Fujitsu Lifebook AH531: základ na doma za pár korun (první pohled)

0

Píšeme o tom každou chvíli: ne každý potřebuje výkonné čtyřjádro, našlapanou diskrétní grafiku a Full HD displej. Pro mnoho (pravděpodobně většinu) uživatelů bohatě stačí počítač, který zvládne akcelerovat HD video a slušně rychle provozovat webový prohlížeč. Pokud navíc není počítač třeba ani často přenášet, ale stěhovat jej jen občas, je asi nejrozumnější sáhnout po nějakém levném patnáctipalcovém notebooku z plastu, s HD Ready displejem, optickou mechanikou a nízkou cenou. A jedním z takových je i Fujitsu Lifebook AH531.

Fujitsu Lifebook AH531

Fujitsu Lifebook AH531

Leskne se všechno

Vzhledem k ceně nelze od zpracování očekávat zázraky. Základna i víko jsou kompletně z plastu a až na spodní stranu základny se bohužel vše leskne. Otisky prstů jsou tak docela velký problém a alespoň u opěrek zápěstí si to výrobce mohl odpustit a použít matnou povrchovou úpravu – na druhou stranu, podobný problém má většina levných multimediálních patnáctek. Také musím říci, že černá a lesklá povrchová úprava („piano black“) vypadá přece jen docela dobře. Zadní/horní strana víka může být vyvedena v různých barvách, námi testovaný model je z této strany tmavomodrý a v prodeji je i červená verze. Nad klávesnicí je mřížka, ukrývající dvojici reproduktorů a hlavní vypínač; bohužel je perforace velmi jemná, takže působí jako magnet na částečky prachu, které jsou pak vidět a je téměř nemožné je odstranit.

Lesklý je samozřejmě i displej. Oproti některým počítačům od HP (jako třeba nedávno recenzovaný Pavilion dm4) či Samsungu (třeba model RF511) je však jeho povrchová úprava výrazně rozumnější a při maximálním podsvícení je displej mimo přímé slunce dobře čitelný; odlesky nejsou tak rušivé jako u zmiňovaných hříšníků. Naopak nevýhodou displeje je (kromě klasického rozlišení 1366 × 768 bodů, což je ale problém i výrazně dražších notebooků) jsou o něco horší pozorovací úhly v horizontální rovině, než na jaké jsme zvyklí.

Tuhost základny je poměrně dobrá, díky její tloušťce se nekroutí při zvednutí za jeden roh; zatlačení na střed sice vyvolá malé prohnutí, ale je to lepší než bývá obvyklé. Stále je to znatelné, ale aspoň se základna prohýbá jako jeden kus, což negativní pocit trochu tlumí; třeba u notebooků od HP se obvykle prohýbá pouze díl s klávesnicí, což v kontrastu s pevným zbytkem základny působí hůř.

 

Víko se sice kroutí i při velké síle relativně málo (opět díky své tloušťce), ovšem na displeji se promáčknutí projeví velmi výrazně a dochází pak k výraznému efektu na obraze. To ale v praxi stejně nepocítíte, kroucení displejem je spíše taková recenzentská kratochvíle, takže nemusíte mít příliš velké obavy – tedy aspoň pokud na notebook položený na zemi nestoupnete nebo něco podobného. Celkově jsem se zpracováním notebooku, vzhledem k jeho ceně, docela spokojený; uvidíme, zda mi to vydrží i po delším testování.

Klávesnici nic nechybí

Velké klávesnice s numerickým blokem jsou jednou z velkých předností patnáctipalcových notebooků; pokud píšete hodně čísel, rozhodně ji oceníte. Ta na AH531 mi rozložením velmi připomíná Samsung RF511 a asi jediná výtka, kterou bych k ní měl, je pravá kurzorová šipka „ujídající“ místo nule na numerickém bloku. Možná ještě rozložení kláves pro pohyb v textu není úplně tradiční (zde je to Home-End-PgUp-PgDn; jsem zvyklý na klávesu End úplně vpravo), to je ale spíš věc vkusu, nějaký zažitý standard zde neexistuje. Celkově se mi na klávesnici píše překvapivě dobře, zvykl jsem si téměř hned. Není sice úplně bezhlučná, ale mezi levnými 15,6″ notebooky patří k těm lepším.

Touchpad je na tom hůře. Jednak je umístěn přímo pod mezerníkem, což u klávesnice s numerickým blokem znamená, že je dost vlevo (preferuji touchpad uprostřed těla notebooku), jednak má neskutečně hlasitá tlačítka. Můžete je zkoušet stisknout sebeopatrněji, ale stejně nakonec vždycky velmi hlasitě klapnou. Škoda.

Chybí USB 3.0, překvapí ExpressCard

Konektorová výbava je u všech notebooků této třídy v podstatě stejná. Na základně tak najdeme trojici portů USB 2.0; nějaké rychlejší rozhraní zde chybí, ale v případě potřeby jej můžete doplnit kartou Express Card. Právě slot EC 34/54 zde představuje jedinou odchylku od standardu. Jinak nechybí optická mechanika, analogový i digitální video výstup (VGA a HDMI), gigabitový Ethernet (LAN) a dvojice 3,5mm audio jacků. Ty jsou bohužel vepředu, což je obvyklý zlozvyk Fujitsu. Vedle nich je i čtečka paměťových karet, zvládající formáty SD, SDHC, MS a MS Pro.

Šestice indikačních diod je pěkně pohromadě, audio jacky a čtečka karet jsou na přední straně Hlavní vypínač je poměrně výrazně podsvícený Touchpad má hardwarová tlačítka

Bezdrátová konektivita je bez překvapení – Wi-Fi 802.11 b/g/n a Bluetooth 2.1+EDR. Nechybí podpora bezdrátového přenosu obrazu Intel Wireless Display (WiDi).

Nízká cena a hromada možností

Největší devizu Lifebooku samozřejmě tvoří cena, respektive její poměr k výkonu. Jak je to u levných patnáctek obvyklé, poskytuje dostatečnou výbavu pro nenáročné použití; hraní, zpracování videa či podobné náročné úkony ale radši přenechejte něčemu silnějšímu. Některé detaily jsou trochu rozporuplné (tlačítka touchpadu nebo třeba masivní a silně podsvícený vypínač, který v noci dost ruší), ale celkově to alespoň dosud působí jako slušný základ za příjemnou cenu. A o to jde především.

Na velkou a detailní recenzi se můžete těšit koncem tohoto týdne.

Fujitsu Lifebook AH531: základ na doma za pár korun (první pohled)

Ohodnoťte tento článek!