Gigabyte GTX 470 SuperOC: I GF100 může být tichá

0

Trojnásobné větrání

Gigabyte GV-N470SO-13I je dalším z modelů z prémiové řady Super Overclock. Za modelovým značením GV-N470SO-13I se ukrývá přepracovaná a přetaktovaná GeForce GTX 470. Nebudeme řešit schopnosti a vlastnosti samotné GeForce GTX 470, ty najdete podrobně rozebrané v recenzi referenční GeForce GTX 470, ale zaměříme se spíš na rozdíly oproti referenčnímu provedení, provozní vlastnosti a přidané funkce.

Čipy pro GeForce GTX 470 z řady Super Overclock procházejí u Gigabyte třídícím procesem, který jim má zajistit oproti běžným tři výhody – o 10–30 % lepší přetaktování, o 5–10 % nižší teploty a nižší spotřebu při přetaktování. U samotné grafické karty pak výrobce slibuje o 12 % vyšší výkon, o 18 % nižší teploty a o 17 % nižší spotřebu oproti referenční GeForce GTX 470 (přetaktované na stejnou frekvenci).

Výsledkem je karta, u níž jsou takty jádra navýšené z původních 607 na 700 MHz, shadery běží místo 1215 na 1400 MHz a na svých taktech zůstaly jen paměti GDDR5 se 3348 MHz efektivně.

Lepší modely dostávají často do vínku upravený tištěný spoj, u kterého už je samozřejmostí použití kvalitních součástek (známe pod rozličnými marketingovými termíny jako Ultra Durable či Military Class). K tradičním zaklínadlům, jako jsou kondenzátory s pevným dielektrikem, Hi-C kondenzátory či solid state cívky, přibyly ještě „proadlizery“. Tento podivný výraz vznikl spojením tří slov prompt, broadband a stabilizer. Na kartě nahrazují pole složená z desítek miniaturních kondenzátorů.

Ze čtrnácti napájecích fází je dvanáct vyhrazených pro jádro (referenční GTX 470 má pět) a dvě pro paměti. Počet aktivních napájecích fází lze poznat podle diagnostických LED zadní straně karty.

Gigabyte je náležitě pyšný i na použité chlazení „Windforce 3X“. Podobně jako u svých chladičů se dvěma ventilátory se snaží omezit turbulentní proudění vzduchu různým sklonem ventilátorů, a co víc, i rozdělením chladiče do tří samostatných bloků s odlišně orientovaným žebrováním. K tomuto řešení snad jen jedinou připomínku – v případě ventilátoru neblíže k záslepce je změna orientace žebrování spíše kontraproduktivní, protože žebrování v této části nevede k perforaci na záslepce, ale končí „o patro“ níž za výstupními konektory.

Na rozdíl od „bleskového“ MSI R5870 si karta vystačí se stejným napájením jako referenční model, tedy se dvěma šestipinovými konektory. Standardní jsou i výstupy – dva DVI-I porty a jeden mini-HDMI. Nadstandardem jsou měřicí body pro kontrolu napájecího napětí.

Je pochopitelné, že předimenzované napájení bude chtít víc místa, avšak stejně to, že se kvůli tomu délka karty zvětšila z původních 24 na 28 cm (tedy ještě o 1 cm více než u GTX 480)

Výbava karty vás možná překvapí svou skromností. Najdete v ní jen redukci z DVI-I na D-sub a dvě napájecí redukce ze dvou čtyřpinových molexů na přídavné PCIe napájení. S povděkem kvituji, že výrobce místo levného adaptéru z mini-HDMI na HDMI přidal raději kabel, na druhou stranu vám může scházející redukce zkomplikovat život v případě, že vám délka dodávaného 1,5m HDMI kabelu stačit nebude.

