Intel nechal optimalizovat programy pro své procesory. Teď kvůli tomu dostaly na frak od Zenu 4

66
AMD Ryzen 7000 Raphael s architekturou Zen 4 pro socket AM5 bez rozvaděče tepla 1600
AMD Ryzen 7000 Raphael s architekturou Zen 4 pro socket AM5 bez rozvaděče tepla
-
Zdroj: AMD

Jeden z nejlepších výsledků předvedly Ryzeny 7000 v benchmarcích AI aplikací, kde mají i víc jak 2× vyšší výkon proti Ryzenům 5000, ale i konkurenčním Intel Core. Legrační je, že je to díky optimalizacím, které v těchto programech měly pomáhat procesorům Intel.

Ryzeny 7000 s architekturou Zen 4 jsou první generace procesorů AMD, která podporuje 512bitové vektorové instrukce AVX-512. Už jsme tu probírali jejich větší či menší přínosy. Jádra Zen 4 ale podporují další instrukční rozšíření, které bývalo chloubou Intelu, a teď se u něj trošku obrátily role: VNNI. Vypadá to, že v řadě programů přináší hodně radikální zlepšení výkonu a tentokrát nevadí, že zatím AMD má jen 256bitové jednotky SIMD.

O instrukcích VNNI (Vector Neural Network Instructions) jste možná dřív slyšeli pod označením DL Boost. Toto označení pod sebe zahrnovalo 512bitové instrukce VNNI, také někdy označované jako AVX512_VNNI na jedné straně, a podporu operací s čísly ve formátu BFloat16 (AVX512_BF16) na straně druhé. Druhé rozšíření měly serverové Xeony Cooper Lake, to první (VNNI) pak bylo Intelem notně inzerováno u 10nm procesorů Ice LakeTiger Lake (Core 10. a 11. generace pro notebooky).

Intel sliboval, že instrukce VNNI razantně navýší výkon těchto procesorů v operacích neuronových sítí, tedy v „AI“ aplikacích, pro které jsou tyto instrukce explicitně navržené. Měly by používat 16bitovou a 8bitovou přesnost (s celočíselnými hodnotami), které se hodí pro inferenci, tedy pro aplikaci už natrénované sítě. Firma tehdy získala coby partnera firmu Topaz Labs, která pomocí VNNI (skrze framework OpenVINO) zoptimalizovala své aplikace (Gigapixel AI, Denoise AI, Video Enhance AI…).

A Intel pak programy Topaz Labs ukazoval ve svých oficiálních benchmarcích, kde dávaly čtyřjádrovým mobilním procesorům vyšší výkon, než by jim normálně příslušelo. Tehdy to byla značná výhoda proti konkurenčním procesorům bez VNNI.

Upscaling pomocí AI od Topaz Labs
Upscaling pomocí AI od Topaz Labs (zdroj: Intel)

Dřív výhoda pro Intel, teď pro konkurenci

S příchodem Zenu 4 se ale v tomhle docela obrací karta. Paradoxně se stalo, že Intel odebral podporu instrukcí AVX512_VNNI z procesorů Alder Lake, protože používají 512bitové registry a jsou jedním ze subsetů AVX-512 (byť hodně specifickým). Jenže jádro AMD Zen 4 je zase přidalo, takže teď nastala situace, kdy je výhoda na jejich straně.

V aplikacích Topaz Labs jsme v našich recenzích skutečně pozorovali výkon, který je vysoce nad průměrem Ryzenů 7000 v ostatních programech. Ryzen 9 7900X byl o 90–126 % rychlejší než Ryzen 9 5900X, ale podobnou doslova čočku dostaly i procesory Alder Lake – proti těm je Ryzen 9 7900X v těchto testech rychlejší o 75–95 %, což jinde opravdu nebývá. A přitom ještě nejde o nejvýkonnější model, který AMD má. Uvidíme, zda bude Ryzen 9 7950X škálovat ještě výš. Nicméně už i Ryzen 5 7600X také má hodně vysoký výkon.

