Jak věci fungují: síťová úložiště

0

Jakožto síťové zařízení je úložiště připojeno do sítě přes gigabitový ethernet. Starší a pomalejší specifikace 100 Mbit se již nevyskytuje, naopak bývá vidět celkem zbytná možnost připojení přes Wi-Fi.

Protože je NAS vlastně jen trochu neobyčejný počítač, má základní desku, procesor i paměť a běží na něm upravená verze Linuxu. Nemá ale logicky žádné periferie ani monitor, celé je to hlavně o pevných discích. Rozšiřující porty jsou zpravidla pouze typu USB a eSATA a slouží k připojení běžných externích disků, flashdisků a často také tiskárny, která se tak rázem stane síťovou.

Prakticky celý vnitřek NASu bývá vyplněn jedním či více pevnými disky, respektive sloty pro pevné disky. Základní deska nemá žádné možnosti upgradu (výjimkou bývá občas možnost rozšířit operační paměť u některých dražších modelů), procesor je většinou od firmy Marvell na frekvenci kolem 1 GHz, kterému stačí malý pasivní chladič. Bohatě tedy vyhovuje nějaký systémový ventilátor, který zabrání přehřívání pevných disků.

synology

NASy pro 2,5″ disky bývají úspornější, ale mají nižší maximální kapacitu a připlatíte si

Nejobyčejnější NASy nemají přímo operační systém, ale zjednodušeně řečeno, jen administraci ovládající firmware. Systém těch dražších již lze za operační systém označit. Je nainstalován buď v paměti typu Flash na základní desce, nebo častěji na prvním oddílu osazených pevných disků. Systém na bázi Linuxu se liší výrobce od výrobce a ten nejlepší je již hodně podobný systému Windows, alespoň co se oken týče.

Možnosti připojení

Abyste mohli NAS používat, je potřeba se k němu přes síť vzdáleně připojit. Administrace je dostupná výhradně přes webové rozhraní, ale přístup k uloženým datům probíhá nejčastěji přes protokol CIFS, neboli Sambu – přidáte nové místo v síti s adresou \\IP-adresa-NASu\Složka-na-NASu. Každá připojená složka je jeden síťový disk. Samozřejmě se můžete připojit i přes jiné protokoly, jejich seznam najdete v boxíku.

Disky v síťovém úložišti jsou většinou naformátované souborovým systémem ext3, takže ani u jednodiskového NASu by nebylo jednoduché pevný disk vymontovat a připojit k počítači s Windows. Smiřte se s tím, že tohle se zkrátka nedělá a pevné disky z NASu do počítače kromě zoufalé snahy řešit ztrátu dat nepatří.

qnapD-Sub neslouží pro připojení monitoru, jde pouze o servisní konektor

Abyste se vyhnuli zešedivění z rychlosti přenosu dat, měli byste mít rychlou síť, a tedy gigabitový přepínač. Ten je sice snadno dostupný již za ceny kolem 500 Kč, horší je to s výkonem samotných NASů. Mnoho levnějších modelů totiž dosahuje jen nízkých rychlostí a vy přece chcete, aby síťový disk byl bezmála tak rychlý, jako disk v počítači. Takových rychlostí lze dosáhnout až u NASů s procesorem Intel Atom.

Co takový NAS umí

NAS je prvoplánově hlavně síťové úložiště dat. Jedno centrální místo, které je nonstop zapnuté a lze se k němu odkudkoliv a kdykoliv připojit a pracovat s daty na něm uloženými. Může toho ale umět mnohem více, záleží na modelu.

Hodně blízko má k serveru. Umožňuje správu uživatelů a přístupových práv. Ve svém počítači nebo laptopu stačí mít malý systémový disk a všechna data mohou být na serveru, tedy na NASu, což je idea terminálů stará několik desítek let. NAS je dalo by se říct takový váš vlastní Cloud. Jediný rozdíl je, že vaše data nejsou na nějakém anonymním serveru Googlu, ale na vašem domácím serveru; se všemi výhodami a nevýhodami z toho plynoucími.

Mezi nevýhody patří pomalejší rychlost a latence při vzdáleném přístupu z internetu, ovšem výhody převažují. Na žádnou webovou službu si totiž neuložíte stovky filmů. NAS je nejlepší přítel multimediálního přehrávače u televize, který je také připojen do sítě. Má tedy přístup ke zdroji multimediálních dat na NASu. Pro toto zapojení je zbytečné využívat omezené protokoly UPnP či DLNA, když adresářová struktura s připojením přes Sambu nabídne více. Přes UPnP totiž při nejlepší vůli neprotlačíte externí titulky a bývají i jiné problémy.

