Jak se psala historie mobilních telefonů ve světě i u nás

0

První kufříkové mobily

Odborníci studovali okolnosti spojené s telefonováním a došli k zajímavým faktům. Například nejčastěji voláme proto, abychom zjistili informace, vyřešili problém nebo sdělili novinku či radostnou událost. Svým partnerům voláme v průběhu dne, naopak milencům především večer. Mobil nás umí nemile překvapit, když se spleteme a SMS zprávu odešleme nesprávné osobě nebo když odhalíme mobilní nevěru. Pokud by historikové sestavovali žebříček technologií podle toho, které novinky lidstvo přijalo nejrychleji, pak by mobilní telefonování bylo určitě na špici. Zajímavé je porovnání dynamiky vývoje s dnešními běžnými technickými prostředky – rozhlasem a televizí. Rozhlas dosáhl padesáti milionů uživatelů během čtyřiceti let, televizi již stačilo k získání tohoto počtu uživatelů jen patnáct let, ovšem mobilnímu telefonu pouhé tři roky.

Technologie, která je základem současného systému mobilních radiových telefonů, je nazývána buňková (celulární). Celá mobilní síť je rozdělena podobně jako včelí plást na řady buněk. Celulární technologie byla vytvořena již v šedesátých letech minulého století. Začátkem sedmdesátých let získaly patent na systém radiotelefonů firmy Bell a Motorola, která vyrobila v roce 1973 první bezdrátový telefon Dynatac.

 

Dynatac

Dynatac

V roce 1978 byla zprovozněna první soukromá síť radiotelefonů na světě a to v Bahrajnu, kde ji používala královská rodina. Koncem sedmdesátých let se objevila mobilní síť dokonce i u nás! Tesla experimentálně uvedla do provozu síť AMR (automatizovaný městský radiotelefon). V roce 1996 byl tento, tehdy ještě do sbírek Technického muzea v Brně pouze zapůjčený exponát z firmy SPT Telecom, a.s. k vidění na brněnské Nové radnici na výstavě „Telefon, co ustřihla mu šňůru…“. Je příkladem mobilní automobilové stanice, která se vlastně vyvinula z běžných vysílaček. Tento systém pracoval v pásmu VHF.

Vůbec první celulární systém byl uveden do komerčního provozu v USA (systém AMTS) v roce 1979. V Evropě byl zaveden poprvé ve Švédsku v roce 1981 velice úspěšný systém NMT (Nordic-Mobile-Telecomunication). Jde o analogový mobilní systém na frekvenčním pásmu UHF – 450 MHz. Roku 1981 se s různými mobilními systémy roztrhl pytel. Tehdejší nevýhodou byla nekompatibilita jednotlivých národních systémů mezi sebou, proto bylo nutné vytvořit mobilní systém, který by umožnil mezinárodní propojení jednotlivých sítí. Od roku 1982 se začal vyvíjet celoevropský systém GSM (Global-System-Mobile). Komerčně byl poprvé spuštěn počátkem roku 1992 ve Finsku.

 

V roce 1991 zprovoznil EuroTel první analogovou síť NMT u nás. Vznikly dvě společnosti s ručením omezeným – EuroTel Praha a EuroTel Bratislava. Stát tehdy vlastnil 51 % v těchto společnostech, zbývajících 49 % patřilo konsorciu amerických operátorů US West a Bell Atlantic. Na žádost Američanů byli hned zpočátku (duben 1991) vytvořeny dvě samostatné společnosti, jako by s budoucím rozdělením státu kalkulovaly. Je paradoxem, že obě dvě samostatné telekomunikační společnosti operovaly v jedné společné „federální“ síti, která byla rozdělena až v souvislosti se vznikem nástupnických států ČR a SR. Začátek mobilní komunikace podpořily obě dvě společnosti společnou akcí, když se 12. září roku 1991 v přímém televizním přenosu uskutečnil oficiálně první telefonický hovor v mobilní síti mezi Prahou a Bratislavou. Jeho účastníci byli předsedové České a Slovenské národní rady Dagmar Burešová a František Mikloško. Použitý telefon byl pravděpodobně Dancall 7025.

