GeForce GTS 450: Radeony HD 5700 konečně v ohrožení

0

Ostřelovač Juniperu a rozlišení 1680 × 1050 px

Radeony HD 5750 a hlavně 5770 se přes ne úplně přesvědčivé výkony oproti předchozí generaci dočkaly opravdu velkého rozšíření. Kombinace ještě přijatelné ceny, dostačujícího výkonu, moderních funkcí a nízké spotřeby oslovila masy a Nvidia mohla reagovat jen slevami zastaralých GeForce GTS 250 s čipem G92. GeForce GTS 450 by až na jeden detail měla Nvidii vytáhout z bryndy a udělat ji opět konkurenceschopnou i v cenové hladině kolem 3000 Kč.

Tím detailem je velikost jádra, která vás sice jako kupujícího koncový produkt nemusí vůbec zajímat, ale pro výrobce určitě hraje roli. GF106 je i po všech kleštěních GF100, či spíše GF104 větším čipem než Radeony HD 5700 u konkurence. Svůj díl viny na tom nese fakt, že GF106 v GeForce GTS 450 obsahuje i zablokované části, které jsou (a možná ještě budou) aktivovány v jiných modelech Nvidia. Úspornější Fermi se totiž nejdříve objevila v mobilních GeForce a plných 192 bitů paměťové sběrnice a 384 kB sdílené cache nese tedy GTX 460M. U GTS 450 je sice plných 192 stream CUDA procesorů, ale třetina čipu související s ROP a paměťovým řadičem je vypnuta.

Jestliže v cenově hladině kolem 3000 Kč střídá GeForce GTS 450 model GTS 250, pak už to pro Nvidii vypadá lépe: karta s 256bitovou paměťovou sběrnicí GDDR3 je střídána pravděpobně výrobně levnějším řešením s podobnou datovou propustností (128 bitů a GDDR5). A jestliže GeForce GTX 460 obstála třeba i ve srovnání s GeForce GTX 285, pak se dá čekat, že i výkonnost GTS 450 bude minimálně s dnes nejčastěji prodávanými Eco a Green verzemi (nižší takty) GTS 250 srovnatelná.

K tomu všemu samozřejmě přidává podporu aktuálního rozhraní DirectX 11 (včetně vizuálně asi nejzajímavější teselace) a třeba novější videoprocesor. Ten umí to samé co VP4 v GeForce GTX 460 a stejně je na tom i se zvukem. Bitstream processing bezztrátových formátů zvuku je tedy již přítomen, kromě toho už delší dobu můžete využívat akcelerace HD videa (až po 1080p včetně) u H.264, VC-1, MPEG-2 HD a DivX HD. Ani tak není GTS 450 úplně tak tou správnou kartou do HTPC.

Jak uvidíte dále, její spotřeba v klidu je velice nízká, přítomnost napájecího konektoru (PCIe 1.1 6-pin) naznačuje, že v zátěži si bez uzardění řekne o více než 75 W. PCB není také výrazně kratší než u GTX 460 a dá se říct, že na Fermi pro úsporné více přehrávače videa než počítače do obýváku stále čekáme.

Ani tank, ani lovec, ale ostřelovač pro rozlišení 1680 × 1050 px

Právě slabší hrubý výkon GTS 450 asi vedl Nvidii k velkému zdůrazňování nutnosti testovat nejnovější a nejlevnější Fermi v rozlišení maximálně 1680 × 1050 px. Celé slajdy se věnují tomu, že právě rozlišení 1280 × 1024 px či 1680 × 1050 px jsou nejrozšířenější a tedy skutečně mainstreamová stejně jako GeForce GTS 450. Do jisté míry se dá souhlasit, na stranu druhou cena monitorů 1920 × 1080 px je v některých případech už pod cenou GTS 450 a to asi většina lidí bude ochotna do monitoru investovat více (a na další čas) než do grafické karty.

Druhým nedostatkem testu je nezastoupení Radeonu HD 5750 (cenově nejbližší karta) a předchozích generací v podobě GeForce GTS 250 nebo Radeonu HD 4850. Jelikož jste ale taková srovnání už určitě našli třeba v článku shrnujícím recenze GeForce GTS 450, tak nám to jistě odpustíte a na EHW najdete zase jiné obrázek o GTS 450 doplňující informace a testy.

Společně s GeForce GTS 450 vydala Nvidia nové ovladače série 260. Ty by měly pomoci v několika titulech i dalším Fermi, tedy například GeForce GTX 460. Nárůsty v některých hrách z metodiky jsem naměřil, ale pro výsledek se vzhledem k výkonnostnímu odstupu GTS 450 od dražších GF100 a GF104 se nejedná o tak významnou odchylku, aby mě donutila přetestovat všechny tyto karty.