 

  GeForce GeForce GeForce GeForce Gigabyte GeForce
  GTS 250 GTS 450 GTX 460 GTX 470 GTX 470 SuperOC GTX 480
Jádro G92 GF106 GF104 GF100 GF100 GF100
Výrobní proces 55 nm 40 nm 40 nm 40 nm 40 nm 40 nm
Velikost jádra 231 mm² 240 mm² 320 mm² 526 mm² 526 mm² 526 mm²
Tranzistorů 754 mil. 1,17 mld. 1,95 mld. 3,2 mld. 3,2 mld. 3,2 mld.
Stream procesorů 128 192 336 448 448 480
Takt jádra 738 MHz 783 MHz 675 MHz 607 MHz 700 MHz 700 MHz
Takt SP 1836 MHz 1566 MHz 1350 MHz 1215 MHz 1400 MHz 1401 MHz
ROP/RBE 16 16 32 40 40 48
Texturovacích jedn. 64 32 56 56 56 60
Paměť 1 GB GDDR3 1 GB GDDR5 1 GB GDDR5 1280 MB GDDR5 1280 MB GDDR5 1536 MB GDDR5
Takt pamětí 2200 MHz 3608 MHz 3600 MHz 3348 MHz 3348 MHz 3696 MHz
Šířka sběrnice 256-bit 128-bit 256-bit 320-bit 320-bit 384-bit
Propustnost pamětí 70,4 GB/s 57,7 GB/s 115,2 GB/s 133,9 GB/s 133,9 GB/s 177,4 GB/s
Fillrate (pixely) 11,8 Gpx/s 12,5 Gpx/s 21,6 Gpx/s 24,3 Gpx/s 28,0 Gpx/s 33,6 Gpx/s
Fillrate (textury) 47,2 Gtx/s 25,1 Gtx/s 37,8 Gtx/s 34 Gtx/s 39,2 Gtx/s 42 Gtx/s
FLOPS 470 GFLOPS 601 GFLOPS 907 GFLOPS 1089 GFLOPS 1254 GFLOPS 1345 GFLOPS
Max. spotřeba 156 W 106 W 160 W 215 W neuvedena 250 W
Délka karty 23 cm 21 cm 21 cm 24 cm 28 cm 27 cm
Shader model 4.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0
  Radeon Radeon Radeon Radeon Radeon Radeon
  HD 4850 HD 5750 HD 5770 HD 5830 HD 5850 HD 5870
Jádro RV770 Juniper Juniper Cypress Cypress Cypress
Výrobní proces 55 nm 40 nm 40 nm 40 nm 40 nm 40 nm
Velikost jádra 263 mm² 181 mm² 181 mm2 330 mm² 330 mm² 330 mm²
Tranzistorů 956 mil. 1,04 mld. 1,04 mld. 2,15 mld. 2,15 mld. 2,15 mld.
Stream procesorů 160 (800) 144 (720) 160 (800) 224 (1120) 288 (1440) 320 (1600)
Takt jádra 625 MHz 700 MHz 850 MHz 800 MHz 725 MHz 850 MHz
Takt SP 625 MHz 700 MHz 850 MHz 800 MHz 725 MHz 850 MHz
ROP/RBE 16 16 16 16 32 32
Texturovacích jedn. 40 36 40 56 72 80
Paměť 512 MB GDDR3 1 GB GDDR5 1 GB GDDR5 1 GB GDDR5 1 GB GDDR5 1 GB GDDR5
Takt pamětí 1986 MHz 4600 MHz 4800 MHz 4000 MHz 4000 MHz 4800 MHz
Šířka sběrnice 256-bit 128-bit 128-bit 256-bit 256-bit 256-bit
Propustnost pamětí 63,5 GB/s 73,6 GB/s 76,8 GB/s 128 GB/s 128 GB/s 153,6 GB/s
Fillrate (pixely) 10 Gpx/s 11,2 Gpx/s 13,6 Gpx/s 12,8 Gpx/s 23,2 Gpx/s 27,2 Gpx/s
Fillrate (textury) 25 Gtx/s 25,2 Gtx/s 34,3 Gtx/s 44,8 Gtx/s 52,2 Gtx/s 68 Gtx/s
FLOPS 1 TFLOPS 1 TFLOPS 1,36 TFLOPS 1,79 TFLOPS 2,09 TFLOPS 2,4 TFLOPS
Max. spotřeba 110 W 86 W 108 W 175 W 170 W 188 W
Délka karty 23 cm 19 cm 22 cm 24 cm 24 cm 28 cm
Shader model 4.1 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0

