LG Flatron W2600HP: 26″ S-IPS za lidovou cenu

0

První seznámení, parametry

Ruku na srdce, kdo z vás by nechtěl velký monitor s kvalitním S-IPS panelem podsvíceným šestnácti trubicemi, širokým gamutem přesahujícím o 15 % barevný prostor AdobeRGB, dvěma vstupy, USB rozbočovačem za velmi lákavou cenu? Lidí, co by v tuto chvíli řeklo „Já ne.“ asi moc nebude. A právě na toto LG u tohoto panelu hodně sází. Otázkou ale je, jestli papírové parametry budou potvrzeny i v praktických testech.

LG si za posledních pár let vybudovalo pověst značky, která kromě parametrů dbá hlavně na design svých produktů. U tohoto monitoru mi ale přijde, že design trochu zanedbala. Monitor kvůli hodně širokému rámečku působí zbytečně mohutně, což mu dodává spíše lacinější vzhled. Tomu napomáhají i matné plasty rámečku, které hodně kontrastují s lesklým podstavcem. Při zadním pohledu máte dojem, že se díváte spíše na třicítku, než na šestadvacítku.

V porovnání dnes najdete cenově velmi podobně cílený monitor HP Pavilion w2558hc, jenž je vybaven TN panelem a o poznání bohatší výbavou.



Výbava a příslušenství

Na vstupech tentokrát výrobce trochu šetřil a dopřál monitoru jen standardní analogový D-Sub a digitální DVI-D vstup. HDMI ani Display Port (natož pak S-Video, kompozitní nebo komponentní vstup) zde nenajdete. A to je u tak velkého panelu asi trochu škoda.

 

Naopak musím LG pochválit za začlenění USB rozbočovače, navíc na velmi praktická a dobře dostupná místa. Klávesnici a myš můžete zapojit do zadních vstupů, USB disky pak do dvou bočních. Kromě toho najdete na noze stojanu praktickou sponu pro sepnutí kabelů.

 

V příslušenství pak narazíte na kompletní sadu kabelů (D-Sub, DVI, USB a napájecí), stručný manuál a instalační CD. Na něm pak najdete barevné profily a povedený nástroj Forte manager. Více se o něm dočtete ve zvláštní  kapitole.

 

Možnosti polohování, ovládací prvky

LG obdařilo tento monitor celkem flexibilním stojanem, jenž umožňuje otáčení kolem osy ve velkém rozsahu, výškovou stavitelnost v rozmezí 11 cm a klasické naklápění. Otočení na výšku možné není, to ale není u panelu takovýchto rozměrů ale vůbec zapotřebí. Podstavec je velmi stabilní a nastavené polohy velmi dobře drží.

Ovládání mají na starosti doteková tlačítka, která reagují již na velmi jemný dotek. Nastavování je tak velmi přesné a k přehmatům v podstatě nedochází. Přímo můžete přepínat vstupy, spustit automatickou kalibraci analogového vstupu, přepínat režimy f-Engine a zkusit vyvolat lupu pomocí tlačítka EZ Zooming. To ale v tomto případě reagovalo na dotek pouze pípáním, ale žádnou funkci nevyvolalo.

Speciální vlastností tohoto panelu je zvukový doprovod, jenž doprovází zapnutí/vypnutí panelu i mačkání tlačítek. Silně mi připomínal vietnamské digitálky za 60 Kč, které jsem nosil těsně po revoluci. Tato zvuková kulisa, stejně jako poměrně silné modré podsvícení zapínacího tlačítka jdou naštěstí v OSD nabídce vypnout.

OSD nabídka, Forte Manager

OSD nabídka je poměrně jednoduše zpracovaná, což se ale blahodárně odrazilo na její přehlednosti. Mezi pokročilé funkce ale patří jen nastavení úrovně gamma (-50, 0, +50), nastavení ostrosti a režim sRGB, který se však trochu míjel účinkem.

Stiskem tlačítka f-Engine vyvoláte malou OSD nabídku, v níž lze přepínat mezi čtyřmi profily – Movie, Text, User a Normal. Vše navíc můžete pozorovat v živém náhledu na polovině monitoru.