Benchmarky Zenu 4: AI aplikace Topaz Labs




Takto mimořádný nárůst výkonu u Zenu 4 by byl až podezřelý, ale z článku o AVX-512 si možná pamatujete, že Phoronix našel řadu testů používajících také framework OpenVINO a zřejmě instrukce VNNI, kde Zen 4 až dvojnásobného zrychlení dosáhl. Vysvětlení je tedy zřejmé: ač byla akcelerace aplikací Topaz Labs původně určená pro procesory Intel, na Ryzenech 7000 je také automaticky zapnutá.

Tip: AVX-512 na Ryzenech 7000: jak užitečné je a je implementace od AMD lepší než od Intelu?

Zeptali jsme se na to přímo v Topaz Labs coby autorů a bylo nám potvrzeno, že tyto programy opravdu na Zenech 4 podporu VNNI využívají. A tyto instrukce také přes to, že AMD AVX-512 implementovalo pomocí 256bitových jednotek, evidentně mají dost vysoký výkon, aby to stálo zato. Tato skóre tedy nejsou nějakou divnou anomálií, ale ukazují legitimní výsledek – zrychlení je tak anomální proto, že jde o specifickou akceleraci a ne obecný kód.

Podle informací od Topaz Labs by jejich aplikace měly využívat i formu VNNI, která se označuje AVX2_VNNI nebo také VNNI/256. Ta vznikla pro procesory Alder Lake. Protože u nich Intel vypnul AVX-512, musely být deaktivované také instrukce VNNI využívající stejné 512bitové registry. Malá jádra Gracemont je totiž nemají a podporují jen AVX2 (navíc asi se 128bitovými jednotkami). Kvůli užitečnosti VNNI ale Intel vyrobil zmíněnou verzi AVX2_VNNI, která pracuje s 256bitovými registry. Má však asi poloviční výkon (jenže to by měl mít i Zen 4), a také asi bude pomalejší na malých jádrech než na P-Core Golden Cove.

Slajd Intelu inzerující vysoký výkon AI aplikací Topaz Labs umožněný instrukcemi AVX512 VNNI procesorů Ice Lake a Tiger Lake
Slajd Intelu inzerující vysoký výkon AI aplikací Topaz Labs, umožněný instrukcemi AVX512_VNNI procesorů Ice Lake a Tiger Lake (zdroj: Intel)

A jak ukazují výsledky Core i9-12900K, ten nižší výkon AVX2_VNNI proti implementaci v Zenu 4 není legrace. Původně jsme uvažovali o tom, zda třeba AI aplikace Topaz Labs neignorují instrukce AVX2_VNNI v Alder Lake, ale podle firmy jsou také použité (leda že by jejich detekce a využití bylo implementováno až v pozdější verzi, než používá naše metodika). Na druhou stranu, poměrně nízko vychází i výkon dalších procesorů Intelu, které by měly mít původní 512bitovou verzi VNNI v plné palbě (Rocket Lake, například Core i9-11900K). U těch není vidět podobný brutální nárůst výkonu proti předchůdci (Core i9-10900K).

Kdo ví, zda teď Intel nelituje, že akceleraci programů přes VNNI a OpenVINO podporoval, když nyní vidí, jak z ní – aspoň pro tuto chvíli – nejvíc profituje konkurence…

Zdroje: Topaz Labs, Intel

Intel nechal optimalizovat programy pro své procesory. Teď kvůli tomu dostaly na frak od Zenu 4
Ohodnoťte tento článek!
4.6 (92.73%) 22 hlasů

66 KOMENTÁŘE

      • Nezbývá než doufat, že se nemýlíš. Snad se AMD nedostane do podobně zoufalé situace jako je Intel kdy musí vymýšlet provizorní plán, jak aspoň trochu vyřešit neúměrnou spotřebu energie a sáhl k zoufalému řešení big.Little, které známe z mobilních telefonu, kde sice působí stejně zoufale, ale protože od mobilních telefonů nemáme velká očekávání po stránce výkonu, byli jsme ochotní se s tím smířit.