 

Testovací sestava

Testovací konfigurace

Hardware

  • monitor: HP LP3065 (30″, 2560 × 1600 px, S-IPS)
  • procesor: Intel Core i7-920 (20× 200 MHz = 4,00 GHz, Turbo Boost a HyperThreading vypnuty)
  • základní deska: Gigabyte GA-X58A-UD5 (Intel X58, ICH10R, BIOS F3)
  • paměti: 6 GB Kingston DDR3-1866 (1200 MHz, 7-7-7-20-2T, 1,66 V)
  • pevný disk: Western Digital VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS)
  • optická mechanika: Lite-On DH-4O1S (Blu-ray, DVD-ROM)
  • zdroj: Gigabyte Odin GT 800W (GE-S800A-D1)
  • skříň: Cooler Master Centurion 534
  • chladič CPU: Scythe Mugen 2 (1300 rpm) + Noctua NT-H1
  • systémové větráky: Arctic Fan12 PWM + Cooler Master 12 cm @ 1000 rpm

Pouze pro testy hlučnosti je použit jiný počítač (a noční klid):

  • hlučnost okolí: 36,5 až 37,5 dBA (měřeno cca 20 cm od grafické karty, odejmutá bočnice skříně)
  • pevné disky: WD7500AAKS a WD20EADS v boxech Acutake Dark Disc 2
  • zdroj: Enermax Modu82+, 625 W
  • skříň: Cooler Master Centurion 5
  • chladič CPU: Noctua NH-U12P
  • systémový větrák: Noctua NF-S12

Operační systém, nastavení a ovladače

  • Microsoft Windows 7 Ultimate (64bitová verze)
  • vypnuta automatické defragmentace, aktualizace i swap file na všech jednotkách
  • DirectX redist February 2010
  • Intel INF 9.1.1.1
  • ATI Catalyst 10.3 pro Radeon HD 5770/5830/5850/5870/5970
  • Nvidia GeForce 197.25 pro GeForce GTX 285/295
  • Nvidia GeForce 197.17 pro GeForce GTX 470/480
  • Nvidia GeForce 257.15 pro GeForce GTX 465, 258.96 pro GTX 460, 260.52 pro GTS 450

Grafické karty testujeme na 30″ LCD panelu HP LP3065 [30]

  

  

Za poskytnutí procesoru Intel Core i7-920 děkujeme společnosti Intel 

 

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR3 děkuji společnosti Kingston  

Kingston  

Za poskytnutí základní desky GA-X58A-UD5 a zdroje Odin GT děkujeme společnosti Gigabyte  

Mugen 2 v bedně  

Za zaslání Blu-ray mechaniky děkuji společnosti Lite-On IT  

  

Za poskytnutí desítek balení teplovodivé pasty Noctua NT-H1
děkujeme společnosti RASCOM Computerdistribution  

  

Za

poskytnutí her Battlefield Bad Company 2 a Dragon Age: Origins děkujeme
společnosti Electronic Arts Czech Republic  .

EA logo  

Za poskytnutí hry Aliens vs. Predator děkujeme společnosti CD Projekt. 

CD Projekt

Za poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman .

  

Herní testy

Herní testy

Pro orientační nástin nárůstu výkonu u přetaktované karty jsem naměřil výkon v několika hrách.

 

 

 

 

 

Hlučnost

Hlučnost

Hlukoměr  

Měření hlukoměrem jsou prováděna ze vzdálenosti 20 cm od větráčku karty a současně tak, aby na hlukoměr nesměřoval proud vzduchu z nějakého ventilátoru. Bočnice počítačové skříně je při testech hlučnosti odejmuta. Hlučnost okolí (ambient), resp. spíše sestavy používané pro testy hlučnost (jediným zdrojem hluku je disk WD7500AAKS v antivibračním kitu a zdroj Enermax Modu82+, oba od hlukoměru vzdáleny dále než karta), činí asi 36,5–37,5 dB(A). Kvůli MSI Cyclone, která evidentně narážela na spodní limit daný hlukem okolí, jsem při zachování většiny podmínek zkusil odclonit také hluk disku a vyzkoušet lépe změřit hlučnost této v idle velmi tiché karty.