Protože NAS bývá zapnutý i v noci, můžete využít dalších funkcí, jako je stahování. To ovšem není na takové úrovni, abyste jej použili místo JDownloaderu – kvalitně zpracovaný bývá jen klient pro torrenty. Dále se úplně nabízí zálohování. Pokud provádíte tuto činnost automaticky a pravidelně, nejlepší volbou je ukládat právě na NAS, kde jsou díky poli RAID mnohem lépe zabezpečeny.

Síťová úložiště mohou mít celou řadu dalších funkcí, některé užitečné, jiné méně. Různou kvalitu má třeba vestavěný multimediální přehrávač, který se naprosto nehodí na přehrávání videa, ale hudbu a internetová rádia zvládá pěkně.

Vhodné disky

Zapomeňte na výkonové testy, disky do NASů musí být tiché a úsporné. A hlavně spolehlivé, což se ale měří obtížně. Například se nemusí vyplatit kupovat disky jednoho výrobce ze stejné série, u kterých se případná chyba může projevit současně. U disků vám ale nikdo nic nezaručí. Vyšší počet pevných disků se projeví na spotřebě, proto můžete NAS na noc vypínat. Nejlépe, pokud se umí vypínat a zapínat sám.

vnitrek

NAS je vyplněn disky, samotný hardware zabírá minimum místa

Jeden pevný disk by však brzo nedostačoval nejen kapacitně, ale hlavně kvůli bezpečnosti. Komu ještě neodešel disk, toho to jistě brzo čeká a tak na scénu nastupuje RAID. Pokud si odmyslíte jednodiskové NASy, které nemá vůbec smysl pořizovat, tak více disků je vždy vhodné dát do pole RAID.

Základní typ RAID1 jsou dva zrcadlené pevné disky. V případě poruchy jednoho jsou data zálohována ještě na druhém. Jde o nejjednodušší typ pole, ale teoreticky může nastat problém, že řadič v dobré víře zkopíruje chybu z jednoho disku i na druhý.

To by nemělo nastat v případě pole RAID5. Pro tento typ pole jsou potřeba minimálně tři disky, na které jsou data střídavě ukládána po kouscích (proužcích) s tím, že vždy na jeden disk je uložen dopočítaný rozdíl. Při objevení vadných sektorů na některém z disků lze disk jednoduše vyměnit a chybějící data dopočítat. Pole RAID5 je však již složitější a nelze z něj například vzít jeden disk, vložit do počítače a získat z něj nějaká data.

Typů pole RAID je více, ale na malých NASech se používají pouze tyto dvě. Nelekejte se vypsaných problémů, na rozdíl od častých vadných sektorů je pole RAID většinou bezproblémové. Záměrně jsem vynechal nebezpečné pole RAID0, které opravdu není vhodné.

Pohled do budoucnosti

Alespoň dvoudiskové síťové úložiště bychom doporučili do každé domácnosti, obzvláště pokud jste založeni spíše „notebookově“. Velké a bezpečné úložiště dat se hodí vždy, přece byste ještě v roce 2011 nevypalovali DVDčka?

Síťové úložiště si můžete postavit dokonce i sami a hodně uživatelů to v diskuzích neustále nadhazuje. Odladit takový systém není však nic jednoduchého a ani hardwarový řadič disků není vůbec levný. Stavba se může vyplatit jen zkušeným uživatelům, kteří ví přesně, co chtějí. Pro nás ostatní jsou tu hotová kvalitní řešení v podobě NASů.

Momentálně nejvýkonnější model s procesorem na platformě Sandy Bridge již využívá 10Gbit síťového čipu, což ale doma zatím nevyužijete. Dostatečně rychlý a vhodný NAS lze pořídit již za cenu kolem 4 500 Kč, ale faktem je, že jsou ceny obecně nadsazené.

Někteří výrobci vidí budoucnost dokonce v nahrazení serverů, ale spolu s rychlejším připojením jim mohou domácnosti utéct na internet. Hudba se tam již díky Google Music přesouvá.

Slovníček
CIFS/SMB Samba je základní protokol pro sdílený přístup k datům po síti v operačním systému Windows. Každý NAS nabízí přístup minimálně přes tento protokol. Na Linuxu se používá ještě NFS a pro počítače Apple se tento typ protokolu jmenuje AFP. Apple Filling Protocol je jak už název napovídá určený pro počítače Apple. Ale pokud jej NAS nenabízí, i na jablíčkách funguje Samba.
Ethernet místní počítačová síť LAN vyvinutá v roce 1976
FTP typ připojení, které bývá velmi rychlé, ale pro svou protokolovou náročnost se moc nehodí pro běžnou zprávu souborů. Slouží buď pro vzdálený přístup přes internet, nebo jej mohou použít zálohovací programy.
iSCSI protokol, který vám zpřístupní část NASu tak, jako by šlo o lokální disk v počítači. Je náročnější na nastavení a nabízí jej jen některé NASy.

Jak věci fungují: síťová úložiště

Ohodnoťte tento článek!