Reformu autorského práva, jež by mohla ohrozit svobodný internet, europarlament nepřijal

V čem je chystaná reforma autorského práva problematická? Jak by mohla omezit svobodný internet? Kdy by mohla vejít v platnost?

57
Vlajka EU

Oživeno dne 5. 7. 2018

Evropský parlament dnes návrh nařízení ve stávající podobě nepřijal. Pro bylo 278, proti pak 318 členek a členů. Nařízení se tímto vrací k přepracování.

Původní článek ze dne 4. 7. 2018

Není pochyb o tom, že nástup internetu změnil společnost a její vnímání autorských práv (bez ohledu na to, co říkají mnohdy zastaralé zákony). O zastaralé legislativě se hovoří roky a je otázka, jaká je cesta ven. Internet byl od začátku anarchistická zátoka, kde se mohlo dít cokoli a obsah zdarma na něm byl běžnou záležitostí. Toto paradigma z velké části přetrvalo dodnes.

Síť se stala nejen zátokou pro ty, kdo si chtějí stáhnout filmy, hudbu apod. Lidé začali autorsky chránění díla vnímat tak, jak by patřila všem. Pevnou součástí internetové kultury je remixování a jemu podobných konceptů. Na YouTubu a podobných službách se nelegálně sdílí krátká videa z filmů v původní, ale i upravené podobě.

Všemožné memy jsou založené na to, že se vezme obrázek z autorsky chráněného filmu nebo seriálu a opatří se ironickým textem. Sdílené pohyblivé GIFy opět z většiny vznikajících na základě autorsky chráněných děl. Jsou přitom tak populární, že jej nabízí např. softwarovém klávesnice nebo přímo komunikační služby jako Messenger. To, co se děje na internetu, mnohdy spadá do šedé zóny, ale toleruje se. (Ať už je to době, nebo špatně.)

Soudní spor (Ilustrační foto)

Evropská unie by ale mohla podstatu internetu, jak ho známe, nadobro a velmi výrazně proměnit. Politika Digitálního jednotného trhu přitom ze zákaznického pohledu pomohla změnit určité služby k lepšímu. Zrušení roamingu patří k pozitivním dopadům politiky podobně jako zákaz geoblokování ve službách poskytujících multimediální obsah – typicky Netflix nebo Spotify – na území EU.

Časová osa legislativního procesu

První návrh reformy autorského práva Evropská komise předložila ke dni 14. září 2016. Dne 25. května 2018 bylo nařízení přijato Evropskou radou, čímž se o krok blíže posunulo k realitě. Nezískalo však podporu Německa, Finska, Nizozemska, Slovinka, Belgie a Maďarska. Dále pak 20. června výbor pro Právní záležitosti v těsném hlasování schválil kontroverzní články 11 a 13, k nimž se hned dostaneme.

A konečně, dne 5. července proběhne v Evropském parlamentu hlasování o přijetí změn schválených výborem pro Právní záležitosti. Nepůjde však o přijetí nařízení, k němu ještě povede minimálně několikaměsíční cesta. Rada EU bude muset na podzim najít společnou řeč s Evropským parlamentem. Když půjde prosazování nařízení do té doby hladce, může být schváleno na plenární schůzi europarlamentu koncem roku, případně začátkem příštího.

Nařízení s interním označením 2016/0280 (COD) v podobě aktuální ke dni 25. května najdete na webu Parlamentu, kde se můžete též začíst do nově navržených dodatků najdete na webu EP. Celé nařízení je obsáhlé, takže si projdeme ty klíčové (čtěte problematické) body.

Problematická místa reformy autorského práva v EU

Ti, kdo návrh podporují, tvrdí, že je jeho cílem vnést spravedlnost mezi ty, kdo obsah tvoří, aby nebyli finančně poškozováni. V jádru jde o to, že nebude možné snadno užívat autorsky chráněný obsah. v základu se problematické nařízení dělí na tři roviny.

  1. Může dojít k vybírání poplatků za sdílení odkazů na články z webů, příp. k ukončení poskytování některých služeb pro sdílení obsahu.
  2. Může být zavedeno plošné sledování uživatelského obsahu určeného k veřejnému sdílení.
  3. Dojít může k symbolické smrti části kreativní tvorby na internetu.

Výjimky pro nekomerční a vzdělávací sektory

Dle třetího článku mají být z ochrany vyňaty případy, kdy je autorsky chráněný obsah využit v rámci data a text miningu pro výzkumné účely nebo účely týkající se uchování kulturního dědictví patřičnými institucemi. Podobně by se přísnější dodržování autorských práv dle čl. 4 direktivy 2016/0280 (COD) nemělo týkat využití ve výuce ani jiného nekomerčního využití v odůvodněném rozsahu.

Jinými slovy využívání autorsky chráněného obsahu by nemělo být omezeno. Např. učitelé a učitelky tak ve výuce mohou nadále používat autorsky chráněný obsah, aniž by si pro to museli sjednat zvláštní (pravděpodobně placenou) licenci. To zní aspoň teorie.