GeForce GeForce GeForce GeForce GeForce GeForce
GTS 250 GTS 450 GTX 460 GTX 460 GTX 470 GTX 480
Jádro G92 GF106 GF104 GF104 GF100 GF100
Výrobní proces 55 nm 40 nm 40 nm 40 nm 40 nm 40 nm
Velikost jádra 231 mm² 240 mm² 320 mm² 320 mm² 526 mm² 526 mm²
Tranzistorů 754 mil. 1,17 mld. 1,95 mld. 1,95 mld. 3,2 mld. 3,2 mld.
Stream procesorů 128 192 336 336 448 480
Takt jádra 738 MHz 783 MHz 675 MHz 675 MHz 607 MHz 700 MHz
Takt SP 1836 MHz 1566 MHz 1350 MHz 1350 MHz 1215 MHz 1401 MHz
ROP/RBE 16 16 24 32 40 48
Texturovacích jedn. 64 32 56 56 56 60
Paměť 1 GB GDDR3 1 GB GDDR5 768 MB GDDR5 1 GB GDDR5 1280 MB GDDR5 1536 MB GDDR5
Takt pamětí 2200 MHz 3608 MHz 3600 MHz 3600 MHz 3348 MHz 3696 MHz
Šířka sběrnice 256-bit 128-bit 192-bit 256-bit 320-bit 384-bit
Propustnost pamětí 70,4 GB/s 57,7 GB/s 86,4 GB/s 115,2 GB/s 133,9 GB/s 177,4 GB/s
Fillrate (pixely) 11,8 Gpx/s 12,5 Gpx/s 16,2 Gpx/s 21,6 Gpx/s 24,3 Gpx/s 33,6 Gpx/s
Fillrate (textury) 47,2 Gtx/s 25,1 Gtx/s 37,8 Gtx/s 37,8 Gtx/s 34 Gtx/s 42 Gtx/s
FLOPS 470 GFLOPS 601 GFLOPS 907 GFLOPS 907 GFLOPS  1089 GFLOPS 1345 GFLOPS
Max. spotřeba 156 W 106 W 150 W 160 W 215 W 250 W
Délka karty 23 cm 21 cm 21 cm 21 cm 24 cm 27 cm
Shader model 4.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0
Radeon Radeon Radeon Radeon Radeon Radeon
HD 4850 HD 5750 HD 5770 HD 5830 HD 5850 HD 5870
Jádro RV770 Juniper Juniper Cypress Cypress Cypress
Výrobní proces 55 nm 40 nm 40 nm 40 nm 40 nm 40 nm
Velikost jádra 263 mm² 181 mm² 181 mm2 330 mm² 330 mm² 330 mm²
Tranzistorů 956 mil. 1,04 mld. 1,04 mld. 2,15 mld. 2,15 mld. 2,15 mld.
Stream procesorů 160 (800) 144 (720) 160 (800) 224 (1120) 288 (1440) 320 (1600)
Takt jádra 625 MHz 700 MHz 850 MHz 800 MHz 725 MHz 850 MHz
Takt SP 625 MHz 700 MHz 850 MHz 800 MHz 725 MHz 850 MHz
ROP/RBE 16 16 16 16 32 32
Texturovacích jedn. 40 36 40 56 72 80
Paměť 512 MB GDDR3 1 GB GDDR5 1 GB GDDR5 1 GB GDDR5 1 GB GDDR5 1 GB GDDR5
Takt pamětí 1986 MHz 4600 MHz 4800 MHz 4000 MHz 4000 MHz 4800 MHz
Šířka sběrnice 256-bit 128-bit 128-bit 256-bit 256-bit 256-bit
Propustnost pamětí 63,5 GB/s 73,6 GB/s 76,8 GB/s 128 GB/s 128 GB/s 153,6 GB/s
Fillrate (pixely) 10 Gpx/s 11,2 Gpx/s 13,6 Gpx/s 12,8 Gpx/s 23,2 Gpx/s 27,2 Gpx/s
Fillrate (textury) 25 Gtx/s 25,2 Gtx/s 34,3 Gtx/s 44,8 Gtx/s 52,2 Gtx/s 68 Gtx/s
FLOPS 1 TFLOPS 1 TFLOPS 1,36 TFLOPS 1,79 TFLOPS 2,09 TFLOPS 2,4 TFLOPS
Max. spotřeba 110 W 86 W 108 W 175 W 170 W 188 W
Délka karty 23 cm 19 cm 22 cm 24 cm 24 cm 28 cm
Shader model 4.1 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0

Asus GeForce GTS 450 DirectCU TOP

Asus GeForce GTS 450 DirectCU TOP

Pro test jsme neobdrželi jen tak ledajakou kartu, ale rovnou (společně s EVGA FTW) nejvýše taktovanou ze všech uvedených GeForce GTS 450 (viz náš přehled 1/2 a 2/2). V grafech sice najdete výsledky na základních taktech, před koncem se ale dozvíte něco také o výkonu této konkrétní varianty a samozřejmě také o možnostech dalšího přetaktování.


Rozdíl mezi frekvencemi referenční GTS 450 („GPU Clock“) a přetaktované edice TOP je tentokrát velmi markantní.

Vysoké přetaktování od výroby inzeruje také na Asus nezvykle malá krabice s motivem jakéhosi okřídleného tygrodlaka. Další přízvisko karty, DirectCU, má pak za úkol sdělit, že se Asus nespokojil s referenčním chlazením a u karty můžete čekat chladič s přímým kontaktem měděných heatpipe s chlazeným grafickým čipem. Příslušenství je velmi spartánské, instalační CD s ovladačem a utilitami Asus, mininávod a adaptér napájení pro ty, kteří mají na zdroji jen Molex. Nástroje od Asusu jako SmartDoctor už asi znáte, nově se tchajwanští výrobci shlédli v AIWI. AIWI vám umožní použít váš iPhone pro (bezdrátové) ovládání pohybem. Více u výrobce programu a případně na webu Asusu či prodejců (u vzorku AIWI nebyl, nevím tedy, jakou verzi najdete u prodejních karet).

 

Samotnou kartu jakobyste už odněkud znali. Ano, Asus toto provedení použil třeba už pro GeForce GTX 460. U GTS 450 je trochu škoda, že plastový kryt chladiče kartu směrem dovnitř počítače o pár centimetrů prodlužuje. Stejně jako GTX 460 má i GTS 450 jeden konektor pro spojení karet do SLI. Právě tento Multi-GPU režim je vcelku silnou zbraní, jelikož teď koupíte jednu a později dokoupíte další už by u karet v ceně kolem 3000 Kč mohlo být zajímavé, obzvláště když současné testy ukazují průměrné nárůsty s druhou kartou klidně kolem 90 %. Vždy je samozřejmě nutné počítat s tím, že nějaké herní tituly nebudou k Multi-GPU příliš přátelské a pak je vhodnější volbou se stávající slabší karty zbavit a zakoupit rovnou model z vyšší výkonnostní a cenové třídy.

„Green GDDR5“ od Samsungu jsou podle koncového označení HC05 určeny pro frekvenci 4 GHz efektivě (0,5 ns), čehož tedy Asus na svém modelu TOP využívá beze zbytku. Čipy K4G10325FE-HC05 v pouzdře FCBGA si označení Green zřejmě vysloužily za nepoužití halogenů, mají kapacitu 1Gb a používají napětí 1,5 V.    

Čtyřpinové připojení ventilátoru bývá dobrá zpráva. Máte k dispozici informaci o hladině otáček za minutu a současně PWM regulace naznačuje, že by ventilátor mělo být možné rozběhat i na nízké otáčky.

Asus mírně ušetřil na výstupech a namísto druhého DVI-I tu máme jen D-Sub. První DVI-I zůstal společně s HDMI zachován. Použítí D-Sub má výhodu v tom, že máte místo na plné (a nikoli jen mini-) HDMI. Pro Asus je to další možnost ušetření, jelikož nepřiložení redukcí DVI-I-D-Sub a miniHDMI-HDMI pak nevypadá jako spoření na nepravém místě.

O GF106 jsme si už povídali v první kapitole, tady se můžete přesvědčit, že alespoň velikost jeho pouzdra je zhruba na úrovni RV770 známého hlavně z Radeonů HD 4850 a 4870. Směřování mezi levnější karty je pak potvrzeno absencí rozvaděče tepla.

Odhalené PCB ukazuje, že i zde je počítáno s možností přidání dalších čtyř paměťových čipů. Dočkáme se tedy nějaké 192bitové GeForce řekněme GTS 455 v budoucnu? Všimněte si také čtyřfázového napájení GPU, celkem 4+1 fáze znamenají jednu přidanou oproti referenční GTS 450.

Po odejmutí chladiče z karty také vidíte, proč Asus tuto řadu karet nazval DirectCU. Dvě silné měděné heatpipe opravdu mají přímý kontakt s pouzdrem grafického čipu.