Typ 7025 byl i prvním u nás prodávaným mobilním telefon, a to za částku 100 000 korun! Dnes je jeho sběratelská cena okolo 20 000,- Kč. Mobily tehdy vypadaly jako kufříky, platily se příchozí i odchozí hovory a byly samozřejmě i jakýmsi symbolem společenského postavení.  Dancall se stal u nás legendou i díky dalšímu modelu Dancall HP 2711. Tento legendární mobil přezdívaný “cihla” byl jedením z prvních telefonů pro naši – už digitální – mobilní síť GSM. Byl prodáván pod názvem EuroTel XL 110. V roce 1997 koupila dánský Dancall německá firma Bosch, která později fůzovala s firmou Siemens.

EuroTel tedy u nás spustil v roce 1996 (1. července) společně s Radiomobilem (30. září) síť GSM pracující v pásmu 900 MHz. Tehdy byla k dostání v obchodech i švédská NOKIA a finský BENEFON nebo pověstný japonský SONY CM-DX 1000, na který vzpomínají mobilní pamětníci. Pořizovací cena se u některých modelů šplhala i ke dvaceti tisícům korun a takový telefon si nemohl jen tak někdo dovolit. Průměrný měsíční plat se pohyboval okolo 7 000,- Kč. A tak jako první nabídla „dvojka“ na našem trhu, operátor – Radiomobil v síti Paegas – dotovaný mobil za tisícikorunu.

Od prvního véčka po Mobile Speak

Koncem roku 1996 představila Motorola legendární model StarTac, předchůdce dnešních véček. O vysouvacích mobilech se mohlo zákazníkům v roce 1996 jen zdát, jejich čas přišel až později. První vysouvací model SL10 představil Siemens v roce 1998. Tehdy bylo ještě módní mít telefon velkých rozměrů s dlouhou anténou. Dnes je tomu právě naopak.

Víceprezident Spojených států amerických Albert Gore se spojil 1. listopadu 1998 ve 13.30 hodin místního času prostřednictvím mobilního telefonu Motorola z Růžové zahrady bílého domu s pravnukem Alexandra Grahama Bella Gilbertem Grosvenorem, ředitelem Národní geografické společnosti, čímž oficiálně zahájil komerční provoz sítě Iridium, umožňující abonentům komunikovat ve spojení s pozemskými mobilními sítěmi prakticky kdekoliv na zeměkouli. Jedno přenosové pásmo v tak husté síti dlouho nestačilo. 9. prosince 1999 představila Motorola první „třípásmový“ model Timeport L7089, který získal ocenění produkt roku.

Rok 2000 byl přelomovým nejen pro tisíciletí, ale i pro mobilní komunikaci. 8. ledna zahájilo konsorcium Český mobil provoz sítě DCS 1800. Komerční provoz začal 1. března pod názvem Oskar (dnes Vodafone). Již o Vánocích stejného roku oznámil provozovatel 100% pokrytí signálem. Od 8. března 2000 začaly pásmo 1800 MHz využívat i EuroTel a Radiomobil.   

S novou digitální sítí GSM se objevila kromě perspektivy miniaturizace i podpora rozšířených služeb, např. první předplacené karty Twist a GO. Potom se nové technologie jen hrnuly. Objevily se první textové zprávy SMS – první komerční SMS zpráva byla poslána přes GSM sítě Vodafone 3. prosince 1992 ve Velké Británii a zněla: „Merry Christmas“. Na veletrhu CeBIT v březnu 1993 vystavila firma Philips radiotelefonní přístroj s hlasovou volbou. Přicházely barevné displeje – Siemens S 10, uvedený v roce 1997 i na český trh byl prvním mobilním telefonem na světě s barevným displejem. Rovněž fotoaparát již patří k běžné výbavě telefonů. V létě 2001 přišel Ericsson s revoluční službou Bluetooth pro přenos dat s dosahem dva metry. Obrázkové MMS zprávy se posílají éterem od roku 2003. Běžnou výbavou telefonů jsou hry, kalkulačky, organizéry, WAP, datové služby, elektronická pošta a internet.

