HP Pavilion dm4: sympatická, hnědá kovová čtrnáctka (první pohled)

0

Příjemný design a slušné zpracování

Na trhu jsou notebooky, které vás zaujmou na první pohled. Různé Ultrabooky, MacBooky, highendové pracovní stanice od Lenova, Dellu či Fujitsu… jenže tyto notebooky se obvykle snaží být tak elegantní, až jsou nakonec všechny úplně stejné. Oproti tomu tento 14‚Ä≥ Pavilion si jen tak s něčím nespletete – je to taková holka od vedle, která si na nic moc nehraje, a v davu nafintěných, peroxidových blondýn si jí díky tomu paradoxně jako jediné všimnete.

No, ale to jsem se nechal poněkud unést. HP dm4 v konfiguraci označené 2020sn k nám dorazil v pro notebooky poměrně neobvyklé hnědé barvě – po sérii stříbrných Ultrabooků a obecně notebooků silně připomínajících nejmenované produkty Applu, které mi poslední dobou procházejí rukama, je to příjemná změna. Zadní strana víka a horní strana základny jsou z kartáčovaného hliníku, boční strana poměrně tlusté základny je stříbrná; spodek je matně černý a rámeček displeje je bohužel jako obvykle leskle černý. K tomu si připočítejme stříbrné, poměrně masivní klouby displeje a dostáváme něco, co na papíře zní jako pořádný barevný mišmaš, ovšem v reálu to k sobě docela pěkně ladí – však to můžete z fotek posoudit sami. Poněkud nešťastně se mi ale jeví velké logo HP na zadní straně víka, které je bíle podsvícené a nikde jsem nenašel (zatím) způsob, jak to podsvícení vypnout. Pokud tak jste v tmavé místnosti s dalšími lidmi, mohlo by to někoho rušit, pokud sedí aspoň přibližně naproti vám. Vy to ale samozřejmě nijak nepocítíte, tedy pokud nejste zvyklí opravdu na hodně divnou polohu při práci na notebooku…

 

Rozměry notebooku se odvíjí od čtrnáctipalcové úhlopříčky displeje, žádné překvapení se tentokrát nekoná. Tloušťka v nejtlustším bodě (a v zavřeném stavu) činí 32 mm, což už je dnes přece jen docela vysoká hodnota. Opticky notebook působí opravdu poněkud baculatě, což ještě mírně umocňuje hojné používání zaoblených hran – nezaoblené rohy se zde prakticky nevyskytují. Zpracování na mě ovšem působí velmi dobře, základna se nemá šanci prohnout; s víkem je to jako obvykle poněkud horší a v horních rozích se s ním dá docela silně kroutit, což mě vzhledem k použití hliníku poměrně nepříjemně překvapilo. Na druhou stranu, kroucení displejem je spíše taková recenzentská zábava a normální člověk to se svým notebookem moc často neprovádí; důležité je spíše to, zda se víko nekroutí při normálním otevírání a zavírání a to se zde naštěstí neděje.

Klouby displeje jsou skutečně bytelné a perfektně tuhé. Otevřít počítač jednou rukou není nejmenší problém a po otevření drží víko přesně v bodě, kde jste jej nechali. Vytknul bych ovšem poměrně malý maximální úhel otevření – je to asi 135 ¬∞, což je dáno konstrukcí kloubů, a občas bych ocenil více.

Klávesnice (téměř) bez výtek

Klávesnice se tentokrát povedla. Na noteboocích od HP jsem poslední dobou kritizoval kurzorové šipky, které bývaly umístěné do jedné řady, takže prostřední dvě (vertikální) měly poloviční výšku. Tady se to už nestalo, tak jen doufám, že to HP vydrží i nadále. I jinak je vše tam, kde má alespoň podle mě být (Delete v pravém horním rohu, klávesy pro pohyb v textu jako Home a End samostatně na pravém boku, Fn napravo od levého Controlu) a přestože se klávesnici nevyhnul drobný ústupek designu v podobě zaoblení kláves v rozích, na funkčnost to v praxi má jen minimální vliv. Podsvícení není v tomto segmentu příliš obvyklé, takže jeho absence tady příliš nevadí. Jediná výtka by mohla směřovat k jednořádkovému Enteru, ale to je spíše věc vkusu. Touchpad se také povedl, je pěkně hmatově odlišený, vycentrovaný, má velká, velmi tichá tlačítka s jistým stiskem a celkově opravdu není důvod ke stížnostem.

Ještě zpátky k displeji. S rozlišením 1366 × 768 jsem u zařízení tohoto typu tak nějak smířený a s tím, že povrchová úprava bude lesklá také – ovšem tady je displej lesklý prostě moc, nebo mi to aspoň zatím tak připadá. Navíc se mi jeho kontrast pocitově zdá docela slabý, především u tmavších odstínů; zatím jsem se ale ještě nedostal k exaktnímu měření sondou, to najdete až ve velké recenzi. Dovolím si každopádně prorokovat, že displej tentokrát příliš nepochválíme.

Po stránce hardwaru neskrývá Pavilion dm4 žádné velké překvapení. Klasické dvoujádro od Intelu, Core i5-2410M, 4 GB operační paměti v jednom modulu a 640GB pevný disk o rychlosti 5 400 otáček za minutu jsou dnes dokonale běžné parametry, nekoná se žádný důvod k jásotu, ale ani se HP nemá za co stydět. Příjemným bonusem je dedikovaná grafika AMD Radeon HD 6470M s gigabajtem paměti. Na náročné hraní si tento notebook rozhodně nepořizujte, ale na World of Warcraft nebo nějaké méně náročné hry vcelku slušně postačí.

Pořádnou recenzi notebooku s testy výdrže, výkonnostními testy a více fotkami bude brzy následovat. A ještě drobnost: jedná se o novinku na českém trhu a dostala se k nám verze s anglickým systémem a bez českých popisků kláves.

Ohodnoťte tento článek!