Možné poškození veřejných paměťových institucí a části uživatelské základny

Proti původnímu znění návrhu se ohradily mj. knihovnické IFLA, EIFL a EBLIDA. Vadilo jim, že musely více platit za to, že by držitelé autorských práv mohli vyžadovat poplatek navíc za knihy ve formátech určených pro jedince s hendikepy. Nařízení by poškodilo jednak některé veřejné paměťové instituce, jednak část komunity.

Omezení využívání článků

Omezení by dle čl. 11 mohlo dopadnout na tzv. poskytovatele služeb informační společnosti v otázce využívání obsahu z médií, tj. primárně články. Vlastníci práv by mohli za využívání článků požadovat poplatky spojené s vyjednáním licence. Vyžádání souhlasu s převzetím by se nemělo dotýkat nepodstatných částí publikace.

Jenže bude na členských státech, aby určily, co má být ona nepodstatná část. Nemusí jít o větu, ale jen o slovo, případně o výrazy intelektuální činnosti autorek a autorů (to už se dostává do abstraktních vod). V tomto případě panuje obava z toho, že nebude možné jen tak sdílet úryvky článků na sociálních sítí, které patří k oněm poskytovatelům služeb informační společnosti.

 „Daň za odkaz“

Prosté sdílení odkazů by se mohlo stát problematickým. Právo na užití autorsky chráněného obsahu v online médiích by mělo platit po dobu jednoho roku. Výsledek je tedy zřejmý. Služby jako Facebook nebo Twitter by mohly být donuceny platit za odkazy nebo citace článků v rámci jejich sítí. K postiženým službám by mohly patřit také agregátory jako Google News.

Možná si vybavíte, jak proti službě bojovalo Španělsko v roce 2014 s tím, že zpravodajské portály jsou službou poškozovány – lidé čtou jen titulky, web nenavštíví, ten tak přijde o výnosy z reklamy. Google tam News přestal poskytovat, platit za zobrazování titulků nechtěl.

Krátce na to asociace místních vydavatelů novin chtěla News zpátky, protože by bez ní byli poškozeni. Ukázalo se, že News ve skutečnosti dokázal na weby přitáhnout publikum, které by na ně jinak nepřišlo. Jiný případ se odehrál v Brazílii v roce 2012 – tam se zpravodajské weby tvořící kolem 90 % navštěvovaného obsahu rozhodly News bojkotovat. Tvrdí, že zaznamenaly jen nepatrné snížení návštěvnosti. Dopadnout to tedy může všelijak.

Článku 11 se začalo přezdívat daní za odkaz. Referuje o něm tak mj. organizace Creative Commons, která patří ke kritikům a kritičkám chystaného nařízení. Myslí si, že by mohl narušit otevřený web. Připomínám, že dle návrhu je cílem nařízení zajistit férové prostředí, aby v online prostředí nebyli finančně poškozováni ti, kdo tvoří původní obsah.

Filtrování obsahu, konec memů a remixů

Po článku 11 patří k nejvíce kritizovaným částem nařízení článek 13. O něm se pro změnu mluví jako o nástroji cenzury. Dotknul by se internetových služeb, které umožňují nahrávání uživatelského obsahu. V úvodu jsem hovořil o memech nebo jiném remixování částí filmů, seriálů apod. Ty vznikly v internetové kultuře a tvoří její nedílnou součást.

Souboj o využívání úvodních děl lze pochopit. To, že vezmete něčí dílo, upravíte ho a pak ho veřejně vystavíte, je sice dnes bráno za samozřejmost, ale neznamená to automaticky, že je to tak dobře. A že to musí být možné. Rodící se internetová kultura není kompatibilní se starým světem, jeho strukturami a pohledem na problematiku autorských práv. Anarchistický přístup internetové kultury nicméně vedl k rozvoji kreativity. Vlastně tak sledujeme souboj dvou rozdílných kultur s nejistým výsledkem.

Rozebírat pro a proti by ovšem vydalo na samostatný článek. Vraťme se k čl. 13. Ten po poskytovatelích služeb (tj. YouTube, Facebook a další) požaduje, aby si pro zobrazení autorsky chráněného obsahu, který do sítí nahrají uživatelé a uživatelky, obsahu obstarali povolení (licenci). Pokud licenci poskytovatel nezíská, bude muset takový obsah smazat.

Dokonce je vyžadováno aktivní blokování takových pokusů o nahrání. Služby by tak byly nuceny analyzovat veškerý uživatelský obsah bez ohledu na to, zda porušuje zákon nebo ne. Třeba i rodinné video z dovolené, které chcete sdílet na YouTubu. Dodat ale musím, že automatické filtry takový obsah např. na Facebook a další platformy při nahrávání obsah prochází. Hledají v něm mj. teroristickou komunikaci.