Česká firma Jablotron v roce 2005 přišla s mobilním telefonem, který měl GPS navigaci. Zaváděcí cena byla 60 000 Kč. 

Mobilní telefony pro nevidomé a slabozraké osoby jsou zvláštní kapitolou mobilní radiotelefonie. V roce 2005 byl prvním dodávaným mobilním telefonem se zvukovým hlasovým modulem přístroj Motorola MX200 na bázi operačního systému Windows Mobile. Jejím konstruktérem byl Patrik Pospíšil (tehdy pod firmou ROSASOFT).  Postupně následovaly Motorola MX220, HTC a HP 514. Mezi firmami, které se zabývají speciální úpravou mobilních komunikátorů pro nevidomé, je firma Galop.

Uspěla s upravenými modely Nokia (různé řady) a některými typy značky Siemens na bázi Operačního systému Symbian. Výhodou prvně jmenovaných Pospíšilových mobilů je velice jednoduché a pro nevidomého člověka velmi intuitivní ovládání, které je schopen po krátkém zácviku zvládnout prakticky každý nevidomý uživatel. Systém je pohotový, rychlý a poměrně spolehlivý. Základní funkce mobilu zpřístupňuje v maximální míře. Výhodou jsou i doplňkové aplikace jako diář, diktafon, psaní poznámek a mp3 přehrávač. I tyto aplikace jsou co do ovládání velmi jednoduché a intuitivní. Oproti tomu systém zvaný Mobile Speak, který u nás distribuuje Galop, je zahraniční provenience, od španělské firmy Code Factory. Mobile Speak funguje podobně jako screen-reader (odečítač) v počítači. Uživatel se pohybuje po položkách v menu a program mu sděluje potřebné informace. Vzhledem k tomu, že s těmito mobilními telefony pracují i vidomí uživatelé, je pro ně práce s takto ozvučeným přístrojem náročnější. Mobile Speakem je ozvučeno celé prostředí OS a nevidomý uživatel tak má možnost použít všechny aplikace včetně případných dalších instalací. Důležité je ovšem volit takové aplikace, které nejsou příliš grafické. Oba – Mobile Speak a Windows Mobile, jsou v ČR ojedinělé.

 

Mobilní telefony mohou být vybaveny přijímačem rozhlasových vln a televizním přijímačem. Rok 2008 přinesl dokonce první mobilní telefon se zabudovaným projektorem, jehož LED optika dokáže promítnout obraz o úhlopříčce 1,5 metru.

Od svého zrodu v roce 1992 do roku 1997 dosáhl počet uživatelů GSM na celém světě 200 milionů a nadále stoupá. Na konci roku 1999 jej využívalo více než 400 milionů osob a v roce 2003 překročil počet uživatelů 1 miliardu. K 31. březnu 2000 bylo oznámeno, že mobilní telefon vlastní 23 % české populace, tj. 2,31 milionu lidí. Na konci roku počet účastníků překročil 4 miliony. Dnes je v České republice registrováno přes 13 milionů aktivních telefonních mobilních čísel. Pokud si to majitel radiotelefonu přeje, může své číslo zveřejnit v tzv. Jednotném telefonním seznamu svého operátora. Přístup na internet prostřednictvím mobilního telefonu využívá kolem 2,2 milionů Čechů. Velký podíl na tomto úctyhodném počtu internetových „surfařů“ má operátor Vodafone, který tuto službu nabídl v roce 2008 na půl roku zdarma.

Text vznikl ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně.

Jak se psala historie mobilních telefonů ve světě i u nás
Ohodnoťte tento článek!
4.5 (90%) 6 hlas/ů