Nakonec vám nezůstanu dlužen ani fotografie referenčního provedení GeForce GTS 450, které velmi připomíná GTX 460. Předpokládám přinejmenším stejně tichý chod.

První obrázek z GPU-Z ukazuje kartu v klidovém stavu, tedy ve chvíli, kdy ve Windows nemá kromě zobrazení pracovní plochy nic na práci. Všimněte si přeci jen vyšší hladiny otáček (30 %, což je zároveň minimum při manuální regulaci, odpovídá 1740 rpm), která zaviňuje, že karta od Asusu není v idle tak tichá, jak bychom si přáli.

Po zapnutí 3D zátěže se GTS 450 ihned přepne na plných 783/1566/3608 MHz

Testovací sestava

Testovací konfigurace

Hardware

  • monitor: HP LP3065 (30″, 2560 × 1600 px, S-IPS)
  • procesor: Intel Core i7-920 (20× 200 MHz = 4,00 GHz, Turbo Boost a HyperThreading vypnuty)
  • základní deska: Gigabyte GA-X58A-UD5 (Intel X58, ICH10R, BIOS F3)
  • paměti: 6 GB Kingston DDR3-1866 (1200 MHz, 7-7-7-20-2T, 1,66 V)
  • pevný disk: Western Digital VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS)
  • optická mechanika: Lite-On DH-4O1S (Blu-ray, DVD-ROM)
  • zdroj: Gigabyte Odin GT 800W (GE-S800A-D1)
  • skříň: Cooler Master Centurion 534
  • chladič CPU: Scythe Mugen 2 (1300 rpm) + Noctua NT-H1
  • systémové větráky: Arctic Fan12 PWM + Cooler Master 12 cm @ 1000 rpm

Pouze pro testy hlučnosti je použit jiný počítač (a noční klid):

  • hlučnost okolí: 36,5 až 37,5 dBA (měřeno cca 20 cm od grafické karty, odejmutá bočnice skříně)
  • pevné disky: WD7500AAKS a WD20EADS v boxech Acutake Dark Disc 2
  • zdroj: Enermax Modu82+, 625 W
  • skříň: Cooler Master Centurion 5
  • chladič CPU: Noctua NH-U12P
  • systémový větrák: Noctua NF-S12

Operační systém, nastavení a ovladače

  • Microsoft Windows 7 Ultimate (64bitová verze)
  • vypnuta automatické defragmentace, aktualizace i swap file na všech jednotkách
  • DirectX redist February 2010
  • Intel INF 9.1.1.1
  • ATI Catalyst 10.3 pro Radeon HD 5770/5830/5850/5870/5970
  • Nvidia GeForce 197.25 pro GeForce GTX 285/295
  • Nvidia GeForce 197.17 pro GeForce GTX 470/480
  • Nvidia GeForce 257.15 pro GeForce GTX 465, 258.96 pro GTX 460, 260.52 pro GTS 450

Grafické karty testujeme na 30″ LCD panelu HP LP3065

Za poskytnutí procesoru Intel Core i7-920 děkujeme společnosti Intel

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR3 děkuji společnosti Kingston

Kingston

Za poskytnutí základní desky GA-X58A-UD5 a zdroje Odin GT děkujeme společnosti Gigabyte

Mugen 2 v bedně

Za zaslání Blu-ray mechaniky děkuji společnosti Lite-On IT

Za poskytnutí desítek balení teplovodivé pasty Noctua NT-H1
děkujeme společnosti RASCOM Computerdistribution

Za

poskytnutí her Battlefield Bad Company 2 a Dragon Age: Origins děkujeme
společnosti Electronic Arts Czech Republic.

Za poskytnutí hry Aliens vs. Predator děkujeme společnosti CD Projekt.

CD Projekt

Za poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman.

Aliens vs. Predator (DX11), Anno 1404 (DX10)

Aliens vs. Predator

Kdybyste potřebovali odemknutou první misi za predátora, můžete si uloženou pozici stáhnout na tomto místě. AvP lze spouštět v DX9 a DX11 režimu (přímo ze Steamu). DX11 režim běží i na DX10 kartách, jen nejsou k dispozici funkce jako teselace nebo multi-sampling. DX11 režim je při stejných detailech jak na Radeonech, tak na GeForce o několik procent (až cca deset) rychlejší než DX9. Všechny karty proto byly srovnány v nastavení DX11/bez teselace – šílený překlad mozaika) a 4x MSAA, DX11 akcelerátory potom ještě se zapnutou teselací, vylepšenými stíny a právě multi-samplingem o čtyřech vzorcích.

Testovanou sekvencí je předskriptované intro příletu a přistání predátora do džungle (mise Džungle). FRAPS nastavuji na 45 sekund.

DX11 rendering path lze tedy použít i pro DirectX 10 karty, na GeForce GTX 260 a GTS 250 jsem si ověřil, že z toho profitují výkonnostně (samozřejmě lze testovat jen bez teselace, MSAA a vylepšených stínů). Na problémy jsem narazil pouze u SLI, zde mise s predátorem po načtení padá a je nutné použít DX9 rendering path.

Za poskytnutí hry Aliens vs. Predator děkujeme společnosti CD Projekt.

CD Projekt

Anno 1404

U této překrásně vypadající strategie (schválně zkuste kliknout na náhledový obrázek nad tímto odstavcem anebo tento přímo z testovací sekvence) jsem se nechal podobně jako u Call of Duty World at War inspirovat metodikou PC Games Hardware a tu tedy máme plně srovnatelnou. Postup je takovýto: Stáhněte si uloženou pozici PCGH, uložte ji do C:\Users\xyz\Documents\Anno 1404\Savegames. Nastavte všechny grafické detaily ve hře na maximum, vypněte vertikální synchronizaci a MSAA i anizotropní filtrování aktivujte také skrze hru.

Po načtení uložené pozice pomocí kurzorových kláves několikrát přelétněte přes ostrov a pak pozici znovu nahrajte. Zafunguje to jako cache proti vlivu pevného disku. FRAPS nastavte na 20 sekund a měřte vždy od doby, kdy začne v pravém horním rohu mluvit Zahir. 

Za poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman.

ArmA II (DX9), Battlefield Bad Company 2 (DX11)

ArmA II

Při testování v velmi náročné hře českého původu jsem využil integrovaného benchmarku. Všechny detaily kromě anti-aliasingu jsem zvolil nanejvyšší hodnotu, dohled vytáhl na 10 000. U ATI bylo vyhlazování nastaveno na normální, u Nvidie na vysoké. Steam verze hry byla ručně aktualizována na sestavení 1.05. Používám Benchmark 01, který je i v demu hry.