Ohroženy jsou také memy a další podobný obsah využívající autorsky chráněných děl, jak poukazují kritičky a kritici. Praktické dopady si ale ověříme jedině v případě, že bude nařízení přijato. Existují i obavy, že článek 13 může být zneužit v politice pro šíření nepohodlných materiálů. Obsah bude označen za autorsky chráněný a hrozí, že nebude moct být volně sdílen. Nejasné formulace čl. 13 i takové možnosti nahrávají.

Otcové internetu proti cenzuře

Dne 12. června byl Tajanimu, prezidentovi Evropského parlamentu, adresován otevřený dopis vyjadřující obavy ze čl. 13, pod který se podepsali mj. takoví velikáni jako Vint Cerf, spoluautor protokolu TCP/IP, který může být oprávněně považován za jedno z otců internetu, nebo Tim Berners‑Lee, který pro změnu vytvořil World Wide Web.

Dopis podepsalo více než 70 významných internetových osobností včetně Jimmyho Walese, spoluzakladatele Wikimedia Foundation, nebo Mitchell Baker, dřívější ředitelky Mozilly a současné výkonné předsedkyně Mozilla Foundation a Mozilla Corporation. Kopie dopisu byla adresována také dvě českým zástupcům v Parlamentu Pavlu Svobodovi a Jiřímu Maštálkovi.

Ačkoli podepsaní principiálně s férovým přístupem k využívání autorsky chráněných děl souhlasí, článek 13 podle nich vede přímo k nežádoucí transformaci internetu jako otevřené platformy pro sdílení a kreativitu směrem k nástroji automatizovaného sledování a kontroly nad uživatelkami a uživateli.

Wikimedia Foundation se obává, že by nové nařízení mohlo zkomplikovat život i Wikipedii
Wikimedia Foundation se obává, že by nové nařízení mohlo zkomplikovat život i Wikipedii

Protože by byly platformy přímo zodpověděné za všechen nahraný uživatelský obsah (dosud jsou za něj právně zodpovědní ti, kdo jej sdílí), mohou se do ohrožení životaschopnosti dostat zejména menší služby a podniky. Dotknout se to může také služeb, které jsou postavené na vzájemné uživatelské spolupráci jako Wikipedia nebo GitHub. Max Planck Institute for Innovation and Competition pak tvrdí, že čl. 13 rozporuje nařízení InfoSoc a Listině základních práv Evropské unie.

Podepsaným dále vadí nejasná definice internetové platformy. Myslí si, že článek 13 způsobí, že internetové firmy začnou opouštět prostor EU a omezí své služby na území Unie. Nepodporují tedy čl. 13 jakožto cenzurní nástroj a apelují na členy a členky Parlamentu, aby hlasovali pro odstranění článku z nařízení.

Další iniciativy proti reformnímu nařízení

Organizace jako Creative Commons, Electronic Frontier Foundation, European Consumers‘ Organisation Copyright for Creativity a několik desítek dalších se svými podpisy sjednotily pod deklarací Copyright for Creativity. Tyto organizace a mnohé další včetně Wikimedia Eesti, Index on Censorship, Open Rights Group nebo Software Heritage se pak sjednotily v rámci kampaně #SaveYourInternet.

Kromě osvěty poskytují informace k tomu, co vy osobně můžete podniknout proti článku 13. Se článkem nesouhlasí ani Mozilla, která vede vlastní osvětovou kampaň na adrese changecopyright.org. I ona tak nabízí rozsáhlé materiály dokumentující, proč je článek 13 špatně pojatý a jakou ránu může uštědřit dnešnímu internetu.

Některé protestní skupiny byly zmíněny v přechozích kapitolách tohoto článku. Z dalších uvedu otevřený dopis Evropské komisi, pod který se pro změnu podepsalo 40 akademiků a akademiček. Vznikl již v roce 2016 v reakci na první návrh a kritizují nejen zmíněný čl. 13, ale také další články chystaného nařízení pro reformu nakládání s autorsky chráněným obsahem.

Přes 220 akademiček a akademiků podepsalo výzvu proti článku 11. Proti nařízení se postavilo také uskupení European Research Centres nebo devítka mediálních organizací, které se bojí toho, že by mohly ztratit návštěvníky a návštěvnice přicházející z Facebooku a dalších služeb.

S nařízením nesouhlasí ani 147 organizací, z nichž o některých už řeč byla v souvislosti s jinými firmami protestů. Formou otevřeného dopisu letos v dubnu zaslala Výboru stálých zástupců a zástupkyň (COREPER) své obavy ze jmenovaných článků nařízení v otázce jejich dopadu na fungování internetu.

Reforma je podle dopisu předurčena k tomu, aby se v budoucnu stala noční můrou při zavádění do lokálních legislativ a při pokusu obstát před Listinou základních práv Evropské unie a Bernskou úmluvou o ochraně literárních a uměleckých děl. Z Česka se pod otevřený dopis podepsaly organizace Aliance pro otevřené vzdělávání, Svaz průmyslu a dopravy České Republiky, Česká fintech asociace, Ekumenická akademie a EDUin.

