LG Flatron E2350V: LEDková novinka z CESu

0

První seznámení, parametry

Monitory LG již delší dobu sází především na design a v tomto případě se zdá, že by jim sázka mohla i vyjít. Model E2350V přichází s extrémně tenkým panelem (napájecí adaptér byl vyhoštěn mimo tělo monitoru) a jednoduchými tvary, které rozhodně nejsou na škodu. Ty tam jsou naštěstí mohutně klenuté průhledné vlny s podsvícením. Zde najdete vlnku jen v podobě tenké linie pod spouštěcím tlačítkem, navíc jen s velmi decentním podsvícením. Stejné podvícení pak mají i jednotlivá ovládací tlačítka (lze vypnout zcela, samo po chvíli zhasíná). Mimo to se monitor chlubí bombastickým kontrastem 5 000 000:1, což je hodnota jen velmi těžko uvěřitelná (a hlavně naměřitelná).

 

Monitor je poměrně dobře vybaven po stránce vstupů. Na zadní straně najdete celkem tři – D-Sub, DVI-D a HDMI. Nechybí samozřejmě podpora HDCP. V případě HDMI vstupu se aktivuje i výstup na sluchátka. Malý levý konektor pak patří napájecímu adaptéru. Zdroj je kvůli tenkému profilu z monitoru vyloučen.

V příslušenství monitoru najdete sadu kabelů, mezi nimiž chybí jen HDMI, instalační CD s ovladači a aplikací Easy Set a napájecí adaptér. Ten se za provozu zdržel jakéhokoli pískání.

  

Monitor i tentokrát srovnáme s jeho asi největším rivalem – Samsungem SyncMaster P2370, s nímž sdílí velmi podobnou filosofii – stejný typ panelu a pěkný design.


                                                   

Možnosti polohování, ovládací prvky

Možnosti polohování jsou dány použitým podstavcem a nohou. monitor tak lze pouze naklápět, na otáčení do stran či výškové změny raději zapomeňte. Důraz na design a snaha tlačit výrobní náklady směrem dolů si bohužel vybraly svoji daň i zde.

     

Veškeré ovládání je svěřeno do rukou dotykových tlačítek, která reagují poměrně rychle a přesně. První dotek vyvolá menší OSD nabídku s rychlým výběrem, až další potvrzení pak vede do většího OSD menu. Všechna tlačítka jsou po stisknutí reprezentována decentním tmavě-červeně svítícím bodem. Vedle vypínače najdete čidlo automatické regulace podsvícení.

OSD nabídka, možnosti nastavení

OSD nabídka je nově zpracovaná a popisky tlačítek se nyní už i u LG objevují v rámci OSD nabídky a nikoli na rámečku monitoru. Ovládání je poměrně přesné a jednoduchá orientace nastavení jen ulehčuje.

Při prvním stisknutí tlačítek se vám nejprve ukáže rychlá OSD nabídka, kde najdete kromě vstupu do hlavní OSD nabídky i takové položky, jako je Smart+ a f-Engine. Pod první z nich můžete povolit automatickou regulaci jasu nebo změnit formát obrazu. Mezi nové funkce patří i DualWEB, což je uspořádání aplikací na obrazovce do dvou stran. Cinema Mode se pak snaží stáhnout jas na pozadí web stránek. S LG je pak neodmyslitelně spojena funkce f-Engine, kterou reprezentují tři obrazové profily – Normal, Movie a Internet.

První záložka je věnována základnímu nastavení jasu s kontrastem a ostrosti obrazu, u některých profilů obrazu je možné navíc nastavit i úroveň černé barvy. 

 

U nastavení barev je možné volit z několika má lo přednastavených profilů – 6500 K, 9300 K a sRGB. To vše doprovází změna gamy ve třech krocích a uživatelské nastavení RGB barev.

Prostřední záložka je věnována především analogovému vstupu. V případě HDMI je zde možné povolit i Overscan. S HDMI j epak úzce spojena i předposlední záložka věnovaná hlasitosti.

I když je nové podsvícení tlačítek poměrně decentní, najde se určitě skupina uživatelů, kterým i toto může vadit. Proto v OSD nabídce najdete nejen vypnutí podsvícení spouštěcího tlačítka, ale samostatně i všech ostatních.

Kompletní galerie

 

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích – pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Pozorovací úhly

Pozorovací úhly nejsou na TN panel až tak úplně tragické, nicméně výraznému tmavnutí spodního pohledu a pod velkým bočním úhlem se nevyhnete ani zde. Nejlépe to ilustruje následující snímek z nafocených obrazovek.

Rovnoměrnost podsvícení

Při maximálním podsvícení byla rovnoměrnost podsvícení spíše podprůměrná. Nicméně je třeba říct, že za takových podmínek se na monitor asi nikdo moc koukat nebude. Po kalibraci a s ní spojeným snížením jasu na 150 cd/m2, došlo k výraznému zlepšení a monitor se naopak zařadil mezi nejlepší. Průměrná odchylka tak dosahovala jen 9 %.


Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu


Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2

Jas

Průběh jasu je poměrně rovnoměrný, i když jeho rozsah při 50% kontrastu mohl být trochu vyšší. Porovnávaný Samsung představuje trochu extrém, ale kdyby LG začínalo na 40 cd/m2, určitě by to na škodu nebylo. Maximálního výrobcem udávaného jasu 250 cd/m2 bylo dosaženo až po zvednutí kontrastu na maximum.