 

 

Naměřené decibely nejsou úplně vše, takže se pusťme ještě do subjektivního hodnocení:

  • Gigabyte GeForce GTX 470 Super OC – při automatické regulaci je spodní hranice kolem 1500 ot./min. I když se zdá, že jde o vysokou hodnotu, chladič je velmi tichý, protože venitlátory netrpí na žádné parazitní zvuky, jako je vrčení motorku či ložisek. Ruční regulací se dají stáhnout zhruba ke 1 200 otáček, ale rozdíl poznáte snad jen v počítači bez pevného disku s rotujícími plotnami a pasivními chladiči. Otáčky začínají rychle stoupat až při teplotách nad 70 stupňů. Potom roste i hlučnost, zhruba při 2 200 otáčkách se ozvalo slabé kvílení ložisek, při překonání této rychlosti už ale bylo slyšet zase jen aerodynamický hluk. I při maximálních třech tisících otáček patří karta k těm nejtišším, výjimkou jsou jen podstatně slabší karty. Samotnému chlazení by tak určitě prospělo, kdyby ventilátory mohly běžet rychleji, teploty dosahované při intenzivní zátěži už jsou hodně vysoké.
  • MSI GeForce GTX 460 Cyclone – ačkoli se otáčky v idle pohybují kolem 1200 za minutu, je zvukový projev 9cm ventilátoru přijemným překvapením. Slyšíte jej opravdu jen velmi zblízka, motůrek pak neslyšíte prakticky vůbec. Chlazení je i na GF104 navíc velmo účinné, takže teptvr v hůže větrané skříni můžete pomocí extrémní zátěže typu FurMark vyhnat otáčky i nad už přeci jen ne zrovna tichých 2500 za minutu. S lepším větráním okolí zvládne Cyclone GTX 460 i ve Furmarku na nějakých 2250 rpm, což ústí v pořád ještě nadprůměrně tichou kartu. Škoda snad jen toho, že pod 40 % (oněch 1200 rpm) nejde ventilátor v Afterburneru softwarově regulovat. Podařilo se mi totiž zajistit nižší ambientní hluk a mohl bych pak naměřit hodnotu bliží 30 dBA (pod touto hranicí už měří použitý hlukoměr bůhvíjak).
  • Asus GeForce GTS 450 – v klidu bohužel ne úplně tichá (na úrovni neregulované GTX 260/280), v zátěži už se naopak otáčky příliš nezvedají a patří pak mezi tišší aktivně chlazené grafiky. Těch 1700 ot./min ve 2D je ale škoda, karta zůstává chladná a klidně to mohlo být při velikosti ventilátoru neslyšných méně než 1000 rpm. Zas tak neslyšných ne, neboť kromě aerodynamického hluku jsem z ventilátoru na menší vzdálenost slyšel i zřetelné vrčení motůrku.
  • Gainward GeForce GTX 460 768 MB – v idle větrák mírně vrčí, zregulovat pod 40 % nejde ani v Afterburneru, ani v dodávaném Expertool. Nad 75 stupňů Celsia je nastaveno 60 % otáček a hluk začne být už hodně zřetelný. V zátěži jsem bezdotykovým teploměrem naměřil 55 stupňů u VRM a 66 stupňů Celsia na kondenzátorech.
  • Nvidia GeForce GTX 460 1024 MB – ventilátor také nejde regulovat pod 40 %, ale v tomto případě to moc nevadí. Uslyší jej snad jen majitelé nejtišších PC a to ještě postavených vedle sebe. V zátěži už je kartu slyšet, ale spíše aerodynamický hluk většího průvanu, ložiska jsou opravdu tichá.
  • Zotac GeForce GTX 460 1024 MB – ventilátor vydává takový lehce jakoby rozbitý zvuk, pořád stejné hučení jak při startu, tak potom v klidu v desktopu Windows. Podobné jako GTX 260/280, jenže tam jde větrák zregulovat ze 40 na 25 % a motůrek nevrčí.