Další otevřený dopis je adresován Axel Vossovi, členovi Evropského parlamentu, jenž platí za parlamentního zpravodaje nařízení. Podpořilo ho několik desítek občanských organizací. Wikimedia Foundation pak popisuje, jak se nařízení konkrétně dotkne Wikipedie. I ona vyzývá k tomu, aby nařízení ve stávající podobě nebylo adoptováno.

Co dělat?

Pakliže nesouhlasíte s aktuální podobou reformní direktivy autorského práva, k nejúčinnějším metodám projevu nesouhlasu patří zřejmě kontaktování členů a členek europarlamentu. Ty zastupující Česko najdete v tomto seznamu na stránkách  www.europarl.europa.eu. Vznikají také jiné petice, například občanská iniciativa Save the Internet hledá milion podpisů.

Závěr

Těsná červnová hlasování výboru pro Právní záležitosti o článcích 11 a 13 ukazují, že ani v orgánech EU nepanuje ani přibližná jednota. Příznivci a příznivkyně nařízení si myslí, že zavedení nařízení nebude mít tak dramatické dopady a vymýtí zneužívání autorsky chráněného obsahu bez patřičné náhrady.

Například Julia Reda, německá politička, členka Pirátské strany a Evropského parlamentu, na svém webu podrobně vysvětluje, jak nařízení poškodí internet. I ona dospěla k závěru, že tím bude zavedena daň za odkazy a že článek 13 se skutečně dotkne každé platformy s tlačítkem pro sdílení a jedná se o nástroj cenzury. Vyzývá proto proti přijetí nařízení.

Výše jsem uvedl, které členské státu EU byly v květnu proti přijetí návrhu. Více než 100 členů a členek europarlamentu v červnu poslalo své protestní vyjádření Axel Vossovi, který sám reformní nařízení podporuje. (Evropský parlament však dohromady tvoří 751 lidí.) Podporují jej ovšem také mnohé mediální domy a vydavatelství. Čerstvě se pro přijetí vyjádřili např. také populární zpěvák Paul McCartney či organizace IFPI nebo SOCAN, uskupení zastupující umělce a umělkyně.

Pro nařízení tedy lobují primárně typy subjektů, které známe z letitých pirátských potyček. (Hodí se připomenout, že samotné pirátství podle studie pro EU prodeje nepoškozuje, dokonce jsou piráti a pirátky těmi, kdo nejvíce nakupují legální obsah.) Bude to tedy velký souboj – nařízení by mělo být největší změnou v souvislosti s autorským právem v EU za posledních 30 let.

Závěrem podotýkám, že problematičnost reformního nařízení z velké části spočívá v příliš volných definicích. Ty je pak snazší zneužít vlastní interpretací. Třeba memy nakonec vůbec nemusí nikomu vadit. Opět jde o to, že ve vzduchu visí nejasná otázka, jestli budou nechány svému osudu.

Reformu autorského práva, jež by mohla ohrozit svobodný internet, europarlament nepřijal
Ohodnoťte tento článek!
4.76 (95.29%) 17 hlas/ů

57 KOMENTÁŘE

  1. Článok popisuje negatíva a pritom nepoukazuje na takmer žiadne pozitíva – je čisto propagačný v pohľade na subjektívny názor.

    Nariadenie neobmedzí slobodu na internete, len už dementi nebudú môcť tak jednoducho ovládať ľudí, propagácia nebude musieť byť tak neetická a ľudia si budú musieť rozmyslieť, kam investujú svoje prostriedky.

    • Clanek popisuje negativa jednoduse proto, ze zadna pozitiva neexistuji.
      Kdyby narizeni proslo, stalo by se jen nastrojem na vydirani a zdimani penez z lidi jako to vidime u bezneho autorskeho zakona:

      Napriklad: Dnes je to postaveno tak, ze autor vyda knihu, ma vyborne prodeje a vydela na ni balik penez. Po case se na knihu zapomene a uz se ani nikde neprodava, autor treba i uz zemrel. Nikdo dalsi si ji uz nemuze koupit a precist a je treba cekat 50 let po smrti autora nez bude moct byt kniha volne dostupna na internetu. Divny. Takze aby se tohle vyresilo, tak bude stat rocne platit 25 milionu autorskopravni organizaci a ta akceptuje volne pristupne knihy na internetu, pokud se nedaji koupit v zadnem knihkupectvi. Tak budou moci byt zverejnene knihy, ktere uz jsou davno zaplacene, autor zemrel, takze od neho nelze ziskat souhlas s volnym publikovanim a pritom jeste neuplynulo 50 let od jeho smrti.
      Jako nechapu jedinny duvod, proc ma stat neco platit z nasich penez!!!

      A presne takhle to nakonec dopadne s internetem, pokud projdou ty vyderacske zakony!