        • Ale. co jsem někde četl, tak malá jádra intel nevymýšlel ani tak kvůli spotřebě, ale kvůli lepší výtěžnosti při výrobě a vyššímu výkonu malých jader na plochu čipu. Čili ty důvody jsou ekonomické, nikoliv provozní.

          • O to hůř, protože „ekonomické“ rozhodnutí Intelu je v neprospěch zákazníků. Procesor s jedním typem jader bude vždy lepší a výkonější variantou při zachování všech ostatních parametrů.

            • Souhlas, ale proč tedy pořád opakuješ (o pár příspěvků níže) to samé s tou spotřebou??

              Spotřebu intel vyřeší především kvalitnějším výrobním procesem a nikoliv 5 typy jader!

      • Myslím, že takový náběh k malému jádru je ten Zen 2 lite, který je v PS5 a v Mendocinu, takže spotřebitelský trh IMHO jo.
        Příští generace podobných čipů budou pravděpodobně součástí stejného vývoje, z kterého vznikají ty „dense“ nebo „cloud“ jádra. Akorát je otázka, jestli to bude totéž, nebo AMD takových derivátů bude dělat víc najednou, ale to jsou zdroje navíc, takže by nebylo divné, kdyby stejné jádro bylo v těch cloud procesorech pro servery a současně v konzolích, big.LITTLE APU a v lowendu (bez big).

        • No ale v PS5 je přece SoC, ne? Podobně budou IMHO dříve či později nahrazeny průmyslové „Jaguáří“ SoCy jako je GX-412TC, který akutálně používám v routerech. To jsou specifické custom čipy určené na konkrétní činnost.

          Myslel jsem to tak, že jako běžný PC uživatel (spotřebitel) nebude vybírat jako dnes u Intelu variantu A se 4x Pcore a třeba 8x Ecore, nebo vartiantu B s 6x Pcore.

    • Řeknu ti novinu. Koncept big.Little nefunguje. Nikdy nefungoval, je to dočasné řešení, než se podaří vyřešit spotřebu energie nějakým elegantnějším způsobem. Snad se s tím AMD dokáže popasovat nějak jinak a ne přes big.Little!

      • Uvidime se Zen5, jestli AMD uvede B-L v desktopu. AMD mozna naskoci na podobnou kolej, pokud zacne setrit kremik , ako Intel. Je tady ale sance, ze to nebude aspon narychlo udelany slepenec jako u Intelu.

      • Reknu ti taky novinu: koncept big.little funguje a k homogennim jadrum se uz nikdo nevrati — aspon ne tam kde se hraje na pomer vykon / spotreba. Zacalo to v mobilech/tabletech, ted to prerostlo do desktopu a jsem zvedav, kdy s tim zacnou i servery. V klidu si tedy uzivejte posledniho (nebo jednoho z poslednich) mohykanu desktopu s homogenimi jadry.

        Jinak s ryzen 7k se AMD povedl majstrsik. Jedine co me stve je jejich (ne-)podpora ECC RAM v ryzen vetvi v procesorech bezne koupitelnych na trhu. Mluvim tady o skutecne validovanem SECDED, ne o tom, ze nekde neco nekomu prezilo boot s ECC RAM

        • V serverech je to vetsi problem nez v desktopu. Dokazes si treba predstavit „garantovany“ virtualizovany server, ve kterem na tebe pripadnou mala jadra, misto tech vykonych?
          To opravdu nechces. Jak tohle chteji resit s B-L konceptem, to je mi zahadou.
          Druha vec je, nevyrovnanost toho vykonu v zavislsoti na poctu pouzitych threadu. Opet, tohle by jsi mel mit v serverech nejak osefovane, jinak neni mozne, aby ti treba Webove servisy vykonove neskalovali „linearne“.