  • Gigabyte Radeon HD 5830 UDV – minimálně testovaná karta i s BIOSem F4 (v době recenze poslední) bohužel nedokázala regulovat otáčky větráku automaticky (ani manuálně, softwareovou cestou). 2600 ot./min na ne až tak velké větráky sice není moc, ve 2D (desktopu) to ale bude i v průměrně tichém počítači znatelný rušivý element. V zátěži naopak je stejné kombo větráků na stejné hladině otáček poměrně tiché (jinými slovy stejně hlučné jako ve 2D). Slovo poměrně značí vztah mé formulace k dalším podobně výkonným kartám, zlepšovat by co samozřejmě bylo.
  • Nvidia GeForce GTX 465/470 – ačkoli kartu někteří co se hlučnosti týče srovnávají s referenčními GeForce GTX 260/275/280/285, je na tom karta takřka ve všech režimech hůře. V idle se sice v základním nastavením velmi podobný větrák jako u GTX 2xx točí zhruba na stejné otáčky (relativních 40 %), pokusy o regulaci směrem dolů (na 25 %) na rozdíl od zmíněné předchozí generace nejsou možné (posuvník se v Afterburneru i nejnovějším EVGA Precision vrací hned zpět). V zátěži se vinou vyšší spotřeby a vyššího zahřívání pak ventilátor dostává rovněž do vyšší otáček a karta je přeci jen ještě o poznání hlučnější než třeba zatížená GeForce GTX 285.
  • Nvidia GeForce GTX 480 – v idle (lépe řečeno v desktopu Windows) běží karta s asi 1600 otáčkami za minutu a zřejmě kvalitní ventilátor není nijak zvlášť hlučný. Potěší neroztočení na vysoké otáčky po startu PC, nepotěší zatím nemožností softwarové regulace směrem dolů. Pár set otáček dolů by karty při sledování filmu asi ještě snesla. Při hraní se postupně zvyšují otáčky a delší vysoká zátěž znamená naprosté rozzuření větráku. Ač to možná dBA úplně neodrážejí, proud vzduchu tlačený skrze pasiv karty a zadní mřížku dělá pořádnou aerodynamickou paseku. Jestli hrajete se sluchátky a nikdo další s vámi v jedné místnosti nebývá, budete v klidu, pro kohokoli jiného připadá v úvahu asi jen hledání, jak kartu zchladit tišeji. Možná by stačilo pořádně ofukovat do plastové kapoty karty vyhřezlý kovový pasiv, ale spíše stojí za to pořídit vodní chlazení.
  • ATI Radeon HD 5970 – jako u mnoha karet s referenčním chladičem, jež jsem testoval, i tento HD 5970 měl špatná (silně vrčící) ložiska větráku. Mám pocit, že na čtyři až pět karet s ref. chladičem (od HD 4870 a možná už HD 2900 XT se červená turbínka pořád opakuje) připadá vždy jedna s hlučným motůrkem. Každopádně počítejte s tím, že v případě dobrého kusu by byl hluk HD 5970 nižší než mnou naměřený.
  • Sapphire Radeon HD 5870 – v desktopu je na tom lépe než GTX 285, ale zase už si tolik nepomůžete softwarovou regulací. Nižší spotřeba v 3D znamená také nižší otáčky než vrcholná GT200 a zpravidla také nižší hluk. Referenční chladič se drží na 21 % otáček v idle (což znamená asi 1200 rpm) a dá se s klidem nazvat tichým (po manuální regulace je ref. chladič GTX 260/275/280/285 o něco tišším, bez ní však nikoli). V zátěži je regulace plynulá a karta začne postupně mírně a hluboce funět, 33 % otáček potřebných pro uchlazení ve FurMarku ale stále není žádným velkým hlukem
  • Sapphire Radeon HD 5850 – přestože hlukoměr zaznamenal mírně nižší hlučnost než u Radeonu HD 5870, mé dojmy byly spíše opačné: motorek větráčku mírně vrčel a vrčení jsem vnímal silněji se zvyšujícími se otáčkami (dobře tak bylo možno pozorovat, jak každé dva stupně nárůstu teploty na GPU odmění regulace vyšším rychlostním stupněm) než už byl hluk vzduchu tlačeného přes mřížku silnější než vrkot. V dobře odhlučněné skříni však tento zvuk pravděpodobně zanikne, navíc se nejspíš jednalo o nedokonalost kusu. Větrák je totiž jinak stejný jako u ref. HD 5870.
