Jak se mění výdrž s různým rozlišením displeje notebooku? (test)

0

Mor špatných rozlišení, teorie a metodika

Všichni máme rádi notebooky s vysokým rozlišením displeje. Na stole mi leží Lenovo Yoga 2 Pro, velmi zajímavý ultrabook, na který jsme před svátky psali první pohled. Recenze je připravená, ještě dříve jsem se ale pokusil podívat na jinou problematiku. Jaký vliv na spotřebu a tedy i výdrž notebooku má rozlišení displeje?

Notebooky: vliv rozlišení displeje na výdrž na baterii
Lenovo Yoga 2 Pro

Displeje s rozlišením 1366 × 768 px na přenosných počítačích vidíme skutečně neradi. Přesto ho spousta výrobců nadále osazuje do většiny svých modelů a jde stále o majoritní rozlišení notebookových LCD. I přes volání recenzentů i uživatelů po jemných a kvalitních panelech se Full HD displej dostal jen do některých lepších notebooků. Další kategorií je pak Retina od Applu, kterou už většina výrobců napodobila či předčila. Alespoň tedy u některých drahých vybraných modelů. (Už ne tolik) nový MacBook Pro má 15,4″ displej s rozlišením 2880 × 1800 px. Naše Yoga 2 Pro od Lenova má na 13,3″ úhlopříčce dokonce neskutečných 3200 × 1800 px. Co za to?

Na mnoha příkladech můžeme vidět, že vyrobit jemné LCD dnes není problém. Dokonce to nemusí být ani drahé. Když může mít tablet za necelých 10 tis. Kč úchvatný IPS displej s 2560 × 1600 px na 10,1″ úhlopříčce, proč existují notebooky kolem 25 tis. Kč, které na větším panelu mají jen zhruba čtvrtinu pixelů (a navíc TN matrici)?

Notebooky: vliv rozlišení displeje na výdrž na baterii
Co vše se vejde na displej 13,3″ ultrabooku (přenastavené DPI na 100 %)

Více pixelů neznamená jen jemnější obraz, ale také jeho náročnější vykreslování. Grafická karta se zkrátka zapotí výrazně více, a to i ve 2D, nejen ve hrách. Všichni víme, že smartphony s 1080p displejem moc dlouho nevydrží na baterku. Jak jsou na tom notebooky, má vysoké rozlišení nějaký vliv na docela solidní integrované grafiky z moderních procesorů Intelu?

Rozdíl ve statickém obraze nebude velký, naopak v dynamickém obsahu, jako jsou filmy, ano. Pokusil jsem se otestovat něco mezi: načítání webu. Vykreslení webové stránky je v 3200 × 1800 px docela náročná práce, a přitom jde stále o nejčastější provozovanou činnost na spotřebitelských počítačích.

 

Všechna měření probíhala na ultrabooku Lenovo Yoga 2 Pro v pozici „stojánek“ – klávesnice je položená na podložce a displej je zalomený dozadu, otevřený tak zhruba o 270 °.  Používal jsem aktuální Google Chrome v módu Windows 8 s podporou vysokých dpi a nechal jsem aktualizovat stránku Cnews.cz každých přibližně 20 s. Jas displeje byl nastaven na minimální možnou hodnotu, výkonnostní profil byl Rovnováha a adaptivní jas vynucen vypnutý. Všechny aktualizace Windows 8.1 byly vždy nainstalované a každé měření jsem nechal proběhnout dvakrát a zaznamenal průměr. Na pozadí nebyly otevřené žádné programy, měřil jsem vždy po restartu PC.

Pro 1366 a 1600 px na šířku jsem volil dpi „menší“, pro 1920 a 2048 px „střední“ a pro 3200 px „větší“, vykreslovaný obraz měl tak podobný obsah na všech rozlišeních.

Výsledky, grafy, závěr

Horizontální rozlišení je přímo úměrné jemnosti displeje vyjádřené v ppi. Rozlišení v pixelech na šířku je ale univerzálnější hodnota než ppi, proto v grafu používám jej.

Takto vypadá výsledek měření:

Spotřeba se liší opravdu hodně, zejména ohromné rozlišení 3200 × 1800 px (necelých 6 Mpx) si řekne opravdu o dost energie. Lépe závislost spotřeby na rozlišení vyjádří například tyto bodové grafy se spojnicí trendu:

Notebooky: vliv rozlišení displeje na výdrž na baterii

Notebooky: vliv rozlišení displeje na výdrž na baterii

Spotřeba v porovnání s horizontálním rozlišením sice roste o trochu rychleji než lineárně, nicméně o mnoho pomaleji než kvadraticky. Přitom výsledné rozlišení displeje v megapixelech se samozřejmě zvětšuje oproti horizontálnímu kvadraticky. Pokud srovnáváme právě celkové rozlišení, dostaneme se teoreticky k lineární křivce=přímce, která ale samozřejmě nezačíná od nuly.

Připojím ještě dva grafy, které samy o sobě nemají velkou vypovídající hodnotu, ale pomohou dále ilustrovat tento trend:

Kolik miliwattů spotřeby notebooku připadá na jeden pixel horizontálního rozlišení/na jednotku ppi:

Kolik wattů spotřeby notebooku připadá na milion pixelů na displeji:

Závěr

Někoho to možná překvapí, ale rozlišení může mít i u notebooku zásadní vliv na výdrž. Nejen u Yogy 2 Pro bude tak výdrž s extrémně jemným displejem vcelku průměrná, stačí si ale přepnout displej na Full HD, a vše je jinak. Nižší rozlišení je na jemném panelu interpolováno velmi pěkně a ačkoli to není tak úchvatné jako 3200 × 1800 px, odměnou vám bude mnohem vyšší výdrž na akumulátor.

Notebooky: vliv rozlišení displeje na výdrž na baterii

Pokud zvolíte 1600 × 900 px, dostanete se s výdrží na ještě lepší hodnotu, a u našeho notebooku bude navíc obraz perfektně ostrý – do 2×2-násobného 3200 × 1800 px padne šestnáctistovkový rastr naprosto přesně.

V případě 1366 × 768 px se ale už zvýšení výdrže o moc nekoná. Ačkoli je ono základní rozlišení opravdu trestuhodně nízké, nedá se říct, že by to vykupoval extrémně nízký nárok na grafiku. Je proto s podivem, že i dnes má široká řada ultrabooků právě pouze 768řádkový displej, zato modelů s 1600 × 900 px je jako šafránu.

Vše výše zmíněné platí pouze v případě vykreslování nového nebo pohyblivého obsahu, u nehybného obrazu bude rozdíl takřka neznatelný.

 

V už nachystané recenzi vás čekají i testy výdrže s přehráváním videa či naprosto v klidu, tam si konkrétně Yogu 2 Pro zhodnotíme mnohem důkladněji i co se displeje týče. Dnešní článek proto berte jako obecně platnou demonstraci.

Jak se mění výdrž s různým rozlišením displeje notebooku? (test)

Ohodnoťte tento článek!