        • Haha.. jenže poměr výkon/spotřeba je u Incelu 😀 a jeho E-jader zrovna docela průšvih. A u ARMu je to zase naopak: v drtivé většině času jedou ty „kvazi“ efektivní jádra a najít způsob jak „nuceně“ přepnout na ta vysoce výkonná (a žravá) je třeba u Androidu někdy docela potíž, protože sami výrobci telefonů mají seznam appek, kterým tento výkon defaultně upírají. To ale není to podstatné. Podstatným je, že big i little jádra jsou z pohledu aplikace homogenní procesory a jediný rozdíl je výkon a produkované teplo. Zároveň je penalizace za změnu jádra daleko menší, než u x86

        • Ano, ano, vývoj spěje k nehomogenním jádrům, teda k jádrům, které se dají přepínat do různých stavů podle potřeby výkonu.
          Koncept big.Little teda dvou odlišných samostatných jader, kdy se jedno výkonové homogenní jádro pouze přepíná s druhým nevýkonným homogenním jádrem, nemá s nehomogenitou, teda přepínáním různých stavů jednoho jádra nic společného.

          Důvodem, proč doufám, že AMD na intelův z nouze marketingový tah nepřistoupí, je to, že už teď vidíme nefunkčnost celé technologie.
          Intel procesory mají spoustu jader dvojího druhu (big.Little) a AMD má jen jedny normální jádra a přitom AMD s polovinou jader jasně vede.
          AMD vyhrává na celé čáře, jak ve výkonu, tak ve spotřebě, žádný big.Little přitom nemá, tudíž z toho vyplývá co asi!

            • Tak to JEDNOZNAČNĚ ODMÍTÁM.
              K Intelu žádnou zášť nepociťuju. Jejich procesory jsou ale vážně špatné a to tak špatné, že horší už to snad ani být nemůže.
              Koncept big.Little je nesmyslný a zákazníci úplně zbytečně jen proto, že vývojář je na dně, dostanou horší výkon než mohli dostat s procesorem s jedním typem jader.
              Je to ostuda, že je tu výrobce navíc výrobce se 40 letou historií, výrobce na jehož procesoru Pentium 133MHz jsem s počítačema začal, výrobce co vývoj tak dokurvil, že mu nezbylo než se uchýlit k tragickému konceptu big.Little.

              Vždyť ten koncept big.Little je nouzovka i v mobilech a jednou přijde den, kdy tenhle „z nouze“ koncept kvůli spotřebně energie i firmy vyvíjející mobilní procesory opustí!

    • Proč by mělo AMD dělat malá jádra? U Intelu v jeho výrobním a architekturním svrabu to byla nutnost. AMD si může dovolit a dělá to že optimalizuje ta velká aby byla i efficient. U Intelu je bohužel cesta zefektivnění zatím kvadraturou kruhu. No snad nás v budoucnu přesvědčí a bude u Intelu lépe.

      • To je přesně to co mě baví. Většina čtenářů ani neví na co by to použila, ale když stím příjde AMD tak se z toho všichni posadí na zadek. Viz AVX-512. Servery používající umělou inteligenci na generování fotek jsou totálně přetížený. Na jednu fotku čekáte 5 minut. AMD před týdnem vydá CPU které tyto úlohy zrychluje několikanásobně. A nějaký ut131313 se zeptá k čemu to je dobrý 😀
        Intel má dobré nápady. Ale jejich realizace se nějak nedaří. Malá jádra (původně atomy) měli být na IOT. Ale bohužel obchodníci je začali osazovat do netbooku. A byl z toho těžký fail. Pak je intel přilepil k velkým a vznikl big.LITLE. Zase fail.
        Předpokládám, (jak naznačil tynyt), že „malá“ jádra budou pro servery. A „malá“ dávám do uvozovek protože dost možná budou podporovat AVX512. Takové 128core CPU urychlí AI natolik že už by šlo snad generovat i video. Nejen fotky.
        Totálně to změní celý zábavní průmysl.