Následující graf ilustruje podsvícení při nastavení jasu na 0 %. Frekvence blikání je při jakémkoli nastavení jasu stejná – 192 Hz, protahuje se jen délka svícení diod.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Spotřeba

LED podsvícení se ukázalo v tom nejlepším možném světle při měření spotřeby. Ta začínala již na 14 W a stoupala velmi lehce k maximálním 25 W, což je na 23″ LCD monitor vynikající výsledek. Při běžné práci jste tak schopni monitor udržet i pod hranicí 20 W.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Barevné podání a kalibrace obrazu

Při měření optickou sondou se potvrdilo mé podezření, že má monitor trochu posunuté barvy do studenějších odstínů. Při nastavení teploty barev na 6500 K v OSD nabídce jsem naměřil 7691 K, což je posun již poměrně výrazný. Také ani gama nešla v OSD nastavit na obvyklou hodnotu 2,2. Pomohla až kalibrace monitoru. Svým barevným gamutem pak monitor lehce přesahuje specifikace sRGB, což ale neplatí o červených odstínech.


Tovární nastavení


Po kalibraci optickou sondou

Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo přepnuto ještě před kalibrací displeje, přičemž s žádným parametrem obrazu nebylo hnuto.

Jak si můžete sami všimnout, přepnutí na sRGB profil s obrazem prakticky nic neudělá. Gamut se neposune a ani jas se nezmění. Naopak přepínání teploty barev vede až k nesmyslným hodnotám. Pravdou ale je, že po přepnutí na teplotu 9300 K jsem takto modrý obraz ještě neviděl.


Přednastavený profil v monitoru – sRGB


Přednastavený profil v monitoru – 7500 K


Přednastavený profil v monitoru – 9300 K

Při sledování testovacího obrazce se monitor nejvíce ztrácel v červeném odstínu, kde nebylo možné rozlišit světlé ani tmavě detaily. Toto pozorování v podstatě jen potvrdilo měření optickou sondou, kde trojúhelník nezasahuje přes červený roh. Klasicky trochu problémová byla i modrá barva a v trochu menším měřítku i purpurová.

Interpolace obrazu

Interpolace obrazu nedopadla vůbec špatně. I na nejnižší rozlišení bylo i drobné písmo poměrně dobře čitelné. V tomto směru se můžete na monitor celkem spolehnout.


1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení


1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení


1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení

Rychlost odezvy

Rychlost odezvy se pohybuje spíše na průměrné hodnotě kolem 20 ms, pouze u přechodů 0-255-0 a 0-225-0 se zkrátila na méně než polovinu. Při přehrávání filmů ani hraní her jsem si rozmazávání nebo rozdvojování hran nevšimnul. Pro hráče ale jistě existují i rychlejší monitory.

Na následujících snímcích si můžete všimnout mírného schodování, které má na svědomí funkce Overdrive.


Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms


Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms


Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Stabilita kontrastu

Trochu překvapivě dopadlo měření stability kontrastu, kdy se mi u tohoto panelu nepodařilo naměřit v podstatě žádný pokles. Se snižováním jasu se zkrátka kontrast podle optické sondy neměnil. Naměřený kontrast pak dosahoval na 1045:1, což lehce přesahuje výrobcem udávanou hodnotu.

Závěrečné hodnocení

Nový LCD panel LG Flatron E2350V patří mezi monitory, které parametry neurazí a designem potěší. Pokud se přenesete přes fakt, že za přibližně 7000 Kč (oficiální cena není ještě stanovena) dostanete TN panel s horšími pozorovacími úhly,odmění se vám za to LG rovnoměrným LED podsvícením (při jasu 150 cd/m2) a hodně nízkou spotřebou. Jak už to u panelů LG bývá, design je až na prvním místě, což v tomto případě zas tak na škodu není. LG již naštěstí opustilo od průhledných vln s podsvícením, které tahalo oči až za někam roh a vsadilo na decentnost a uhlazenost. S malou vlnkou se setkáte i zde, ale je velmi pěkně zakomponovaná do spodní lišty, stejně jako ovládací tlačítka.

Monitor není špatně vybaven ani po stránce vstupů. Najdete na něm kromě DisplayPortu zastoupeny všechny dnes běžně používaná rozhraní. Díky externímu adaptéru se navíc nesetkáte ani s často kritizovaným pískáním při snižování jasu. Průměrná doba odezvy kolem 20 ms z něj hráčský monitor nedělá, užší barevný gamut v červeném odstínu a TN panel jej zase vylučují ze spektra zájmů grafiků. Domácímu a kancelářskému nasazení mu ale nic nebrání.

Hodnocení ceny je prozatím trochu ošidné. LG totiž zatím cenu přesně nestanovilo, podle jejich předběžných odhadů by ale měla být cena tohoto panelu pod hranicí 7000 Kč. I když tomu tak bude, bude mít tento monitor cestu k zákazníkovi poměrně těžkou. Konkurence totiž buďto již v nabídce má nebo v blízké době bude mít model velmi podobných parametrů a maximálně stejně drahý. Nástup LED podsvícení i do levnějších panelů je letos nezadržitelný a LG v tomto směru může mít psychologickou výhodu hlavně v rychlém uvedení. Cenové hledisko v tomto směru příliš směrodatné nebude, protože většina konkurence bude cenově posazena buďto stejně, nebo i níž. Spíše tak budou rozhodovat sympatie ke značce.

Plusy a mínusy

+ povedený design
+ nízká spotřeba
+ stabilita kontrastu
+ rovnoměrné podsvícení
+ přehledné OSD manu
+ D-Sub, DVI i HDMI vstup

– možnosti polohování
– vyšší cena
– rozhozené teploty barev
– tovární nastavení

Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti LG Electronics.

Ohodnoťte tento článek!