HP Pavilion w2408: TN s dobrými barvami

0

První seznámení, parametry

Panel HP Pavilion w2408 nepatří sice již mezi žhavé novinky, nicméně se jedná o velmi zajímavý model, který si samostatnou recenzi určitě zaslouží. Oproti jiným 24″ TN panelům má totiž některé vlastnosti, za které by se nemusel stydět ani panel tvářící se podstatně profesionálněji. Tento totiž míří do stále rostoucího SOHO segmentu, kam se pořizují hlavně levné a okleštěné modely.

Design působí trochu hamatným dojmem, za což panel vděčí především mohutnému černému rámečku. Panel tak ve skutečnosti vypadá větší, než ve skutečnosti je.

Po stránce výbavy je na tom Pavilion velmi dobře. Svému majiteli nabídne čtyřportový USB rozbočovač (dva porty mezi konektory vzadu, dva na levém boku), i relativně slušné reproduktory. Bohužel chybí výstup na sluchátka. Zajímavostí tohoto panelu je integrované světelné čidlo, které může automaticky regulovat jas podle okolních světelných podmínek.

Dva ze čtyř USB portů najdete na levém boku, kde jsou velmmi dobře přístupné.

Ve výbavě Pavilionu nechybí digitální a analogový vstup, USB rozbočovač a zvukový vstup. Reproduktory vydávají relativně hlasitý a na LCD panel celkem slušný zvuk. Zázraky, které předvádí se zvukem panel Asus PG221 (s integrovaným subwooferem) ale rozhodně nečekejte.

Parametry udávané výrobcem shrnuje následující tabulka:



Možnosti polohování, ovládací prvky

HP dalo tomuto monitoru do vínku skutečně zajímavý stojan. Ten umožňuje na 24″ panel nestandardní úkon – otočení na výšku. To však využije zřejmě jen hrstka uživatelů, nehledě na to, že tento akrobatický úkon s sebou přináší i vyniknutí velmi špatného spodního pozorovacího úhlu. Ten se totiž tímto dostane nalevo a při pohledu z této strany se obraz stává inverzním. Zdvih stojanu navíc není tak velký, aby dokázal pokrýt výškový nárůst obrazovky. Ta se tak opírá o desku stolu.

Pokud však necháte panel v normální poloze, nabízí stojan velmi dobrou výškovou polohovatelnost s možností naklápění. Otáčení kolem osy však možné není. Funkčnost zde tak trochu ustoupila designu.

 

Veškeré ovládání probíhá skrze čtyři tlačítka, jimiž lze přímo ovládat hlasitost, volit režim obrazu (movie, photo, gaming, text, custom) a u analogového vstupu spustit automatickou kalibraci. Tlačítka jsou velmi decentně provedena a vůbec neruší kompaktní dojem z tohoto panelu. Tlačítko pro zapnutí najdete nezvykle na horní hraně panelu.

 

OSD nabídka, možnosti nastavení

OSD nabídka je velmi bohatá, přičemž oceňuji, že hned první volbou je možnost změny vstupu (když už není mezi přímými tlačítky). Barevné profily jsou zde celkem čtyři – 9 300 a 6 500 K, sRGB a jeden uživatelský.

Režimy zobrazení jsou celkem tři – celá obrazovka (Fill to screen), zachování poměru stran (Fill to aspect ratio) a 1:1. Zejména prostřední režim využijí hlavně hráči při spouštění her, které nepodporují širokoúhlý režim zobrazení.

Za zmínku ještě stojí možnost vypnutí otravných hlášek o aktuálním rozlišení při jeho změně, vypnutí podsvětlení tlačítka na horní liště, funkce časovače nebo zvolení primárního vstupu.

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).  Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měrím celkem v jedenácti krocích – pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti Uniware.

Pozorovací úhly, rovnoměrnost podsvícení

Pozorovací úhly jsou na TN panel velmi slušné, i když při spodním pohledu dochází až k inverzi barev. To je o to nepříjemnější, pokud panel náhodou otočíte na výšku. Tím se tento špatný pozorovací úhel přesune na levou stranu.

Velikost úhlopříčky a použitá technologie TN s sebou přináší ještě jeden problém. I když před panelem sedíte kolmo, jsou jeho kraje již přece jenom trochu z úhlu a bílá barva získává mírně růžový nádech. Tomuto by zabránila pouze jiná technologie panelu – SPVA nebo S-IPS. V takovém případě by ale stál panel podstatně více. TN technologie je tak zde kompromisem mezi cenou, relativně rychlou odezvou a vysokým rozlišením.

Rovnoměrnost podsvícení je až na pravý horní roh velmi dobrá, skoro bych řekl, že na panel této kategorie až překvapivě dobrá. V pravém horním rohu však intenzita podsvícení klesá až na úroveň slabších 73 %.

