Jan Václavík (Floowie): Čtenář si musí zvyknout číst digitálně

0

Floowie vzniklo v roce 2009 a je jedním z hlavních hráčů na trhu elektronické distribuce periodik. Na rozdíl například od Publera expandovalo rovněž do zahraničí – má zastoupení na Slovensku, v Srbsku či Austrálii. Vedle novin a časopisů distribuuje také knihy a audioknihy. Obsluhuje platformy Mac, PC, Android a iOS. Drtivá většina periodik na Floowie má potom printovou verzi a z ní také vychází. Výhradně digitálních je jen pár. Jan Václavík z Floowie čeká, že jich bude přibývat.

Jaké jsou podle vás základní výhody digitální verze?

Zejména u odbornějších publikací představuje hlavní výhodu rychlé fulltextové vyhledávání. Dále jsou podstatné možnosti vkládání multimédií – videa, audia, prolinky, flash animace, dodatečné popisy… To vše pro čtenáře tvoří bonusový obsah. Pro určitou skupinu lidí je zároveň důležité, že mohou nasdílet, ať už na sociální sítě nebo emailem, o čem zrovna čtou, co se jim líbí a podobně. To si myslím, že jsou hlavní tři důležité přednosti z pohledu čtenáře. Z pohledu vydavatele je jich pak o něco víc – třeba jednoduchost distribuce.

Digitální trafika Floowie
Digitální trafika Floowie

Je podle vás naopak něco, v čem je printová verze nenahraditelná?

Já sám jsem zastáncem čtení v digitální podobě, ani knížky jinak nečtu, takže pro mě osobně je nahraditelná. Nicméně digitál si s sebou nemůžete vzít do vany. Chápu lidi, kteří chtějí print, protože mají rádi zážitek z toho, že to drží v ruce, z papíru jako takového. Proto ostatně mnozí vydavatelé zdůrazňují inzerentům, na jakém typu papíru tisknou své periodikum.

Navíc to není jen o čtenáři, důležitá je i inzerce. Mnohá periodika jsou k dispozici zdarma v autobusech, kavárnách, restauracích. A tam by aspoň v současné době neinvestovali do zaopatření tabletů. Toto pak znamená nejen, že jedno číslo si přečte více čtenářů, ale také větší dosah inzerce. Proto se kromě toho, kolik čísel vyšlo (náklad), dělají audity, kolik je čtenost jakého periodika. Což ovlivňuje cenu inzerce.

Myslíte si, že by měla digitální verze napodobovat listování stránkami?

Je to věc názoru. Jednou jsme zkusili listování zrušit a lidé nám psali, že jim to chybí. Čtenáři zatím mají rádi imitaci papíru. Avšak věřím, že přijde doba, kdy od této formy upustíme.

Jakým způsobem se digitalizace periodik obecně může do budoucna zlepšovat? Je v tomto odvětví ještě potenciál pro případné inovace?

Potencionál pro inovace zde určitě je. Technologicky máme i připraveny některé z nich. Důležitý je ovšem vývoj trhu. Je třeba, aby si nejdříve čtenáři zvykli číst digitálně. Až následně jsou možnosti další nástavby. U čehokoliv technologického, co vypustíme do světa, je totiž nutné, aby to vydavatelé začali aktivně používat a dostali ke čtenářům.

V současné době teprve postupně vznikají modely prodeje digitální inzerce současně s printem, formáty obsluhy a podobně. Způsob zlepšování také závisí na příchodu hardware technologií – například tablety tento trh posunuly reálně hodně kupředu. A je otázka, jak se pohne skutečný digitální papír a další věci.

Do jaké míry se na vytvoření digitální verze periodika podílí Floowie a do jaké redakce média?

Floowie je technologie, pomocí které se publikace vytváří. Jako zdroj slouží PDF, jelikož je to nejuniverzálnější formát a všichni vydavatelé ho mají k dispozici. Po nahrání následně mohou využívat další možnosti – tvořit obsah, dodávat multimédia, nebo si celý prohlížeč individuálně nastavit.

Myslíte si, že elektronická periodika do budoucna vytlačí ta tištěná?

Můj názor je, že trend bude směřovat k tomu, že určitá část titulů se bude postupně vydávat už jen digitálně, zatímco jiné budou vždy koexistovat v obou formách. Čili k situaci, kdy se vůbec nebudou tisknout časopisy ani noviny, podle mě nikdy nedojde.

Každý titul má jinou čtenářskou základnu a pro některé prostě není digitální forma vhodná. Jedná se například o některé publikace, které obsahují recepty a obsah pro ženy nad padesát let. V takové čtenářské základně by pak byl problém digitální verzi prosadit. Naopak tituly, které cílí na mladé lidi, budou čím dál více směřovat čistě do digitálu.

 

Slyšel jsem názor, že digitální distribuce podporuje prodeje tištěných čísel – třeba proto, že nabízí ukázková čísla, takže vrací printu čtenáře.

Ano, podporuje. A nejde jen o to, že vydavatelé mohou zobrazit zabezpečený náhled publikace, takže čtenář si může před koupí přečíst její část a tím pádem se objektivně rozhodnout, jestli si ji chce zakoupit. Takto lze navíc zobrazit PR články a reklamy, které tím, že na rozdíl od printu budou v náhledu k dispozici zdarma, mohou při zajímavých číslech čtenosti znamenat, že vydavatel celkově zvýší své inzertní příjmy, což zároveň podpoří jeho print. Vyjma trafiky se totiž předplatné printu prodává na internetu, a tak digitální verze poslouží jako přímé lákadlo.

A mohla by digitální verze časopisu fungovat jako jakási záchranná brzda při nevýdělečnosti verze tištěné? Ušetřil by se podle vás na dočasné neexistenci printu dostatek financí na to, aby se pak časopis mohl opět vrátit do trafik?

Tady hodně záleží, na jaké cílové publikum je daný titul směřován. Je pravda, že náklady na tisk a distribuci nejsou malé, nicméně musí se vždy počítat s tím, kolik čtenářů získám versus kolik můžu ztratit tím, že opustím tištěnou verzi. Všechno závisí na tom, na koho je to cílené.

Rozhovor vznikl jako součást bakalářské práce na téma „Vliv elektronické distribuce periodik na tištěnou žurnalistiku“ na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Jan Václavík (Floowie): Čtenář si musí zvyknout číst digitálně

Ohodnoťte tento článek!