Už při uvedení 2GB modelů patřily GeForce GTX 650 Ti Boost k nejvýhodnějším kartám ve střední třídě. Jen pár týdnů po nich následovalo uvedení levnějších 1GB modelů. Pokud jste viděli některé z článků, ve kterých jsme řešili srovnání 1GB a 2GB karet, asi vytušíte, že u kartů s poloviční pamětí a nižší cenou by mohl být výsledek ještě lepší.
Dnes se tedy podíváme na jednu z nejlevnějších karet s krkolomným značením GeForce GTX 650 Ti Boost – model GV-N65TBOC-1GD od Gigabyte.
Karta se dodává v papírové krabici. Na přední straně je jen stylizované oko, upozornění na to, že jde o OC model s chladičem Windforce a standardizovaný štítek Nvidie s modelovým značením karty. Vzadu výrobce upozorňuje na technologii Ultra Durable 2 (čímž rozumí osazení nadstandardních komponent – MOSFETů, zapouzdřených cívek a kondenzátorů s pevným dielektrikem) a na chladič Windforce 2X s dvojicí tichých 10cm ventilátorů s PWM regulací, 8mm heatpipe a technologií „Triangle Cool“ (trojúhelníkový blok pod ventilátorem, který směruje proudění vzduchu do stran tak).
V příslušenství je jen redukce ze dvou čtyřpinových diskových molexů na šestipinový PCIe power, stručná instalační příručka a médium s ovladači a softwarem.
Než se vrhneme na parametry, zopakujeme si specifikace referenčních karet Nvidie. Výslovně upozorním na to, že nenápadný dovětek „boost“ neznamená oproti běžné GTX 650 Ti jen povolení turba, ale karty se liší i v dalších podstatných parametrech – počtu rasterizačních jednotek a především šířce paměťové sběrnice. V kombinaci s rychlejšími pamětmi je propustnost pamětí u GTX 650 Ti Boost bezmála dvojnásobná.
| GeForce GTX 560 Ti |
GeForce GTX 650 |
GeForce GTX 650 Ti |
GeForce GTX 650 Ti Boost |
GeForce GTX 660 |
GeForce GTX 660 Ti |
GeForce GTX 760 |
|
| Grafický čip | GF114 | GK107 | GK106 | GK106 | GK106 | GK104 | GK104 |
| Výrobní proces | 40 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm |
| Velikost jádra | ~330 mm² | 118 mm² | 221 mm² | 221 mm² | 221 mm² | 294 mm² | 294 mm² |
| Tranzistorů | 1,95 mld. | 1,3 mld. | 2,54 mld. | 2,54 mld. | 2,54 mld. | 3,54 mld. | 3,54 mld. |
| Stream procesorů | 384 | 384 | 768 | 768 | 960 | 1344 | 1152 |
| Takt jádra | 822 MHz | 1058 MHz | 925 MHz | 980 MHz | 980 MHz | 915 MHz | 980 MHz |
| Takt stream proc. | 1644 MHz | 1058 MHz | 925 MHz | 980 MHz | 980 MHz | 915 MHz | 980 MHz |
| Takt s Boost (typický) | 1033 MHz | 1033 MHz | 980 MHz | 1033 MHz | |||
| ROP/RBE | 32 | 16 | 16 | 24 | 24 | 24 | 32 |
| Texturovacích jedn. | 64 | 32 | 64 | 64 | 80 | 112 | 96 |
| Paměť | 1 GB GDDR5 | 1024 MB GDDR5 | 1024 MB GDDR5 | 2048 MB GDDR5 | 2048 MB GDDR5 | 2048 MB GDDR5 | 2048 MB 4096 MB GDDR5 |
| Takt pamětí | 4008 MHz | 5000 MHz | 5400 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz |
| Šířka sběrnice | 256 b | 128 b | 128 b | 192 b | 192 b | 192 b | 256 b |
| Propustnost pamětí | 128,3 GB/s | 80 GB/s | 86,4 GB/s | 144,2 GB/s | 144,2 GB/s | 144,2 GB/s | 192,26 GB/s |
| Fillrate (pixely) | 26,3 Gpx/s | 16,9 Gpx/s | 14,8 Gpx/s | 23,5 Gpx/s | 23,5 Gpx/s | 23,5 Gpx/s | 31,36 Gpx/s |
| Fillrate (textury) | 52,6 Gtx/s | 33,9 Gtx/s | 59,2 Gtx/s | 62,7 Gtx/s | 78,4 Gtx/s | 102,5 Gtx/s | 94,1 Gtx/s |
| FLOPS (SP) | 1,262 | 0,812 | 1,421 | 1,881 | 1,881 | 2,46 | 2,26 |
| FLOPS (DP) | 0,094 | ||||||
| Max. spotřeba | 170 W | 64 W | 110 W | 134 W | 140 W | 150 W | 170 W |
| Zero Core |
Model od Gigabyte je už v základu přetaktovaný z referenčních 980 na 1033 MHz. Co ale nepotěší, je naopak snížený takt pamětí GDDR5 – běží jen na 5 GHz efektivně oproti referenčním 6 GHz.
