruhů se výkon karty propadá pod výkon jednoho čipu. Nepomohlo ani opakované měření. Soudě dle nárůstu výkonu v prvním z testů SLI funguje, ale na jiných okruzích už něco zlobí.

Testuji ve dvou nastaveních, v prvním jsou téměř všechny položky s výjimkou Global Illumination nastavené na maximum (s GI hru zvládají jen nejvýkonnější Radeony), ve druhém už je i GI zapnutá.

Jinak metodika odpovídá srovnání výkonu grafických karet, testuje se na třech okruzích, první je standardní benchmark, u kterého jsou kvůli opakovatelnosti měření odstranění soupeři a další dva odpovídají náročnějším okruhům, které lze měřit automatickým benchmarkem.

Za poskytnutí hry do testu děkujeme společnosti ConQuest entertainment

Conquest entertainment

 

 

 

Max Payne 3, Metro 2033

Max Payne 3

Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..

Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.

 

 

Metro 2033

Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.

Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.

Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark

Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.

Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.

Spotřeba (příkon), teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost

MSI GeForce GTX 660

Co se spotřeby týče, novinka mě potěšila ve všech ohledech. Nepodporuje sice režim ZeroCore, i tak je ale spotřeba velmi nízká. Dá se říct, že z nižší spotřeby oproti HD 7850 a HD 7870 při běžné práci mám větší radost než z úsporného režimu Radeonů. Ty by měly papírově mít spotřebu pod 3 W, u nereferenčních karet to výrobci ale často nedodrží.

Při běžné práci už jsou pak srovnatelné Radeony o několik Wattů náročnější.

Ve srovnání s bližším konkurentem – HD 7870 – je to pak o poznání lepší i v zátěži.

Spotřeba sestavy s grafickou kartou

Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (navíc přetaktovaného). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.

Spotřeba v úsporném režimu monitoru

Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.

Dále následuje spotřeba při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému.

V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně vůbec dá dostat.

Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.

Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší, obzvlášť to platí v případě, kdy hru brzdí procesor. Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.

GeForce GTX 690 je bohužel rozebíraná, takže už nemá původní pastu. I v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.

V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.

Teploty

Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.

Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není psáno, že čidlo hlásí pravdivý údaj. Hlavně u procesorů se nezřídka stává, že jádro hlásí nižší teplotu než má vzduch, který jej chladí.

Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným jádrem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.

MSI GeForce GTX 660

Teplotám není co vytýkat, jak bez zátěže, tak v zátěži byly hluboko pod normou. Alespoň co se jádra týká, je ještě dostatek prostoru pro případné další snižování otáček ventilátoru. Ale s ohledem na to, že jádro není jediná součástka na kartě, která vyžaduje chlazení, a ventilátory už na nízkých 1500 otáčkách zase tolik nefoukají (a ani nehlučí) by to bylo zbytečné a ani bych to nedoporučoval.

 

Otáčky ventilátoru

Protože jen málokteré karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá porovnávání samotných hodnot valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.

Ještě připomínám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.

Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.

EVGA GeForce GTX 660

Radiálni ventilátor bez zátěže běží na nízkých otáčkách, takže nevydává výrazný aerodynamický hluk. Je ale slyšet obvyklé vrnění motorku, které plastová skříň kolem ventilátoru ještě zesiluje.

Horší už je to v zátěži, kde se ventilátor roztáčí na sice ještě nepříliš vysokých 1980 ot./min., při nich už ale bude u tichých sestav u radiálního ventilátoru slyšet slabý aerodynamický hluk.

Hlučnost

Podle grafu s výsledky měření hlučnosti bez zátěže by se mohlo zdát, že je karta dost uřvaná, ale není tomu tak. Do jisté míry je to dáno tím, že ve výsledcích už nejsou žádné vysloveně hlučné karty. Problémy dělá spíše rezonující plast krytu, ktreý zesiluje cvakání motorku.

Přestože není karta bez zátěže kvůli vrnícímu motorku zcela neslyšná, ve většině běžných sestav tento hluk, který tak vybudil hlukoměr, bez obtíží zanikne a kartu po sluchu nepoznáte. Je to i případ naší celkem tiché testovací sestavy osazené 120 a 140mm ventilátory na 800 a 700 ot./min. Jen v pořádně odhlučněných sestavách byste jej mohli (pokud máte v okolí klid) slyšet.

V zátěži už se karta o slovo přihlásí a je o malinko hlučnější než systémové chlazení, přesto to pořád není špatné a co do hlučnosti se řadí někam doprostřed pole testovaných karet. Pokud se vedle počítače nebude ještě někdo pokoušet spát, nemělo by to obtěžovat ani při hraní.

Přetaktování s GPU Boost, cena a shrnutí výkonu

Automatické přetaktování

Výrobce uvádí průměrnou frekvenci jádra s GPU Boost 1098 MHz. A tomu odpovídala i frekvence karty v zátěžovém testu v Crysis. V praxi jsou tedy dosahované hodnoty při běžném hraní, kde se podobno scénou jen proženete, ještě vyšší.