        • Jenomže tady přišel Intel s optimalizací a profituje z toho AMD což je zcela obráceně než to Vaše „To je přesně to co mě baví. Většina čtenářů ani neví na co by to použila, ale když stím příjde AMD tak se z toho všichni posadí na zadek. “

          big.LITLE je nesmysl. Chápu a rozumím, že někdo dělá hybridní slepec s CPU GPU. Dělat slepenec ze dvou typů CPU je nesmysl. Kdyby to byl big.big nebo LITLE.LITLE tak tomu rozumím. big.LITLE design nic nepřináší jenom komplikace. Nakonec ani v tom Vašem příspěvku není uvedeno nic co by popisoval v čem je to tak převratné. Vašimi slovy “ k čemu to je dobrý 😀“.

          • Je to o načasování. Když porovnám dva velké vizionáře z posledních 50 let, tak Jobs to uměl načasovat a přijít s produktem na trh ve správnou dobu. Komerční úspěch byl obrovský.
            Musk to tak trochu láme přes koleno. A zatím se topí v dluzích.
            Zpět k CPU. Intel má dobré nápady a projekty. Alespon některé. Ale problém s načasováním. AVX512 a malá jádra moc brzy. Grafiky pozdě.
            Intel přišel s optimalizací ale trh na to nebyl připraven. Poptávka po AI se rozjíždí letos. Jenže intel nemá dost pokročilý proces na to aby mohl prodávat CPU s dostatečným počtem velkých jader.

            K druhému odstavci dodám. Nejsem vizionář. Nevím k čemu AMD malá jádra použije. Vím jen to, že na nich pracují.
            Souhlas s tím že big.LITLE přináší jen komplikace. Takže tudy cesta nevede. ALE vizionáři vidí cesty tam, kde jiní skončili.

            Já budoucnost vidím v AI. A malá jádra v ní najdou uplatnění. Ale možná se pletu a je to jen další bublina.

            • „Intel přišel s optimalizací (AVX512) ale trh na to nebyl připraven. “

              To se občas stane. Když chcete na něčem vydělat balík a nabízíte to jako Excluzivitu, nemůžete ošekávat, že se to hodně rozšíří.
              Když chcete něco hodně rozšířit, nemůžete to nabízet jako excluzivitu.

              Intel je „da best“ a chtěl obojí. Najednou.
              A protože chtěli ještě navíc mít i titul „nejvýkonnější desktop CPU“ … tak museli něco zaříznout.

            • Ani ne načasování jako zpoždění.

              Ale jak vidím tak je to jenom Vaše víra v Intel potažmo big.LITLE. Bohužel ta víra není podepřená nějakým logickým argumentem. Nebo ve Vašem příspěvku takový argument nevidím.

  1. Naplno vyuzivat dostupny hardware je super vec pre zakaznika.
    Este ked som studoval tak som optimalizoval par algoritmov aby vyuzivali SIMD instrukcie pre zrychlenie vykonavania a bolo to dost narocne. No vykon potom stupol aj dvojnasobne.

      • Často se to dela tak, ze pri startu programu se otestuje co umi CPU, a pak se prepisi konkretní vstupni body do konkretnich funkci na tu spravnou optimalizovanou funkci, tj. treba MoveOptimal = MoveMMX nebo Move AVX2, nebo Move AVX512.
        A pak se jen vola MoveOptimal.

        Pripadne jsou takove specialni veci v knihovne a dynamicky se zavede ta „spravna“ verze.

        • A to jeden z důvodů proč Intel zakázal AVX512 u 12xxx.

          Program se spustil na některém jádru, otestoval možnosti, zařídil se podle toho.
          A pak se systém rozhodl ho přehodit ne jiné jádro. S jinými možnostmi. A pak vyskočí chyba „Neplatná instrukce“.