    • Za jaký služby? Co to meleš? Když ti vyrobím elektřinu zaplať, když ti vyrobím chleba zaplať, o tom žádná, ale když ti nahraju fotku na facebook, tak plať?
      Já myslím že tady si někdo dělá z internetu dojnou krávu. Internet je svobodné medium pro sdílení. Pro sdílení a používání. Nemáš z internetu užitek? tak běž dělat něco jiného z čeho užitek budeš mít než internet svazuj.
      Je to prostě demence a snaha okleštit.

      • Z internetu si robia dojnú kravu práveže piráti. Za zdieľanie ukradnutého obsahu si nechajú platiť propagovaním inak bežne nemorálnych alebo neakceptovaných webov a informácií, pornografie, odkazov na psychologické chytáky tvoriace závislosti… producent (výrobca) nič takéto robiť nemusí ale kôli pirátstvu musíme v marketingu používať techniky a postupy, kt. odporujú dobrým mravom.
        Kapitalizmus sa efektivitou priblíži socializmu iba ak sa zbavíme takto primitívnych možností k zneužívaniu systému a dier v ňom samotnom. Ľudia musia pochopiť, že keď niečo chcú, musia si stanoviť cieľ a niečo urobiť pre jeho dosiahnutie. A mimochodom aj poskytovanie online služieb ako je fotoalbum musí byť spoplatnené, pretože tieto služby niekto udržuje a zároveň pracuje na ich vylepšení.

        • Mimochodom, prečo si myslíte, že sa presadzuje umelá „inteligencia“ (v úvodzovkách preto, že to nie je nič než kopa skriptov a dedukcia založená na pravdepodobnosti). Je to práve kôli tomu, že podnikatelia sa chcú zbaviť ľudských zdrojov. Za to si môžu ale ľudia sami.

      • Tu fotku nenahraješ na facebook, ale nahraješ ji na jejich server, jehož provoz musí někdo zaplatit a příjmy z reklam jsou nejisté a nezaplatí vše. Příkladem budiž web na kterém teď diskutujeme, kde bývalo spoustu recenzí, odborných článků…, ale hold jen reklama do nedokázala uživit.

        • Takže když facebook neutáhne moje nahrání fotky tak proč to nepoloží? Proč tedy funguje dál? Uživí se jen ta služba která má smysl.
          Viz filmy, točí se kraviny a vy honem přispěcháte že to je autorsky chráněné a že z toho herci a producenti a filmaři nic nemají? No a? Tak ať ten film netočí a jdou dělat něco co jim nikdo na internetu neukradne. Točíme se pořád v kruhu autorů, kteří prostě vytváří nic a chcou si to nic patentovat aby z toho měli prachy a díky těm penězům tvořili další zvratky.

          • sorry, ale absolutně tě nechápu. Když něco nechceš tak za to neplať a když něco chceš a někdo to musel vytvořit, dát do toho své úsilí tak za to musíš zaplatit. A je uplně jedno jestli platíš umělce, nebo svářeče.

            • Kde pise Crha neco o upirateni?

              Crha jasne pise, ze se toci kraviny, ktere nikdo nechce a nikdo je teda ani nepirati.

              Takze Honzo je to presne naopak. Jakou dnes mam moznost podporit film, ktery se mi libi? Jit na nej do kina, pokud se u nas hraje anebo si koupit BluRay. U serialu nemam ani tyto moznosti.
              Cely ten zakon je o internetu, ale ja nemam zadnou moznost si koupit film nebo serial pres internet. Proc???

              A o tom to cele je. Jedinna dostupna moznost, jak se na film nebo serial podivat pres internet je skrze dobra srdce piratu, kteri ho tam vystavi.
              Oficialni distribuce nabizi jen velmi omezenou nabidku casu na divani se neceho (princip zaplat mesicni pausal a divej se na co chces). Jenze presne toto neco absolutne nenuti tvurce obsahu k nataceni lepsich filmu, protoze oni mi chteji prodat napriklad deset filmu nebetycnych kravin, na ktere se nikdy koukat nebudu, ale musim je zaplatit, protoze bych chtel videt ten jedenacty film.

              Tohle proste neakceptuju nikdy! Dokud budou pirati a nebude adekvatni oficialni distribuce, tak klidne zaplatim neco piratum (premium share sluzby) a kdyz pirati nebudou, tak se nebudu koukat na nic. ALE JA NIKDY NEBUDU PODPOROVAT FLAKACE, KTERI NIC NEUMI A TOCI KRAVINY JENOM KVULI TOMU ABYCH SE MOHL PODIVAT NA JEDEN FILM, KTERY STOJI ZA TO VIDET. Tohle proste ne a at si to tvurci obsahu domluvi mezi sebou, co teda vlstne chteji!!!

            • Piráti vlastně dělají obrovskou službu, kterou koukám novodobý vymytý mozky absolutně nechápou. To je prostě masakr, jak jsou dneska lidi úplně vygumovaní.

              A nejlepší je, chceš podpořit nějaký film, kup si disk, jasně 1500,-Kč, z toho producentům na nesmysly, auto, pátej barák, dovolenou na maledivách a lyžování v dubaji jde 1100,-Kč, 315Kč DPH, 35Kč jsou náklady na výrobu disku a obalu a 50Kč dostane autor, filmaři a herci. Absurdita dnešního světa.