Rozdíl ve výkonu oproti konkurenční kartě od MSI je minimální, přesto je o malinko nižší. Těžko říct, jak by s ohledem na to, že se spotřeba GPU a s tím i výkon při GPU Boost může lišit kus od kusu, dopadlo porovnání dvou jiných kusů karet.

Každopádně je to další doklad toho, že je při výběru karty zapotřebí brát udávané takty s rezervou.

Cena

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Protože cenu hledáme kvůli poměru cena/výkon, neodpovídá přímo testovanému modelu, ale o něco levnější kartě na podobných taktech. Testovaná karta od MSI je oproti ní asi o dvě stovky dražší.

Není to ale nějak dramatický rozdíl zejména s přihlédnutím ke kvalitní konstrukci a výkonnému chlazení, rozdíl je to stále menší, než často najdete u stejného modelu napříč několika e-shopy.

EVGA GeForce GTX 660 SC

Cena testované karty je o něco vyšší než je průměr, ale to je do jisté míry dáno i tím, že z obchodů, které používáme, ji má v nabídce zatím jen Alza, která má většinou o něco vyšší ceny. Ani tak není rozdíl v ceně výrazný, i když nepotěší.

Průměrný výkon

U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.

Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.

Testovaných her je méně než obvykle, takže každá odchylka od obvyklého průměru má při srovnání různých architektur a čipů výrazný vliv na celkový průměr. To je ostatně i důvod, proč do výsledků nezapočítávám Dirt Showdown, u kterého některé efekty, na kterých AMD spolupracovalo s vývojáři, běhají na konkurečních kartách se zlomkem výkonu jinak podobně rychlých Radeonů.

Pro zajímavost ještě doplním i odkazy na výsledky se započtením Dirt Showdown, pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.

Poměr cena/výkon

Poměrem cena/výkon obsadila GTX 660 i po výrazných slevách Radeonů přední příčky. Protože je po vlnách slev Radeonů a poklesu ceny v dolarech v cenících takový zmatek, že nikdo neví, jestli jsou stávající ceny nejlevnějších karet už po slevách, nebo se ještě můžete těšit na další zlevňování, berte je ještě s rezervou. Zejména než si teď po uvedení GTX 660 zase trochu sednou.

Karta od EVGA je na tom o něco hůř, ale to je opět dáno rozdílem v řádech stokorun, který, i přesto, že není tak velký, udělá u karet za pět tisíc s výsledkem divy.

A opět ještě výsledky při započtení Dirt Showdown prostřednictvím odkazu pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.

EVGA GeForce GTX 660 SC: závěrečné shrnutí

S hodnocením ceny bych ještě nespěchal alespoň dokud se karta neobjeví v dalších obchodech. Až na výraznější zvukový projev a možná o něco větší rozměry, které má na svědomí ventilátor umístěný až za plošný spoj, čímž kazí jednu z výhod úspornějších karet, mě ale nenapadá moc věcí, co by se nové kartě od EVGA daly vyčítat.

Se základem, jakým je jádro GK106, se dá špatná karta udělat jen stěží. I model GTX 660 SuperClocked od EVGA má všechny dobré vlastnosti nového grafického čipu, nízkou spotřebu bez zátěže i v zátěži, nízké zahřívání karty a s tím související, nepříliš hlučné chlazení. Ani konstrukci karty výrobce neodbyl.

Doplácí ale na danou koncepci chladiče s radiálním ventilátorem, která je obecně hlučnější než populárnější alternativa s běžnými axiálními větráky.

Někteří toto řešení preferují, protože ve skříni přitápí méně než chladiče, které honí vzduch uvnitř a je dobře, že mají na výběr.

V případě GTX 660 ale není teplo, které vydává karta s TDP 140 W, zase tak kritické, rozdíl v teplotách uvnitř skříně oproti konkurenční kartě od MSI s Twin Frozr III se na termálním senzoru pár centimetrů nad kartou se pohyboval kolem slabých tří stupňů (nebo přesněji, čidlo s kartou EVGA naměřilo 32 °C oproti 34,6 °C u konkurenční MSI). Počítejte ale s tím, že v hůře větraných skříních bude rozdíl vyšší.

Kdybych mluvil za sebe, jsou při daných teplotách tři stupně navíc jen malá daň za chlazení, které je v zátěži o poznání tišší a sáhnul bych raději po konkurenčních modelech. To, jestli vám podobný rozdíl připadá zajímavý, už nechám na vás.

EVGA GeForce GTX 660 SuperClocked

+ ještě celkem tichá bez zátěže
+ přetaktování od výrobce
+ kvalitnější konstrukce než referenční GTX 670

+ slušná rezerva chladiče
+ spotřeba bez zátěže i v zátěži
+ poměr výkon/watt
+ v testovací sestavě o 3 °C nižší teplota ve skříni

− oproti kartám s chladičem s axiálními ventilátory hlučnější
− v zátěži hlučnější než konkurenční MSI, přitom vyšší teploty GPU
− na mainstream o něco větší rozměry

EVGA GeForce GTX 660 SuperClocked: když nechcete PC zbytečně přitápět

Ohodnoťte tento článek!