iMac: deset let legendy

0

Když se zakladatel společnosti Steve Jobs vrátil v roce 1997 do Apple Computers, nevedlo se firmě vůbec dobře. Počítače Apple se špatně prodávaly, za což mohly především dva faktory: nepřehledné produktové řady (vždyť jen v roce 1996 představil Apple 12 nových modelů, v roce 1993 dokonce 22 modelů během jednoho roku) a výroba levnějších klonů. Jobs po nástupu tedy udělal jediné možné a tak zastavil výrobu klonů a zjednodušil produktovou řadu tak, aby byla přehlednější pro běžné uživatele. O život přišla také řada Performa, pro kterou bylo zapotřebí důstojné náhrady ve stejné cenové hladině.


Představení prvního iMacu

A tak vznikl iMac. Počítač, který se vrátil k filozofii „vše v jednom“ původních Macintoshů z počátku osmdesátých let. Protože řešení problémů Applu vyžadovalo razantní krok, dovolil si Apple s iMacem hodně zariskovat. Tímto riskem byla sázka na budoucí technologie a nemilosrdné pohřbení všeho staršího. iMac totiž bylo možné rozšířit pouze prostřednictvím USB portů (jen pro pořádek: v době jeho uvedení bylo USB velmi mladou technologií, nebyly dostupné v podstatě žádné periferie a konkurenční platformy jej ještě vůbec nenabízely), počítač neměl disketovou mechaniku (což vyvolalo velké pozdvižení). Nabízel vestavěnou CD-ROM mechaniku, vestavěné kvalitní reproduktory s předními konektory pro dvojici sluchátek, infračervený port (u stolních počítačů nevídaný prvek), rychlou stomegabitovou síťovou kartu (běžná PC té doby síťové karty nabízely pouze jako příplatkovou konfiguraci) i uživatelsky vyměnitelnou operační paměť dostupnou pod dvířky ve spodní části počítače (pro výměnu paměti jste nemuseli otevírat počítač jako dříve).

Mnoho z toho vypadalo před deseti lety velmi odvážné, ale podívejme se na to dnes: jinak než přes USB moderní periferie nepřipojíte, na disketovou mechaniku si většina z nás ani nevzpomene, síťová karta je běžnou konfekcí. Jen ten infračervený port nahrazuje praktičtější Bluetooth rozhraní.


Představení funkcí iMacu

Jaký vlastně byl první iMac (věděli jste, že původně vychází z projektu MacNC, což měl být síťový terminál bez pevného disku)? Byl osazen procesorem PowerPC G3 taktovaných na frekvenci 233 Mhz s 512 kB vyrovnávací paměti L2, nabízel 32 MB operační paměti a pevný disk s kapacitou 4 GB. Operačním systém byl Mac OS 8.1, který brzy nahradila verze 8.5. Grafická karta ATI Radeon byla osazena 4 MB nebo 8 MB (podle revize) vlastní dedikované paměti, vestavěný CRT monitor se chlubil úhlopříčkou 15 palců a maximálním rozlišením 1 024 x 768 obrazových bodů při 75 Hz. Barva původního iMacu byla modrá s částečně průhledným krytem, postupně však na trh přišly inovované modely v celkem 12 barevných odstínech a kombinacích. iMac se vyznačoval bezhlučným chodem, protože neobsahoval žádný ventilátor.


iMacy nebyly pouze modré

Cestou pokroku

iMacy byly úspěšné prakticky ihned po uvedení na trh. Postupně byly upgradovány na novější verze: druhá generace již nabídla štěrbinovou CD mechaniku, FireWire rozhraní (která suplovala pomalou rychlost původních USB 1.1 portů)., možnost osazení bezdrátové Wi-Fi karty. Postupně se iMac v původní podobě prodával až do roku 2003.

S novým procesorem z rodiny G4 přišel v roce 2002 také nový iMac. Říkalo se mu „lampička“, protože nabízel moderní LCD monitor umístěný na pohyblivém ramenu, které bylo uchyceno no polokulového těla počítače. iMac G4 byl od roku 2003 k dispozici také se 17″ a 20″ LCD panelem. A přestože se mi původní barevný iMac hodně líbí, „lampičku“ osobně považuji za nejhezčí iMac všech dob.


Posuďte sami: iMac G4 aka Lampička

V roce 2004, společně s procesorem G5, přišel na trh iMac v provedení, jaké známe dnes: tedy celý počítač osazený v těle LCD monitoru. I přes použití procesoru G5 se podařilo vyřešit bezhlučné chlazení a v prodeji byl až do roku 2006, kdy jej nahradila nová generace postavená na procesorech společnosti Intel. A tím se dostáváme v podstatě do současnosti, k aktuálním modelům, které si můžete prohlédnout na aktuálních stránkách.

Třikrát šťastná ruka

Stejný úspěch (štěstí?, vize?) dokázal Jobs ve vedení Applu již třikrát. Poprvé slavil úspěch z iMacem. Podruhé se mu stejný kousek povedl s hudebním přehrávačem iPod a podpůrnými službami a u třetího zázraku jsme právě přítomni: je jím multimediální smartphone Apple iPhone. Telefon, jehož druhé generace se jen za první měsíc prodalo více než tři miliony kusů a který v mnohém připomíná původního iMaca. A sice v tom, že již dnes nabízí technologii budoucnosti. Vždyť podívejte se na trh: po více než roce se mobilní telefony teprve na iPhone dotahují stejně jako konkurenční platformě trvalo, než nabídla stejné standardy i v low-end počítačích jako nabízel již od začátku iMac.

A dovětek závěrem: tento příspěvek byl napsán, doplněn grafikou i videem a publikován na původním iMacu G3 z roku 1998 s původní Apple klávesnicí a kulatou myší.

iMac: deset let legendy

Ohodnoťte tento článek!