              Jako proč bych měl platit za film, který je strašný? Platíš snad za film v televizi? Jakej je rozdíl v tom že se podívám na film teď zadarmo na internetu a za půlroku v televizi? navíc v ČR je filmařina dost podporavaná z jiných zdrojů než jen z prodeje filmu a filmaři se uživí. Proč by to nešlo i v hollywoodu.
              A znovu zopakuji, nejhorší film který Hollywood uvedl v moderní dějinách se jmenuje Area51 ( https://www.csfd.cz/film/267548-oblast-51 ) Náklady na natočení filmu: 5 mil USD, výdělek z amerických kin: 7mil USD. Tudíž když Hollywood natočí úplnou řídkou stolici tak se vždycky zaplatí. A to je chyba. To je to o čem mluvím. Když prostě někdo nedělá svou práci dobře je vyhozen. Třeba takovej pekař, peče housky/rohlíky a vezme si nějakýho učňa na pomoc. Ten na to kašle a začne péct hnusný přesolený spálený preclíky. Půjde pekař a nařídí všem lidem aby si kupovali jeho předražené, přesolené a spálené preclíky? Nejspíš ne, nejspíš toho učně vyhodí a nebo mu naliská aby to dělal pořádně. Já nemám problém zaplatit za to co chci, pouze pokud to má smysl. Třeba teď naposledy nejlepší hru co jsem za poslední roky hrál od mých mladých let Road Redemption , motocyklová mlátička alá road rush, jdu a koupím si ji. A koupím si, protože jsem na ni narazil jen a díky pirátům, protože bych si ji ve steamu normálně nekoupil, protože jsem prostě o ní nevěděl, že tam je.

            • Crha: „navíc v ČR je filmařina dost podporavaná z jiných zdrojů než jen z prodeje filmu a filmaři se uživí. Proč by to nešlo i v hollywoodu.“

              To je tvuj hluboky omyl. CR by se mela priblizit Hollywoodu a ne naopak. Ty jine zdroje totiz v CR jsou statni fond kinematografie, Ceske drahy a dalsi statni spolecnosti, takze si filmy v CR platime v danich.

              Dekuji ale to rozhodne nechci, to uz je lepsi i ten pristup Hollywoodu.

              Jinak nevim, jak jses na tom ty, ale ja se uz pred lety vsech upiratenych her zbavil a hry si kupuju. Libi se mi hlavne GOG kvuli absenci nasiracich ochran, ale kupuju i na Steamu. Zrovna hra o ktere mluvis byla na Steamu dost zviditelnovana, takze kdo tam pravidnelne kouka, tak mu jiste neunikla.
              Nechapu, proc nemohou medialni vydavatele udelat GOG nebo Steam i pro filmy a serialy, ale jejich boj, zlati pirati to poresi, kdyz to medialni domy nedokazi.

    • No sorry, ale závažnej first world problem že lidi nebudou moct tvořit přiblblý pokusy o vtipy ze stock fotek a screenshotů z filmů, to je opravdu skvělej důvod, proč rozbít asi nejdůležitější věc, co v Evropě po konci druhý světový války vznikla.

      • Tak ono, pane Olšane, tohle je paradoxně asi jeden z důvodů, proč by klasický vohnout hlasoval PRO vystoupení z EU, protože toho vážná témata (jako třeba totální ztráta národní suverenity, nebo třeba že je zbytečné chodit k volbám, protože parlamentní svoloč nemá vliv už vůbec na nic – viz poslední komentář V.Klause ml.) absolutně nezajímají 😀 A že je EU nejdůležitější věc vzniknuvčí v Evropě po WWII? Jak jste an tom byl s dějepisem, zvláště pak s těmi novodobými dějinami? 😀 Možná že EU byla cajk když vznikla, ale teď, kdy už je členem kde kdo, jedni doplácí na druhé a ti se jim veřejně smějí do xichtu, peníze se lifrují do jakési virtuální kasy a tady nemají lidi pomalu kde bydlet …. nenechte se vysmát …. čím dříve se tohle RVHP rozpadne, tím lépe!

        • chce to číst méně konspiračních teorií to pomůže. V Česku je nejvyšší úroveň života v dějinách a někteří budou pořád vymýšlet nesmysli. A nějakou národní suverenity si strč někam. Lidstvo je jen jedno a pokud se tady budem zase bít do prsou, že ten a ten národ je lepší, ta a ta rasa je lepší apod. tak to není pokrok, to je cesta zpět do středověku. Stačí se podívat na blba Trumpa, který celý svět vede do obrovské ekonomické krize jen kvůli národní hrdosti.