LG k tomuto panelu dodává velmi povedenou aplikaci Forte Manager, pomocí níž můžete kompletně spravovat nastavení monitoru. Aplikace mi svým provedením trochu připomíná Acer eDisplay Management, s nímž jste se mohli setkat v recenzi monitoru Acer G24. I tato aplikace komunikuje přímo s monitorem, takže neupravujete nastavení grafické karty, ale přímo nastavení v monitoru.

Zkusil jsem Forte Manager přetáhnout i na vedlejší monitor BenQ, ale jediné co se stalo, bylo zobrazení informací o monitoru. Nastavení jiného panelu než LG tak bohužel možné není. Otázkou ještě je, jestli Forte Manager svázán s určitým typem panelu, nebo dokáže komunikovat s jakýmkoli modelem vybaveným technologií f-Engine.

Kompletní galerie

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích – pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Pozorovací úhly, rovnoměrnost podsvícení

Pozorovací úhly jsou u S-IPS panelu naprosto bez připomínek a s dnes nejčastěji prodávanými panely TN se nedají vůbec srovnat.

LG u tohoto monitoru udádá ve specifikacích celkem šestnáct podsvětlovacích trubic, čemuž by sice odpovídala vyšší spotřeba, ale již ne tak zcela mapa podsvícení. Průměrná odchylka se při maximálním jasu s kontrastem pohybovala kolem 90 %, minimálně však dosáhla v levém dolním rohu až na 78 % maximálního jasu. Po kalibraci se situace nijak nezlepšila a průměrná odchylka dokonce klesla na 88 %.


Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu


Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2

Jas, spotřeba

Průběh jasu je velmi plynulý a začíná při 50% kontrastu na přijatelné hodnotě 78 cd/m2. Bez změny kontrastu se pak i velmi blíží maximálním 400 cd/m2, přičemž při maximálním kontrastu se maximální jas zvedne až na 472 cd/m2. Při tomto nastavení působí obraz sice mírně přepáleně, nicméně je stále koukatelný.

Spotřeba se rozhodně u tohoto panelu neřadí mezi pozitiva a dokonce překonává již dříve kritizovaný panel HP Pavilion w2558hc. Minimální spotřeba začíná na 39 W, maximální pak končí na 109 W. Změna kontrastu na spotřebu žádný vliv nemá.

Barevné podání a kalibrace obrazu

I bez kalibrace monitor nevykazoval nějaké výrazné barevné posuny, což se projevilo i při měření optickou sondou, kde jsou všechny hodnoty rovnoměrně navýšeny. Kalibrace vše upravila k dokonalosti. Pouze u červeného kanálu jsem měl i po kalibraci dojem mírného přesycení. Svým gamutem monitor papírově pokrývá 115 % prostoru Adobe RGB, což měření jen potvrdilo. Zklamání ale přinesl přednastavený profil sRGB, který s gamutem v podstatě nepohnul a jen mírně snížil jas. Úroveň černé barvy před kalibrací byla velmi dobrých 0,22 cd/m2, po kalibraci se mírně zvýšila na 0,33 cd/m2. Před kalibrací tak byla černá černější.


Tovární nastavení


Po kalibraci optickou sondou


Přednastavený profil v monitoru – sRGB

Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí vybrané přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo přepnuto po kalibraci displeje, přičemž s žádným parametrem obrazu nebylo hnuto.


Přednastavený profil v monitoru – 9300 K


Přednastavený profil v monitoru – Text


Přednastavený profil v monitoru – Movie


Přednastavený profil v monitoru – User

Při pozorování testovacího obrazce si nešlo nevšimnout výrazného slévání tmavých odstínů. To je sice celkem typickým znakem pro IPS panely, ale zde to bylo přece jen v trochu větší míře, než jsem čekal. Nejmarkantnější to bylo především u černé, červené a modré barvy.