Nastavení vyhlazování (ve hře) se totiž liší u ATI (nízké = 2× MSAA, normální = 4× MSAA, vysoké = 8× MSAA) a Nvidie, kde je to vše složitější. Nízké a normální je 2× MSAA, vysoké a velmi vysoké potom 4× MSAA a 8× MSAA odpovídá nastavení 6. Další čísla jsou pak některé z režimů CSAA.

Battlefield Bad Company 2

Hned v úvodní misi se po probití zákopy dostanete po louku. Zde se po střetu s Japonci hra uloží. Nastavím FRAPS na 45 sekund a z tohoto checkpointu běžím kolem hořícího zera a dále pralesem až k můstku u vodopádu. Nové karty jsou otestovány v DirectX 11 režimy, všechny včetně starších pak společně v DirectX 10. Ten u DX11 GPU vynutíte v souboru C:\Users\xyz\Documents\BFBC2\settings.ini. Nastavení společně s uloženou pozicí si můžete stáhnout zde.

Za poskytnutí hry Battlefield Bad Company 2 děkujeme společnosti Electronic Arts Czech Republic.

Call of Duty 5: World at War (DX9), Colin McRae: DiRT 2 (DX11, DX9)

Call of Duty 5: World at War

Benchmark probíhá pomocí FRAPSu. Ten nastavte na 35 sekund. V možnostech hry aktivujte konzoli a do ní vepište devmap pel1b. Tím se dostanete na začátek mise Houževnatý (Relentless). Jakmile se tak stane, spusťte FRAPS. Nově už nemusíte pro srovnatelnost výsledků s EHW držet klávesu pro pohyb vpřed, nechte jen doběhnout oněch 35 sekund a nic nedělejte.

Colin McRae: DiRT 2

Pro testování DiRT 2 jsem vytvořil veliký dávkový soubor, který mi umožňuje otestovat bez nějakého zasahování čtyři různé tratě ve čtyřech nastaveních. Pro srovnatelnost výsledků s DirectX 10 a 10.1 kartami mám sadu konfiguračních XML s vynuceným DirectX 9, další sada XML zapíná DirectX 11 (na GPU, jež ho umí), teselaci i nejvyšší úroveň detailů postprocessingu.

Měřím na čtyřech tratích: Maroko (méně náročná, ale výsledky srovnatelné s volně stažitelným demem), L.A. (noční, stadión dělá některým kartám problémy), Malajsie (na některých GPU nejnáročnější) a Londýn (ten je v plné hře jako základní benchmark). Veškeré použité XML a dávky pro testování najdete v tomto ZIPu.

 

Crysis Warhead (DX10)

Crysis Warhead

K otestování výkon v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Abych měl měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. V tomtom druhém průběhu rovněž zaznamenám podrobný FRAPSLOG. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.

Dragon Age: Origins (DX9), Enemy Territory: Quake Wars (OpenGL)

Dragon Age: Origins

V Dragon Age Origins používám uloženou pozici od uživatele Kharkowa. Průsmyk ve Zmrzlých horách (cestou do trpasličího města Orzammar) patří zřejmě k nejnáročnějším lokacím (na GPU) z celé hry a uložená pozice je tak šikovně udělána, že stačí držet klávesu W a přitom logovat FRAPSem (až do přerušení při přechodu do další lokace).

První načtení používám jako cache, teprve těmi dalšími testuji. Používám maximální grafické detaily, jež hra nabízí, měním jen rozlišení a anti-aliasing ponechávám na 4×.

Za poskytnutí hry Dragon Age: Origins děkujeme společnosti Electronic Arts Czech Republic.

 

Enemy Territory: Quake Wars

Nové Enemy Territory představuje jedinou současnou moderní OpenGL hru pod Windows a zároveň jediný OpenGL test v testovací sadě. Quake Wars používají značně upravený Doom 3 engine, obohacený především o technologii MegaTexture (více o technologii v článku na Beyond3D). Pro testy používám maximální detaily, přes konzoli vypínám limit 30 (com_unlockFPS 1) i 60 fps (com_unlock_maxFPS 0, je vhodné nastavit do autoexec.cfg), AA i AF zapínám ve hře. První spuštění timedema používám opět jako cacheovací, odečítám výsledek až z druhého.

Pro účely testování jsem si nahrál vlastní timedemo (recordtimenetdemo), které měří výkon v rozsáhlé lokaci se stromy (Valley). Timedemo (pro verzi 2.0) ke stažení: zde.

Far Cry 2 (DX10.1), Just Cause 2 (DX10)

Far Cry 2

Pro testy jsem používal zabudovaný benchmark, test Ranch Medium. Výsledky v grafech jsou z plynulejšího ze dvou opakování. Používám režim DirectX 10 a maximální detaily. Anti-aliasing zapínám přes nabídku hry.

Více v článku Far Cry 2: výkon grafických karet a vliv nastavení.

Just Cause 2

Just Cause 2 je jedním z příjemných překvapení první čtvrtiny roku 2010 (alespoň po grafické stránce) a autoři mysleli i na integrovaný benchmark. Ty jsou ve hře hned tři, všechny vypadají velmi dobře, konec Desert Sunrise a hlavně nejnáročnější Concrete Jungle pak přímo parádně.

Je trochu škoda, že Bokeh filtr a GPU simulace vody (která pak vypadá opravdu fantasticky) je realizována pouze přes Nvidia CUDA a nikoli třeba DirectCompute. V tomto max. nastavení by se tedy mohly srovnávat jen GeForce.

Metro 2033 (DX11), Napoleon: Total War (DX9)

Metro 2033

Společně s Armou 2 největší zabiják grafických karet, který na trůnu vystřídal Crysis a Stalkery: CS a CoP. V Game Options je položka Advanced PhysX vypnuta, na kartě Video je vybrána kvalita Very High, DX10 pro všechny karty a znovu navíc potom DX11 pro nejnovější GPU s jeho podporou, dále 4× MSAA a 16× AF. Používám uloženou hru takřka ze začátku hry (Chase), vozíkem jedete tunelem a než se vám ve snové vizi objeví příšera, logování FRAPSem ukončím (180 s). Benchmarkovací sekvence asi není nejtěžší možná, i tak ale současným kartám stačí a asi pár let ještě bude, výhodou je dobrá opakovatelnost.

 

Uloženou pozici před jízdou tunelem si můžete opět stáhnout, pro otestování používám následující čtyři nastavení (dost možná dojde ke změně, jelikož kombinace MSAA, vysokého rozlišení a profilu very high u mnoha karet znemožňuje prakticky už pohyb v menu a přitom slevení z maximálních detailů hru vizuálně zřejmě až tolik nepokazí).

Napoleon: Total War

Hru Empire: Total War (retail, 1.5.0) jsem začal nahrazovat novějším dílem série zvaným Napoleon: Total War (demo, 1.0.0), za testovací lokaci zvolil právě bitvu u Ligny. Fraps nastavuji na 62 sekund, jakmile získám kontrolu nad myší a klávesnicí, nastavím pohled hned na zcela nejnižší možný u země (náročná detailní animace vlnící se trávy či obilí).

