Hodinky WatchY2 mají slot na SIM kartu, od Lamaxu k nim v balení dostanete startovací SIM od T-Mobilu. V zásadě jsou ale potřeba hlavně data řádově v desítkách MB za měsíc. Hodinky mají modul GPS a akumulátor slibující výdrž okolo 36 hodin.
Výdrž ovlivňuje používání GPS, které se může aktualizovat v rozmezí jedné minuty až jedné hodiny. Nebo si lze nechat posílat polohu jen na vyžádání z aplikace, kdy se výdrž může zvýšit na 120 hodin.
Stejně jako u klasiských Smartwatch je spárujete s mobilem. Rozdíl je v tom, že je propojíte se svým telefonem, ale hodinky bude mít na ruce dítě. WatchY2 podporuje iOS i Android. Aplikace se jmenuje Lamax Tracking, musíte si přes ni vytvořit účet a funguje i ve webové verzi.
V aplikaci uvidíte mapu s lokací hodinek i tu vaši, dále informaci, zda se hodinky pohybují. Jde tak vlastně o GPS lokátor na ruce vašeho dítěte, který má ale i další funkce. Máte možnost nastavit na mapě oblasti, u kterých vám přijde zpráva, když do nich dítě vejde, nebo naopak odejte. Typicky škola, bydliště kamarádů a domov.
Hodinky mají navíc funkci krokoměru, která je zde opravdu trochu navíc. Podle Lamaxu by měla děti motivovat k pohybu. Hodinky umí i budík, který má poměrně nepříjemný zvuk. Nastavuje se tak jako všechno v mobilní aplikaci, dítě si na hodinkách nenastaví samo prakticky nic.
Nejde ale jen o lokátor, WatchY2 je i komunikátor. S dítětem si můžete poslat krátké hlasové zprávy, případně i zavolat. Ovládání je velmi jednoduché i pro malé děti, navíc nelze zavolat ani přijmout hovor či zprávu z cizího čísla. V aplikaci nastavíte číslo na maminku a tatínka. Delším podržením jediného tlačítka dojde k volání na tzv. SOS číslo (nebo dvě čísla), které si také nastavíte v aplikaci.
Hodinky nelze v případě vložené SIM karty vypnout, dlouhé podržení tlačítka aktivuje SOS volání. Jediný způsob vypnutí hodinek je vyšroubování dvířek a vyndání SIM karty (nebo pohodlněji z aplikace).
Dítě tak má na ruce normální, i když tlustší hodinky s 1,3″ displejem (240 × 240 px), které vypadají i trošku odolně (IP67). Současně jde ale o GPS lokátor i komunikátor s rodiči. Tlačítko na boku má více funkcí (potvrzování, SOS), dotykové tlačítko pod displejem znamená zpět a displej je dotykový, takže lze přecházet mezi obrazovkami.
Lamax tvrdí, že data o poloze jsou uchovávána jen na lokálních serverech v Praze. Kromě GPS ale hodinky nepodporují další geolokační služby, například Galileo. Pro zrychlení zjištění polohy využívá A-GPS, pomocí dalších pozemních vysílačů (LBS).
SIM karta od T-Mobilu funguje v Česku a na Slovensku, není k ní potřeba PIN a má počáteční kredit 10 Kč. Volání stojí 3,9 Kč za minutu, SMS (kdyby tedy šla napsat) 1,9 Kč a 1 MB je za korunu. Průměrná spotřeba dat se pohybuje okolo 50 MB měsíčně a použít můžete i jinou SIM kartu s datovým balíčkem, klidně už i s roamingem (respektive běžnou kartu, co bude fungovat i v zahraničí).
Jde o zajímavý produkt, určený pro nejmenší děti, které ale již někam chodí samy. Za předpokladu, že dítě ví, o co jde a je schopné základního ovládání (které je velmi jednoduché). Je na každém, v jakém věku pořizuje dítěti smartphone, nicméně produkt tohoto typu je pro malé dítě určitě vhodnější. Výhodou je vestavěná GPS a jednoduchost, nevýhodou tlustší rozměry. O něco dráže než Lamax pak podobné dětské hodinky nabízí třeba Vodafone, pro kterého jej vyrábí TCL.
A nebude lepší těm dětem implantovat lokátor rovnou pod kůži?
Nezdravá závislost rodičů produkuje nesamostatné děti. Dítě má mít určitou míru volnosti a naopak rodič má o své dítě pečovat a mít ho pod dohledem (místo neustálého čumění do mobilu) a nespoléhat se na poruchovou a vybíjetelnou technologii…
To nás možná jednou čeká všechny… teď je hromadný betatest na psech.
Každopádně nošení takových hodinek je čirý hazard a každého, kdo je má u sebe vystavujeme většímu nebezpečí, než kdyby nenosil nic.
Zabezpečení spousty takových hodinek je totiž… žádné. Přenos je textový, nekódovaný, nešifrovaný (plaintext).
Je ho tedy možné odposlouchávat. Zjistíme-li navíc telefonní číslo té SIM karty v nich, můžeme celé hodinky kompromitovat (SMS příkazem nastavit odesílání dat na vlastní server, který si může založit i neprogramátor, návody jsou na to v podstatě kompletní, třeba: https://docs.microsoft.com/cs-cz/dotnet/api/system.net.sockets.tcplistener?view=netcore-3.0), nebo třeba zjistit jen IMEI těch hodinek.
A známe-li IMEI hodinek, můžeme klidně na ten oficiální server posílat falešnou polohu. Hodinky se serveru prokazují pouze svým IMEI.
Takže někdo vám čapne dítě ráno hned za barákem, a vy to ani nezjistíte. A až se dítě v 5 hodin večer nevrátí domů ze všech kroužků, pak se “starostlivý” rodič teprve začne starat, nakluše do školy a než se vyhádají, jak si ho ve škole nemohli všimnout, když podle sledovací aplikace byl celou dobu hezky spořádaně ve škole, může být už zle. Anebo hůř — podívají se do aplikace, že už přišlo domů, a ani do rána nezjistí, že tomu tak není…
Zdroj: https://blog.avast.com/unsecure-child-trackers
(a já jen dodám, že mnoho hodinek s ještě horším zabezpečením ani nezařadili do testu)
Jinak v Číně se ty hodinky nejen vyrábějí, ale přímo vyvíjejí. A Čína nemá nejmenší zájem na tom, aby citlivé údaje byly v bezpečí. V případě velkých zakázek na krabičku natisknou logo překupníka (Lamax), v lepším případě povolí i přeložení uživatelského rozhraní. Výrobce vidí profit, překupník vidí profit, tím to celé hasne. Jinak je to takové nenápadné obchodování s lidským masem a jejich životy.
psychologové v žádném případě nedoporučují stálé sledování dětí, pokud si rodič vyžádá polohu má být dítě o tom informováno