Jas, kontrast, stabilita kontrastu

Průběh jasu není úplně takový, jaký bych od tohoto panelu čekal. Jeho intenzita totiž příliš neklesala, což se ani neshoduje s recenzemi na jiných serverech. V tomto případě bych to spíše přisuzoval chybě konkrétního kusu. Intenzita jasu je však velmi vysoká a nebudete tak mít s panelem problém ani na přímém slunci. I díky tomu je w2408 velmi vhodný na sledování videa.

Stabilita kontrastu je na velmi dobré úrovni a v podstatě kolísá pouze u nejnižsích hodnot jasu, na nichž s největší pravděpodobností stejně panel provozovat nebudete. Od hodnoty 30 % u jasu je pak již zcela vyrovnaná.

Barevné podání a interpolace obrazu

Než začnu HP chválit za kvalitní barevné podání a široký gamut, slízne políček za příšerné tovární nastavení. Při něm panel doslova lítá a hraje všemi možnými barvami, jen ne těmi, kterými má. Zejména modrá barva je ustřelena až do nebes a to samé platí o teplotě barev. I při nastavených 6500 K v OSD nabídce jsem při nezkalibrovaném měření získal hodnotu 9160 K.

Konec ale hanění, jdeme chválit. Po kalibraci se již panel chová jako beránek a průměrná hodnota Delta E se zastavila na velmi slušné hodnotě 0,7. Povedlo se srazit i šílenou odchylku v teplotě barev. Co je ale na TN panel velmi překvapivé, je velmi široký barevný gamut blížící se až barevnému prostoru Adobe RGB.

Pokud byste si chtěli stáhnout barevný profil, můžete tak učinit zde. Musím vás ale upozorrnit, že nikdy nedosáhnete takového výsledku, jaký vidíte níže. Barevné podání vždy záleží na konkrétním kusu a také grafické kartě. Proto je možná lepší volbou použít barevný profil dodávaný výrobcem na CD, který sice není tak přesný, ale je univerzálnější.

Při zjišťování barevného rozsahu jsem byl velmi mile překvapen, protože panel zobrazoval všechny barvy kromě červené až do krajních hodnot, kdy bylo možné rozeznat i jemné barevné detaily. k tomuto jistě nemalou měrou přispěl i fakt, že narozdíl od ostatních TN panelů používá HP panel s 8b barvami.

Oproti dříve testovanému panelu BenQ V2400W je zde patrné markantní zlepšení barevného podání a to jak v tmavých, tak i světlých odstínech.

Interpolace obrazu je velmi dobrá, nedochází příliš k rozmazávání hran, a to ani u her. V OSD si navíc můžete nastavit zachování poměru stran, což je pro starší hry ideální. Velmi kvalitní je i interpolace textu. Pro nejostřejší obraz pak můžete zkusit i režim 1:1. Zejména rozlišení 640 × 480 nebo 800 × 600 vypadají na 24″ panelu naprosto úchvatně. Skoro se až nechce věřit, že jsme na něco takového ještě před pár lety běžně koukali.

Rychlost odezvy a spotřeba

Rychlost odezvy je při přechodech černá–šedá (bílá) velmi vyrovnaná a udržuje se pod hladinou 20 ms, což je velmi dobrý výsledek. Nejhůže je na tom panel při přechodu bílá–šedá, kdy naměřená odezva dosahuje téměř dvojnásobné hodnoty. I tak ale při sledování filmů ani hraní her téměř nedochází k rozmazávání obrazu neho rozdvojování hran.

Náběžná hrana je u odezvy mírně schodovitá, naštěstí ale nedochází nikdy k nežádoucím překmitům.


Odezva 0-255-0, 1 dílek = 80 ms

Oproti stejně velkému monitoru BenQ je spotřeba HP o poznání vyšší. To však koresponduje s vyššími hodnotami jasu.

Závěrečné hodnocení

Celkové hodnocení vyzní pro HP Pavilion w2408 v podstatě velmi pozitivně. Na TN panel nabízí tento model velmi kvalitní 8b barvy, které podtrhuje skutečně široký barevný gamut blížící se k barevnému prostoru Adobe RGB. Nesmíte však spoléhat na tovární nastavení, které je v tomto případě doslova tristní.

V možnostech polohování chybí jen otáčení kolem osy. Na druhou stranu je možné panel otočit i na výšku, což ale zvýrazní špatný spodní pozorovací úhel. Boční úhly jsou naopak na TN velmi slušné. Dobře je na tom panel i po stránce odezvy a rovnoměrnosti podsvícení, které klesá jen u pravého okraje.

Plusy a mínusy

+ barevné podání a široký gamut
+ 8bitové barvy
+ otočení na výšku
+ USB rozbočovač
+ podpora HDCP

+ intuitivní ovládání
+ poměr cena/výkon

– tovární nastavení
– spodní pozorovací úhel
– vyšší spotřeba
– korekce jasu

Za zapůjčení LCD panelu HP Pavilion w2408 děkujeme společnosti Hewlett-Packard.


 

Ohodnoťte tento článek!