Experiment: skládání panelů ve Chromu dává vale smršťování karet

0

Google aktuálně nabízí Chrome ve třech základních vývojových fázích. Můžete si stáhnout běžnou verzi určenou pro koncové uživatele, pokud bažíte po novinkách, můžete pro změnu zkusit betu, takže budete poslední funkce dostávat dříve než ostatní. Nějakou dobu byl vrcholem aktualizační kanál s alfaverzí prohlížeče, který sliboval ještě rychlejší přístup k novinkám, ovšem za cenu výrazně horší stability a neodladěnosti. Jako by to nestačilo, časem se objevil Chrome v ještě ranější fázi. Ten je aktualizován pravděpodobně nejčastěji. Díky němu můžete nahlédnout pod pokličku toho, co za pár měsíců uvidíme v ostrém vydání prohlížeče.

Objevují se zde ryze experimentální funkce, které vývojáři ovšem pomohou posléze odstranit. Nemáte tak vlastně vůbec záruku, že to, co dnes zkoušíte, bude v aplikaci dostupné také zítra. Prostě jde o samý počátek vývoje a vy máte možnost být u toho, můžete sledovat vývojáře při práci. Některé projekty mají šanci na úspěch, jiné nikoli. Tato edice Chromu dostala přídomek Canary, je označena varovnou žlutou barvou a když ji nainstalujete, vytvoří pro sebe vlastní profil, který žije nezávisle na vaší standardní instalaci Chromu. (Kromě toho, že se vám po instalaci bez zeptání drze připne na hlavní panel.) Stáhnout ji můžete odsud.

Vysoký počet otevřených stránek je doménou minority náročných uživatelů

Dnes se podíváme na to, jak se vývojáři snaží poprat se záplavou otevřených stránek. Z různých průzkumů vychází, že běžný uživatel na prostor příliš náročný není, obvykle si vystačí s několika málo stránkami otevřenými souběžně, dále počet uživatelů, kteří mají otevřených panelů více (řekněme třeba deset a více), dramaticky klesá. Jenže i tak výrobce internetového prohlížeče musí myslet na minoritu uživatelů, jenž mají otevřeno klidně několik desítek stránek najednou. Mimochodem, jde o dobrý test schopností prohlížeče. Ne každý totiž se ctí ustojí stovku otevřených panelů.

 

Mozilla přišla se zajímavým nápadem, jak rozdělovat panely do skupin, aniž by přitom překážely. Kromě toho otevřené panely tolik nezmenšuje, jejich spodní hranice je nastavena tak, aby se uživatel mohl ve všech stránkách orientovat. Opera to vyřešila zase jinak, seskupené panely se zde zobrazují stále v liště s otevřenými stránkami. Zbylé prohlížeče podobné funkce obvykle nemají. Inženýři z Googlu ale něco chystají, tak se na to něco podíváme blíže. Předesílám, že neexistuje záruka toho, že bychom uvedenou funkci nakonec skutečně spatřili ve finálním Chromu. Za týden se po ní klidně může slehnout zem.

Jakmile překročíte počet stránek, které se na lištu vejdou, začnou se karty (panely, záložky, listy, taby, zkrátka jak chcete, nadále se avšak budeme držet terminologie Googlu, když už se bavíme o jeho produktu) smršťovat. Čím více prostoru váš monitor poskytuje, tím více můžete otevřít v jednom okně prohlížeče stránek, aniž byste byli „penalizováni“ za vysoký počet karet. První fáze zmenšení obvykle ještě ničemu nevadí, postupně se ale propracujete do stavu, že je každá karta tak malá, až je problém od sebe jednotlivé stránky rozeznat. Jednoduše řečeno vznikne guláš, ovšem nedobrý:

 

Automatické skrývání karet, cesta z krize?

Aktuální Chrome Canary nabízí experimentální funkci. Ta nepřehlednou polízanici s příliš vysokým počtem otevřených karet řeší po svém. Funkce je na rozdíl od konkurenčních řešení automatická, což je výhoda i nevýhoda současně. Sice se nemusíte namáhat, situaci ale prostě nikdy nebudete mít pořádně ve svých rukou. Ono přirovnání k řešení, které nabízí Firefox nebo Opera, je vlastně tak trochu mimo. Chrome vám nedovolí karty rozdělit do skupin, pouze je na odsune a seskupí na jednom konci lišty. V jejím středu se pak zobrazují karty v plné velikosti.

Nejdříve si zmenšení nevšimnete:

 

Jakmile se vám všechny karty v plné velikosti na lištu nevejdou, začnou se weby po straně nenápadně smršťovat:

 

S každou další otevřenou stránkou se karty zmenšují, až se začnou překládat přes sebe:

 

Nakonec to dopadne takto:

 

Můžete přidávat další stránky, avšak lišta setrvá na pohled neměnná. Navigovat se mezi skrytými weby bohužel není zrovna pohodlné. Dostatek prostoru dostane pouze několik webů v popředí, zbytek je ale zahrabán neznámo kde. Bez zkratky Alt+Tab se s navigací poperete jen těžko. Jak budete postupovat směrem na začátek řady karet, přelijí se skryté karty na druhý konec lišty:

 

Na správu panelů jde každý jinak

Jestli tento experiment projde kontrolou kvality a stane se z něj jedna z běžných funkcí Chromu, opravdu těžko říct. Především navigace pomocí myši, tedy běžného polohovacího zařízení, stojí za starou bačkoru. Na řadu musí přijít klávesnice s uvedenou zkratkou, jinak se změtí skrytých webů neprobijete. Hloupé je také to, že lišta s panely nereaguje na kolečko myši. Pokud jste zvyklí z jiných prohlížečů, že se panely posunují s tím, jak otáčíte kolečkem, tady budete rozladěni z toho, že to tak nefunguje. Experiment je to docela zajímavý, ale rozhodně ne dokonalý. Což jste asi stejně nečekali.

 

Pokud chcete, můžete si jej ve Chrome Canary vyzkoušet sami. Do adresního řádku zadejte chrome://flags, na samém konci seznamu experimentů naleznete Stacked Tabs. Klepněte na Aktivovat, posléze prohlížeč ještě restartujte. Na to vás ale aplikace sama upozorní, viz informační proužek ve spodní části obrazovky:

 

Jak se experimentální funkce zamlouvá vám? Kolik stránek máte běžně otevřeno v prohlížeči?

Ohodnoťte tento článek!