 

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat (DX11), The Elder Scrolls IV: Oblivion (DX9)

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting (DX10 nebo DX11 podle toho, co GPU podporuje). Je-li DirectX10.1 podporován, je zatržen i v Advanced Options. DirectX 10 karty testuji pouze s 4× MSAA, DirectX 11 akcelerátory potom ještě navíc s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).

Call of Pripyat je jednou z her, kde v posledních verzích ovladačů navýšila u svých karet výkon jak Nvidia (viz aktualita o ovladačích GeForce 260 a pár výsledků z Pripyat na GTX 460), tak AMD (Catalyst 10.9). Tudíž si musíte představit

Koho zajímají ještě minimální fps GTS 450 v tomto testu, pro toho mám screenshoty s detailními výsledky z obou nastavení. I v náročnějším nastavení s 4× MSAA, HDAO, teselací a CHS se GF106 drží celkem statečně.

 

The Elder Scrolls IV: Oblivion

Čtvrtý díl série Elder Scrolls patří i přes svůj věk stále mezi nejnáročnější hry vůbec. Zvlášť, když stejně jako já v testu, vyberete lokace s množstvím vlnící se trávy, pohupujících se stromů a přesto rozhledem do vzdálené krajiny (The West Weald). Testuji s maximálními detaily a HDR. Soubor s nastavením (vše na maximum) a uložená testovací pozice ke stažení: zde.

Anti-aliasing i anizotropní filtrování vynuťte v ovladačích, v souboru Oblivion.ini se přesvědčte, že máte vypnutou vertikální synchronizaci (iPresentInterval=0). Po spuštění hry si nahrajte mou uloženou pozici číslo 260 a po načtení ihned začnětě logování FRAPSem a pohyb vpřed. Držte stále klávesu pro pohyb vpřed, dokud se neobjeví nápis upozorňující na to, že dále už nemůžete. Když nastavíte automatické vypnutí FRAPSu po 35 vteřinách, nic taky nezkazíte.

Tom Clancy’s H.A.W.X. (DX10.1), World in Conflict (DX10)

Tom Clancy’s H.A.W.X.

V arkádovém simulátoru bojových letadel lze využít nejen DirectX 10 pro efekty jako SSAO či volumetrické paprsky, ale také DirectX 10.1. Tuto revizi lze použít jak pro zrychlení hry na kartách, které ji podporují (což činím), nebo pro zlepšení obrazu nastavením SSAO na very high (což kvůli porovnatelnosti výsledků s kartami bez podpory DirectX 10.1 nečiním).

V nabídce s grafikými nastaveními je i tlačítko spouštějící zabudovaný benchmark, což v praxi znamená oblet města. Průběh loguji samozřejmě i FRAPSem, výstupem benchmarku jsou totiž jen dvě celočíselné hodnoty (průměrné a trošku nepochopitelně rovněž maximální fps).

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details (zapnul jsem i water reflects clouds (voda odráží oblaka), anizotropní filtrování navýšil na 16×). Používám vestavěný benchmark.

Unigine Heaven 2.0 a 3DMark Vantage (DX10)

Unigine Heaven 2.0

 

 

3DMark Vantage

Vantage

Zájemci o v 3DMarku Vantage použité technologie jejich popis najdou v tomto whitepaperu (PDF). V grafech najdete pouze výsledky z GPU testu.

GeForce GTS 450, 1024 MB, Performance (GPU PhysX) a Extreme:

GeForce GTX 460, 1024 MB, Extreme:

GeForce GTX 460, 768 MB, Extreme:

Radeon HD 5830, Extreme:

GeForce GTX 470, Extreme:

Radeon HD 5850, Extreme:

GeForce GTX 480, Extreme:

GeForce GTX 285, Extreme:

Radeon HD 5870, Extreme:

Radeon HD 5970, Extreme:

GeForce GTX 295, Extreme:

Zájemci o v 3DMarku Vantage použité technologie jejich popis najdou v tomto whitepaperu (PDF). V grafech najdete pouze výsledky z GPU testu.

Nastavení shrnuje tato tabulka přímo od Futuremarku:

Hlučnost

Hlučnost

Hlukoměr

Měření hlukoměrem jsou prováděna ze vzdálenosti 20 cm od větráčku karty a současně tak, aby na hlukoměr nesměřoval proud vzduchu z nějakého ventilátoru. Bočnice počítačové skříně je při testech hlučnosti odejmuta. Hlučnost okolí (ambient), resp. spíše sestavy používané pro testy hlučnost (jediným zdrojem hluku je disk WD7500AAKS v antivibračním kitu a zdroj Enermax Modu82+, oba od hlukoměru vzdáleny dále než karta), činí asi 36,5–37,5 dB(A).

Naměřené decibely nejsou úplně vše, takže se pusťme ještě do subjektivního hodnocení:

  • Asus GeForce GTS 450 – v klidu bohužel ne úplně tichá (na úrovni neregulované GTX 260/280), v zátěži už se naopak otáčky příliš nezvedají a patří pak mezi tišší aktivně chlazené grafiky. Těch 1700 ot./min ve 2D je ale škoda, karta zůstává chladná a klidně to mohlo být při velikosti ventilátoru neslyšných méně než 1000 rpm. Zas tak neslyšných ne, neboť kromě aerodynamického hluku jsem z ventilátoru na menší vzdálenost slyšel i zřetelné vrčení motůrku.
  • Gainward GeForce GTX 460 768 MB – v idle větrák mírně vrčí, zregulovat pod 40 % nejde ani v Afterburneru, ani v dodávaném Expertool. Nad 75 stupňů Celsia je nastaveno 60 % otáček a hluk začne být už hodně zřetelný. V zátěži jsem bezdotykovým teploměrem naměřil 55 stupňů u VRM a 66 stupňů Celsia na kondenzátorech.
  • Nvidia GeForce GTX 460 1024 MB – ventilátor také nejde regulovat pod 40 %, ale v tomto případě to moc nevadí. Uslyší jej snad jen majitelé nejtišších PC a to ještě postavených vedle sebe. V zátěži už je kartu slyšet, ale spíše aerodynamický hluk většího průvanu, ložiska jsou opravdu tichá.
  • Zotac GeForce GTX 460 1024 MB – ventilátor vydává takový lehce jakoby rozbitý zvuk, pořád stejné hučení jak při startu, tak potom v klidu v desktopu Windows. Podobné jako GTX 260/280, jenže tam jde větrák zregulovat ze 40 na 25 % a motůrek nevrčí.
  • Gigabyte Radeon HD 5830 UDV – minimálně testovaná karta i s BIOSem F4 (v době recenze poslední) bohužel nedokázala regulovat otáčky větráku automaticky (ani manuálně, softwareovou cestou). 2600 ot./min na ne až tak velké větráky sice není moc, ve 2D (desktopu) to ale bude i v průměrně tichém počítači znatelný rušivý element. V zátěži naopak je stejné kombo větráků na stejné hladině otáček poměrně tiché (jinými slovy stejně hlučné jako ve 2D). Slovo poměrně značí vztah mé formulace k dalším podobně výkonným kartám, zlepšovat by co samozřejmě bylo.
  • Nvidia GeForce GTX 465/470 – ačkoli kartu někteří co se hlučnosti týče srovnávají s referenčními GeForce GTX 260/275/280/285, je na tom karta takřka ve všech režimech hůře. V idle se sice v základním nastavením velmi podobný větrák jako u GTX 2xx točí zhruba na stejné otáčky (relativních 40 %), pokusy o regulaci směrem dolů (na 25 %) na rozdíl od zmíněné předchozí generace nejsou možné (posuvník se v Afterburneru i nejnovějším EVGA Precision vrací hned zpět). V zátěži se vinou vyšší spotřeby a vyššího zahřívání pak ventilátor dostává rovněž do vyšší otáček a karta je přeci jen ještě o poznání hlučnější než třeba zatížená GeForce GTX 285.
  • Nvidia GeForce GTX 480 – v idle (lépe řečeno v desktopu Windows) běží karta s asi 1600 otáčkami za minutu a zřejmě kvalitní ventilátor není nijak zvlášť hlučný. Potěší neroztočení na vysoké otáčky po startu PC, nepotěší zatím nemožností softwarové regulace směrem dolů. Pár set otáček dolů by karty při sledování filmu asi ještě snesla. Při hraní se postupně zvyšují otáčky a delší vysoká zátěž znamená naprosté rozzuření větráku. Ač to možná dBA úplně neodrážejí, proud vzduchu tlačený skrze pasiv karty a zadní mřížku dělá pořádnou aerodynamickou paseku. Jestli hrajete se sluchátky a nikdo další s vámi v jedné místnosti nebývá, budete v klidu, pro kohokoli jiného připadá v úvahu asi jen hledání, jak kartu zchladit tišeji. Možná by stačilo pořádně ofukovat do plastové kapoty karty vyhřezlý kovový pasiv, ale spíše stojí za to pořídit vodní chlazení.
  • ATI Radeon HD 5970 – jako u mnoha karet s referenčním chladičem, jež jsem testoval, i tento HD 5970 měl špatná (silně vrčící) ložiska větráku. Mám pocit, že na čtyři až pět karet s ref. chladičem (od HD 4870 a možná už HD 2900 XT se červená turbínka pořád opakuje) připadá vždy jedna s hlučným motůrkem. Každopádně počítejte s tím, že v případě dobrého kusu by byl hluk HD 5970 nižší než mnou naměřený.
  • Sapphire Radeon HD 5870 – v desktopu je na tom lépe než GTX 285, ale zase už si tolik nepomůžete softwarovou regulací. Nižší spotřeba v 3D znamená také nižší otáčky než vrcholná GT200 a zpravidla také nižší hluk. Referenční chladič se drží na 21 % otáček v idle (což znamená asi 1200 rpm) a dá se s klidem nazvat tichým (po manuální regulace je ref. chladič GTX 260/275/280/285 o něco tišším, bez ní však nikoli). V zátěži je regulace plynulá a karta začne postupně mírně a hluboce funět, 33 % otáček potřebných pro uchlazení ve FurMarku ale stále není žádným velkým hlukem
  • Sapphire Radeon HD 5850 – přestože hlukoměr zaznamenal mírně nižší hlučnost než u Radeonu HD 5870, mé dojmy byly spíše opačné: motorek větráčku mírně vrčel a vrčení jsem vnímal silněji se zvyšujícími se otáčkami (dobře tak bylo možno pozorovat, jak každé dva stupně nárůstu teploty na GPU odmění regulace vyšším rychlostním stupněm) než už byl hluk vzduchu tlačeného přes mřížku silnější než vrkot. V dobře odhlučněné skříni však tento zvuk pravděpodobně zanikne, navíc se nejspíš jednalo o nedokonalost kusu. Větrák je totiž jinak stejný jako u ref. HD 5870.
  • MSI GeForce GTX 295 – v idle jsou otáčky nastaveny na 40 % a zatímco je jádrům skoro zima, vy větrák trochu uslyšíte. Po regulaci (RivaTuner, Precision, …) se dostanete na hodnoty, jež by se daly nazvat tichým chodem. Regulace v zátěži je plynulá a zvuk stále kultivovaný, dlouhé trápení ve FurMarku samozřejmě zaviní silné foukání. Při normálním hraní se však karta (a také teploty) drží při zemi.
  • Nvidia GeForce GTX 285 – referenční chladič běží v desktopu na 40 % a není úplně tichý. Regulace na 25 % otáček mu hodně pomůže a teploty jsou stále v pořádku. V delší zátěži je aerodynamický hluk velkého proudu vzduchu dost citelné