Oficiální specifikace pro 1GB modely na stránkách Nvidie nenajdete, ale obdobné takty pamětí mají karty všech výrobců, dá se předpokládat, že jde o nějaké doporučení nebo tichou dohodu. Pokud budeme brát v potaz oficiální specifikace, šlo by o OC model napůl přetaktovaný a napůl podtaktovaný. Pozor na to v obchodech, které vzaly popisky ze 2GB modelů a tento údaj neopravily.
Karta je osazená firemním chladičem Windforce 2X se dvěma 10cm nízkoprofilovými ventilátory.
Plošný spoj je téměř shodný s referenčním, jen je asi o centimetr delší a na prodloužení je přidaný třípinový konektor pro ventilátor a liší se ještě osazení některých součástek. PCB má délku 18,7 cm, celá karta včetně krytu chladiče má bezmála 24 cm.
Chladič, detaily, konektorová výbava
Pasiv přesahuje plošný spoj asi o tři centimetry. Je složený ze dvou bloků s podélným žebrováním. Nad GPU je žebrování z klasického masivního hliníkového bloku, druhá část je sestavená z plechových hliníkových žeber.
Oba bloky jsou propojené jednou 8mm heatpipe (měla by být v přímém kontaktu s GPU).
Mezi žebry bloku nad GPU je ještě klín z modře eloxovaného hliníku, který by měl omezovat turbulentní proudění vzduchu a tím snižovat hlučnost (směruje vzduch tak, aby nefoukal kolmo na základnu, ale stáčel se do stran). Malý pasiv dostala i napájecí kaskáda, kterou shora skrz žebra ofukuje zadní ventilátor.
Ventilátor značky Everflow nese označení T129215SM, má odběr max. 0,25 A při 12 V.
Na záslepce je konektor dual-link DVI-I, dual-link DVI-D, HDMI a DisplayPort. Na nich lze současně provozovat až čtyři monitory, až tři lze spřáhnout do spojité plochy (Nvidia surround) a čtvtý (DisplayPort) funguje samostatně v režimu rožšířené plochy. Nadstandard je pozlacený konektor HDMI (do jaké míry je to přínosné při typickém využití karty asi nemá smysl řešit).
Pro přídavné napájení slouží jeden šestipinový konektor. Vedle něj je ještě konektor, do kterého jsou zapojené ventilátory. Podle krabice má být jejich výkon regulovaný pomocí PWM. U PC se ale pro tyto účely používají čtyřpinové konektory, zatímco na kartě je třípinový (s podporou monitoringu otáček pro jeden z vetnilátorů).
Na kartě je jeden konektor pro SLI, s ohledem na segment trhu, pro který je určená, je to více než dost.
O řízení napájení fází se stará kontrolér On Semiconductor NCP5395G s podporou až čtyř napájecích fází. Paměťové čipy H5GQ1H24BFR-T2C jsou od SK Hynix, podle specifikací jsou schopné běžet na 5 GHz efektivně při napájecím napětí 1,5 V.
Testovací sestava, metodika
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Testy hlučnosti
Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.
Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.
Ovladače a karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.
V porovnání najdete Radeon HD 7970 s taktem 1100/6000 MHz. Jde o referenční kartu z první várky, která je na dané frekvence přetaktovaná (limit PowerTune byl nastavený na +20 %, a kvůli stabilitě bylo napětí GPU zvýšené na 1,2 V). Karta se při tomto nastavení vůbec nepodtaktovávala, může být tedy i výkonnější než reálný Radeon s obdobnými takty, u kterého do výkonu bude zasahovat řízení spotřeby PowerTune a automatické přetaktování PowerTune Boost.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá velkému srovnání 16 grafických karet. Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Chování GPU Boost, Crysis
Modelová řada 600 využívá ještě první verzi GPU Boost. Znamená to, že se takty neřídí teplotou, i když ani to by nebyl problém. Drží se totiž (bohužel) hluboko pod 70 °C. Pokud vás nenapadá, proč bohužel, podívejte se na grafy s otáčkami ventilátoru a kapitolu s hlučností.