  • MSI GeForce GTX 295 – v idle jsou otáčky nastaveny na 40 % a zatímco je jádrům skoro zima, vy větrák trochu uslyšíte. Po regulaci (RivaTuner, Precision, …) se dostanete na hodnoty, jež by se daly nazvat tichým chodem. Regulace v zátěži je plynulá a zvuk stále kultivovaný, dlouhé trápení ve FurMarku samozřejmě zaviní silné foukání. Při normálním hraní se však karta (a také teploty) drží při zemi.
  • Nvidia GeForce GTX 285 – referenční chladič běží v desktopu na 40 % a není úplně tichý. Regulace na 25 % otáček mu hodně pomůže a teploty jsou stále v pořádku. V delší zátěži je aerodynamický hluk velkého proudu vzduchu dost citelné
  • Asus Radeon HD 5770 CuCore – asi se divíte, proč je po regulaci otáček ještě hlučnější. Důvodem byla zřejmě špatná ložiska či jinak vadný motorek, který při pomalých otáček vydával ještě děsivější periodický zvuk. Určitě to není karta do tichých počítačů.
  • MSI Radeon HD 5770 Hawk – jedna z nejtišších karet vůbec, chladič trošku připomíná taktéž velmi tichý Coolink GFXchilla (anebo starší Titan TwinTurbo, který ale tichý nebyl). Ani v zátěži nebude většina z vás o kartě vůbec vědět.
  • Sapphire Radeon HD 5770 Vapor-X – až v delší zátěži se větrák projevuje hlubším tónem většího průtoku vzuduchu, kluzné ložisko je zcela tiché (a snad mu to chvíli vydrží).
  • MSI GeForce GT 240 – karta bohužel nepodporuje nastavení pod 35 % otáček a i když termoregulace pracuje, je průběh otáček v normálních podmínkách plochý: jednoduše teprve při zahřátí, které kartě nehrozí, se otáčky zvyšují. Problém je, že oněch 35 % otáček je docela hlučných a v tichých PC budete hledat možnosti ztišení.
  • Sapphire Radeon HD 5770 – zvukový projev HD 5770 s referenčním chladičem se velice podobná tomu u Radeonu HD 5850. Vrčení rychle sílí se zátěží a přestože hlukoměr mluví spíše o nižší hlučnost, ve skříni, která nezachytí tóny vrčení, bude karta svým zvukovým projevem přinejlepším průměrná.
  • Sapphire Radeon HD 5750 – nízkoprofilový větrák má příjemný projev a nepotrápí vás nijak zvlášť ani po startu, kdy většina ventilátorů grafik zkouší, co umí. V idle budete díky nízkým teplotám schopni otáčky (třeba pomocí AfterBurneru, posuvník v CCC mi asi vinou absence PWM na kartě nefungoval) ještě snížit a HD 5750 se zařadí mezi nejtišší aktivně chlazené karty (byť zregulovaný HD 4850 Vapor-X anebo XFX GTX 260 Black Edition jsou ještě o něco tišší).
  • PowerColor Radeon HD 4730 – Accelero L2 bohužel nemá úplně tichý ventilátor, ani při vcelku nízkých otáčkách nebudou ozdobou silentPC. V základním nastavení je karta opravdu dost hlučná, pomocí manuální regulace (třeba v RivaTuneru) lze otáčky shodit ze 47 na 21 % a dostat ji alespoň na uspokojivou úroveň hluku. Teploty se pak v testovací skříni držely do 78 stupňů Celsia v idle. Naopak v zátěži už s otáčkami hlučnost tak dramaticky nestoupá a HD 4730 s Accelerem L2 z řady referenčních chladičů na dalších Radeonech HD 4700 a 4800 nijak zvlášť nevybočuje.
