Jak velká je dnes těžba kryptoměn? Spotřebuje víc elektřiny než středně velké státy

40
Bitcoin
Bitcoin (zdroj: Michael Wuensch / Pixabay)

Těžební mánie vzniklá letos na jaře kvůli strmému nárůstu cen „kryptoměn“ Bitcoin a Ethereum se rozrostla do značné míry. Svědčí o tom minimálně vyprodané Radeony s čipem Polaris 10/20, které byly prvním cílem těžařů, ale i speciální těžní karty, které výrobci začali prodávat (jak na straně Nvidie, tak AMD). Těžení ale dorostlo takové míry, že začíná tvořit problém z hlediska spotřeby energie. Výpočty potřebné pro jeho provoz podle aktuálních odhadů překračují spotřebu některých států – a nemyslí se tím San Marino nebo Andorra.

Vzhledem k distribuované povaze těchto výpočtů není samozřejmě možné spotřebu celé instalované základny hardwaru počítajícího nějakou kryptoměnu změřit, byly však učiněny odhady. Digiconomist má analýzu vycházející z celkové rychlosti výpočtů celé cítě (hashrate), která je víceméně známá, odhadu skladby zařízení (ASICů, GPU), která jsou k těžení použitá, a jejich rentabilitě při stávajících cenách elektřiny a výnosech kryptoměny. Na té záleží, protože nerentabilní hardware ekonomicky uvažující těžaři od sítě odstaví. Takto pojatý model bude asi značně složitý a potenciálně nepřesný, nicméně dává alespoň hrubou představu o tom, kolik elektřiny v těžbě „zahučí“.

Demo těžení s osmi GPU na desce ASRock H110 Pro BTC+
Demo těžení Etherea s osmi GPU na desce ASRock H110 Pro BTC+. Výrobci hardwaru berou kryptoměny smrtelně vážně

Podle těchto analýz Digiconomist odhaduje, že provoz sítě Bitcoin (která zároveň provádí těžbu a s ní i finanční transakce, které mají být jejím smyslem, tyto dvě složky nelze oddělit) nyní v přepočtu na rok spotřebovává okolo 14,5 miliardy kilowatthodin elektřiny. Ethereum, které není těženo čipy ASIC ve velkých komerčních farmách, ale stále na GPU, se mainstreamovější a známější kryptoměně začíná blížit. Příkon této sítě se odhaduje okolo 4,7 miliardy kilowatthodin.

Tyto objemy citelně zasahují do celkového spotřeby elektřiny na světě, podle žebříčků spotřeby dle států má Ethereum skoro takovou spotřebu jako celý stát Moldavie s populací 3 miliony lidí (tato země je 120. největším konzumentem elektřiny na světě) a vyšší než třeba Kambodža či Kypr. Bitcoin spotřebuje více než Tádžikistán, Mozambik nebo z evropských států Slovinsko a blíží se spotřebě Turkmenistánu nebo Chorvatska. V součtu obě sítě sežerou více elektřiny než Island, Sýrie (v roce 2014, kdy byla populace 17 milionů lidí) nebo Jordánsko a pokud by představovaly stát, byly by 71. největším konzumentem energie.

Odhadovaná celková spotřeba sítě těžící a provozující kryptoměnu Bitcoin
Odhadovaná celková spotřeba sítě těžící a provozující kryptoměnu Bitcoin by z ní dělala 81. největšího konzumenta na světě, kdyby šlo o stát

Ethereum potřebuje více energie než celá Moldávie
Ethereum spotřebuje skoro tolik energie, co celá Moldávie

Kryptoměny tedy v současnosti mají ekonomicky (i ekologicky) už docela významnou spotřebu energie, Bitcoin by například měl hltat více energie, než kolik za rok vyrobí JE Temelín (13,94 TWh podle Wikipedie – pro připomenutí, elektrárna má nominální výkon 2110 megawattů a jen výstavba přišla na 98 miliard korun). Absolutní spotřeba ale skrývá ještě jednu nepříjemnost – extrémně vysoká je totiž spotřeba na jednu platbu. Provoz sítě Ethereum na každou provedenou finanční transakci podle Digiconomistu spotřebuje 48 kilowatthodin a Bitcoin dokonce 165 kilowatthodin.

Platební systém Visa potřebuje podstatně méně energie, byť zpracovává mnohem více transakcí
Platební systém Visa potřebuje podstatně méně energie, byť zpracovává mnohem více transakcí. Graf ukazuje, pro kolik průměrných domácností v USA by stejné množství elektřiny stačilo (přes milion a čtvrt u Bitcoinu)

Platební systém krytpoměn spojený s těžbou, kdy množství klientů v síti naráz analyzuje tytéž data (tedy vysoce redundantně) je tedy z pohledu energetické náročnosti dnes značně neefektivní. Celá platební síť VISA má mít odhadem spotřebu jen 540 milionu KWh, přičemž transakcí zpracuje 82,3 miliard. Při spotřebě energie připadající na jednu transakci Bitcoinem zajistí VISA plateb přes 25 tisíc.

