Špatné pracovní návyky podruhé

V minulém článku jsme si představili termín RSI (Repetitive Strain Injury), který označuje zdravotní problémy způsobené dlouhou prací na počítači. Podle odborníků i průzkumů rozhodně nelze tento problém podceňovat. Závažné potíže způsobené dlouhým vysedáváním u počítače totiž zpravidla nejsou na první pohled znatelné a často se objevují až s odstupem.

Je proto vhodné dodržovat několik základních postupů a opatření, která jsme si minule popsali. Výzkumníci z věhlasné americké univerzity Harvard však hovoří o dalších všeobecně zažitých problémech, s kterými se lze u mnoha lidí setkat. Tím základním je především podcenění situace a neposlouchání vlastního těla. Přestože se tělo brání, lidé až velmi často vplují do začarovaného kruhu: „Ještě potřebuji rychle dokončit tuto věc“.

Je dobré umět říci dost

Čím déle vám trvá dojít k rozhodnutí, že ukončíte práci, tím více psychika i tělo trpí a prodlužuje se čas potřebný k jejich regeneraci. Typickým případem je samozřejmě „konečný termín doručení zadané práce“, ať už v zaměstnání nebo ve škole. Zkrátka si nemůžeme dovolit termín promeškat a nezřídka pracujeme až do úplného vyčerpání. Další motivací k nadměrnému pracování mohou být samozřejmě peníze. Zejména první záležitost je přitom možné řešit lepším rozvržení času nebo vytvořením pracovního plánu.

Tip: Máte problémy s rozvržením času? A už jste slyšeli o efektivní a jednoduché metodě Getting Things Done (Mít vše hotovo)?

Jsou však i lidé, kteří si vůbec neuvědomují, že k problémům RSI směřují. Typickým příkladem může být aktivní sportovec. Třebaže se cítí zcela zdráv a ve formě, může mít k RSI nakročeno. Chronická bolest zápěstí v důsledku nevhodných návyků při psaní na klávesnici může v horším případě nepříznivě ovlivnit jeho sportovní kariéru.

Jak se správně píše

Ptáte se, jak může obyčejné psaní poškodit naše zdraví? Harvardští vědci na to mají jednoduché vysvětlení: při psaní je namáhána celá řada malých svalů. Při několikahodinové práci denně dojde až desítkám tisíc jejich použití, takže z dlouhodobého hlediska tady riziko existuje. A exponenciálně stoupá v případě dalších nevhodných návyků.

V drtivé většině nejsme experti na psaní všemi deseti a máme tedy sklony „psát nezdravě“. Jednou z nejčastějších chyb je využívání jedné ruky u klávesových zkratek. Jde například o psaní velkých písmen pomocí klávesy Shift nebo jiných častých kombinací jako Ctrl+A, Ctrl+C, Alt+Shift či Alt+Tab. Používání jedné ruky zbytečně namáhá prstové svaly a v konečném důsledku může vést až k syndromu kubitálního tunelu.

Syndrom kobitálního tunelu

Jde o druhé nejčastější onemocnění po syndromu karpálního tunelu, který byl popsán v minulém díle. V tomto případě syndrom postihuje nervy v oblasti lokte a může způsobit bolesti předloktí, brnění v prstech nebo poškození malíčku, kdy tento prst trvale odstává bez schopnosti aktivně jej přitáhnout. I u této nemoci se nejprve začíná konzervativní léčbou, pokud však neúčinkuje, je nutná operace. Proto u klávesových zkratek používejte kombinaci obou rukou.

Dalším typickým nešvarem je tendence opírat si zápěstí, například o okraj stolu. To pak podvědomě nutí zbytečně natáčet ruku k dosažení na některé klávesy. Rozhodně je lepší mít ruce volně nad klávesnicí a ponechat tak pracovat mnohem silnější pažní svaly.

Psaní na klávesnici
Zdroj obrázku: health.com

Špatným zvykem některých lidí je také napřimování nebo zvedání malíčku a palce při soustředěném psaní. Právě z těchto důvodů je vhodné při delší práci dělat pravidelné několikasekundové až minutové přestávky. Doporučuje se každých 10 minut udělat na 10 až 20 sekund krátkou přestávku a dát pryč ruce z klávesnice. Po každých 30 až 60 minutách je pak vhodné přerušit činnost na 2 až 5 minut.

Vítejte ve světě technostresu

Kromě doposud diskutované fyzické zátěže nás moderní způsob práce a počítače zatěžují také psychicky. Množství činností, které dokážeme současně vykonávat a soustředit se na ně, totiž není neomezené.