Do dosažení limitu TDP zbývalo 10 %, karta tedy běžela na maximálním povoleném „násobiči“, tedy 1136 MHz. Teplota GPU přitom nepřesáhla 64 °C.
Chování GPU Boost, Aliens vs Predator
V Aliens vs Predator coby simulaci „běžné“ zátěže jsou jako obvykle u OC modelů s lepším chlazením takty po celou dobu maximální a hodnoty u provozních vlastností ještě o něco přívětivější než v Crysis.
Přetaktování, spotřeba (příkon)
Přetaktování
Při přetaktování karta ustála v Crysis dlouhodobě takt 1201 MHz pro jádro (bez zvedání napětí s VID 1,162 V) a 6176 MHz pro paměti. Samozřejmě to nemusí být ještě 100% stabilní frekvence. Na 1228 MHz u GPU karta ustála asi pětiminutovou zátěž, na 1254 MHZ vydržela jen dvě sekundy. U pamětí se na vyšších taktech už po krátké chvíli objevovaly artefakty v obraze.
Měření spotřeby
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou v BIOSu deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají bez zátěže k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
V úsporném režimu obecně vítězí Radeony zásluhou technologie ZeroCore, režimu, ve kterém by spotřeba Radeonů HD 7000 měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože při rozdílech naměřených mezi jednotlivými Radeony je zřejmé, že se všechny do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Spotřeba ve Windows
Naměřená hodnota odpovídá spotřebě počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pouze pracovní plocha systému. Naměřená hodnota odpovídá „práci“ v systému Windows 7, který má (z ryze praktických důvodů) vypnuté rozhraní Aero.
Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis
V následujícím grafu je spotřeba celé sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují vyšší spotřeby i zahřívání než při běžném hraní, zřejmě nemají daleko k maximální hodnotám, na které u grafické karty při běžném hraní dá vůbec dostat.
Nejde o jedinou špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu spočítanou ze zhruba minutového úseku měřeného po 15–60 minutách zátěže, kdy je celý počítač dostatečně prohřátý a ustálí se teplota karty i ostatních komponent a s tím i spotřeba.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, mohou být rozdíly mezi kartami odlišné.
Některé karty s automatickým řízením spotřeby nebo přetaktování mohou při vyšší zátěži narazit na nastavené limity spotřeby či teploty a následně snížit takty. Potom se bude naměřená spotřeba ve srovnání s ostatními kartami jevit lepší, než by tomu bylo u porovnání při nižší zátěži.
Spotřeby u testované karty
Bez zátěže je spotřeba obdobná jako u ostatních GeForce. Při uspání monitoru jsou na tom Radeony díky ZeroCore pochopitelně o něco lépe.
V zátěži je obdobná jako u dvou již testovaných 2GB modelů a srovnatelná s podobně výkonným Radeonem HD 7850.
V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu. Nižší hodnoty jsou lepší. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teplota grafického čipu
Teplota grafického čipu je údaj získaný ze senzorů pro monitoring grafické karty. Hodnoty berte spíše jako orientační, diagnostické utility se spoléhají na informaci, kterou jim předá samotná karta a ta nemusí odpovídat reálné teplotě GPU. Ze zkušeností s jinými komponentami víme, že diagnostika dokáže tyto hodnoty přikrášlit a občas naměří i nižší hodnoty než je teplota okolního vzduchu. Proto bych nedoporučoval přinejmenším vzájemně srovnávat hodnoty naměřené na různých GPU.
S teplotami čipu bez zátěže nebývá problém, přesto může být tento údaj zajímavý. Pokud je karta i bez zátěže hlučná a teplota GPU je přitom nízká, svědčí to o nevhodném nastavení regulace otáček (karta je hlučnější, než by při lépe zvládnuté regulaci mohla být).
Teplota grafického čipu v zátěži by se určitě neměla dostat přes 100 °C. Už při teplotách přes 90–94 °C ale začínají nějaké karty výrazně snižovat takt jádra nebo roztáčet ventilátory na plný výkon.
Specialitou jsou karty s GPU Boost 2.0, jejichž regulace karty automaticky přetaktovává tak, aby teplota GPU nepřesáhla nastavenou hodnotu (standardně 80 °C). V případě, že je u karty s GPU Boost naměřená hodnota 80 °C, s velkou pravděpodobností karta narazila na cílovou hodnotu a snížila úroveň přetaktování.