  • Asus Radeon HD 5770 CuCore – asi se divíte, proč je po regulaci otáček ještě hlučnější. Důvodem byla zřejmě špatná ložiska či jinak vadný motorek, který při pomalých otáček vydával ještě děsivější periodický zvuk. Určitě to není karta do tichých počítačů.
  • MSI Radeon HD 5770 Hawk – jedna z nejtišších karet vůbec, chladič trošku připomíná taktéž velmi tichý Coolink GFXchilla (anebo starší Titan TwinTurbo, který ale tichý nebyl). Ani v zátěži nebude většina z vás o kartě vůbec vědět.
  • Sapphire Radeon HD 5770 Vapor-X – až v delší zátěži se větrák projevuje hlubším tónem většího průtoku vzuduchu, kluzné ložisko je zcela tiché (a snad mu to chvíli vydrží).
  • MSI GeForce GT 240 – karta bohužel nepodporuje nastavení pod 35 % otáček a i když termoregulace pracuje, je průběh otáček v normálních podmínkách plochý: jednoduše teprve při zahřátí, které kartě nehrozí, se otáčky zvyšují. Problém je, že oněch 35 % otáček je docela hlučných a v tichých PC budete hledat možnosti ztišení.
  • Sapphire Radeon HD 5770 – zvukový projev HD 5770 s referenčním chladičem se velice podobná tomu u Radeonu HD 5850. Vrčení rychle sílí se zátěží a přestože hlukoměr mluví spíše o nižší hlučnost, ve skříni, která nezachytí tóny vrčení, bude karta svým zvukovým projevem přinejlepším průměrná.
  • Sapphire Radeon HD 5750 – nízkoprofilový větrák má příjemný projev a nepotrápí vás nijak zvlášť ani po startu, kdy většina ventilátorů grafik zkouší, co umí. V idle budete díky nízkým teplotám schopni otáčky (třeba pomocí AfterBurneru, posuvník v CCC mi asi vinou absence PWM na kartě nefungoval) ještě snížit a HD 5750 se zařadí mezi nejtišší aktivně chlazené karty (byť zregulovaný HD 4850 Vapor-X anebo XFX GTX 260 Black Edition jsou ještě o něco tišší).
  • PowerColor Radeon HD 4730 – Accelero L2 bohužel nemá úplně tichý ventilátor, ani při vcelku nízkých otáčkách nebudou ozdobou silentPC. V základním nastavení je karta opravdu dost hlučná, pomocí manuální regulace (třeba v RivaTuneru) lze otáčky shodit ze 47 na 21 % a dostat ji alespoň na uspokojivou úroveň hluku. Teploty se pak v testovací skříni držely do 78 stupňů Celsia v idle. Naopak v zátěži už s otáčkami hlučnost tak dramaticky nestoupá a HD 4730 s Accelerem L2 z řady referenčních chladičů na dalších Radeonech HD 4700 a 4800 nijak zvlášť nevybočuje.
  • Asus GeForce GTS 250 Dark Knight – vysoké otáčky při implicitních hodnotách pro idle (30 %) dělají z Dark Knighta velmi hlučnou kartu, alespoň že zrychlování větráku v zátěžu už nepřináší velké nárůsty hlučnosti. Bohužel ani po uživatelsky nepřátelské softwarové regulaci větráku na 21 % to s hlukem není o tolik lepší, navíc začíná být dobře slyšet motůrek (předtím přehlušen prouděním rychle hnaného vzduchu) i jeho jakési ošklivé periodické zvuky.
  • Sapphire Radeon HD 4770 – při základním nastavení (32 %) je větrák pro většinu uživatelů zřejmě dost tichý, u hodně perforovaných skříní uslyšíte trochu vrčení motůrku. Po regulaci na 20 % se sice teplota GPU rychle vyšplhá až někam na 80 stupňům Celsia, odměnou vám je ale opravdové ticho (na hranici měřitelnosti v mých podmínkách, ale i zcela zblízka při poslechu). V zátěži už větrák uslyšíte dobře, nejedná se však o nijak hrozný hluk. Ve Furmarku se ventilátor roztočil na 41 %, v Bioshocku pak na 39 %. Nepříjemné je jen občasné roztočení (asi na vteřinu) na vyšší otáčky, děje se tak naštěstí jen v 3D zátěži, nikoli v idle jako to dělaly první Radeony HD 4870 a lekaly vás tak při sledování filmů či surfování. Po startu PC o sobě dá na pár vteřin větrák dost vědět, ale není to taková síla jako třeba u GeForce 8800 GT.
  • Nvidia GeForce 8800 GT – až na děsivý start povětšinou tichá karta, resp. tichá pro všechny, kdo nemají opradu silentPC pro noční práci či sledování filmů. Nevysoké otáčky malého větráku jsou vykoupeny vyššími teplotami, takže nižšího hluku už dosáhnete jen výměnou. Pozdější GeForce 8800 GT nebo 9600 GT měly podobný chladič, ale s větrákem většího průměru. S ním klesly jak teploty, tak hluk (hlavně ten při startu).
  • Gigabyte Radeon HD 4870 – v idle pro většinu hráčů určitě dostatečně tichá karta, ani v zátěži není hluk nesnesititelné. Spíše se jedná o hluboké šumění a bručení ventilátoru, který se typicky pohybuje na 1900–2100 rpm. Manuální regulací nedosáhnete tak nízkých otáček, jaké nastaví automatika, proto je hlučnost naopak o něco vyšší.
  • Gigabyte GeForce GTX 260 OC – v idle do tichého počítače zdánlivě nevhodná, ale díky nízkému zahřívání stačí v RivaTuneru či Precision nastavit 25 namísto 40 % otáček a rázem máte velice tichou kartu. V zátěži se umí větrák roztočit a foukat pořádně, jedná se ale o snesitelný hukot podobný projevu Radeonu HD 4870 v zátěži. Ve hrách se větrák točí většinou kolem 1700 rpm, ve FurMarku jde až na 2100 rpm.
  • Gigabyte Radeon HD 4850 Silent-Pipe IV – pasivní chladič opravdu žádný zvuk nevydává
  • eVGA GeForce GTS 250 SuperClocked – referenční chladič nepříjemně překvapil. Zatímco stejně vypadající Cooler Master na 8800 GTS-512 se dal považovat za slušně tichý, ten na GTS 250 se projevoval hlubším vrčivým zvukem. Možná nebyl úplně v pořádku a jiný vzorek karty by byl lepší. Nefungovala bohužel ani manuální regulace, 35 % otáček v idle se drželo, ať jsem zkoušel hýbat s čímkoli. Teplotní regulace ale funguje a v zátěži už je chladič celkem hlučný.
  • Gigabyte Radeon HD 4850 – referenční chladič vypadající ten na Radeonu HD 3850 (jen s jinými lopatkami větráku) bohužel není tichý ani u druhého zkoušeného kusu. V idle to ještě jde, kvalitnější skříň zřetelné vrčení motůrku snad ještě odhluční. V zátěži už je vrčení dost zřetelné.