          Největší srandu z toho pak měli ty různé DRM ochrany.

    • Radku, že by se Jan nějak změnil jsem si nevšiml. Naopak si myslím, že se drží faktů a úvahy prezentuje opatrně. Občasný štouchanec uštědřuje všem “barvám”.
      To, že je teď tvoje dojná kráva na lopatkách kvůli dostatečně chamtivému managementu je smůla, ale ne chyba místních redaktorů.

    • „…jak hluboko dokáže kdysi skvělý novinář klesnout…“

      Veľmi emotívne vyhlásenie. Nepoznám objektívnejšieho hardvérového novinára s väčšími odbornými znalosťami a preto je vždy česť s Janom Olšanom na čomkoľvek spolupracovať.

      • Jste dost starý, abyste něco pamatoval. A určitě víte, že „Intel nechal optimalizovat programy pro své procesory. Teď kvůli tomu dostaly na frak od Zenu 4“ je dost nefér nadpis. Intel od začátku svého x86 byznysu, dělá softwarovou podporu, což je ostatně jeden z důvodů, proč se tyto procesory tak prosadily. Dělal kompilátory, programoval knihovny, a samozřejmě od začátku do nich dával podporu nových instrukcí i nových režimů, ač je samozřejmě ne všechny jeho procesory obsahovaly. A překvapivě to dělal proto, aby vůbec mělo smysl vylepšovat procesory. Kdyby měl vždy čekat, až nové instrukce zahrnou softwaroví vývojáři dobrovolně a na své náklady, tak by se nedočkal asi nikdy. AMD se v tomhle celých těch více než 40 let jen veze. Oni na nějakou podporu kašlou, je to drahé a proč se s tím obtěžovat, když to někdo udělá za ně. Tedy stávající situace je úplně stejná jako v minulosti.
        Jinak vám samozřejmě váš názor neberu. Vám se to zdá v pohodě, mně to přijde spíše jako „z pera“ těch redaktorů, které bych nazval spíše pisálky.

        • Hm a zase nikde nevidím co konkrétně je na tom nadpisu nefér. Jenom fůra nic neříkající omáčky. Jestli něco vidím nefér tak to tahle Vaše věta „AMD se v tomhle celých těch více než 40 let jen veze.“ Asi mi nevysvětlíte jak se mohlo při tom „vezení se“ najednou předjet Intel. Vy si jenom nevidíte na špičku nosu a do pusy asi také ne.

        • Nemyslim, ze by AMD prosadilo malo invenci . Jedna “nepodstatna” instrukcni sada za vsechny X86_64.

          A chyba Intelu dle meho nespociva v tom, ze by prosazoval nove Instrukce v minulosti, ale ze je v ADL opustil, coz dalo prostor ktery logicky vyuzilo AMD.

        • Občas by pro zbytek světa bylo lepší, kdyby Intel ty optimalizace nedělal.

          „Optimalizací“ kompileru na Intel procesory dosáhl zlepšení výkonu pro Intel CPU o 5% a zhoršení výkonu AMD o 10%.
          AMD jakožto „ten druhý“ musí být schopno sje kód udělaný pro Intel, jinak si ho nikdo nepořídí.

          Nakonec to dopadlo tak, že AMD je schopno sjet Intelí kód s podobným nebo i vyšším výkonem a ještě mu zbývá prostort pro vlastní optimalizace, které nepodtrhují výkon Intel CPU (aspoň ne tolik jako v opačném případě).

          Intelí kompilátor asi bude pořád „optimalizovat“ pro Intel, ale GCC už dělá optimalizace i pro AMD. A nebyl to Intel, kdo je udělal.

          TL;DR … Radečku, zase kecáš.