Teploty u testované karty
K teplotám budu mít jednu jedinou výtku – teplota bez zátěže je příliš nízká. Kdyby přitom běžely ventilátory na nižších otáčkách, ničemu by to nevadilo, jenže neběží. A nejspíš to není kvůli chlazení napájecí kaskády, ani po snížení otáček na velmi tichých ~1400 ot./min se teplota GPU nedostala přes 72 °C a teplota PCB v místě napájecí kaskády se i tak udržela pod 70 °C (měřeno na zadní straně karty IR teploměrem).
Otáčky ventilátoru
Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu slouží pouze jako doplnění pro měření hlučnosti.
Radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se nejčastěji používají u výkonnějších referenčních karet, bývají na stejných otáčkách hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Dále platí, že karty s jedním ventilátorem bývají i při podobné hlučnosti na poslech snesitelnější než karty se dvěma či třemi ventilátory. Důvodem není jen větší průtok vzduchu a vyšší aerodynamický hluk. Pokud jsou na chladiči vedle sebe dva ventilátory, v místě, kde sousedí, ženou jejich lopatky vzduch proti sobě a vzájemně se přibržďují. Kvůli tomu může hluk vydávaný kartou kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
Ventilátory testované karty
Má-li tato karta nějakou opravdu stinnou stránku, je jí nastavení regulace otáček ventilátoru. Bez zátěže je vše naprosto v pořádku, karta běží na neslyšných ~1170 otáčkách.
Ale v zátěži! Bezmála dva tisíce otáček je na 10cm ventilátory příliš na to, aby se dalo mluvit o tom, že je karta tichá (na současné poměry obvyklé u lepších modelů).
Hlučnost grafické karty
Co se hlučnosti týká, pamatujte, že se nedá ohlížet jen na údaj naměřený hlukoměrem, ale liší se i charakter zvuku, který chladič vydává. Hlučnější chladič s vyrovnaným hlubším tónem může být snesitelnější než tišší chladič, u kterého kolísají otáčky nebo který vydává vyšší tón.
U velmi nízkých hodnot (zhruba pod 33 dBA) už nejsou rozdíly mezi jednotlivými kartami příliš podstatné, znát jsou snad jen během nočního klidu a na krátkou vzdálenost. Kartu navíc s velkou pravděpodobností je přehluší některý ze systémových ventilátorů, ventilátor ve zdroji počítače, ventilátor na chladiči procesoru nebo otáčení ploten u klasického pevného disku.
Pamatujte také na to, že dBA je logaritmická jednotka. Vzájemné poměry pruhů v interaktivních grafech ani údaje v procentech neodpovídají rozdílům hlučnosti v praxi (jednoduše řečeno karta se 60 dBA není jen dvakrát hlučnější než karta se 30 dBA).
Hlučnost testované karty
Bez zátěže je vše příkladné, kartu prakticky není slyšet. V zátěži je to ale kvůli příliš vysokým otáčkám horší. Třeba oproti 2GB kartě od MSI už je karta o poznání hlučnější. Pokud ji ale postavíte vedle referenčních karet s radiálními ventilátory, výsledek už nebude pochopitelně tak špatný.
Pozitivní je, že není problém otáčky upravit manuálně, chladič má velkou rezervu.
Cena a shrnutí výkonu
Ceny
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.
Průměrný výkon
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
U nejvýkonnějších karet musím upozornit na to, že v některých testech už dochází k horšímu škálování – karty už nejspíš brzdí výkon procesoru.
Poměr cena/výkon
To, že má karta z porovnávaných grafik nejlepší poměr cena/výkon v plném HD vás po pohledu na průměrný výkon a srovnání cen už asi nepřekvapí. Ve vyšším rozlišení už se o první příčku přetahuje se 2GB OC verzí.
Závěrečné shrnutí
To nepříjemné si odbudeme hned zkraje. Menší kapacita pamětí není u současných her při plném HD rozlišení žádným výrazným hendikepem, u drtivé většiny stávajících her nebudete se 2 GB pozorovat žádnou výhodu. A pokud hry zaplní u 1GB karet celou paměť, obvykle se s memory management vypořádá, aniž by to bylo nějak dramaticky znát na výkonu či kvalitě obrazu (i když i výjimky se najdou). Otázkou je, jak dlouho tento trend ještě vydrží, 2 GB paměti si už našly cestu i do nižší střední třídy a dá se čekat, že už vývojáři budou se 2 GB počítat. Ostatně většina her už se při maximálním nastavení přes ten 1 GB obsazené paměti běžně přehoupne.