Interpolace obrazu

Interpolace obrazu není úplně nejhorší a i drobný text lze velmi dobře přečíst. Bohužel v OSD nabídce nikde nenajdete zapnutí zachování poměru stran ani režim 1:1, takže v tomto pohledu budete odkázání na ovladač grafické karty.


1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení


1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení


1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení


1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení

Rychlost odezvy a stabilita kontrastu

Monitor LG se navzdory technologii S-IPS prokázal poměrně rychlou odezvou. Ta se průměrně pohybovala kolem 16 ms bez výraznějších odchylek. Rychlá odezva se promítla i při sledování filmů a čtení pohyblivého textu, kde také monitor dosahoval velmi dobrých výsledků.

Měření osciloskopem ale na druhou stranu prokázalo, že k rychlé odezvě si LG pomáhá poměrně silným OverDrivem. A to jak na náběhové, tak sestupné hraně signálu. V grafech to můžete vidět jako jasné překmity/podkmity.


Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms


Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms


Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms

Svoji rychlost panel prokázal i při měření Inputlagu. Minimální hodnotu jsem naměřil 10 ms, ve většině případů ale hodnotu kolem 20 ms. I to je ale pro hráče poměrně dobrá zpráva. Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že na panel s takovýmto rozlišením budete potřebovat i adekvátně silnou grafickou kartu.

Stabilita kontrastu příliš zářné výkony nepodávala a hned od maximálního jasu začala pozvolna klesat. Minimální hodnota 55 % sice není nejmenší kdy naměřená, ale o žádný zázrak se nejedná. Naměřený kontrastní poměr pak dosahoval hodnoty 871:1.

Závěrečné hodnocení

O tomto monitoru by se dalo s trochou nadsázky říct, že za málo peněz přináší poměrně hodně muziky. Velký 26″ S-IPS panel má vynikající pozorovací úhly, rychlou odezvu i barevné podání, které ale trochu kazí slévání tmavých detailů. Obraz ale působí celkem přirozeně. Některým uživatelům ale bude určitě vadit hrubší rastr. Ti se pak budou muset poohlédnout po nějakém 24″ modelu, jakým je např. HP LP2475w nebo Dell 2408WFP. Kdo ale rád sleduje filmy, tak určitě velkou úhlopříčku i rychlou odezvu velmi ocení. Možná mu ale bude na druhou stranu chybět HDMI vstup, jenž tento monitor postrádá.

Monitor má však i některé své nevýhody, mezi něž patří vyšší spotřeba a navzdory šestnácti podsvětlovacím trubicím i rovnoměrnost podsvícení. Monitor disponuje velmi širokým gamutem, který pokrývá 115 % AdobeRGB. Pro grafiky jasná výhoda, pro normální uživatele již méně. Proto by bylo velmi vhodné, kdyby správně fungoval sRGB profil. To se však bohužel nestalo a gamut zůstal v původních hranicích. Naopak velmi pozitivně musím hodnotit dodávanou aplikaci Forte Manager, pomocí níž můžete monitor velmi dobře vyladit i bez optické sondy.

Hodnocení ceny nemůže být jiné, než pozitivní. Za necelých 12000 Kč zkrátka sehnat jiný 26″ S-IPS panel nelze. Svou cenou i parametry mu může velmi konkurovat jen minule testovaný HP Pavilion w2558hc,to ale jen do chvíle, než zjistíte, že se jedná o TN panel. Také z tohoto důvodu si od nás LG Flatron W2600HP odnáší ocenění SmartBuy.

Plusy a mínusy

+ příznivá cena
+ S-IPS panel
+ Forte Manager
+ pozorovací úhly
+ rychlá odezva
+ USB rozbočovač
+ pohodlné ovládání
+ možnosti polohování

– chybí HDMI vstup
– na 16 trubic horší rozvnoměrnost podsvícení
– poměrně silný OverDrive
– slévání tmavých odstínů
– vyšší spotřeba
– nefunkční sRGB profil

Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti ALFA Computer.

LG Flatron W2600HP: 26″ S-IPS za lidovou cenu

Ohodnoťte tento článek!