Spotřebu by mohlo zlepšit opuštění systému Proof of Work

Tato nelichotivá srovnání by mohlo zlepšit, pokud by se při stejné síťové hashrate provádělo více transakcí a tím byly jejich jednotkové náklady „zředěny“. Nicméně pokud je spotřeba již nyní při omezeném používání takto vysoká, pak by asi při šíření tohoto systému jen rostla, což vyvolává pochybnosti, zda je takto nastavená technologie udržitelná (a to vůbec nemluvě o tom, jak je (ne)rozumná z ekologického hlediska). Určité zlepšení by mohlo nastat, pokud by kryptoměny místo systému „proof of work“, který zatěžuje provoz ohromnými výpočetními nároky na každý nový blok, přešly na systém „proof of stake“, který by takto enormní dopady na spotřebu energie neměl. Zatím však tato inovace v praxi nikde nasazena nebyla, i když u Etherea se s ní v budoucnu naštěstí počítá.

Jak velká je dnes těžba kryptoměn? Spotřebuje víc elektřiny než středně velké státy

Ohodnoťte tento článek!

40 KOMENTÁŘE

  1. Ano, o tomto jsem již také přemýšlel. Těžba kryptoměn je jen jedním z totálních plýtvání zdroji. Ale co, však to je všem jedno, pro osobní obohacení zlikvidovat všechny a všechno, to je naše motto, lidská povaha.

      • A co třeba fotbal nebo hokej? Miliony dolarů a kWh energie a pro co? Taky pro nic.
        Pravdou je, že kdyby těžení aspoň počítalo úlohy typu BOINC, nebyl bych proti. Výsledkem by byly výpočty pro věděcké úlohy…lepší než nic, tedy než výsledek nějakého algoritmu k těžení virtuální měny.
        Nadává se na centralizovanou měnu, tak vznikla decentralizovaná (virtuální) ale co by byla bez té centralizované? Leda prd.
        Nadává se na to, že centrální banky tisknou nepodložené prachy jak na běžícím pásu. No tak si koupíme HW (GPU, ASIC,…), dodámě spotřební materiál (energii) a vlastně si ty prachy tiskneme samy…
        Mě přijde, že to co se děje s decentralizovanou (virtuální) měnou jen ukazuje to, že centralizace je potřeba…bohužel.

          • Mozna byz tu vetou holou „nesmysl“ mohl trochu rozvest 😉
            Jinak vi nekdo presne, co to „tezeni“ ve skutecnosti pocita?
            Bych se nasmal, kdyby to bylo nejak spojeno s nejakou vladni „agenturou“, jak pres to dekryptovat napriklad kodovani. Protoze toto je idealni model..desetitisice paralelnich uzlu…supercomputer, ktery neni zadna vlada schopna postavit a provozovat 😉

          • Je to počítání nějakého hashe, ale využitelné to asi nijak není, protože jak se soutěží o to, kdo najde ten výherní hash, tak AFAIK každý vstup je zbytečně počítán velkým množstvím zlatokopů najednou.

    • Tady je spíš otázka, jestli nemohly být kryptoměny vymyšleny nějak jinak, aby jejich vznik nemusela provázet taková šílená spotřeba elektřiny.

      Přiznáme se, že se v kryptoměnách nevyznám, ale z logiky věci – tím, že lidé nechají běžet někde těžící software nevzniká žádná reálná hodnota, která by měnu jistila, zisk jde elektrárnám a výrobcům HW, takže to není věc na které by hodnota kryptoměn stála – stojí na tržní/burzovní hodně, tj čistě zájmu lidí ji používat a kupovat.

      Takže ode mě jde otázka na někoho kdo tomu rozumí, jestli je tento způsob vzniku kryptoměn opravdu jediný možný?

        • Jo, něco jsem si o tom přečetl a už to docela chápu, systém byl vymyšlet důmyslně, jen prostě není dělán na to, aby se s z toho stala světová široce používaná měna typu hlavních FIAT měn, protože to už by byla ta spotřeba el. energie nejen neúnosná, ale nereálná.

      • To, že někdo těží zlato, je ale stejný princip. Někdo investuje hromadu energie a lidského úsilí, vytěží zlato (a zhuntuje přírodu) a to zlato si někdo strčí do trezoru a nechá ho tam naprosto bez užitku.