            • Tak v první řadě není pravda že se AMD jen veze. Výměna IP mezi Intelem a AMD probíhá dlouhodobě a hlavně obousměrně (a je to IMHO správně a je to podstata velkého úspěchu platformy x86.) Že AMD při své velikosti nemůže (nemohlo) financovat SW podporu ve stejném objemu a kvalitě jako Intel, to je fakt. Avšak Intel to nedělal z plezíru, ale proto, aby podpořil prodeje svých procesorů a taky trochu zavařil AMD (na to jsou důkazy, takže to berme jako fakt.) Navíc je to podpora, která není „povinná,“ ty procesory fungují i bez ní.

              A proto, byť je titulek mírně bulvární, tak je ve své podstatě pravdivý. AMD porazilo Intel pomocí jeho vlastních podpůrných nástrojů, které v mezidobí kvůli big.little architektuře musel opustit. Mimochodem, podobné titulky, když byly v opačném gardu, jsi nekomentoval. 😁

            • tynyt:
              AMD se jen veze. Mluvil jsem o softwarové podpoře a pro tu za celou svou historii nedělalo AMD vůbec nic. Celou dobu jen spoléhalo na to, že to udělá někdo za ně. Samozřejmě, že to nemusel být Intel, spoléhají i na ostatní vývojáře. Nebo snad znáte něco, co AMDčko naprogramovalo a mohl z toho těžit i Intel? Rád se nechám poučit.

            • RH: Ne, AMD se neveze. A přemítat o tom, že „SW podpora“ (ať si v tom představíme cokoli) je něco podstatného u výrobce HW komponenty počítače, je trochu zvláštní. AMD udělalo to, co mělo: na používané SW nástroje vyvinulo procesor, který s nimi funguje. Ono totiž pro minoritního výrobce ani žádná jiná cesta neexistuje, opravdu si myslíš, že SW vývojář bude vyrábět dvě verze aplikace, jednou zkompilovanou pro Intel, a jednou pro AMD?
              A hlavně ti zopakuju, co jsem ti napsal už minule: Intel svou „SW podporu“ nevydal jako pomoc vývojářům, ale jako nástroj majoritního hráče na trhu, který tak mohl přidat svým procesorům i desítky procent navrch oproti konkurenci. Z pohledu Intelu to tedy bylo spíše promo nebo bundling.

              A jakou podporu AMD dodávalo? Co třeba případ x86-64, kdy Linux měl 64b kernel už v době, kdy žádný PC s 64bit CPU neexistoval? Ale to není úplně to podstatné, ty se tady snažíš trochu demagogicky tvrdit, že jediný správný způsob je poskytovat rozšířenou SW podporu. To není pravda. AMD používá v tomto ohledu jiný princip, který je vhodnější pro menší společnosti bez tržní majority – dávají své technologie jako polotovar zdarma ve formě open source. Netvrdím, že to je lepší řešení, je to řešení pro méně bohaté firmy jak prosadit své technologie s daleko menšími náklady.

              Tak už prosím tě přestaň vyplakávat jak tvému miláčkovi Incelovi ubližují. 😁 Buď trochu chlap. Kdyby Incel nechtěl, AMD podporu pro AVX512 nemá. Jenže oni to vytrejdovali za jiné technologie od AMD, takže problém s tím máš jenom ty…

            • Holecek, mej te preci trochu rozumu. „AMD se veze“, to je takova pitomost. Podivejte se treba na FreeSync, FSR, jakzto 2 technologie z oblasti grafi ckych karet. To ze je vydali jako druzi, nehraje roli. Inteli CPU jedou na Intel64, coz je ale puvodne AMD 64b verze.
              A pak k te SW podpore Intelu.. Vy jste uz videl nejakou komercni firmu, ktera poskytuje podporu pro ‚dobrocinne ucely“? Intelu jde preci predevsim o podporu jeho CPU diky tomu a vyjednani si konkurencni vyhody. Tohle delaji vsechny firmy, male i velke.
              Obcas mi prijde, ze s tema nazorama bydlite na Marsu a cas od casu se prijdete podivat na Zem..
              🙂