Kupují piráti více hudby, nebo nekupují? Nová studie vyvrací závěry té loňské

0

Loni na podzim jsme informovali o výzkumu, ze kterého vyplynulo, že lidé, kteří se přiznali k nelegálnímu sdílení hudby, jí také v průměru více nakoupili legálními způsoby. Sdružení British Recorded Music Industry (BPI) ve svém reportu Digital Music Nation zveřejnilo výsledky podobného průzkumu firmy Kantar Worldpanel provedeného ve Spojeném království. V průměru tento výzkum vyšel mírně „ve prospěch“ BPI, zároveň ale odhalil zajímavé skutečnosti, které předchozí studie utopily v souhrnných číslech.

Mirkové Dušínové, kteří během ročního výzkumu ani jednou nestáhli písničku z nelegálního zdroje, utratili za hudbu v průměru 33,43 liber šterlinků. „Sdíleči souborů“ (i když tuším, že BPI používá toto označení i pro uživatele, kteří si hudbu pouze stáhli a nesdíleli dál) nakoupili v průměru za £26,64. Kam se tedy poděl onen slavný efekt objevování nové hudby díky sdílení souborů, na který se odvolávaly předchozí studie? „Ďábel je v detailu,“ říká jedno přísloví používané více v anglofonních zemích nežli u nás. A v tomto případě se schovává v této větičce:

„However, Kantar’s survey found that a large proportion (44.8%) of filesharing respondents had bought no music in the past 12 months according to their individual purchase records.“

Přeloženo do češtiny, 44,8 % pirátů jsou nenapravitelní kriminálníci, kteří za hudbu nezaplatili ani penci. Zbývajících 55,2 %, tedy těsná většina, utratila za hudbu v průměru £48,26, tedy o 44 % více než skupina „nesdílečů“ – to přibližně odpovídá výsledkům předchozích výzkumů. BPI ale s takto přiohnutými závěry studie nesouhlasí.

„Přece nemůžete ignorovat těch 44,8 % sdílečů, kteří za hudbu nic neutrácí, přestože jsou jejími konzumenty, a předstírat, že neexistují nebo nejsou relevantní. Co by se stalo, kdyby jen 5 % sdílečů utrácelo za hudbu? Máme pak zanedbat všechny ostatní, kteří stahují zadarmo?“ ptá se rétoricky mluvčí BPI. „Není správné odečítat lidi, kteří konzumují hudbu zadarmo, nelegálně.“

TorrentFreak se ale na oplátku ptá: je správné házet piráty do jednoho pytle, když zde očividně existují dvě zcela odlišné skupiny s jiným nákupním chováním? A kde jsou v tomto výzkumu lidé, kteří za hudbu neplatí, ale poslouchají ji legálně na YouTube nebo Groovesharku? Pokud bychom je přičetli ke skupině Mirků Dušínů, nebyla by potom jejich průměrná utracená částka nižší?

 

A jaké je vlastně ponaučení, které si z výzkumu má odnést nahrávací průmysl? (Sakra, to už je nějak moc otazníků.) Bude-li plošně žalovat všechny piráty, dle tohoto výzkumu v 55,2 % případů sestřelí nadprůměrně utrácejícího zákazníka. Bude-li bojovat proti filehostingovým službám (Megaupload) a torrentovým trackerům (The Pirate Bay), zbylých 44,8 % pirátů si najde jiný způsob, jak za hudbu neplatit. Nahrávací studia je tak mohou rovnou odepsat jako ztracené případy, nebo jim zkusit nabídnout takový produkt či službu, za kterou budou ochotni zaplatit (např.). Něco mi ale říká, že takové řešení pro RIAA, BPI, OSA & co. vůbec nepřipadá v úvahu.

Zdroj: TorrentFreak

Kupují piráti více hudby, nebo nekupují? Nová studie vyvrací závěry té loňské

Ohodnoťte tento článek!

1 komentář

  1. Je tohle ještě server cnews.cz? Ten server zaměřený na novinky ze světa počítačů a nových technologií? Tak proč tu nacházím zprávy, které s tímto nemají vůbec nic společného? To, že ČP naverbovala nové žoldáky a nakoupila nějaké povozy tady víceméně nikoho nezajímá 🙂

    Cheers.