Lidé loni vyprodukovali rekordních 53,6 mil. tun e-odpadu. Evropa enormně konzumuje

11

V průměru se každý rok objem elektroodpadu navýší o 2,5 milionu tun. Každý obyvatel Země loni v průměru vyprodukoval 7,3 kilogramu e-odpadu. OSN vydala nový report Global E-waste Monitor 2020. Evropa podle něj oproti ostatním výrazně lépe recykluje, jenže také nejvíce spotřebovává.

O elektronickém odpadu se ví to, že ho jako bohatá společnost produkujeme, ale sami z větší části nelikvidujeme. Doplácí na to země tzv. třetího světa a samozřejmě životní prostředí. Situace přitom není růžová, co se objemu dopadu týče, jak prozrazuje report Global E-waste Monitor 2020. Za projektem stojí některé agentury a programy Organizace spojených národů a International Solid Waste Association.

V roce 2019 bylo na Zemi vyprodukováno rekordních 53,6 milionu tun e-odpadu. Nejvíce ho vzniklo v Asii, tj. 24,9 Mt, dále 13,1 Mt v Americe, 12 Mt v Evropě a pouhých 2,9 Mt v Africe a 0,7 Mt v Oceánii. Jedná se o hmotnost přesahující součet váhy všech lidí žijících v Evropě a zhruba odpovídající váze 350 lodím Queen Mary 2. V průměru na hlavu připadlo 7,3 kg e-odpadu – započítány jsou dospělí i děti globálně. To už dává věci do lepší perspektivy.

Pouze 17,4 % e-odpadu bylo recyklováno. Materiály jako zlato, platina nebo měď v hodnotě 57 miliard dolarů proletěly komíny spaloven, případně skončily na skládkách. Za posledních pět let se roční produkce e-odpadu zvýšila o 21 %. A co hůř, v roce 2030 lidstvo podle predikce vyprodukuje 74 milionů tun e‑odpadu, což bude znamenat zhruba zdvojnásobení produkce během 16 let.

Evropa nejvíce recykluje a nejvíce konzumuje

Za nepříznivý trend mohou mj. širší využívání elektroniky, ale samozřejmě také špatné možnosti opravykrátké životní cykly zařízení. Jedná se o témata, kterými se zabývá mj. Evropská unie. Chce např. lepší opravitelnost elektroniky nebo se angažuje ve sjednocení nabíječek mobilů. Snažit by se měla, protože právě Evropa, kam tedy spadají i státy mimo společenství EU, je nejhorší v kategorii váha vyprodukovaného e-odpadu na člověka – průměrně 16,2 kg. (V Česku to bylo 15,7 kg.)

Váha vyprodukovaného e-odpadu na člověka a celkově Zdroj: Nienke Haccoû / UNU / UNITAR SCYCLE

Ve srovnání s ostatními se jí to daří, neboť zrecyklovala 42,5 % e-odpadu. Amerika zrecyklovala 9,4 % a Asie 11,7 % e-dopadu. Ostatní regiony dopadly ještě hůř. V daném kontextu se ovšem nejedná o velké vítězství. Konzumace v Evropě je příliš vysoká a recyklace stále nedosahuje ani poloviny vyprodukovaného elektrického odpadu.

Jaká zařízení tvoří e-odpad?

E-odpad má nepříznivý vliv na zdraví lidí a životní prostředí. Např. se odhaduje, že v nezdokumentovaných tocích odpadu (tj. e-odpad, který nebyl řádně označen a recyklován) se každoročně nastřádá 50 tun rtuti. Z jakých typů přístrojů se e-opad skládá? V roce 2019 oněch 53,6 Mt tvořilo:

  • 17,4 Mt malých zařízeních,
  • 13,1 Mt velkých zařízení (některé počítače se řadí do jedné z prvních dvou kategorií v závislosti na rozměrech),
  • 10,8 Mt zařízení pro tepelnou výměnu,
  • 6,7 Mt obrazovek,
  • 4,7 Mt malých IT a telekomunikačních zařízení (sem patří mobily, počítače do 50 cm, tiskárny apod.),
  • 0,9 Mt svítidel.
Problematika e-odpadu Zdroj: Nienke Haccoû / UNU / UNITAR SCYCLE

Od roku 2014 z hlediska celkové váhy nejvíce rostla kategorie zařízení pro tepelnou výměnu (o 7 %), dále velkých zařízení (o 5 %) a lamp a malých zařízení (o 4 %). Růst zapříčinila vyšší spotřeba v zemích s nižšími příjmy, které dohání bohatší západní společnost. Váha vyhozených obrazovek a malých IT a telekomunikační zařízení se o procento snížila. Není to nutně známka nižší spotřeby, jen že jsou obrazovky LCD tenčí a lehčí než CRT.