        • Tohle je hodne zjednoduseny pohled a nepresny zaver. Funkce zlata drive (dnesni virtualni prachy jsou humbuk) slouzila ke kryti hodnoty penez. To znamena, jejich funkce byla v tom, ze teoreticky kazda jednotka penez odpovidala nekde ulozene jednotce zlata. Zlato vzeslo nejak historicky protoze se nedalo jednoduse ziskat a predstavovalo obecne uznavanou hodnotu. Dnesni penize a stejne virtalni meny jsou humbuk (byt fungujici, zatim). Nemaj zadnou ‚protihodnotu‘ a u virtualnich men staci klidne vypnout cast internetu… 😉

          • To krytí hodnoty peněz nefungovalo nikdy, to jsou jen pohádky, kterým jste uvěřil. To takzvané krytí měny zlatem bylo vždy jen jednosměrné, tedy, že za příslušné množství zlata dostanete měnu, opačně to nefungovalo a ani fungovat nemohlo, protože nikdy neplatilo, že za všechno zlato světa se nechá koupit všechno bohatství světa. Prostě krytí peněz zlatem byla jen taková pyramidová hra. Mohla fungovat jen tehdy, když to zlato nikdo nechtěl.
            Jinak já se virtuálních měn nijak nezastávám. Jen se snažím vysvětlit, že každá měna je kryta jen a pouze důvěrou v danou měnu a platí to jak pro bitcoin, tak pro korunu, tak pro zlato.

          • V ecem muzete mit ravdu, Ja si v tom nejsem uplne jisty. Zlato slouzilo jako jistina a v teto funkci fungovalo relativne spolehlive. Nejsme historik ani ekonom, abych Vam rekl, do kdy to takhle jeste fungovalo a nebo ne. Je mozne, ze penize nesli prakticky smenit na zlato, jak rikate Vy. Nicmene mohli bychom se shodnout na jedne veci, ze to byla jistina, ktera mela vypovidaci hodnotu a byla obecne uznavana. To dnesni penize jednak nejsou a virtualni uz vubec ne, protoze ty se naopak opiraji o ty dnesni…cili takova dvojta schiza 😉

          • Myslím, že zlato přeceňujete. Nikdy v historii lidstva nebyla doba, kdy by zlato bylo běžným platidlem. Ve středověku se pomocí zlata dělaly velké obchody, protože bylo snazší sebou tahat cca 12x méně zlata, než stříbra. Funkci běžné měny ale nezastávalo, to mělo to stříbro.
            Tedy ve skutečnosti je dost možné, že míst, kde akceptovali ve středověku zlato, bylo méně, než míst, kde dneska akceptují bitcoin.

          • Zlato nemohlo byt beznym platidlem, protoze jej tolik ani snad nebylo. Krome toho jeho hodnota prave byla vetsi, protze se nachazelo vzacneji, nez stribro nebo jiny kov. Nicmene bylo to platidlo. Tistene penize dnesniho druhu vznkli mnohem pozdeji. Srovnavat virtualni bitcoin a a zlato jako platidlo s moznosti palceni ve stredoveku nedava moc smysl. Urcitou menu si muze kazdy udelat i sam, nicmene, jestli mu ji bude nekdo akceptovat je druha vec..

    • „…kolík stojí provoz všech bank, bankomatů…“
      Jo, tenhle „argument“ už jsem četl několikrát. Jenže ty banky, bankomaty apod. jsou stále potřeba i když je tu virtuální měna, protože stále se „přetavuje“ na prachy, které jdou do banky, vyberete si je z bankomatu a zaplatíte s nimi rohlík u pekaře.

        • Možná že ne, ale argumentovat v současné době tím: „koukněte kolik energie spotřebují banky, jejich servery a PCčka, bankomaty atd.“ je taky nesmyslné.
          Jakmile je virtuální měna směněna na nevirtuální (a kolik těžařů to tak dělá? Troufnu si tvrdit že většina.) tak virtuální měna má na hrbu nejen energii, která byla investována do jejího vytěžení, ale také energii bank apod.

          • Jednak jsem nepsal „koukněte kolik energie spotřebují banky…“, psal jsem, že by nebylo od věci aby se to pro srovnání spočítalo. A za druhé krypto je pořád na začátku a každý začátek přináší zvýšené náklady, to jistě víš, pokud jsi rozjížděl jakýkoliv projekt. Provozovny, akceptující krypto napřímo, postupně přibývají. Pointa je v tom, že pokud by v budoucnu krypto nahradilo FIAT měny, tak by energie ušetřená tím co jsem psal nebyla zanedbatelná.