          • Nesmysl(i) … no, dobrý … když pominu pravopis a fakt že meleš úplné nesmysly o kterých vůbec nebyla řeč … cos to vlastně chtěl světu říci? Co jsem tak viděl tak jsi akorát opapouškoval bulvární ho**a, krmivo pro vohnouty, nic jiného jsi nepředvedl … tak až se zase budeš chtít „vyjádřit“, dej vědět 😀 Pro pobavení jsi nezbytný 😀

            • Aaa zase tu máme „Slušné lidi“. 😀
              Btw srovnávat EU s Mnichovem nebo 68 chce celkem dost silné poškození mozku.

          • Tak tak, našim předkům by se ani nesnilo o tom, jak dobře na tom jsme a co všechno jsme dosáhli (nebo respektive naši rodiče a předci), jenže toho dobrýho si my děti, co se do blahobytu a bezpečí už narodily, absolutně nevážíme a místo toho děláme megaaféry a hróózný tragédie z největších kravin a jsme schopní kvůli nim absolutně zmagořit a riskovat, že zničení ty skutečně opravdu důležitý věci, co pro nás rodičové, prarodičové a tak dál vydobyli.

            • No, ono, prarodičům nadělil stát Mnichov, rodičům nadělil stát „šedesátýosmý“ a nám halt nadělil stát Evropskou unii. A za to jak se kdo má nebo nemá dobře, si může každý sám a to platí a platilo v každé době. Za prarodičů to byli kolaboranti, za komančů taky a ještě k nim přibyli taxikáři, řezníci a zelináři a dneska je to taky o tom jak obejít kde co. Slušným lidem pořád někdo háže klacky pod nohy, jenže tehdy to bylo alespoň z „vlastních řad“, teď o tom rozhoduje xindl který ani netuší kde ČR leží … A mmch, já si nestěžuju, má a vždycky jsem se měl dobře 🙂

            • Bez urážky, ale opravdu si doplň vzdělání o kompetencích EU a naší vlády a našeho parlamentu.
              Mám opravdu pocit, že jsi ten kdo podlehl tomu, že EU je špatná, protože nám zakázala prodávat rum co není rum, či pomazánkové máslo, co není máslo.

        • Národní suverenitu nelze ztratit vstupem do, ani výstupem z EU. Tu buď máš, nebo nemáš (a je to trochu něco jiného, než poněkud hloupá definice o vlastních zákonech, které tu tlačí jistý typ politiků). A jako kdykoli předtím platí, že ona „bájná suverenita“ (jak si ji představují tzv. obyčejní lidi – tedy že si odhlasujeme zákony podle vlastního gusta) je suverenitou pouze na papíře, protože ekonomické vazby a vlivy tuto suverenitu vysoce efektivně podvazují, nezávisle na tom, zda jsme nebo nejsme v EU.

          Ještě bych se rád zastavil u té vulgární suverenity, protože i k ní tu mám jeden moc pěkný příklad, který se jmenuje GDPR. V EU proběhl proces jeho schválení (a už si ani moc nevzpomínám, zda čeští europoslanci na něm pracovali, nebo jej, jak je jejich dobrým zvykem pouze při hlasování nepodpořili – je to celkem jedno). Ta podstatná věc je, že evropské nařízení o GDPR dává jednotlivým vládám možnost uzpůsobit tento zákon pro potřeby dané země (výjimky, specifické změny, atp.). No a ten náš „suverénní“ parlament je až tak suverénní, že se na celé zpracování GDPR vykašlal a nechal uplatnit standardní znění z EU. Teprve až když se zvedl humbuk občanů, první co tihle Okamurové, Klausové, Babišové, Fialové, Hamáčci a spol. udělali, bylo, že ukázali prstem na EU a řekli: „Tihle za to můžou!“ Nicméně, jak je z dění v kostce patrno, není tomu tak. Když se to vezme od podlahy, tak GDPR jako takové je správně, chrání nás od informačního džusování velkými korporacemi. Problém je, že dopadá na malé firmy a firmičky, ačkoli by nemusel, kdyby ti čeští zastánci „suverenity“ pracovali (zejména ve prospěch českého národa). Je to paradoxní, ale nejvíce v dané věci pro českého občana udělala ta špatná EU a europarlament. Ten český nehnul ani prstem, protože musel řešit daleko složitější problém, jako je vydání demispremiéra policajtům, obsazení pašalíků v ČEZu a podobné podstatné věci.

          Sorry za OT, ale myslím, že tohle je druhý, daleko komplexnější pohled.

