IBM si licencovalo CPU jádra Cortex. Vytlačí ARM z trhu architekturu Power?

0

To, jak velkého významu si v počítačovém svět vydobyla procesorová architektura ARM, nejlépe dokládá, že jí postupně přijímají za svou různá velká jména historie CPU. Například Motorola, AMD nebo z menších VIA. Tento týden k nim nicméně přibylo obzvlášť zvučné jméno: samotné IBM. Ne že by tato společnost na ARM zcela přešla z vlastní instrukční sady Power. Uzavřela ale s ARM Holdings licenční ujednání na současnou generaci jader řady Cortex. Vzhledem k tomu, jak dynamicky se ARM prosazuje a jak je architektura Power naopak spíše na ústupu, to ale může být znakem věcí příštích.

IBM uzavřela licenční smlouvy na použití jader Cortex-A15 a A7, obvyklých v současných telefonech. Dále také nedávno ohlášené jádro Cortex-A12, které má výkonem a spotřebou mířit někam mezi tato dvě; a také jednodušší Cortex-M4, určený pro mikrořadiče a použití typu embedded. Skončit mají tyto technologie údajně hlavně v čipech pro síťovou infrastrukturu a telekomunikační zařízení. IBM si ale od ARM licencuje vedle CPU také grafické jádro (Mali-450). To naznačuje, že okruh vyráběných čipů by mohl být i širší. Možná zahrne i produkty pro spotřebitelský trh a teoreticky i čipy SoC pro mobilní zařízení.

Procesory ARM

Výsledné čipy architektury ARM ale nebudou představovat přímo „značkovou“ produkci IBM. Jádra Cortex budou v nabídce pro firmy, které si u IBM nechávají navrhovat a vyrábět čipy na zakázku (podobně jako AMD navrhlo konzolové čipy pro Sony a Microsoft). I mezi těmito klienty zřejmě roste zájem o architekturu ARM, čemuž se IBM jednoduše musí přizpůsobit.

Připomeňme si, že IBM obstarávalo CPU pro všechny herní konzole minulé generace. Playstation 4 a Xbox One ale již běží na x86 a při vývoji byla prý jako alternativa zvažována nikoliv instrukční sada Power, nýbrž právě ARM. Zdá se, že minimálně v některých oblastech IBM technologicky zaspalo a architektuře ARM již nemůže konkurovat. Možná již tím, jak snadno lze od ARM Holdings licencovat nejen architekturu, ale i hotová navržená jádra CPU.

 

IBM jen nedávno oznámilo ustavení sdružení OpenPower, které má jeho vlastní instrukční sadu Power propagovat a otevřít ji k licencování pro další výrobce. Je ale otázka, zda si to vykládat tak, že IBM své architektuře a její budoucnosti stále věří, či spíše naopak. Tedy, že se nad čipy Power stahují mračna podobně jako nad Itaniem od Intelu. Otevírání technologií totiž často bývá spíše pokusem zachránit ohrožený a chřadnoucí produkt. Do rozjetého byznysu si firmy obvykle konkurenci dobrovolně nepouštějí. Neodvažuji se spekulovat, zda je to tak i v tomto případě. Expanze masově rozšířené architektury ARM by ale mohla procesory Power skutečně vytlačit na okraj.

Procesor Power7

V oblasti embedded měla Power kdysi slušný tržní podíl, který ale postupně ztrácí. Nakonec by tato architektura mohla zůstat čistě záležitostí velkého železa, tzv. mainframů a highendových serverů od IBM. Pro ty IBM jen nedávno představilo nekompromisní čipy Power8. V oblasti těchto výkonných procesorů má asi Power své místo zatím jisté.

Zdroj: IBM, Bright Side Of News*

Ohodnoťte tento článek!