Nepotěší ani to, že paměti běží na nižších taktech (i když by při dovětku OC člověk asi čekal u pamětí přinejmenším takty referenční). Opět ale připomínám, že obdobně jsou na tom i 1GB modely jiných výrobců, spíše jde o snahu příliš neparazitovat na 2GB modelech.
A konečně kritizovaná hlučnost. Nechápejte to tak, že je karta extrémně hlučná. Mít tady podobnou kartu před rokem, nejspíš jí to nevyčítám, mít ji tady před několika lety, jsem z ní snad i nadšený. Na současné poměry bych ji ale označil už jen za průměrnou a zdůraznil, že už jsme tu měli i výrazně výkonnější karty s vyšší spotřebou a přitom mnohem tišším chlazením. A ještě další drobnost – ventilátory s dlouhýma lopatkama, které Gigabyte používá, mají tendenci rezonovat při vysokých otáčkách a občas i lehce rozdrnčí chladič. Stalo se to i v tomto případě, ale zmiňuji to spíš mimochodem. Stěží bude mít někdo potřebu honit ventilátory na 2500 otáčkách, když k uchlazení stačí i nějakých 1400 ot./min.
Dodělej doma
A teď to pozitivní – nezdálo se, že by se karta jakkoliv přehřívala i při výrazném snížení otáček. Teplota GPU se i při velmi tichých 1400 ot./min držela kolem 70 °C a ani teploty napájecí kaskády (resp. PCB v daném místě) nešly přes 70 °C. Nevidím tedy problém, proč si pro kartu nepřipravit vlastní profil.
Nižší takt pamětí na výkonu výrazně neubral a oproti referenční kartě to částečně kompenzuje i přetaktování GPU od výrobce. Papírově má GPU běžet s Boost při „typické“ zátěži na 1098 MHz, v praxi to bylo ještě o 39 MHz lepší i při zátěži intenzivní.
Reálná frekvence se z povahy toho, jak Boost funguje, může lišit kus od kusu. Připomínám, že v tomto případě jde o kartu přímo z eshopu a tak by nemělo hrozit, že prošla nějakým užším výběrem, přesto se tento výsledek nedá označit za dostatečně reprezentativní (zkrátka můžete dopadnout hůře i lépe).
Obdobné je to i při přetaktování, u GPU byla rezerva ještě slušná, u pamětí to ale moc dobré nebylo, v podstatě se jen lehce přehoupla přes 6 GHz, které jsou standardem u 2GB modelů.
A konečně, co se poměru cena/výkon týká, nemá mezi porovnávanými kartami, o kterých už můžeme mluvit jako o použitelných na plné HD rozlišení, konkurenci. Rozdíl pár set korun oproti 2GB modelům bohužel není tak výrazný, aby bylo nutné škudlit za každou cenu (u populární 1GB HD 7850 byl rozdíl proti 2GB modelu svého času podstatně větší). A ve výsledku není karta o tolik výhodnější, jako tomu bylo při srovnání 1GB a 2GB modelu HD 7850. Ale rozdíl tu přece jen je.
Jako přímý konkurent se nabízí z jedné strany o 300–400 korun levnější HD 7790, která má ale o 11 % nižší výkon, na druhé straně je to pak HD 7850, u které ty tři stovky připlatíte za nárůst výkonu o 4 %. Ani jedna varianta není (zdůrazňuji, že v rámci průměru z testovaných her) výhodnější.
Proto jsem se rozhodl udělit kartě ocenění Smart Buy!, byť se dvěma výhradami – tou první je, že to chce ručně doladit otáčky ventilátorů na míru vašeho počítače, tou druhou je, že pokud neobracíte každou korunu, stojí za to připlatit na 2GB kartu, získáte nejen větší paměť a rezervu pro příští generaci her, ale i o něco vyšší takty pamětí a tím pádem i vyšší výkon.
Gigabyte GeForce GTX 650 Ti Boost OC 1GB
+ výkon
+ poměr cena/výkon
+ spotřeba
+ velká rezerva chladiče
+ i v hůře chlazených skříních udrží GPU pod 80 °C
+ bez zátěže neslyšná
+ rezerva pro přetaktování GPU
± bohaté možnosti nastavení, říká si o vyladění na míru
− v zátěži není tichá (velká rezerva pro manuální úpravu)
− paměti běží na nižších taktech než u 2GB modelů
 |
Za poskytnutí grafické karty do testu děkujeme společnosti TS Bohemia |