          • „Pointa je v tom, že pokud by v budoucnu krypto nahradilo FIAT měny, tak by energie ušetřená tím co jsem psal nebyla zanedbatelná.“
            Souhlas, o tom žádná. To už budeme mít ID čip v ruce a hmatatelná měna nebude třeba.
            Osobně si ale nemyslím, že se toho dožijeme 🙂

    • Taky zajímavý dotaz. Počet BTC je omezený že? A jestli ty výpočty na HW běží proto, aby se udržel chod sítě (ověřování transakcí apod.) tak je asi opravdu možné, že po vytěžení posledního BTC opadne zájem o těžení. BTC v síti budou pořád a bude se s nimi platit, ale když opadne zájem o těžbu a tedy mnoho HW ukončí svůj provoz, tak jak to asi s tou sítí dopadne?

      Mimochodem, kdy by měl být poslední BTC vytěžen?

      • poslední bitcoin je odhadován na léta páně 2140. Ale o to mi nejde. Co jsem se dočetl tak těžba bitcoinu probíhá díky transakcím. Když nebude probíhat těžba tak ani transakce nepojedou, tudíž nikde nic ničím nezaplatíte. Říkám to správně?

    • latit se jima neprestane, omezene jsou i standardni penize a platis s nima porad, tak jako i zlata je omezene mnoztvi a jednou bude vsechno „vytezene“ , fakticky stop a posledni BC bude znamenat ze se jejich cena asi kratkodobe extremne zvysi a pak pomalu bude klesat na nejakou hodnotu do zapomeni aby jednou zase ciklicky stpoupla, a tak podar dokola, proste jako u vseho co ma omezene mnozstvi a zasadne ho neubejva

      • Právě že počet je omezený a nebudete si moc vytěžit nové. Žádná stagnace nebude, dokud si bude mama merkel a americký FED tisknout peníze jak na běžícím páse a bude inflace, tak omezený počet bitcoinů poleze jen a pořád nahoru. To znamená že dneska má hodnotu 0,0001 BC = 5Kč, za pět let klidně může mít hodnotu 500.000.000Kč a za deset let 999.999.999.999.999Kč.

  2. Píše se tu o ničení přírody využitím elektřiny, ale zkusil někdo zapřemýšlet o tom, jak ničíme přírodu jen při pouhé snaze uživit a nakrmit přes 7 miliard lidí (možná už 8)? Vypalování lesů a pralesů, aby se založily nová pole nebo obrovská sucha a všeobecně vysychání vodních zdrojů (nejen podzemních). Stačí se podivat co zůstalo dneska z Aralského nebo Čadského jezera. Už to začíná být znát i tady v ČR.

  3. Dobrý den,
    víte někdo kde je ještě rentabilita pro další/novou těžbu BTC nebo ETH, popřípadě dalších měn, která se globálně těží?
    Dívám se na vývoj kurzu a chtěl bych vědět, když půjde cena kryptoměn dolů, kde je hranice, že se to těžařům nevyplatí a já si budu moci koupit kartu a nečekat na ní měsíce.

  4. BTC se už na grafikách netěží a převzali ho ASIC systémy. Litecoin se prý už taky na grafikách netěží. Pak existuje asi trilon dalších měn které se těží ale už je neprovází taková reklama nejsou tedy tolik „bezpečné“ aby jim lidé věřili a používali je.
    Věnuji se Eutheriu, protože to se prý bude těžit donekonečna s tím že je nyní v režimu kdy se za rok rozdá cca 2miliony etherů a stačí ti na to grafika do 2GB paměti RAM.
    Divej našel jsem ti grafiku, mají 5 a více kusů: https://www.czc.cz/evga-geforce-gtx-1080-sc2-gaming-icx-8gb-gddr5x/208750/produkt

    • Když o něčem nemáš tucha, tak pls mlč…
      Nic jménem Eutherium neexistuje, na Ethereum už ti dávno 2GB grafika nestačí, protože jeho DAG už má dost přes 2GB. Těžit se Ethereum přestane už za pár měsíců, až přejde do POS. Ale vzhledem k vzrůstající obtížnosti se pravděpodobně přestane vyplatit těžit dřív. 1080 je na těžbu Etherea nevhodná, kvůli vyšším latencím vram.
      Dál nemám sílu… napřed by sis o tom měl něco naštudovat, než začneš plácat.

  5. Tak existuje spousta aktivit, co spotřebovává hodně elektřiny. Jen když si vezmete hraní počítačových her, tak generace 18-24 hraním tráví průměrně 10-13 hodin týdně. Navím to kazí oči…. Takže všechno je relativní. Kryptoměny mají hodně plusů, které by se neměly opomíjet. Je to docela pěkně popsané tady: https://blockgeeks.com/5-benefits-cryptocurrency/
    Jinak co se týče obecně info o kryptoměnách, jak je těžit, jak fungují, kde je koupit atd, včetně info o aktuálních kurzech, doporučuji článek https://opcebinarni.com/rubrika/kryptomeny/ obecně webovky jsou super a poskytují spoustu objektivních info.