Kanadští písničkáři chtějí legalizovat sdílení hudby

0

Kanadská asociace písničkářů (SAC, Songwriters Association of Canada) vystupuje proti zbytku hudebního průmyslu a chce legalizovat sdílení hudby. Sdružení, v němž figuruje třeba Bryan Adams a dalších 1500 umělců, chce najít jiný způsob, jak by mohla hudba vydělávat i díky P2P.

SAC tvrdí, že sdílení je v lidské povaze. „Lidé vždy sdíleli hudbu a vždy budou. Hudba, kterou sdílíme, určuje, kdo jsme, kdo jsou naši přátelé a vrstevníci,“ říkají. P2P by mělo být využíváno jako příležitost, nikoliv hrozba hudebního průmyslu.

Asociace se opřela do hudebních vydavatelství a jejich ochranného sdružení RIAA. Prý se vždy báli technologického pokroku a už s nástupem audiokazet cítili ohrožení. Stále se snaží ovládat trh místo toho, aby se přizpůsobili a nabídli alternativu. Také prý mají velkou moc a peníze, díky kterým můžou úspěšně lobbovat u politiků.

Sdílení má být příležitost pro umělce i majitele práv. Ne všude na světě je rovný přístup v hudbě, někde jsou nahrávky ve špatné technické kvalitě. K hudbě se díky P2P mohou dostat i chudí lidé a objevovat tak nové umělce nebo je doporučovat přátelům.

SAC bohužel nenavrhuje konkrétní řešení, ale pouze teoreticky „plká“. Alternativním způsobem, jak vydělat na P2P, jsou třeba reklamy na stránkách jako ThePirateBay, které by si dělily podíl s hudebníky, jež se sdílením souhlasí. Hudbu mohou platit posluchači přímo autorům, případně do toho mohou být zapojeni i operátoři a poskytovatelé připojení.

Hudební průmysl je zkrátka prohnilý a bojí se inovací. S tím souhlasím také. Ale vyjádření SAC nelze moc dobře rozumět. Písničkáři (songwriters) jsou svět sám pro sebe. Jsou to autoři hudby i textů, peníze nevydělávají z prodeje nosičů, ale z používání v reklamách, filmech nebo hraní v rádiích. Případně skládají a píšou pro jiné autory a sami neinterpretují. Takže pokud by bylo povoleno sdílení, jim by to neuškodilo, ale vydavatelé vydělávající na prodejích kopií by už ztráty cítili. Ale to je jim jedno, protože oni chtějí kšeftovat na P2P.

Faktem je, že internet je velká příležitost pro všechny hudebníky. Už nepotřebují za sebou velké labely, hudba může být celou jejich. Fanouškům mohou nabídnout prodej na vlastních stránkách, sami se mohou dohodnout s iTunes nebo třeba Google Music. Potřebují jen hudební studio, kde novou desku nahrají, a nějaké peníze. A komerční hudba je podnikání jako každé jiné. Takže jen seženou investici, rozdělí si podíl ze zisku, ale způsob prodeje a distribuce závisí na nich samotných.

Třeba britští Kaiser Chiefs už svým fanouškům dovolí hudbu i prodávat. Mimochodem: v Kanadě platí stejné poplatky (daň z hudby, výpalné…) při koupi prázdných CD-R, HDD apod. jako u nás.

Zdroj: TorrentFreak

Ohodnoťte tento článek!