Jsme v Hannoveru. Běháme po CeBITu. Ale…

0

Stejně jako všechny předešlé roky, i letos jsme se vypravili na CeBIT. Udělat typické pokrytí veletrhu, vyfotit všechno zajímavé, přinést o tom informace z první ruky. Hannoverský IT veletrh se ale postupně mění. Ne zrovna směrem, který si na magazínu našeho zaměření přejeme. Přesto se tu pořád ještě něco najít dá.

Typický novinářský výlet na CeBIT začíná ráno den před oficiálním začátkem veletrhu. V našem případě je cesta trochu delší, Brno není zrovna po cestě do Drážďan, Lipska, Halle a konečně Hannoveru. Dobrých osm hodin cesty jsme letos začali s Radkem Bábíčkem před devátou ranní – vybaveni uspávacím vozidlem s automatem a adaptivním tempomatem. Před hranicemi republiky jsme ještě nabrali kolegu Petra Šípka (aby vám měl kdo fotit všechny ty divné síťové věci, od kterých se běžný smrtelník drží dál a je rád, že nějak fungují).

Jelikož se Asus rozhodl uspořádat první ze série tiskových konferencí v hotelu u výstaviště už v pondělí večer, míříme nejdříve tam. Program má tři a půl hodiny, zhruba po polovině značně rozveseleni odcházíme. Vyslechli jsme si spoustu číngliš (to není hanlivé, my používáme zase czenglish) a viděli geniální demo DLNA. Vyplynulo z něj, že pokud máte desku s touto novou funkcí, budete potřebovat ještě alespoň jednoho Tchajwance, který bude pobíhat mezi PC, EeePadem a TV a všechno to přepínat. V době, kdy jsme se spolu s dalšími novináři tak bavili na prezentaci Asusu, zrovna možná Angela Merkel společně s brazilským prezidentem otevírala CeBIT.

Večer jsme přejeli půl města a ubytovali se v hezkém a čistém privátu. Nepříjemným překvapením byla absence internetu, navíc všechny z bytu dostupné Wi-Fi pěkně s WPA2/PSK. Takže článek o výkonu grafik v Trackmanii 2 jsem dodělával v nejbližší restauraci a za posilování se pšeničným pivem jsem bojoval s myší na pivním podtácku (na lesklém stole to byla jediná možná náhrada podložky pod myš).

První ostrý den CeBITu (úterý) jsme od vstupu začali cítit, že se pořadatelé snaží držet veletrh nad vodou zuby nehty. Pavilonů je otevřeno zhruba jako loni, jenže v nich zase ubylo tradičních vystavovatelé a prázdné místo je zaplácnuto doprovodnými akcemi, tancováním, losováním atp.

Ačkoli se proslýchalo, že Asus letos na CeBITu nebude, nakonec kromě prezentací v přilehlém hotelu má ještě malý stánek v neveřejné reseller zóně. Tam se s přeci jen větším stánkem před veřejností ukryla i MSI. Gigabyte tam byl už loni. Ve veřejnosti přístupném pavilonu 17, ohnisku tradičního PC hardwaru, tak exceluje Asrock. S velkým stánkem a spoustou novotou vonících vystavovaných produktů.

Stejně jako v předchozích letech se i letos může zastavit u desítek stánků v čínském „Golden Mall“ a obdivovat zběsilé kreace od divných klávesnic, přes USB huby tvaru (třeba) hřibů až po trendy minirepráčky. Pavilon 26 patří nejen partnerské Brazílii (čistě byznys záležitost, nic k vidění), ale je tu spousta zajímavých robotů. Jeden vypadající jako jakási ošklivá kočka vás vyklepne v šachu, jiný si vás nejdřív vyfotí a pak vás namaluje a nakonec přijde sociobot. O něm bude co nevidět více na ExtraPC.cz.

Z „hardwaristů“ kromě Asrocku nezklamal především Enermax (mluvím o produktech, ne o hosteskách!), velkou novinku (Vertex 4) si na CeBIT schovala OCZ (opět nemluvím o slečnách, jež fotím snad už pátý rok za sebou) a najde se i pár dalších. Zbytek buď nepřijel, nebo, což bývá častější, vše důležité poslal v tiskovkách ještě před zahájením CeBITu. Teď už běžím na keynote Intelu, snad tam něco bude.

Za zapůjčení ultrabooku Aspire S3 (který se naštěstí opravdu tolik nepronesl)
děkujeme společnosti Acer ČR

Ohodnoťte tento článek!