      • Nebo vy si fakt dokonce myslíte, že nějaký EU zákaz například „sdílení“ odkazů, třeba na filmy zabrání „sdílení“ odkazů na filmy ??? Nezabrání, to buďte úplně v klidu 😀 Všechny tyhle zákony jsou ve jménu hesla „chléb a hry“ postaveny tak, aby se daly obejít (viz třeba druhotná licence na cokoliv), aby byl klid a ty firmy měly kšeft. Víte co je to cardsharing (ve smyslu neautorizovaného přijmu satelitního vysílání) ? Na tohle někdo myslel? Nikdo. Proč? Protože s tím prostě nelze nic dělat a tam se točí takové prachy, že se o tom troubelénům bojujícím proti sdílení stupidních seríalů na „Ulož.to“ ani nesnilo … kde je vůle, je cesta, a když není vůle zracionalizovat zákon a ceny, tak halt přijde na řadu „lump“ a „pirát“ a černý petr zůstane navždy na straně Eurohujerů, na to klidně vemte jed 🙂 Odtamtud nic rozumného nikdy nevzejde, víz návrh téhle zhovadilosti kde bylo, považte, 278 idiotů dokonce pro …. tak co od téhle instituce jako chcete proboha 😀

      • EU se zvrhla v socialisticky experiment, kde vladnou NIKYM nevoleni lide. toto uskupeni v teto podobe jestli povazujete za nejvetsi vec, ktera s po WWII stala, tak je mi vasi diagnozi lito, ale je to bohuzel nelecitelny. demence se bohuzel neda lecit

        • Nesmysl, všechno v EU volí voliči, europarlament (volený voliči), nebo pro změnu zástupci vlád států (volení voliči).

          Ministryni spravedlnosti co má sice dvě školy, ale u obou jsou doklady, že asi opsala diplomky, právnickej titul má ze turbo „univerzity“ a koncipientskou praxi má možná fiktivní, jste taky neměl možnost volit, ale máme ji. Protože jste vy/já/jiní voliči zvolili lidi, co ji pak do té pozice přitáhli (nebo tomu nemohli/nechtěli zabránit).

          • Omyl!
            V CR volis poslance a prezidenta a ti navrhnou a zvoli vladu.

            V EU voli jednoho komisare vlada zeme, kterou volili volici, dalsiho komisare voli zase vlada jine zeme, kterou volili zase jini volici.

            Takze za prve volil-nevolil nebo volil-nevolil-nevolil je rozdil a za druhe muzes potencionalne ob jednu volbu mozna rozhodnout o jednom, ale uz nerozhodujes o dalsich.

            Takze abych ho opravil:

            EU se zvrhla v socialisticky experiment, kde vladnou mozna NEKYM jinym nevoleni lide.

            • Máš to popletené. Komisaři jsou navrhováni Evropskou radou, kterou musí schválit parlament (tedy přímo volení členové) a následně každého komisaře opět musí schválit parlament – tedy opět přímo volení zástupci.

            • Jen je to svázáno s tím, že každá země má právo na jednoho komisaře, tudíž nemůžou být dva komisaři ze stejné země.

    • Hlavně až budou volby do europarlamentu tak běžte k volbám. O zákonech EU rozhodují přímo volení zástupci, Tudíž samotní občané mají vliv na dění. Přestaňte si stěžovat na EU jako by šlo o nějakou věc.
      Když se vám něco nelíbí máte právo se vyjádřit, napsat samotným europoslancům, založit, či se přidat k peticím. Lobovat můžou občané uplně stejně jako nadnárodní korporace… ale chápu že nadávání je jednodušší.

          • Tak to je snad jasný jak věci fungují ne? Za všechno může Kalousek, Soroš a neziskovky, potažmo EU. Nikdo nemá na nic vliv a proto bychom měli všichni volit vlastence Okamuru, který nás vyvede z této závislosti a na Vánoce jsme díky přímé demokracii druhé Švýcarsko. Jasný jako facka.

            • Já Ti čoveče nějak nevím jestli přímá demokracie je to pravé, když se tak dívám na to jak někteří „uvažují“ …
              Kalousek s Okamurou sice mohou za hodně věcí ale s EU to nijak nesouvisí, jsou to jenom tradiční kašpárci nemající vliv na nic podstatného, vždyť ani nejsou ve vládě …
              A s tím Švýcarskem …. to Už Klaus v devadesátém sliboval že do deseti let budeme na úrovni západního německa … a máme rok 2018 a jsme kde? 😉

            • Zann skus to konečně pochopit. Není my a EU. My jsme EU, my jsme součástí EU a máme právo, máme možnosti jak měnit měnit EU. Bohužel toho moc neumíme využívat.

            • My jsme součástí EU? Ty voe tak to je dobrej matroš, ty máš dobře vymytej mozek.

            • To je fakt Crha. Ale chápu, že někteří nechtějí věřit faktům, ale lžím

          • V prvé řadě si přečti poslední koment V.Klause mladšího, tam pochopíš to co se Ti tady snažím půl dne vysvětlit a sice že naše vláda nemá na dění a v této zemi už absolutně žádný vliv a pak doporučuji knihu P.Macha – Jak vystoupit z EU, tam je posáno jednak co je to za průser a druhak jak z něj ven …. a pokud to nepochopíš, jsi zabitý případ …

          • 2 siddhi: Věci například fungují tak, že značně dotovanou soukromou ZOO uvedeš jako zářný příklad nedotovaného podniku. Nebo, že jako údajný odpůrce podnikání státu po pět let sloužíš v dozorčí radě státního podniku (nota bene monopolního). 😉