Technostres a zatracený multitasking

V dnešní době je při práci s počítačem zcela běžný takzvaný multitasking, tedy souběžná práce s více programy. Pokud si píšete v textovém editoru, zároveň si prohlížíte web, komunikujete po ICQ a do toho třeba ještě telefonujete, je to špatně. Tento druh práce je nicméně v dnešní době často nezbytný a při několika hodinách denně klade mimořádné nároky na soustředění a vyčerpává více, než cokoliv jiného.

Psychický tlak je mnohdy tak velký, že na člověka působí velmi nepříznivě. V této souvislosti hovoříme o technostresu. S tímto pojmem přišel už 80. letech americký psycholog Carig Brod, v užším slova smyslu se pak toto označení používá pro stres při práci s počítačem.

Multitasking

Technostres se projevuje přehnanou ustaraností, prací v časové tísni, strachem ze selhání, odmítáním nových technologií nebo informačním přetížením. Psychické problémy pak mohou mít různé podoby, od nadměrné agresivity až po úplnou apatii. Ve vážných případech se může člověk pohroužit do světa technologických vymožeností v takové míře, že riskuje ztrátu vlastní identity. Takoví lidé vyžadují nepřetržité propojení s přístroji, případně s internetem a pociťují nervozitu, pokud jim to není umožněno.

Důsledkem technostresu může být také snížení schopnosti soustředění i problémy s pamětí. U lidí, kteří často pracují na počítači a jsou zvyklí na „obludně“ velký multitasking, se schopnost soustředění zkracuje i pod 10 sekund. Tomuto riziku se přitom vystavuje prakticky každý, od asistentek v kanceláři, po vášnivé online hráče, kteří musí s ostatními neustále komunikovat.

Hraju rád a hraju příliš

S touto problematikou docela úzce souvisí také další, v posledních letech často diskutované téma: závislost na internetu, případně na hraní online her. Právě online hry patří k nejrizikovějším internetovým aplikacím, co se závislosti týče. Před pár lety byla dokonce pro tento jev vytvořena nová diagnostická kategorie „excesivní hraní počítačových her a videoher“. V této souvislosti bylo zjištěno, že mezi dětmi ve věku 11 až 14 let se tato porucha vyskytovala téměř u 10 procent.

Také čeští odborníci na závislosti, doktoři Karel Nešpor a Ladislav Csémy, vypracovali před časem rozsáhlý materiál, ve které shrnují zdravotní rizika videoher. K nim patří nezdravý životní styl s nedostatkem pohybu, onemocnění pohybového systému, obezita, virtuální nevolnost, zvýšené riziko úrazů a větší sklon riskovat, epilepsie, zhoršení interpersonálních vztahů a vyšší úzkost v sociálních vztazích, zvýšená agresivita a oslabení sociálního chování.

Závislost

Časté sezení u počítače, kdy cílem není práce, ale pouze hraní her nebo bezcílné surfování po internetu (a nemusí jít pouze o sociální sítě typu Facebook nebo vyhledávání pornografie), má velmi negativní vliv na život každého, kdo tomuto nešvaru propadne. Ať už v souvislosti s nedodržováním základních zásad správné práce s počítačem (který hráč uvažuje nad tím, jestli správně sedí?) nebo zásahy do osobních vztahů (komu by vyhovovalo, že by jeho partner neustále seděl u počítače?).

Návrat do všední reality

Počítač se může stát také prostředkem k úniku před skutečnými problémy. Lidé v takovém případě neustále odkládají jejich řešení a nezřídka tak vznikají konflikty s okolím, případně zanedbávání studia či pracovních povinností. Bylo také prokázáno, že časté hraní online her zvyšuje riziko epileptických záchvatů způsobených rychlými animacemi, a jsou známy i případy, kdy vášnivý hráč po několikadenním nepřetržitém hraní v důsledku vyčerpání a dehydratace zkolaboval nebo dokonce zemřel.

Poslední příklady nás opět vrací k nosnému tématu článku, kterým je zdraví u počítače. Dnešní přetechnizovaný svět z nás zkrátka dělá doslova mrzáky, v lepším případě pak alespoň asociální jedince zcela odtržené od reality. Je tedy potřeba s těmito moderními problémy bojovat.

Zatím u nás sice neexistují specializovaná zdravotnická centra, kde „léčí“ závislost na internetu nebo zmiňovaný stres související s moderními technologiemi. Diagnostikem a lékařem si však může být každý sám. A to alespoň částečným dodržováním rad a zásad zmiňovaných v obou článcích, které na serveru ExtraNotebook.cz vyšly. Od věci koneckonců není ani občas na týden dva někam odcestovat a zapomenout, že jakékoliv počítače vůbec existují‚Ķ

Zdroje: Harvard RSI Action, Psychiatrická léčebna Bohnice

Jak si nezničit zdraví u počítače II.
Ohodnoťte tento článek!
4 (80%) 1 hlas