  • Asus GeForce GTS 250 Dark Knight – vysoké otáčky při implicitních hodnotách pro idle (30 %) dělají z Dark Knighta velmi hlučnou kartu, alespoň že zrychlování větráku v zátěžu už nepřináší velké nárůsty hlučnosti. Bohužel ani po uživatelsky nepřátelské softwarové regulaci větráku na 21 % to s hlukem není o tolik lepší, navíc začíná být dobře slyšet motůrek (předtím přehlušen prouděním rychle hnaného vzduchu) i jeho jakési ošklivé periodické zvuky.
  • Sapphire Radeon HD 4770 – při základním nastavení (32 %) je větrák pro většinu uživatelů zřejmě dost tichý, u hodně perforovaných skříní uslyšíte trochu vrčení motůrku. Po regulaci na 20 % se sice teplota GPU rychle vyšplhá až někam na 80 stupňům Celsia, odměnou vám je ale opravdové ticho (na hranici měřitelnosti v mých podmínkách, ale i zcela zblízka při poslechu). V zátěži už větrák uslyšíte dobře, nejedná se však o nijak hrozný hluk. Ve Furmarku se ventilátor roztočil na 41 %, v Bioshocku pak na 39 %. Nepříjemné je jen občasné roztočení (asi na vteřinu) na vyšší otáčky, děje se tak naštěstí jen v 3D zátěži, nikoli v idle jako to dělaly první Radeony HD 4870 a lekaly vás tak při sledování filmů či surfování. Po startu PC o sobě dá na pár vteřin větrák dost vědět, ale není to taková síla jako třeba u GeForce 8800 GT.
  • Nvidia GeForce 8800 GT – až na děsivý start povětšinou tichá karta, resp. tichá pro všechny, kdo nemají opradu silentPC pro noční práci či sledování filmů. Nevysoké otáčky malého větráku jsou vykoupeny vyššími teplotami, takže nižšího hluku už dosáhnete jen výměnou. Pozdější GeForce 8800 GT nebo 9600 GT měly podobný chladič, ale s větrákem většího průměru. S ním klesly jak teploty, tak hluk (hlavně ten při startu).
  • Gigabyte Radeon HD 4870 – v idle pro většinu hráčů určitě dostatečně tichá karta, ani v zátěži není hluk nesnesititelné. Spíše se jedná o hluboké šumění a bručení ventilátoru, který se typicky pohybuje na 1900–2100 rpm. Manuální regulací nedosáhnete tak nízkých otáček, jaké nastaví automatika, proto je hlučnost naopak o něco vyšší.
  • Gigabyte GeForce GTX 260 OC – v idle do tichého počítače zdánlivě nevhodná, ale díky nízkému zahřívání stačí v RivaTuneru či Precision nastavit 25 namísto 40 % otáček a rázem máte velice tichou kartu. V zátěži se umí větrák roztočit a foukat pořádně, jedná se ale o snesitelný hukot podobný projevu Radeonu HD 4870 v zátěži. Ve hrách se větrák točí většinou kolem 1700 rpm, ve FurMarku jde až na 2100 rpm.
  • Gigabyte Radeon HD 4850 Silent-Pipe IV – pasivní chladič opravdu žádný zvuk nevydává
  • eVGA GeForce GTS 250 SuperClocked – referenční chladič nepříjemně překvapil. Zatímco stejně vypadající Cooler Master na 8800 GTS-512 se dal považovat za slušně tichý, ten na GTS 250 se projevoval hlubším vrčivým zvukem. Možná nebyl úplně v pořádku a jiný vzorek karty by byl lepší. Nefungovala bohužel ani manuální regulace, 35 % otáček v idle se drželo, ať jsem zkoušel hýbat s čímkoli. Teplotní regulace ale funguje a v zátěži už je chladič celkem hlučný.
  • Gigabyte Radeon HD 4850 – referenční chladič vypadající ten na Radeonu HD 3850 (jen s jinými lopatkami větráku) bohužel není tichý ani u druhého zkoušeného kusu. V idle to ještě jde, kvalitnější skříň zřetelné vrčení motůrku snad ještě odhluční. V zátěži už je vrčení dost zřetelné.

