Kupovat hudbu je opět sexy

0

Představa, že by si každý nejdříve koupil album na CD, poté jej převedl do MP3 (nebo FLAC), pracně otagoval a draze zaplacený disk poté založil hluboko do šuplíku, je hodně naivní – navíc takto vytvořené hudební soubory již existují. Takže když je nelze koupit, tak nezbývá, než je pirátsky stáhnout. Uživatelé si tak začali budovat svoje sbírky empétrojek, jejichž stahování je u nás pro vlastní potřebu legální.

popisek

Mohlo by se zdát, že nahrávací společnosti jsou v právu, jelikož někdo za hudbu platit musí. Ovšem sami mají dost másla na hlavě. Už jen fakt, že si nechávají platit za stejné písničky neustále dokola pokaždé s příchodem nového média je značně amorální. Když to zjednoduším, tak v ceně alba platíme honorář kapele, vylisování cédéčka, jeho distribuci a samozřejmě marketing. Pak přijde na trh nové médium a vy jdete do obchodu s tím, že práva k albu vlastníte již od dob LP a chcete zaplatit pouze ty ostatní náklady, které vznikly s výrobou nového nosiče a jeho distribucí. Vysmějí se vám.

Přichází jablko

Jakmile to tedy bylo technicky možné, začali lidé hudbu hromadně kopírovat. Zlomový byl příchod Napsteru, pak to již nešlo zastavit. Samozřejmě hrály roli i tehdejší ceny, které znamenaly významný zásah do rodinných rozpočtů. A mezitím nahrávací společnosti mající v posvátné úctě kompaktní disk brojili proti pirátům pouze restrikcemi v podobě DRM a žalobami.

Jako již mnohokrát v minulosti musel s prosazením nových technologií přijít Apple. V roce 2001 představil revoluční iTunes, který fungoval jako databáze digitálních písniček pro přehrávač iPod. O dva roky později se objevil iTunes Store, internetový obchod s digitální hudbou. Velké nahrávací společnosti, které v tomto typu prodeje viděli další zisky, přesvědčil Steve Jobs k prodeji písniček dolar za kus a nic mu tak nebránilo dobývat svět hudby.

Na východní frontě klid

Zatímco západní svět si pomalu zvykal hudbu zase kupovat, v Česku frčelo přepalování a stahování. Online hudba ale lákala i nás, hudební Východoevropany, a tak jsme objevili Last.fm. Internetové rádio s prvky sociální sítě tvořené podle vašeho hudebního vkusu byl skvělý nápad. Nejde o klasické rádio, ale spíše o online přehrávač. Nové písničky jsou nabízeny na základě vašeho vkusu z již poslechnutých songů a podle doporučení přátel. Služba má také placený prémiový účet a my jsme tak mohli prvně dokázat, že jsme občas za hudbu ochotni platit. Jednu dobu byla na Last.fm k poslechu i hudba z vydavatelství Warner Music, který ovšem dohodu zrušil.

Dalším a ne tak starým objevem byl v roce 2007 webový přehrávač Grooveshark. Ten nabízí zdarma streamování téměř jakékoliv písničky, ovšem v pomalém webovém přehrávači plném AJAXu. Za poplatek jste získali prémiový účet bez reklamy. Grooveshark byl a stále je trnem v oku nahrávacím společnostem a v minulosti čelil několika žalobám. Například došlo ke zrušení aplikace pro iPhone.

Zkuste si hudbu koupenou přes iTunes Store ukládat do stejné složky, kterou synchronizujete se svým účtem na Google Music

Malý český rybníček

U nás vzniknul projekt iLegálně.cz, který ale vydržel pouhé tři roky. Nejprve jej dusily drsné podmínky vydavatelů, kteří jej nakonec rozhodnutím prodávat hudbu po svém zničili úplně. Ani během svého fungování však nebyla tato hudební služba na takové úrovni, jakou bychom za své peníze očekávali. Uživatelé si stěžovali na nízký datový tok písniček, DRM, nepopsané ID3 tagy a podobně. Provozovatelé iLegálně.cz to ovšem měli těžké, pravidla určovali vydavatelé a ti se rozhodli jinak. A mezitím jsme stále stahovali a stahovali.

Vlastní hudební služba stále chyběla jednomu velkému hráči. Google proto přišel s projektem Music, ve kterém ovšem žádnou hudbu nenabízí. Google Music je cloudový prostor a webový přehrávač v jednom. Obrovské datové úložiště pro 20 000 hudebních souborů sice zatím není otevřeno uživatelům mimo Spojené státy, ale to jde obejít. Veškerou svoji hudbu si tak můžete přenést do tohoto úložiště a pak ji odkudkoliv s přístupem na internet přehrávat.

Velký den pro legální hudbu, čeští vydavatelé konkurují

Nakonec to pročísl opět Apple a zpřístupnil iTunes Store pro Česko. Prvotní nadšení vystřídali kritické hlasy na kvalitu hudebních souborů. Audiofilové mající svou sbírku ve FLACu se nemohou smířit s tím, že na iTunes koupí „pouze“ 256 kbps AAC. Tato kvalita je však dostatečně dobrá a srovnatelná s 320 kbps MP3. Trvalo to 8 let, ale iTunes je tady.

Ačkoliv byl český projekt MusicJet ohlášen již na začátku roku, tak trochu překvapivě je spuštěn již pár dní po otevření iTunes. Projekt, kterým vydavatelé zabili iLegálně.cz, zatím provází řada otazníků. Například obchodní podmínky jsou včetně překlepů zkopírované ze stránek iLegálně.cz, což potvrdil jejich původní autor Josef Aujezdský. Provozovatelé  MusicJetu také oznámily podání žalob na server Ulož.to, čímž si srdce uživatelů zřejmě příliš nezískají. Jako perličku musím uvést, že pětiprocentní podíl v MusicJetu má Ochranný svaz autorský (OSA).

musicjet

Narozdíl od iTunes zde nebudete platit za jednotlivé písničky, ale čeká vás měsíční platba, za kterou získáte přístup k celé databázi. MusicJet je českou obdobou amerického Spotify (www.spotify.com), který ale dnes již neumožňuje nové registrace. Nově vyžaduje pro přihlášení účet na Facebooku, což považuji za krok zpět. MusicJet má velkou podporu společnosti Seznam a rádia Evropa 2.

Budoucností je hudba všude

Legální hudba je dnes dostupná nejen k přímému streamovanému poslechu, ale i ke stažení a to i bez DRM. Na dostatečně kvalitním připojení bez omezení dat není žádný problém poslouchat z „cloudu“, ale na cestách je takové pohodlí zatím výsadou několika jedinců, kteří nemusí řešit drahá mobilní data a pohybují se v oblastech s dobrým signálem.

Uživatelé jsou líní a za pohodlné stáhnutí otagované kvalitní hudby jsou ochotni platit. Pochopil to Apple, nepochopili to však nahrávací společnosti. Takzvaná legální hudba se tedy v roce 2011 konečně rozmáhá i u nás, to však neznamená, že piráti vymizí. Pokud to hudebnímu průmysl dojde, může na tom vydělat. Ovšem vzhledem k tomu, jak dlouho nechal situaci vyhnívat, možná nakonec vůbec nepřežije a kapely si budou své písničky distribuovat přes nové digitální kanály sami.

Kupovat hudbu je opět sexy

Ohodnoťte tento článek!