Spotřeba, teplotní testy

Spotřeba

Je měřena spotřeba celého PC (bez monitoru, viz kapitola Testovací sestava) pomocí zásuvkového wattmetru FK Technics. Nastavení jednotlivých her pro pro měření spotřeby a teploty je popsáno v následující kapitole.

Teplota

Výkon/watt

Nastavení pro jednotlivé hry:

  • Crysis: ambush, enthusiast, DX10, 1920 × 1200 px
  • Far Cry 2: ranch medium, ultra, DX10.1, 4× MSAA, 1920 × 1200 px
  • Oblivion: testovací pozice zde, max. detaily, HDR, 4× MSAA, 2560 × 1600 px
  • Anno 1404: max. detaily, 4× MSAA, 2560 × 1600 px
  • Metro 2033: chase, DX10, 1920 × 1200 px, very high, 4× MSAA

S paušálním odečtem 130 W jakožto odhadované spotřeby PC bez monitoru a bez grafické karty. Poměr výkon (jednotka snímky za sekundu) / spotřeba minus 130 (jednotkou jsou watty) by měl ještě více odrážet to, co chceme analyzovat: efektivitu GPU vzhledem k odběru elektrické energie.

Přetaktování

Přetaktování Asus ENGTS450 DirectCU TOP/DI/1GD5

Ačkoli je už Asus GeForce GTS 450 DirectCU TOP významně přetaktovaná od výroby, tak vás ani o další možný overclock neochudím. Samozřejmě se vždy jedná tak trochu o záležitost kusu a hlavně nemůžete vztáhnout přetaktování tohoto modelu na přetaktování referenčního designu. Průřezový obrázek tím, co máte od taktování GTS 450 asi tak čekat vám dá stránka s přetaktováním deseti různých GTS 450. Tedy alespoň rámcově, protože podezřívám Guru3D, že buď dostávají hodně výběrové kusy, nebo testování stability není až tak náročné (při tom počtu karet to snad ani není možné).

Ještě jsem v úvodu anoncoval, že si ilustrujeme také rozdíl mezi výkonem referenční karty a přetaktovanou edicí Asus TOP. Jelikož je přetaktování jádra a SP vyšší než přetaktování pamětí, tak se to trochu liší podle hry, ale v průměru je rozdíl mezi TOP a ref. takty asi 16 %. Cenový rozdíl činí asi 250 Kč, což je cca 8 %. Rozdíl ve spotřebě a zahřívání je rovněž minimální, chlazení karty je dost robustní. Příplatek se přinejmenším uživatelům, co se nechtějí přetaktováním zabývat, určitě vyplatí.

V tabulce ještě vidíte další dvě hladiny přetaktování GTS 450. Pro stabilitu na 1000 MHz jsem už ale musel sáhnout ke zvýšení napětí jádra. Byl jsem líný instalovat poslední SmartDoctor od Asusu, takže jsem využil už jen poslední verzi Afterburneru, která to také zvládá:

S napětím 1,212 V už je bájný gigahertz pro frekvenci jádra (a pěkné 2 GHz pro stream procesory) stabilní frekvencí a výkonnostně si ještě pomůžete. Vyzkoušel jsem i paměti, ale neměl jsem takové štěstí jako na Guru3D. Přetaktování o 600 MHz efektivně ale ani tak není špatným výsledkem (pro 0,5ns GDDR5). Ve hrách byla hladina otáček i teploty (a také hlučnost) na takřka stejné úrovni jako bez přetaktování, pouze dlouhodobá kontinuální zátěž v Kombustoru (převlečený FurMark) kartu donutila už k opravdu vysokým otáčkám.

Docela pěkně ilustruje nárůsty výkonu s přetaktováním také S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat (v náročném nastavení s teselací, CHS, HDAO apod. alespoň v případě GTS 450 těží hlavně z přetaktování jádra a SP).

783/1566/3608 MHz:

925/1850/4000 MHz:

1000/2000/4600 MHz:

Shrnutí výkonu, verdikt

Shrnutí výkonu

Na průměrném výkonu se podílelo celkem sedmnáct her, každá stejnou vahou. Díky přepočtu na procenta nejsou zvýhodňovány hry s vysokým průměrným počtem snímků za sekundu, u her s vícero dílčími měřeními (Aliens vs. Predator, Stalker: Call of Pripyat či třeba Colin McRae: DiRT 2) jsem bral do celkového výsledku v potaz právě jen průměr z dílčích subtestů. Základem je 1GB varianta GeForce GTX 460, relativní výkon dalších karet je odvozen od jejího výsledku.

Ceny v ČR byly zjištěny 13. 9. 2010 večer od nejlevnějších modelů skladem v Alfa Computer, Alza.cz a CZC.cz a jsou včetně DPH:

Po podělení průměrného výkonu cenou, dostáváme další dva grafy, které potvrzují, že s doměřením GTX 460 a pohybem cen u Nvidie a naopak stagnace u ATI/AMD je obrat v nabídce nejlepšího poměru cena/výkon dokonán:

Verdikt

GeForce GTS 450 určitě není špatná karta, ale současně z ní nemůže být skoro rok po uvedení Radeonů HD 5750 a 5770 nikdo nijak zvlášť nadšen. A to už tyto produkty střídající Radeony HD 4770/4850 a částečně i 4870 nebyly především ve výkonu (vzhledem) k ceně zrovna terno. GTS 450 nabídne lepší poměr cena/výkon než Radeony HD 5700, to ostatně platí už takřka na všech frontách: grafy poměru cena/výkon se v posledních měsících obrátily nezvykle ve prospěch zelených barev.

Výjimkou by snad mohl být třeba 512MB Radeon HD 5750, který by v rozlišení, ke kterému Nvidia i GTS 450 předurčuje (max. 1680 × 1050 px) mohl nabídnout dost možná lepší poměr cena/výkon. Až se divím, že nikdo od začátku 512MB GTS 450 také nenabízel: myslím, že by to stálo za pokus.

GeForce GTS 450 jednoduše a zkrátka kromě spotřeby v zátěži nabízí o něco lepší užitnou hodnotu než dosud neohrožené Radeony HD 5770 a 5750, to ale od nové karty všichni čekáme. Jestliže GTS 450 očekávání splnila, pak provedení Asus DirectCU TOP příjemně překvapilo.

Jednak za nevelký příplatek dostanete hodně výkonu navíc. Ještě uvidíme, nakolik budou karty s taktem jádra
925 MHz dostupné. Rozprava s jedním zaměstnancem tchajwanské velké trojky totiž prozradila, že přetaktování GTS 450 není zase taková zaručená legrace a že především karty v první vlně recenzí obsahují vybrané a zkoušené čipy. Dle dostupnosti modelů jako Asus TOP nebo EVGA FTW (920 MHz) velmi rychle uvidíme, co je na tomto šprochu pravdy.

Chladič tentokrát Asus zvládl podstatně lépe než v případě CuCore. Mohlo to být ale lepší. Zatímco v zátěži budete asi s projevem (a teplotami) velmi spokojeni, v klidu to už je horší. Přeci jen hluk na úrovni ref. chladičů GTX 280/260 chladících obrovské čipy (a jejich ventilátory šly v desktopu navíc snadno SW stáhnout dolů) není úplně to pravé ořechové.

Nvidia GeForce GTS 450, 1024 MB (obecně)

+ slušný poměr cena/výkon
+ velmi nízká spotřeba v klidu

+ všechny funkce pro HD video a „HD audio“
+ rezerva pro přetaktování
– rozměry jako u o třídu výkonnější GTX 460
– spotřeba v zátěži (špatný poměr výkon/watt) omezuje vhodnost pro (herní) HTPC
– výkon i další vlastnosti srovnatelné s rok starými modely konkurence

Asus ENGTS450 DirectCU TOP/DI/1GD5

+ vysoké přetaktování od výroby
+ rezerva pro další přetaktování (robustnější napájení, zvedání napětí)
+ lepší poměr cena/výkon než karta s ref. takty 
+ chladič s přehledem stačí i na vysokou zátěž (patři mezi tišší v zátěži)
+ výkon nad Radeonem HD 5770
– hlučnost v klidu
– příslušenství

GeForce GTS 450: Radeony HD 5700 konečně v ohrožení

Ohodnoťte tento článek!