Spotřeba, teplotní testy

Spotřeba

Je měřena spotřeba celého PC (bez monitoru, viz kapitola Testovací sestava) pomocí zásuvkového wattmetru FK Technics.

 

 

Přetaktování a verdikt

Přestože je karta dost vysoko přetaktována už od výrobce, stále nebyla na hranici svých možností. Jádro se nakonec podařilo zvednout na stabilních 764 MHz (1 528 MHz pro shadery) a paměti, které v základu nejsou přetaktované vůbec, bylo možné přetaktovat z původních 3 348 na 3 796 MHz efektivně.

V praxi se toto přetaktování projevuje nárůstem výkonu oproti továrním frekvencím v rozmezí 6–11 % v závislosti na titulu, v průměru to bylo asi 9,4 %.

 

  Gigabyte GTX 470 (700/1400/3348 MHz) Gigabyte GTX 470 (764/1528/3796 MHz) nárůst výkonu
Aliens versus Predator Benchmark, 1920×1200, DX10, vvd, průměr 31,5 fps 35 fps 11,1 %
Crysis 1280 × 1024, 1× AA, DX10, vvd, průměr 53,8 fps 58,3 fps 8,4 %
Crysis 1680 × 1050, 1× AA, DX10, vvd, průměr 41,1 fps 45,47 fps 10,6 %
Crysis 1920 × 1200, 1× AA, DX10, vvd, průměr 33,2 fps 36,5 fps 9,9 %
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat 1920 × 1200, 1× AA, DX11, průměr 45,4 fps 49,7 fps 9,5 %
World in Conflict 1280 × 1024, 4× AA, DX10, vd, průměr 83 fps 88 fps 6,0 %
World in Conflict 1680 × 1050, 4× AA, DX10, vd, průměr 70 fps 77 fps 10,0 %
World in Conflict 1920 × 1200, 4× AA, DX10, vd, průměr 60 fps 66 fps 10,0 %
průměr     9,4 %

Verdikt

GV-N470SO-13I od Gigabyte je jednou z nejlepších GeForce GTX 470 vůbec. Na přetaktovanou GeForce GTX 470 nabízí výborné provozní vlastnosti (především hlučnost), Chlazení sice v Kombustoru běželo téměř na doraz a tak je škoda, že nemá větší rezervu, ale ve hrách se do tak vypjatých situací, jako bylo naměřených 102 °C v MSI Kombustor, nedostanete.

Ve známějších e-shopech začínají ceny běžných GeForce GTX 470 asi na 6400 Kč. Ceny nejlevnějších Radeonů HD 5870 začínají na 8100 Kč a karty dostupné skladem jsou ještě o nějaké dvě stovky dražší. Oproti Radeonům je na tom tedy cenou i poměrem cena/výkon SuperOC GTX 470 od Gigabyte v současnosti o něco lépe a proti ní mluví snad jen o něco vyšší spotřeba.

Hůř už dopadne při bratrovražedném souboji s běžnými GTX 470. Budeme-li se na ni dívat pohledem běžného smrtelníka, který se v hardwaru příliš nevrtá, dostane za tisícikorunový příplatek oproti běžné GTX 470 zhruba osmiprocentní navýšení výkonu a přidanou hodnotou bude tiché chlazení a lepší provozní vlastnosti.

Gigabyte GeForce GTX 470 SuperOC

+ bez zátěže velmi tichá karta  
+ funkční a zvládnutá regulace otáček

+ další rezerva pro přetaktování
+ kvalitní součástky
+ možnost navýšení napájecího napětí

– větší rozměry
– jen základní příslušenství
– vyšší příplatek oproti základním modelům
– vysoké teploty při intenzivní zátěži
– spotřeba

Gigabyte GTX 470 SuperOC: I GF100 může být tichá

Ohodnoťte tento článek!