Hlavní navigace

I z Exynosu Octa může být skutečné osmijádro. Stačí úprava softwaru

7. 7. 2013

Sdílet

Zdroj: Redakce

Když jsem zde minulý týden informoval o mobilním čipu MT6592, který chystá MediaTek, padla slova, že na rozdíl od třeba Exynosu Octa půjde o první skutečné osmijádro mezi čipy ARM pro telefony. Ukazuje se ale, že ani s těmito „osmijádrovými“ čtyřjádry, založenými jako Exynos Octa na koncepci big.LITTLE, to není tak jednoduché. Tyto procesory jsou sice možná navrženy k běhu se čtyřmi aktivními jádry, zapnutí všech osmi naráz ale dle všeho není vyloučeno.

Zdá se, na úrovni hardwaru nic nebrání tomu, aby takový SoC běžel se všemi jádry aktivními – procesor se vůči operačnímu systému netváří transparentně jako čtyřjádro. Místo toho mu dává k dispozici všech osm jader, a přepínání (a přesun programových procesů) mezi oběma čtyřjádrovými klastry je čistě softwarovou záležitostí. Z toho také vyplývá, že s trochou snahy a upraveným operačním systémem lze oba klastry používat naráz.

Experimentálně to potvrdil uživatel z fóra AndroidCentral.com s přezdívkou DSWR na svém mobilu Samsung Galaxy S4, který je v některých verzích osazen právě Exynosem Octa. Telefon v běžném provozu používá čtyři jádra Cortex-A7, ovšem pod zátěží místo nich zapne čtveřici rychlejších Cortexů-A15. DSWR však pomocí upraveného sestavení operačního systému Android přiměl procesor k současné aktivaci obou klastrů. Celý trik spočívá údajně v tom, že systém přesvědčil, že běží zároveň jak v úsporném, tak ve výkonném režimu. Ovladače takto aktivují obě sady jader, které k těmto režimům příslušejí.


   Čip koncepce big.LITTLE s dvěma klastry jader 

Zdá se tedy, že u big.LITTLE nejde o architektonickou vlastnost čipu. Ve skutečnosti je zřejmě konstruován jako plné (ale asymetrické) osmijádro, a jen operační systém či ovladače se starají o to, aby se při lehkém zatížení vypnula žravější „velká“ jádra. Jak Cortex-A15, tak Cortex-A7 jsou plně kompatibilní co se týče instrukční sady a vlastností, takže jediný rozdíl je v jejich výkonu na takt. Na pokusně upraveném telefonu nicméně systém údajně vyžadoval ještě to, aby byly takty obou klastrů natavené na stejnou hodnotu.

Telefon by zřejmě (za cenu horší výdrže na baterii) v této konfiguraci ochotně pracoval. DSWR ho však nadto zkusil i přetaktovat, čímž způsobil přehřátí čipu a telefon se mu bohužel krátce po úspěšné modifikaci podařilo zničit. Samotný klastr jader Cortex-A7 ve své základní konfiguraci asi nemá dostatečně vysoké TDP, aby nebezpečně zvýšil spotřebu, po přetaktování celého čipu ale již zřejmě bylo tepla příliš. Je také možné, že úpravy, které DSRW v systému prováděl, rozbily správu napájení a hlídání teploty čipu. Nějaké monitorování teplot a spotřeby (a případně „throttling“) bude zřejmě pro provoz takto „opatchovaných“ čipů typu big.LITTLE docela žádoucí.

Samsung Galaxy S IV
Samsung Galaxy S4

Bude zajímavé, jak se k této věci postaví tvůrci alternativních obrazů Androidu, například dobře známého CyanogenModu. Malá a velká jádra sice i na stejné frekvenci podávají rozdílný výkon, takže škálování by bylo relativně špatné, i tak by ale „odemčení“ mělo v nejnáročnějších úlohách (a také benchmarcích) podstatně vylepšit výkonnostní bilanci.

 

Zdroj: Liliputing

Byl pro vás článek přínosný?