Alespoň se počet zemí, které zavedly určitou legislativní regulaci e-odpadu, zvýšil z 61 na 78. To ovšem stále není ani polovina z celkového počtu 195 států na této planetě, které by chtěla dosáhnout International Telecommunication Union.

Zdroje: Global E-waste Monitor 2020 via WHO | tisková zpráva ITU | WEEE2 –Definition and Understanding of the 6 Categories

Lidé loni vyprodukovali rekordních 53,6 mil. tun e-odpadu. Evropa enormně konzumuje
Ohodnoťte tento článek!
4.3 (86.67%) 6 hlas/ů

11 KOMENTÁŘE

    • Když nebudu trvat na tom, že to musí mít tisíc kdovíjakých funkcí, tak stejně trvanlivý sporák koupím i dnes. Vše je jen otázkou poptávky, nic více.
      Zrovna velké kuchyňské spotřebiče jsou něco, co vydrží věky.

  1. Dokud budou součástky pájené bezolovnatým cínem, tak bude narůstat elektroodpad. EU chtěla snížit spotřebu olova, tak se začalo pájet bezolovnatým cínem. Spotřebič, který vydržel i desítky let nyní krátce po záruce „odchází“. To je to nechvalně známé označení „RoHS“. Druhá věc je konzumní styl života, na který svět jednou „dojede“. Musí se vyrábět, aby bylo co prodávat. Proč vyrábět spotřebič, který by sloužil klidně dvacet let, když půl roku po záruční době „odejde“ a koupím nový, protože oprava se cenově nevyplatí… Příroda nám takovéto přešlapy spočítá velice rychle

    • Přesně tak jak píšete.
      A 7,3Kg na obyvatele mi připadá dost, jen naše rodina za minulý rok nic nevyhodila a předminulý max. tak žárovky… A vezměte si důchodce, ti také nemají moc co vyhazovat.

    • Nějaký ten komentář napíšu párkrát do roka, ale tohle mi nedalo. Pokud to nemá být trollení (pak zbytek komentáře ignoruj), tak pak asi musíš mít problémy s porozuměním textu, být bez obecného vzdělání, nebo prostě jen další zakomplexovaný deb.l, co u závažného tématu řeší naprosto nerelevantní hov.a. Přesně kvůli podobným s.ačkám, co blije spousty podobných, se celosvětově řeší banality místo potřebných věcí. S přihlédnutím k problémům, co by lidstvo mělo (nejen) v roce 2020 řešit, by toto zasložilo 10 ran bičem po koulích, stejně jako všechny podobné snahy o zviditelnění se podobně imbecilním a nesmyslným způsobem, které se dějí od konce května. Všem podobným, co se bijí „za lepší svět“ přeji jediné: aby se už konečně (nejlépe vzájemně) pobili a dosáhli tak svého cíle. Pak aspoň bude klid a můžeme jít dělat konečně něco pořádného.

  2. O zkrácení životního cyklu elektroniky se, mimo jiné, postarala EU zákazem používat olovnatou pájku. Takže ta stříbrná teď nemá požadovanou pružnost, spoje se lámou a vzniká tak spousta studených spojů = musí se to vyhodit a koupit nové. S olovem by takové zařízení sloužilo ještě o pár let navíc.

  3. Ono ale nejde jen o porouchané výrobky, ať už to zapříčiní „kufvítka“ v návrhu konstrukce nebo bezolovnatá pájka. Spousta funkčního odpadu se vytvoří díky tzv. „pokroku“ – kolik funkčních settopboxů pro příjem DVB-S se vyhodilo díky nucenému přechodu na normu DVB-S2? Kolik fungujících TV a STB skončilo na skládce kvůli přechodu na DVB-T2? Kolik telefonních přístrojů se recykluje kvůli tomu, že podporovaly jen sítě 2G/3G? O počítačích, které zastaraly, přestože jsou dodnes funkční, noteboocích, ze kterých se stal elektroodpad, protože nejdou rozšířit/upgradovat, spotřebičích, na které neseženete náhradní díl na výměnu vadného (a mohly by sloužit dál) atd. ani nemluvě…