Intel otevřel dokumentaci grafického jádra čipů Ivy Bridge

0

Poslední dobou tu máme hodně zpráv týkajících se grafických karet pod systémem Linux. Nejprve zakladatel tohoto operačního systému vzkázal pár nepěkných slov Nvidii. Vzápětí se na tutéž firmu snesla obvinění, že v Číně arogantně odmítá podporovat alternativní procesorové architektury. Následující zpráva je však naštěstí již v pozitivním duchu. Intel totiž zveřejnil rozsáhlou dokumentaci ke svým nejnovějším grafickým jádrům, integrovaným v procesorech architektury Ivy Bridge. Podpora těchto grafických karet v Linuxu a jiných alternativních systémech by se tak zase měla o něco zlepšit.

Materiály, souhrnně označované jako „Programmer’s Reference Manuals“ (PRM), jsou k dispozici na adrese http://intellinuxgraphics.org/documentation.html. Dokumenty (mající v souhrnu téměř 2500 stran), popisují instrukční sadu grafických jader HD 2500 a HD 4000, jejich programovací registry, funkce jednotlivých částí jader, paměťové rozhraní a mimo jiného také integrovaný dekodér videa. Co je ještě zajímavější je, že dokumentace se má týkat i bloků hardwarového enkodéru QuickSync. Možná tak v budoucnu bude možné přidat jeho podporu do nástrojů jako x264, Handbrake nebo ffmpeg/libav.

Dokumentace ke grafickému jádru CPU Intel Ivy Bridge

Manuály by však měly pomoci i vývojářům dalšího software. Díky jejich zveřejnění by mělo být snazší psát pro grafiky Intel kód akcelerující úlohy pomocí GPGPU. Užitečná by však dokumentace mohla být i vývojářům grafických aplikací a her používajících OpenGL. Informace by jim mohly pomoci s výkonnostním optimalizacemi pro GPU od Intelu.

 

Dokumentaci svých grafických čipů pro vývojáře svobodného softwaru zveřejňuje i AMD. V jejím případě však nejde o kompletní otevření. Společnost si totiž nechává pro sebe dokumentaci multimediálních funkcí čipů, tedy zejména dekodéru UVD. Zveřejnění prý není možné kvůli právním závazkům firmy. Důvodem je nejspíše strach z prolomení technologií DRM, které grafické karty AMD podporují (systém HDCP použitý pro disky Blu-ray).

Na rozdíl od AMD však Intel také zcela otevřel linuxový ovladač pro své grafické karty a lépe také podporuje multimediální výbavu svých čipů. Z tučňáčí perspektivy je tedy Intel přívětivější firmou. A to platí i přes to, že grafické ovladače pro systém Linux podávají horší výkon než ty pro systém Windows. Chybějí jim také některé funkce, ovšem právě to by se s trochou štěstí mohlo díky otevřeným specifikacím změnit.

Zdroje: Phoronix, Intel Linux Graphics

Ohodnoťte tento článek!